Svět ruskýma očima 215

Reklama


Afghánistánu nepomohli, zato zaneřádili Rusko

Ljubov Ljulko


Říjen 09, 2013


Afghánský prezident Karzáí obvinil NATO z toho, že se za deset let vojenských operací nepodařilo Západu zajistit jeho zemi stabilitu. Zato se jim povedlo způsobit nestabilitu v Rusku, kam směřuje 70 % obchodu s drogami z této země. Bude vláda RF schopná zastavit proud opia, anebo se spolehne na Tálibánce?

 

Karzáí řekl: Z pohledu bezpečnosti se celá operace zvrhla v ohromné utrpení v Afghánistánu, ztrátu mnoha životů a nepřinesla žádné výsledky, protože země není, stejně jako dříve, bezpečná." Hlavní chybu vidí v nesprávně zvoleném cíli NATO. Namísto boje s Tálibánci při hranici s Pákistánem šmejdila vojska mezinárodního kontingentu v afghánských vesnicích, v nichž hledala bojovníky.

 

Karzáí bude prezidentem ještě 6 měsíců. Není dosud jasné, zda má Západ už připravenou další kandidaturu na prezidentské křeslo.

 

Karzáí prozradil BBC, že jeho vláda vede aktivní jednání s Tálibánem. Řekl: "Jsou to též Afghánci. Tam, kde může být představitel Tálibánu jmenován do státní funkce, uvítáme to." Nejde tu o jakýsi protimluv? Nejprve kritizuje NATO za nepatřičnou válku s Taliby a vidí v nich destabilizační faktor a přitom s nimi otevřeně spolupracuje.

 

Podle vojenského experta Podoprigory je podstata v tom, že jej k takovému jednání dotlačili sami Američané, kteří zahájili už dávno vlastní jednání s Tálibánem. Řekl: "Jak se Američané chystají k odchodu, srovnávají trochu legitimní vládu této země s těmi silami, kvůli kterým šli v roce 2001 do Afghánistánu. … Talibové po odchodu Američanů získají nejen fyzický pocit své síly, neboť jsou silou mnohem organizovanější, ale získají i legitimitu. Nyní se mohou odvolávat na to, že mají přímé kontakty se Západem." To musí Karzáího rozčilovat a protiřečit si musí. Oznámil, že s podpisem dohody o odchodu kontingentu NATO nespěchá. Úmluva s USA musí odpovídat zájmům a cílům Afghánistánu. Pokud Afghánistán nebo USA nejsou uspokojeni, cesty se přirozeným způsobem rozejdou. Pravděpodobně tak uvažují i Američané, jimž stále obviňování jejich chráněncem z neúcty k afghánské suverenitě také vadí. Obamou byl v roce 2009 nazván neperspektivním partnerem.

 

Je zřejmé, že problémy Afghánistánu, především ty s Tálibánem, budou muset řešit sousedé a Rusko s partnery z Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti už zahájili akce. Byl dosažen souhlas s přítomností ruské vojenské základny Kant v Kyrgyzii nejméně na dalších 20 let. Je to nutné kvůli extrémistickému Islámskému hnutí Uzbekistánu, které je aktivní v Kyrgyzii, uzbecké Ferganě a v Afghánistánu. V Tádžikistánu bude po dohodě s ním dislokovaná až do roku 2042 další, tentokrát 201. ruská vojenská základna. Je rozhodnuto posílit afghánsko-tádžickou hranici poskytnutím pomoci v objemu 200 milionů USD a možná  tam vyslat i ruské pohraničníky.

 

Rusko možná vsadí na Taliby, jimž šaríja zakazuje užívat drogy a obchodovat s nimi. Podoprigora uvažuje: "Talibové tento problém nebudou řešit. Mám spolehlivé kontakty v Afghánistánu, které říkají, že země je zničená a jediný způsob obživy je chovat se tiše k drogové ekonomice." Ať je tam u vlády kdokoliv, zůstane všechno při starém s tím, že opiový mák je pro existenci obyvatel hlavním zdrojem.

 

Rusko je na tom nejhůře ze všech. Je hlavním adresátem a hlavním překladištěm v obchodu s drogami. Podoprigora nepovažuje za smysluplné jít na hranici s Pákistánem, do doupěte Talibů a výrobny drog. Říká: "Musíme pracovat v severním Afghánistánu, kde žijí Uzbeci a Tádžikové a vsadit na ně. Vybudovat tam rokádní železnici, podporovat ekonomiku, poskytnout jim preference a dát obyvatelům alternativní zaměstnání. Jen tak se bude možno alespoň trochu ubránit před heroinovým a opiovým obchodem."

 

Začít je třeba s vybudováním vlastní hranice. Ve Střední Asii funguje 150 velkých formací, které organizují obchod s drogami směřující  z Afghánistánu do Ruska a přibližně 1900 zločineckých spolků a organizovaných zločineckých skupin. Představuje to asi 20 tisíc aktivních členů a alespoň 100 tisíc kurýrů.

 

Federální služba pro kontrolu narkotik by měla hlasitě volat, bít na poplach a předkládat věc v Dumě. Nebo snad existuje v Rusku heroinová lobby?

 

Převzato z Pravda.ru

 

 

***

 

 

Kanadské špionážní služby pracují v zájmu USA

 

Nil Nikandrov

 

Říjen 11, 2013

 

"Tajní Kanaďané", na rozdíl od "tajných Američanů" ze zpravodajských služeb bývají málokdy na místě při plnění služebních povinností vidět. Nedávno byl ale předvolán kanadský velvyslanec v Brazílii na brazilské ministerstvo zahraničí. Ministr zahraničí mu podle instrukcí prezidentky Rousseffové vyjádřil protest proti aktivitám kanadských tajných služeb v této zemi. Kanadská Agentura pro bezpečnost komunikací odposlouchávala za pomoci programu Olympia telefonní komunikace a elektronickou poštu zaměstnanců důležitých ministerstev. Krom toho špehovali ropnou společnost Petrobras.

 

Ukázalo se, že kanadská výzvědná a bezpečnostní služba CSIS a kanadská agentura pro bezpečnost komunikací CSEC jsou ve skutečnosti filiálkami CIA a NSA. Je pravidlem, že kádroví zaměstnanci kanadských zpravodajských služeb jsou připravováni a následně vzděláváni v odpovídajících institucích USA. Úspěšná kariéra je čeká jen při práci pro Impérium.

 

Kanadské tajné služby se podobně jako americké vymlouvají na nutnost jednoty anglosaského světa, aby mohli zvítězit nad mezinárodním terorismem. Kanadská rozvědka spolupracuje s partnery z USA, Velké Británie, Austrálie a Nového Zélandu. Má přístup do vysoce utajovaného systému Pět očí, což je společné vedení radioelektronické špionáže.

 

V Jižní Americe se Kanada zabývá zejména politiky z Venezuely, Ekvádoru, Bolívie a Nikaraguy, na prvním místě je však Kuba. Získané informace předává do CIA, NSA a dalších podobných institucí. Podílí se tak na amerických akcích ke svržení zákonných vlád a je účastna na činnosti nejagresívnějšího útvaru NSA – Tailored Access Operations, což je zpravodajský útvar pro kybernetickou válku. Ten provádí takové hackerské útoky, za které se v USA, Kanadě a dalších západních zemích pohání před soud a vězní. Kanadští hackeři z tajných služeb pracují proti potenciálním odpůrcům USA a NATO bez jakýchkoliv zákonných omezení.

 

Špioni země javorového listu pracovali i na konkretních úkolech pro těžební, energetické i jiné společnosti z finančního a bankovního sektoru. Odhalily to nejen Snowdenovy zprávy, ale i brazilská kontrarozvědka, která jeho údaje prověřovala a ujistila se, že Anglosasové měli přístup k nejdůležitějším strategickým informacím.

 

Skandál s elektronickou špionáží v Brazílii nic nezměnil na intenzitě amerických a kanadských aktivit v zemi. Z kanadské strany zůstalo vše při starém, avšak v brazilském ministerstvu těžebního průmyslu a energetiky a v některých dalších ministerstvech probíhají prověrky, objasňuje se charakter neformálních vztahů některých funkcionářů s kanadskými diplomaty a zástupci společností. Existují signály, že v nejbližší době dojde k odhalení kanadské agentury pracující ve sféře průmyslové a hospodářské špionáže.

 

Po určité pauze se k delikátní záležitosti vyjádřil kanadský ministerský předseda Harper: "Jsem silně znepokojen obviněními, podle nichž zaměstnanci kanadských tajných služeb sledovali brazilské úředníky."  Doplnil, že vedení země přijímá opatření k normalizaci situace. Kanadské tajné služby odmítl hodnotit. Na oplátku Kanaďané vytáhli na světlo případ, kdy podle dřívějšího pracovníka kanadské rozvědky Juneau-Katsuyi byli Brazilci usvědčeni z obchodní špionáže. Jednalo se o snahu získat informace o letadlech Bombardier a leteckých motorech společnosti Pratt and Whitney pro brazilskou společnost Embraer. Juneau-Katsuya k tomu řekl: "Takové praktiky nejsou nic neobvyklého. Mohou (Brazilci) si kvůli tomu stěžovat, předvádět své křivdy, ale sami nemají čisté ruce. Země, které neprovádějí průmyslovou špionáž, jsou velmi slabé. Je to součást hry. Nemusíme se tím zabývat, ale země, která to nedělá, bude prohrávat."

 

Kanadští agenti v Brazílii fungují hlavně v rámci velvyslanectví a konzulátů. Několik desítek se jich usídlilo v nevládních organizacích, především pak v místech, kde se těží strategické suroviny. V poslední době je to také Amazonie.

 

Až do skandálu v Brazílii přijímala Jižní Amerika kanadskou špionáž jako cosi druhořadého a ne nebezpečného. Nyní se ukázalo, že Kanada funguje jako strategický partner USA. Ministerský předseda Harper se v mnohých otázkách zahraniční politiky shoduje s Obamou. Patří sem i jeho imperiální nafoukanost. V Brazílii mu zcela přestali věřit a proto budou posilovat kontrolu kanadské špionáže a brazilská kontrarozvědka se bude zaměřovat i na odhalování jejich součinnosti s opozičními skupinami. Vždyť ve Venezuele se šířily prostředky k organizování akcí proti bolívarskému režimu především prostřednictvím kanadských diplomatů.

 

Převzato z Fondsk.ru

 

 

***

 

 

Kvůli vodě připojí i Gambii k demokracii

 

Sergej Vasilenkov

 

Říjen 12, 2013

 

Maličký africký stát Gambie oznámil, že USA a Velká Británie plánují v této ne příliš vzkvétající zemi státní převrat. K čemu to potřebují?

 

Gambijský prezident Yahya Jammeh obvinil Spojené státy a Velkou Británii z financování opozice a ze snahy provést tam státní převrat. V TV vysílání vláda oznámila, že USA a Velká Británie vedou rozsáhlou špinavou kampaň lživých a nehorázných obvinění Gambie. Jaká obvinění, o tom se nehovořilo.

 

Vláda Velké Británie prohlášení gambijské vlády urychleně vyvracela. V jejím oficiálním komuniké se říká: "Velká Británie je dávným a oddaným přítelem Gambie a lidu této země. V zájmu obou států je podpora vztahů, které jsou založeny na důvěře, vzájemné úctě a vzájemně výhodné spolupráci."

 

Obdobně i USA odmítly tvrzení gambijské vlády o snaze zorganizovat tam státní převrat a zároveň popřely, že dávají peníze opozičnímu hnutí. Představitelka ministerstva zahraničí USA řekla: "Spojené státy chtějí pokračovat v plodných vztazích s vládou Gambie."

 

Jenže jak se říká – není kouře bez ohně.

 

Gambie opustila britské společenství národů

 

Po dobu 48 roků byla Gambie součástí Commonwealthu, Britského společenství národů. Minulou neděli vláda ve státní televizi oznámila, že tuto organizaci opouští. Za hlavní důvod se uvádí, že Gambie už nechce dále být v "neokoloniální organizaci".

 

Vláda Gambie neobjasnila příčiny odchodu ze společenství, ale úředník gambijského ministerstva zahraničí pod podmínkou anonymity prozradil, že rozhodnutí bylo přijato po vládním odmítnutí iniciativy Commonwealthu zřídit v hlavním městě Banjulu komisi pro boj s korupcí a pro ochranu lidských práv. Ve společenství litují odchodu Gambie, ale zdůrazňují, že členství je dobrovolné.

 

Gambie není první zemí, která opustila sdružení britských kolonií. Již dříve tak učinilo Fidži a Zimbabwe.

 

Západ kritizuje gambijského prezidenta

 

Yahya Jammeh je prezidentem Gambie od roku 1994. Tehdy mu bylo 29 let. Později zvítězil ještě v trojích volbách. Pokaždé mezinárodní organizace tvrdily, že volby nebyly podle regulí a místní opozice jejich výsledky odmítala uznat. Prezident poslal kritiky "do pekla" a on "bude Gambii vládnout miliardy let, pokud to Alláh dovolí". Nyní běží jeho čtvrtý prezidentský mandát.

 

Jammeh urovnal vztahy prakticky se všemi státy, které Západ považuje za "nedostatečně demokratické". Dobře vycházel s Muammarem Kaddáfím, zavedl diplomatické styky s Venezuelou, Íránem a Kubou. Současně se smířil se Senegalem. S Evropou a s USA se nepohodl. Západ ho soustavně osočoval z porušování lidských práv a svobod. Britský ministr zahraničí obvinil před dvěma lety režim v Gambii z porušování lidských práv, konkretně z nezákonného věznění, zablokování medií a z diskriminace sexuálních menšin.

 

Dřívější viceprezident Gambie, který nyní stojí v opozici prohlásil, že prezident zahájil "válku proti západnímu vlivu" a že vláda příliš často používá "protizápadní" rétoriku. Je ale nechuť Západu k politice Gambie jen ve vzájemné antipatii?

 

K čemu potřebuje Západ Gambii?

 

Gambie je nejmenší africký stát a téměř nemá přírodní zdroje. Její příjmy pocházejí z turistiky a vývozu arašídů. Je tedy otázka, proč by měly USA zájem na státním převratu, který by je stál peníze, přičemž samy jsou v krizi. Ropu, o které si Američané myslí, že jim ve světě patří všechna, také tato země nemá. Spojené státy všude kam přijdou přinesou krev, bolest, bídu a nakonec své "demokratické hodnoty". A Gambie by nebyla schopna se vpádu ubránit.

 

Z nerostů má tento chudý stát jen křemenný písek, surovinu pro sklářský průmysl. Jenže má bohaté zásoby vody. Objem obnovitelných vodních zdrojů se odhaduje na 8 km3/rok, z čehož 5 km3 přichází do země z Guineje a Senegalu. Povrchová voda představuje asi 3 km3/rok a objem obnovitelných spodních vod činí asi 0,5 km3/rok. Obyvatelstvo je zajištěno čistou pitnou vodou z 62 %. Na Afriku je to hodně. Navíc je zde ještě řeka Gambie, která je vhodná i pro lodní dopravu. Ve 21. století se bojuje i o vodu.

 

Vedoucí administrativy prezidenta Mamodou Saban se v souvislosti s obviněním USA a Velké Británie ze snahy o státní převrat vyjádřil rozhodně. Řekl, že Gambie nikdy nedá své přírodní zdroje "starým vampýrům" a mladým "sarančatům". USA totiž navrhly dohodnout se na využívání a celkové kontrole nad teritoriálními vodami země.

 

Tak jak se mění klima planety, zmenšují se rychle světové zásoby čisté vody. Tak se mohou stát války o vodu zcela běžné.

 

Převzato z Pravda.ru

 

 

***

 

 

DWN: Nobelovu cenu míru bylo potřeba udělit Putinovi

 

Říjen 13, 2013

 

Německé vydání Deutsche Wirtschafts Nachrichten uvádí, že Nobelův výbor došel ve své snaze zavděčit se Američanům do absurdna. Už po několikáté je Nobelova cena míru (NCM) pouze nástrojem pro schválení zahraniční politiky USA. Pokud si někdo Nobelovu cenu míru zaslouží, potom je to Vladimir Putin. Německý portál vystoupil s výzvou "vytrhnout Nobelovu cenu míru z tlap světové politiky". Podle jeho mínění Nobelův výbor uvázl v palčivých problémech světové politiky a NCM se změnila na absurdum.

 

Udělení ceny Organizaci pro zničení chemických zbraní (OZCHZ) "páchne" utajenou podporou americké zahraniční politiky. Organizace si sice zaslouží ocenění, jenomže čas předání ceny byl zvolen chybně. Nobelův výbor byl už dvakrát směšný a pokaždé to bylo za zásah do aktuální politiky. Portál nazval udělení ceny Obamovi "za nejisté zásluhy" "symbolickým aktem – sklonění se před supermocností". Další chybou je podle portálu udělení ceny Evropské unii. Měla být určena všem občanům EU. Potom však měla být doručena představitelům Evropanů a nikoliv politikům, kteří žijí na účet daní od občanů.

 

Předáním ceny OZCHZ pokračuje serie nezdarů, jak píše DWN. V článku se říká, že NCM má zprostit viny jejího laureáta a moralistu Obamu: "Koukněte, Obama byl na správné cestě. Koukněte čeho dosáhl nejmírovější prezident všech dob: chemické zbraně budou zničeny. Mír je zaručen. Výbor má vždycky pravdu."

 

V článku se praví dále, že pokud se porota vždycky snaží být aktuální a hrát politickou úlohu, která jí nepřísluší, mění se NCM na absurdum. Aby Nobelův výbor skutečně sloužil míru, musí se osvobodit od nafoukanosti, domýšlivosti a cizího vlivu. Proto DWN navrhuje radikálně změnit pravidla udělování cen. Musí oceňovat skutečnosti ne mladší pěti let a o kterých se v posledním roce nezmiňovala media. Členové výboru by v posledním půl roce před přijetím rozhodnutí neměli mít internet a mobil, jen knihovnu.

 

Převzato z News.mail.ru

 

 

***

 

 

Oniščenko navrhl Gruzii uzavřít americkou biologickou laboratoř

 

Říjen 14, 2013

 

Vedoucí Rospotrebnadzora, hlavní hygienik Ruska Oniščenko uvedl, že v Gruzii za pomoci USA otevřená biologická laboratoř může být využívána k diverzi proti Rusku. Řekl: "Díváme se na to tak, že tato laboratoř je důležitým článkem v útočné složce válečného biologického potenciálu USA." Podle něho je otevření biologické laboratoře v Gruzii porušením mezinárodních závazků, především Konvence o zákazu vývoje, výroby a hromadění bakteriologických a toxinových zbraní. Říká: "Cíle této laboratoře: zkoumat situaci ohledně přirozených ohnisek cirkulace virů na území RF a Zakavkazska, rozpracovávat metodiky schopné pracovat na destabilizaci ekonomiky a politické situace v RF v tajném režimu. Příklady už existují."

 

Oniščenko už dříve upozorňoval na to, že vzplanutí afrického prasečího moru v Rusku nastalo jako důsledek plánované diverze z Gruzie.

 

Převzato z News.mail.ru


Přejít do diskuze k článku