Svět ruskýma očima 216

Reklama


Útěk z Ameriky: proces nabírá obrátky

Valentin Katasonov

 

Říjen 16, 2013

 

Zákon FATCA – nástroj globálního diktátu Washingtonu

Amerika nabírá stále více znaky totality. Naposled Kongres přijal v roce 2010 zákon o zdanění zahraničních účtů známý pod zkratkou FATCA, který vstoupí v platnost v polovině roku 2014. Zákon se od zákonů v převážné části světa liší v tom, že se podle něj budou zdaňovat ve Spojených státech účty fyzických i právnických osob vedené v zahraničí. Konkrétně daně amerických subjektů půjdou do státní kasy USA bez ohledu na zemi, v níž se majitelé účtů nacházejí. Znamená to princip navázání platby daní na osobu, nikoliv na území. Až do přijetí FATCA se v USA platily daně z operací a aktiv existujících (v jurisdikci) na území Spojených států. Od platnosti zákona FATCA bude daňová služba USA kontrolovat každý krok amerických fyzických a právnických osob kdekoliv ve světě, a to prostřednictvím druhých států, bank a finančních organizací. Ty jsou povinny do Spojených států předávat všechny potřebné informace o všech amerických plátcích daní, kteří mají v zahraničí depozita, jiné účty, akcie a podíly na kapitálu apod. Tyto státy a příslušné organizace se mají stát agenty USA. Za neplnění mají být trestány. Zákon FATCA, který má evidentně exteritoriální charakter, je zřejmým projevem globálního diktátu Washingtonu.

 

Amerika: život za vlastními hranicemi

Život Američanů za vlastními hranicemi je rozsáhlý a mnohostranný. V průběhu dvacátých let, po druhé světové válce, byl omezen vývoz kapitálu tak, aby byly stimulovány investice doma. Nešlo vždy o administrativní opatření, někdy se využívalo velkého zdanění zisků amerických bank a korporací z jejich zahraničních aktiv. Americký kapitál usiloval o to dostat se za hranice, protože v USA se výtěžek snižoval z důvodu jeho relativně velkého nahromadění. Posledním prezidentem, který dokázal zastavit tlak kapitálu unikajícího za hranice, byl J. F. Kennedy. Po jeho zavraždění bariéry na vývoz kapitálu přestaly existovat. Od fyzických a právnických osob se vyžadovalo už jen deklarovat jejich zahraniční zisky a správně odvádět daně do státní kasy USA (průměrně ve stejné výši, jaká byla stanovena pro operace a zisky v zemi). Washington se snaží kontrolovat zahraniční toky a aktiva a vést jejich statistiku. Dále je uveden přehled zahraničních finančních aktiv USA, které jdou do Ameriky ze zahraničí – v miliardách USD.

 

Roky

2008

2009

2010

2011

2012

     2013

 (odhad)

 

1.Zahraniční aktiva, celkem 

19.464,7

18.511,7

20.298,4

21.636,2

21.637,6

2.Zahraniční finanční aktiva, celkem

15.239,6

15.806,9

17.438,7

18.953,8

20.489,7

21.437,0

3.Zisky ze zahraničí postoupivší do USA,

856,8

643,7

720,0

802,8

818,0

815,6

4.Poměr zisků 3. k zahraničním aktivům 1. v %

4,4

3,5

3,5

3,7

3,8

 

V USA se dá očekávat snaha o vyvázání z kontroly stále větší části nefinančních aktiv. Příkladně v roce 2008 byl podíl zahraničních  nefinančních aktiv v USA 21,7 %, v roce 2012 už šlo jen o 5,3 %.

 

Vypadá to, že se velká část zisku ze zahraničních aktiv nevrací do Spojených států, ale reinvestuje se nebo jinak využívá za hranicemi. Jen asi 4 % se vrací. Aby se fyzické a právnické subjekty vyhnuly daním, využívaly a dále využívají offshorové účetní manipulace, šedou ekonomiku, nepodávají výkazy pro finanční a jiné úřady.

 

Američané nechtějí více být Američany

Ministerstvo zahraničí USA odhaduje, že mimo vlastní stát žije 7,2 milionu občanů. Ti všichni, krom dětí, platí daně v zemích v nichž žijí, avšak podle odhadu daňových úřadů USA se jich dani do jejich státní pokladny vyhýbá osm z devíti.

 

Rovněž držitelé zelených karet mají povinnost platit daně. Jenže ti mají často majetek ve svých původních zemích, mají tam zisky, které zhusta nepřiznávají.

 

U.S. Person jsou i lidé, kteří se narodili za hranicemi, ale americkým tam žijícím občanům. I ti mají ke Spojeným státům daňovou povinnost. Majetek v zahraničí mají i stoprocentní Američané žijící v USA. Jedná se především o bankovní depozita, podíly ve společnostech apod. Ty nesou zisky, avšak nejsou deklarovány. Především se jedná o majetek registrovaný v offshorových jurisdikcích, který není zahrnován do daňových přiznání. Jeho vlastníci se nazývají "sněženky" a jejich majetek nepřináší daně Spojeným státům. Pod tlakem USA poskytla švýcarská banka UBS Spojeným státům informaci o několika stech amerických "sněženek". Těch je v celém Švýcarsku tisíce, ne-li desetitisíce. V celém světě pak miliony. V důsledku "čistky" ve švýcarských bankách Spojenými státy dostal americký erár už 6 miliard USD a počítá se, že obdrží ještě nejméně 5 miliard.

 

Zákon FATCA má odhalit všechny "sněženky", donutit je platit daně a zlikvidovat daňovou zadluženost za všechny předešlé roky a k tomu zaplatit pokuty. Nejpodvodnější neplatiče dokonce pohnat k soudu. Logicky by měl daňový úřad pronásledovat ty nejhorší neplatiče, ale je to jinak. Ještě v roce 2004, dávno před přijetím zákona FATCA schválil Kongres zákon, podle něhož budou pokutovány subjekty, které utajily částky už od deseti tisíc USD a pokuty jsou drakonické. Buďto 10 tisíc USD, nebo 50 % z částky na účtu, podle toho, která částka vyjde vyšší. Nyní se pokutuje jak nepředložení daňového přiznání nebo jeho zkreslení, tak i samotné vyhýbání se platbě. Jsou známy případy, kdy za nezaplacení 20 tisíc USD, k čemuž  mohlo dojít i neúmyslně, například technickou chybou ze strany úřadu, byla udělena pokuta přes 1 milion USD.

 

Někteří Američané si začínají uvědomovat do jaké pasti je jejich vláda žene a začínají jednat. Podle Wall Street Journal se Američané zbavují amerického občanství i zelených karet. V roce 2011 tak učinilo 1781 osob, v první polovině roku 2013 už 1809 osob. Amerika přestává být zemí zaslíbenou. V roce 2014, kdy nabude zákon platnosti, se pravděpodobně odchod z USA urychlí.

 

Ještě aktivnější je únik z americké jurisdikce bank, korporací a dalších právnických subjektů. Akcionáři stávajících společností otevírají nové společnosti mimo dosah USA. Nové neamerické společnosti odvádějí aktiva a některé operace z původních amerických společností. Světové i americké sdělovací prostředky o takovýchto následcích zákona FATCA mlčí. Přitom útěk amerického byznysu ze země může mít vážné negativní dopady na americkou ekonomiku.

 

Převzato z Fondsk.ru


 

***

 

 

Proslulý bankéř Alan Greenspan z USA prosazuje postup "kreativní destrukce" jako užitečný pro ekonomiku

Andrej Šitov

 

Říjen 19, 2013

 

Greenspan stál v čele Fedu mezi léty 1987 až 2006. Postup "kreativní destrukce", vyžadující těžké finanční regulace, považuje sice s výhradami, ale za prospěšný pro ekonomiku. Ani v pohledu nazpět nevidí, jak by bylo možno přesně předpovědět výraznou finanční krizi bankovního systému v roce 2008. Své názory řekl v rozhovoru pro jednu rozhlasovou stanici USA v souvislosti s vydáním své nové knihy: Mapa a území: riziko, lidská povaha a budoucnost předpovídání.

 

Vzpomínal na krach banky Lehman Brothers dne 15.9.2008, kdy se celá struktura mezinárodních financí rozpadla během několika hodin, ne-li minut. Podtrhl, že toto nemohl nikdo předvídat, nikdo, kdo vytváří prognózy zodpovědně, např. Fed, MMF, JPMorgan. K připomínce o četných znepokojujících výstrahách v tisku na nebezpečné bankovní praktiky řekl: "Podstata není v tom, že bychom to neviděli. Já sám jsem například již v roce 2001 a 2002 varoval, že rozmach bytové výstavby financovaný z hypoték nemůže pokračovat." Dále řekl: "Asi bych mohl zachytit řadu různých krizí. Byl jsem tomu velmi blízko díky rozmachu dot-com ( vzestup a následný pád akcií Internet – společnosti s vrcholem v roce 2000)"

 

Greenspan tvrdí, že se má o takových věcech mluvit, jenže pokud není úplně zle, časem se s tím přestane. Ke "kreativní destrukce" říká: "Jediný způsob k zajištění hospodářského rozvoje je reálné zvýšení životní úrovně – to jest dosáhnout to, aby se úspory společnosti stále investovaly do nejvyspělejších technologií. Stárnoucí technologie aby přitom vymíraly. To je ta bourající část "kreativního bourání".

 

Opačná stránka procesu podle něho: "Objevují se vítězové a poražení. I kdybychom nechtěli poraženým pomoci a pokud uděláme to, že omezený kapitál společnosti bude podporovat málo produktivní části ekonomiky, bude to znamenat, že ostatní ekonomika, naše společná životní úroveň – se nezvedne tak vysoko jak by mohla. To je nesnadný kompromis."

 

Po Greenspanovi vedl Fed  Bernanke. Nyní se už i on chystá k odchodu. Obama ještě nenaznačil, zda novou šéfkou Fedu bude Janet Yellenová.

 

Pozn. překl.: Janet Yellenová, narozená v roce 1946, rozená Blumenthalová, absolventka dvou univerzit, fungovala v Radě ekonomických poradců prezidenta USA (1997 až 1999). V letech 2004 až 2010 byla prezidentkou Fedu v San Francisku. Od října 2010 je místopředsedkyní správní rady Fedu USA. Nyní je navržena na šéfku Fedu, k čemuž bude potřeba souhlas 60 členů senátu Spojených států.

 

Převzato z News.mail.ru

 

 

***

 

 

Kokainové zásoby USA – zbraně k provokacím

Nil Nikandrov

 

Říjen 21, 2013

 

Pod kontrolou Američanů z CIA a DEA (Drug Enforcement Administration) byl 27. července převezen náklad 24 tun kokainu z Kostariky do Miami. Pracovníci CIA a DEA fungovali pod krytím amerického velvyslanectví. Po vyložení nákladu  letadlo okamžitě odstartovalo. Celá akce byla tajná, zaměstnanci kostarického letiště nebyli informováni. Kostarický parlament také nedával souhlas s příletem amerického vojenského letadla Boeing C-17 Globmaster III, přestože je to v podobných případech nutné.

 

Akci, která se podobá historii z osmedesátých a devadedesátých let se nepodařilo utajit. Tehdy se také pod dozorem tajných služeb USA vozily z Jižní Ameriky halucinogeny. Zisky z prodeje posloužily k nákupu zbraní určených pro contras. Část zisku zůstávala drogovým kartelům, které pak mohly podnikat i v USA. Nabízí se otázka k jakému účelu dováží CIA a DEA drogy z Kostariky, Panamy, Belize, Salvadoru, Dominikánské republiky a dalších zemí Karibiku.

 

Dá se předpokládat, že takto získané dolary slouží k diverzní činnosti proti "populistickým režimům" – k placení radikálních opozičních skupin ve Venezuele, Bolívii, Ekvádoru a Nikaragui. Kostaričtí představitelé vyhlásili jako krycí manévr, že vývoz kokainu do USA byl z kapacitních důvodů, nedostatku pecí pro spálení drogy. Jenže kokain by se nenahromadil, kdyby se regulérně zničil, jako to udělala Panama. Tam se veřejně za přítomnosti tisku spálilo 12 tun drog. Stačil k tomu benzin, bez pecí. Za celý rok spálili 24 tuny. Kostarika ponechává na svém území bez omezení hospodařit tajné služby USA. Ochrana drog měla svůj účel.

 

O osudu kostarického kokainu v USA se kostarický konzul nic nedozvěděl. Američané porušili pravidla: nejen že nepozvali konzula na akt spalování, ale ani nepovažovali za nutné ho o něm informovat. Jak bude kokain využit, neříká ani Roy Perrin, vedoucí politického útvaru velvyslanectví USA v Kostarice, ani James Richard Kenney, zástupce DEA. Situace na poli boje s drogami přináší neslýchané příběhy. Když Kenney působil v Hondurasu, přikázal ostřelovat z vrtulníků loďky Indiánů Miskito kvůli dopravě drog. Byly zabity 2 těhotné ženy a 2 muži a 4 lidé byli raněni. Drogy v loďkách nebyly.

 

Historie s převozem 1382 kg kokainu letadlem KLM z Venezuely do Francie. Jakýsi El Negro přijel před rokem do Venezuely a od jednoho z kolumbijských kartelů nakoupil drogy. Ty potom prodal zástupci "ruské a italské mafie". "Mafie" naverbovala spolupachatele mezi civilním i vojenským personálem letiště Simone Bolívara a mezi zaměstnanci Air France ve Venezuele i ve Francii. Na jména fiktivních pasažérů byly kufry s kokainem odvezeny přímo na nákladní rampu letadla a naloženy na palubu. V Paříži byly 10 dní ve skladu a poté byly "náhodně" objeveny bezpečnostní službou. Dosud se při vyšetřování neukázala žádná ruská jména. Účelem rozruchu ve sdělovacích prostředcích bylo poukázat na pronikání "ruských mafií" do Venezuely. Maduro k tomu řekl, že tam kde je přítomna DEA, tam obchod s narkotiky vždycky kvete a sílí. Vyzval armádu, aby obrátila pozornost na ty Venezuelce, kteří dříve spolupracovali s DEA a nyní vstoupili do nadnárodních společností.

 

Maduro upozornil na nabytí platnosti zákona o kontrole a integraci vzdušného prostoru země s tím, že se budou zajímat a zneškodňovat letadla porušující platná pravidla. K tomu účelu byly obstarány radary z Číny, které umožňují sledovat oblohu nad celou zemí. Letadla nezákonně se pohybující nad Venezuelou budou přinucena k přistání a v případě neuposlechnutí budou sestřelena. V říjnu už k tomu došlo ve dvou případech.

 

Ke specifice fungování DEA Maduro řekl: "Obchod s drogami disponuje ohromnou silou a v mnoha případech je jeho struktura využívána k přípravě akcí proti naší zemi jako politických zbraní tak, aby se zdálo, že je Venezuela drogovou zemí." Přitom je Venezuela úspěšná v zadržování překupníků a v zachycování drog. To se ale děje až po přerušení styků s DEA, ve skutečnosti nadnárodní organizací obchodu s drogami.

 

Maduro dále řekl: "Kam jdou miliony a miliony dolarů z prodeje zadržených narkotik, do které banky? Do banky USA, aby pomohly ekonomice této země. Říká se, že se jedná o 50 miliard USD za rok. Taková agentura Spojených států bude obviňovat zemi, jakou je Venezuela, která chrání svoje hranice, ničí výsevy drog a nevyrábí je. Podle nich vypadáme jako drogový stát."

 

V posledních letech byly DEA i CIA zapleteny do mnoha skandálů. DEA užívá nejšpinavější metody na verbování, vydírání, podstrkávání drog, vyhrožování represemi proti příbuzným vybraných lidí. Falšuje důkazy, fyzicky se vypořádává s těmi, kteří by chtěli "promluvit". V mnoha zemích Jižní Ameriky diktuje svá pravidla národním útvarům pro boj s drogami a směruje je ke spiknutí proti "populistickým režimům".

 

V podstatě je DEA zločinecká organizace, předstírající boj s obchodem s drogami a vytvářející potřebné podmínky pro dominanci USA ve sféře globálního narkobyznysu. Legalizace marihuany v některých státech USA je jen první krok k úplné liberalizaci drog. V tisku se už píše o údajné neškodnosti kokainu, dávají jej do protikladu k heroinu a jiným drogám. Podle jihoamerických expertů tuto látku ze 60 % kontroluje DEA. Tento partner může kdykoliv zasadit ránu do zad.

 

Převzato z Fondsk.ru

Přejít do diskuze k článku