Svět ruskýma očima 226

Reklama


USA: vyvlastnění jako způsob přežití

Valentin Katasonov


Prosinec 13, 2013


Předseda Výboru pro finance Senátu USA Max Baucus navrhl uvalit jednorázovou daň na kapitál korporací. Projevem této nové tendence byly události na Kypru letos v březnu týkající se konfiskace bankovních depozit. V červnu pak Brusel povolil využívat peníze klientů z depozitních účtů k záchraně bank. Evropský kapitalismus si začal pod sebou podřezávat větev, která byla pro něj dosud podstatou.


Amerika nad událostmi na Kypru přivřela oči. Kongresmani, Obama i úředníci vládních úřadů jednohlasně vyhlašují, že banky už dále nemohou počítat s pomocí státní pokladny. Odhaduje se, že v době krize v letech 2008 až 2009 dostaly banky na účet daňových plátců nejméně 1 bilion USD. Dnes se oproti tomu rozpočtové potíže Ameriky silně zvětšily. Nikdo však dosud neodvolal princip Wall Streetu "Too Big to Die". Washington nemůže pád velkých bank Wall Streetu dopustit, neboť by s sebou stáhly celý bankovní systém USA a posléze celou americkou ekonomiku. Lze tedy očekávat, že velké banky budou zachraňovat jejich klienti.


Existuje domněnka, že se Amerika dívá na soukromé vlastnictví s respektem. Jenže to tak není. Amerika už dávno konfiskuje bankovní účty ve formě hospodářských sankcí proti politickým režimům, které se jí nehodí. Sankce nemají jen politické cíle, ale změnily se na byznys. Formálně se to nazývá zmrazování, ve skutečnosti je to neodvolatelný depozit. Ten se stává darem pro banku, zvyšuje její stabilitu a dovoluje růst aktiv. Dále se po rozmrazení nemusejí peníze z depozitu vždy vrátit k jejich zákonným vlastníkům. Příkladem je Libye. Jen zlaté rezervy centrální banky a svrchovaného fondu Libye, které se nacházely za hranicemi země, měly k roku 2011 hodnotu 150 miliard USD. Washington docílil zmrazení valutových rezerv Libye v amerických a dalších západních bankách se slibem, že po pádu "zločinného" režimu "budou peníze vráceny". Válka skončila a Libye tyto peníze nemá.


Daně z kapitálu jsou v podmínkách kapitalismu naprostý nesmysl, který duchu kapitalismu odporuje. O této dani i dříve uvažovali důslední obránci kapitalismu, ale všechny pokusy zavést ji (daň z bankovních vkladů a kapitálu) zkrachovaly.


Americký ekonom profesor Eichengreen ve své knize Teorie a praxe zdanění kapitálu z roku 1990 píše, že se téměř všechny pokusy o zdanění kapitálu odehrály v letech po první světové válce, kdy byly evropské ekonomiky naprosto rozvrácené a státní pokladny byly prázdné. Uvažovalo se, zda jsou lepší těžké problémy s dluhy a díry v rozpočtu, nebo konfiskace části kapitálu. Vždy dojde ke konfliktu mezi hospodářským přežitím a dlouhodobými ničivými následky porušení základního pravidla kapitalismu o nedotknutelnosti soukromého vlastnictví.


Všechny úvahy o dani nakonec skončily tak, že ke zdanění nedošlo. Důvody byly dva, za prvé, že při vysoké inflaci je reálná hodnota daně příliš nízká a za druhé – majitelé likvidního jmění jej vyváželi mimo stát nebo ukrývali. Známý anglický ekonom Keynes byl zprvu zastáncem zdanění kapitálu, ale později si vše ujasnil a stal se odpůrcem. Jakousi daň se podařilo zavést jen v Itálii, Československu a Rakousku, ale rozpočtový efekt byl malý.


Daň na kapitál se použila i v Americe. Ve třicátých letech na vrcholu hospodářské krize. Roosevelt vydal po příchodu do Bílého domu výnos č. 6102 o povinném odevzdání zlata do státní pokladny. Nabyl platnosti 5. dubna 1933. Všechny fyzické i právnické subjekty musely do 1. května 1933 vyměnit své zlato za papírové peníze. Cena byla 20,66 USD za trojskou unci. Nedodržení se trestalo desetiletým žalářem a pokutou 10 tisíc USD.


V roce 1934 byl podepsán zákon o zlatých rezervách USA: předpokládal konfiskaci zlata u bank, které za ně dostaly zlaté certifikáty. Zpětná výměna certifikátů za zlato byla zakázána. V uvedeném roce byla cena zlata 35 USD za unci. Nešlo tedy o nákup zlata za odpovídající cenu, ale o konfiskaci, na níž stát slušně vydělal. Vydělaly rovněž banky na Wall Streetu, které měly přístup k informacím a své zlato včas vyvezly za hranice. Po čtyřech letech bylo všechno zabavené zlato slavnostně svezeno do speciálního trezoru ve Fort Knoxu ve státě Kentucky. Zákon platil přes 40 let a byl zrušen v roce 1974.


Konfiskace zlata z let 1933 až 1934 nebyla jen z důvodů fiskálních, ale měla za cíl perspektivní změnu amerického dolaru na světovou měnu. Za 10 let poté proběhla mezinárodní konference v Bretton Woods  o otázkách poválečného uspořádání světového měnovo-finančního systému. Amerika protlačila dolar jako světovou měnu a slibovala volnou výměnu USD na zlato jiným zemím.


Z toho, že dnešní Baucusova idea daně z kapitálu byla předložena na Kapitol, plyne, že Amerika prožívá těžké doby. Návrh přišel těsně před zažehnáním defaultu, kdy Kongres USA zvýšil strop státních půjček do února 2014.


Katasonov uvádí některé detaily navrhované daně na kapitál. Baucus zamýšlí vydobýt daň z velkých nadnárodních společností USA, které hromadily dlouhá léta svá aktiva za hranicemi, vyhýbajíce se platbě daní. Jedná se nikoliv o pokutu, kompenzaci, či platbu dluhů starých daní, ale o novou jednorázovou daň. Sazba má být 20 % finančních rezerv amerických korporací v zahraničí. Jedná se minimálně o 2 biliony USD, takže zde by americká státní pokladna získala 200 miliard USD. Je i jiný odhad, ke konci roku 2012 – 20,5 bilionů USD. Americký Kongres se už rozhodl prostudovat návrh Baucuse. Americký ministr financí je považuje za zajímavý. Dříve by ovšem takový postoj nebyl možný. Vypovídá to o tom, že po Evropě i Amerika dospěla ke konfiskacím a vyvlastnění.


Pozn. překl.: Výpočet z posledního odstavce mi nepřipadá správný.


Převzato z Fondsk.ru



***



Medveděv: je možné zavedení jednotné měny pro Bělorusko a Rusko

Prosinec 13, 2013


Medveděv uvažuje o důsledcích případné společné měny Běloruska a Ruska. Na tiskové konferenci s běloruským premiérem Mjasnikovičem řekl: "Jakákoliv měnová unie – přechod na společnou měnu – to je maximálně těsný stupeň integrace a může se to udělat až po zvážení důsledků, samozřejmě až jako poslední krok. Jednoduše proto, aby nevznikl problém ." Mjasnikovič s tím vyslovil naprostý souhlas. Dodal, že již nyní, v rámci dvoustranných obchodů, se účtuje v ruských rublech. Rovněž běloruská měnová burza v nich účtuje. Prohlásil: "Toto je už krok, nebo několik kroků k vytvoření měnové unie."


K tomu řekl Lukašenko: "Je třeba projít všechny fáze. My to učiníme. Bezpodmínečně. Nelze přece zapřahat povoz před koně. Ale myslím, že bez toho, bez dohodnuté měnové politiky, bez jednotné měny, bude stále složitější pracovat. Proto myslím, aniž bych předbíhal událostem, aniž bych využíval populismus, že je k tomu třeba směřovat. Pokud budeme mít vyvážené zákonodárství, rozvíjet obchodně-ekonomickou spolupráci, budou pracovat společné firmy, jsme jednoznačně povinni být připraveni k jednotné měně. Potom přestanou problémy s účtováním."


Převzato z Politikus.ru



***



Michelle Bacheletová si troufla na pilíře USA

Ljubov Ljulko


Prezidentkou Chile se podruhé stala Michelle Bacheletová, která pravděpodobně bude navazovat těsnější vztahy s Brazílií a přestane podporovat politiku USA. Při volbách dostala ve druhém kole od koalice Nová většina přes 60 % hlasů, přičemž její soupeřka z pravicového bloku, kandidátka za konzervativní Koalici pro Chile Evelyn Mattei jen necelých 38 %.


Dnes dvaašedesátiletá Bacheletová zastává v Chile jako první dvojí funkční období od roku 1990. Poprvé byla zvolena v roce 2006, kdy už následně nemohla podruhé podle chilské ústavy kandidovat. Přitom její popularita dosahovala 80 %. Ve svém vystoupení bezprostředně po zvolení řekla: "Jsem zde proto, že věříme, že Chile potřebuje změny. Nebude to lehké, ale kdypak bylo lehké změnit svět?"


Michelle měla pohnutý život. Její otec byl generál a pracovník vlády prezidenta Allendeho. Po vojenském převratu odmítl podporovat pučisty a byl uvězněn, mučen a zemřel. Ona i její matka byly rovněž vězněny, vyslýchány policií DINA a převezeny do mučírny v Los Alamos. Z vězení jim pomohl bratr Alberto a jim se podařilo emigrovat do Austrálie a později do NDR. Tam se Michelle provdala a v roce 1979 se vrátila do Chile. Dokončila univerzitní studia (obor pediatrie) a pracovala pro svou socialistickou stranu.


Od roku 2000 se stala ministryní zdravotnictví a po dvou letech nato získala křeslo ministryně obrany. Je odvážná, profesionální a umí jednat. Prezidentkou se stala poprvé v roce 2006. Dnes má ohromné plány týkající se změny ústavy z dob Pinocheta, chce změnit volební právo, zavést bezplatné vysokoškolské vzdělání, státní důchodové zabezpečení, zvýšit daně velkým podnikatelům. Existují určité obavy, že iniciativy týkající se ústavy může zablokovat Kongres. V něm totiž mají ještě značnou část hlasů konzervativci.


Bacheletová slibuje tvorbu nových pracovních míst, boj proti zločinnosti a chce předkládat lidu novou národní ideu, kterou nedokázala dát předchozí vláda Sebastiána Piňery. V Chile nazývají mnozí její politiku reálným přechodem od neoliberální politiky "Chicagských chlapců" k sociálně orientovanému státu. Chile je dosud podle místního rčení "v kapitalismu tím, čím je Severní Korea v komunismu", mimořádně deregulovanou ekonomikou s minimální účastí státu v ekonomice, vzdělávání, důchodovém zajištění a zdravotnictví.


V zahraniční politice se čeká odklon od podpory akcí USA v regionu a intenzívnější vztahy s Brazílií a Argentinou. Nová prezidentka chová sympatie ke Kubě a Venezuele. Piněrova zahraniční politika zapříčinila izolaci země na jihoamerickém kontinentu.


Převzato z Pravda.ru



***  



Azarov: Ukrajina po půjčce od RF nepotřebuje pomoc od MMF

Prosinec 21, 2013


Azarov oznámil, že po uzavření dohod s Ruskou federací, podstatném snížení ceny za plyn a po nákupu ukrajinských eurobondů nevidí nutnost půjček od MMF. Řekl doslova: "Za prvé, nemáme žádnou potřebu obracet se k MMF o půjčku, absolutně žádnou. Za druhé jsme získali silnou pozici pro jednání s ním. Uvidíme jak budou rozhovory pokračovat." Takže podle Azarovových slov upevnila jednání s Ruskem ukrajinskou suverenitu. Dodal: "Tato dohoda posílila naši nezávislost a dovolila nám klidně vstoupit na mezinárodní trhy. Ty se pro nás otevřely."


Převzato z Politikus.ru



***



IPPNW: Už jen omezená jaderná válka nastolí otázku přežití dvou miliard

Prosinec 21, 2013


Organizace Fyzici proti jaderné válce (IPPNW) zveřejnila odhad očekávaných následků omezené jaderné války (například mezi Indií a Pákistánem) a upozornila, že přijde mohutná ztráta úrody na celé planetě. "Jaderný hlad" ohrozí přežití nejméně dvou miliard lidí.


Detailně:


1. Úroda kukuřice v USA se sníží o 10 % po dobu deseti let, s maximem snížení 20 % pátým rokem po události.


2. Úroda rýže a kukuřice v Číně klesne  po dobu čtyř let o 20 % a v dalších šesti letech o 10 %.


3. V Číně se také sníží úroda ozimé pšenice v prvním roce o 50 %, v dalších deseti letech o 30 %.


4. Vedle čistě fyzikálních objektivních důsledků zachvátí svět panika, která zničí trh s potravinami, což následky výrazně zhorší.


Převzato z Politikus.ru


Přejít do diskuze k článku