Stále viditelný prapor Ruska na březích Karibiku
Nil Nikandrov
Březen 15, 2014
Ruský prezident Putin operativně jednal se stálými členy Rady bezpečnosti. V plánu byla otázka politiky ve vztazích zemí Střední Ameriky a Karibiku. Mimo plán se posuzovala situace na Ukrajině, kde nese krize podle Putina vnitřní charakter. Rusko nemá účast ne jejím vzniku, ale je vtaženo do jejího řešení. Prezident oznámil, že se snaží důkladně pochopit jakou má Rusko povinnost k budování vztahů s Ukrajinou, evropskými státy a USA v nejbližší a střednědobé perspektivě.
Rusko hodlá posilovat svou aktivitu v zahraničí. Jeho oporami ve Střední Americe a Karibiku je Kuba a Nikaragua. V době SSSR byly Washingtonem tyto vztahy považovány za nebezpečí a byla na ně uplatňována "neutralizace" všemi možnými způsoby. Po rozpadu Sovětského svazu byly mnohé jeho ambasády, obchodní zastupitelství a jiné v Jižní Americe uzavřeny, o práci přišly stovky lidí na ně napojených. Ruské vedení usiluje v posledních deseti letech o obnovu a posílení pozic na Kubě a v Nikaragui.
S Kubou bylo obnoveno strategické partnerství z dob Sovětského svazu a zaveden stabilní politický dialog na nejvyšší úrovni. Byla uzavřena mezivládní dohoda obchodně-hospodářské a vědecko-technické spolupráce do roku 2020. Na Kubě probíhají reformy, které zajímají ruské podnikatele a zaručují velké investice. Jedná se hlavně o ropný průmysl, zdravotnictví spolu s farmacií, energetiku, budování nových energetických zařízení a dodávky zařízení pro tepelné elektrárny. Ruští specialisté hledají ropu na ostrově i v přilehlém šelfu.
Rusko a Nikaragua obnovily po nástupu prezidenta Ortegy do funkce jak hospodářské svazky, tak vojenskou spolupráci. Po jeho setkání s Putinem uznala Nikaragua nezávislost Abcházie a Jižní Osetie a podpořila Rusko po ukončení rusko-gruzínské války. Rusko zase dodalo Nikaragui několik tisíc traktorů, 50 kombajnů a 100 tisíc tun pšenice. Tím se nikaragujské vládě podařilo udržet nízké ceny chleba a pečiva. V Managui bylo otevřeno Ruské centrum vědy a kultury. Nejlepší studenti ruského jazyka z Nikaragui dostanou stipendia na studium na ruských vysokých školách.
Země mají společné programy v zemědělství, energetice a ve využívání kosmu pro mírové účely. Jsou podepsány dvoustranné dohody v oblasti vojensko-technické spolupráce. Rusko pomáhá přezbrojit nikaragujskou armádu a v Centru studia maršála Žukova vycvičit důstojnický sbor. V rámci výměny zkušeností a přípravy nikaragujských vojáků zde mají ruské válečné jednotky, lodě a letadla pro celou první polovinu roku 2014 povoleny návštěvy. Parlament schválil účast ruského vojska od 1. ledna do 30. června 2015 ke společnému hlídkování v nikaragujských teritoriálních vodách Karibiku i Pacifiku. Hlavním účelem je boj proti obchodu s drogami.
Před dvěma lety otevřela Federální služba Ruska pro kontrolu narkotik v Managui kursy pro přípravu policejních specialistů na drogy. Chystá se vybudování stálého centra pro tyto účely. Měli by zde být školeni operativci pro celou Střední Ameriku. Tuto ruskou iniciativu oceňují mnohé středoamerické osobnosti, mezi jiným i generální tajemník Středoamerického integračního systému (SICA). Rusko dostalo status pozorovatele v tomto uskupení. Patří do něj Salvador, Nikaragua, Honduras, Guatemala, Belize, Kostarika, Panama a Dominikánská republika.
Vztahy s Guatemalou rovněž pokročily. Loni v listopadu navštívil ministr zahraničí Guatemaly Rusko a při předvádění ekonomického a investičního potenciálu své země podepsal dohodu o stimulaci a vzájemné ochraně investic. USA politiku a hospodářství Guatemaly stále kontrolují, ale část elit již využívá možnost oslabení závislosti na Washingtonu.
Guatemala má bohaté surovinové zdroje, včetně nalezišť uhlovodíků. Rusko sem dodává minerální hnojiva a válcovaný materiál, zájem je o Kamazy, Gazy a Vazy. Samo dováží kávu, kakao, rostlinné oleje a podobně. Guatemala má zájem o výstavbu hydroelektráren, geotermálních a větrných elektráren a o účast Rusů v projektech na těžbu ropy a plynu. Dále na spolupráci při těžbě niklu, kobaltu, wolframu, zinku, titanu, rtuti a antimonu.
Většímu úspěchu Ruska ve Střední Americe a Karibiku brání přežitky studené války a sabotáže podporované tajnými službami USA. I tak má Středoamerický společný trh (MCCA), do nějž patří Guatemala, Kostarika, Nikaragua, Honduras a Salvador, zájem o vytvoření zóny volného obchodu s Celní unií. Velvyslanec Guatemaly řekl při setkání se zástupci a podnikateli RF a Běloruska v Obchodní a průmyslové komoře Ruska: "Pro pokrok našich ekonomik je nezbytná vzájemná rovnoprávná spolupráce s průmyslovými mocnostmi. Především takovou možnost představuje Celní unie, jejíž členové přispívají ke komplexnímu rozvoji Kuby, Venezuely a Nikaragui."
Převzato z Fondsk.ru
***
Krymští Tataři řekli své rozhodné "ano"
Felix Mišjari
Březen 18, 2014
V nedělním referendu hlasovali pro připojení k Rusku i Krymští Tataři. Je o nich známo, že hlasují vždy solidárně. Situaci analyzuje orientalista Felix Mišjari.
Budoucí postoj Krymských Tatarů k referendu nebyl jasný. V principu hlasují vždycky tak, že se předem domluví se svými vůdci, s autoritami a váženými lidmi a potom celá komunita hlasuje solidárně. Existují nejméně dvě skupiny Krymských Tatarů, které se takto domlouvají. Pokud by vystoupilo proti integraci více než 15 % krymského obyvatelstva, mohlo by se předpokládat, že by Tataři s připojením k Rusku nesouhlasili. To, že bylo 95 % hlasů "pro" znamená, že Krymští Tataři řekli jasné "ano" připojení k RF. Ekonomika rozhodla všechno. Prezident Putin zcela správně řekl: " I my v Rusku máme mnoho problémů, mnoho z nich je velmi podobných, ale nejsou tak velké jako u nich. Podívejte se, příjem na osobu je v Rusku 29 700 rublů a na Ukrajině, přepočteno na ruble, je to podle mého 11 900. Přibližně třikrát méně. Penze je u nás průměrně 10 700 rublů a na Ukrajině 5 500. Dvakrát nižší. Veteráni druhé světové války u nás dostávají přibližně průměrnou mzdu pracujících. Znamená to velký rozdíl v životní úrovni. O tom bylo potřeba uvažovat od samého počátku."
Ze 14 miliard dolarů ukrajinského exportu představují asi 5 miliard dolarů dodávky "produkce druhého, třetího přerozdělení". Putin říká: "Strojírenská produkce jde prakticky celá do Ruska. Západ nic ukrajinského neodebírá. To všechno se přeruší. … Znamená to, že se příští den všechny vztahy zbourají, včetně kooperace, podniky se zastaví a nezaměstnanost se zvýší." Putin upozorňuje na západní standardy, které Rusko naštěstí pro dovoz z Ukrajiny dosud nepoužívá.
Autor úvahy uvádí, že je proti připojení Krymu k Rusku. Přeje si uklidnění ukrajinské krize bez anexe a kontribucí. Přeje si pomoci ukrajinským bratřím svrhnout samozvanou banderovsko-fašistickou chuntu v Kyjevě a vytvořit demokratickou, nejlépe socialistickou Ukrajinu a ne získat poloostrov jako kompenzaci za to, že se Rusko smíří s fašistickým režimem na velké Ukrajině. Je tam skutečný fašismus se vším všudy, s vraždami a mučením komunistů, až po akceptování požadavků MMF, který je v Evropě nazývám "sociálním kanibalem" a po ustanovení finančních oligarchů do funkcí gubernátorů.
Jaceňjuk a Turčinov se snaží naplnit takový výklad fašismu, jaký charakterizoval Dimitrov: "Fašismus je otevřená teroristická diktatura nejreakčnějších, nejšovinističtějších a nejimperialističtějších elementů finančního kapitálu. … Fašismus je mimotřídní vláda, (nikoliv vláda drobné buržoasie nebo lumpenproletariátu) nad finančním kapitálem. Je to organizace teroristického trestání pracující třídy a revoluční části rolnictva a inteligence. V mezinárodní politice je fašismus šovinismem v nejhrubší formě, pěstující zvířecí nenávist k jiným národům". Není divu, že banderovští útočníci pochodují po Majdanu a skandují: "Moskaljaku na giljaku", což znamená něco jako Rusové na větve.
Kyjevská vláda zablokovala přes 1 miliardu hřiven (přes 110 milionů dolarů), určených na penze, platy státních zaměstnanců a sociální dávky. Moskva rozhodla poukázat Krymu pomoc 15 miliard rublů. Krymské banky přešly na ruble, které jsou nyní na Krymu oficiální měnou a budou na stejné úrovni jako hřivny až do roku 2016. Penze a výplaty státních zaměstnanců budou vypláceny v rublech.
Krym s jeho blahodárným klimatem a lázněmi se dosud nemohl stát černomořskou Antálií, protože ukrajinská vláda záměrně a neoprávněně zvyšovala kurs hřivny a pro Rusy byly levnější pobyty v Thajsku nebo v Dominikánské republice. Půjde-li Krym do zóny rublu, bude se trápit se silným rublem. Pro Krym by bylo potřeba nikoliv připojení, ale nezávislost se současným vstupem do Celní unie, ale se svou měnou a svým emisním centrem.
Autor píše, že se s lehkým srdcem, klidnou duší a bez postranních námitek smíří s tímto absolutním rozhodnutím svých spoluobčanů a obyvatel Krymu – Rusů, Ukrajinců, Turků, Řeků, Židů a Arménů.
Převzato z Pravda.ru
***
Krymská otázka ponechala USA bez spojenců
Obama se snaží vytvořit koalici proti Rusku. Jenže tradiční spojenci jsou s ním zajedno jen slovy, ale z "čestného závazku" se snaží vycouvat.
Březen 17, 2014
Spojené státy tlačí na své spojence a žádají je o plnění euroatlantických závazků, které by je ale stavěly před neřešitelné úkoly.
Rusko-americký obchodní obrat byl v minulém roce 40 miliard USD, zatímco rusko-evropský (EU) byl přes 410 miliard USD. V roce 2013 investovaly evropské společnosti v Rusku přes 228 miliard. EU kryje své energetické potřeby ze 30 % ruskou ropou a plynem. Německo dokonce až ze 40 %. Jakékoliv sankce se jim takto silně prodraží. Jediné, co zde Západ může, je použít nějaké fígle vůči kosmopolitní ruské elitě. Jenže zde nejsou Washington, Brusel a Londýn jednotní. Guardian píše, že téměř všechny sankce na Rusy nebo na jejich obchodní zájmy poškodí vlastní britské zájmy.
Velká Británie
Ruští oligarchové v Londýně, nazývaném Moskvou nad Temží, ovládají anglické fotbalové kluby, hotely i noviny. Washington Post píše, že sankce ohrožují export britských zbraní. Za rok a půl prodala velká Británie do Ruska zbraní za 86 milionů GBP. Rusové nyní mají 271 exportních licencí na výrobu zbraní.
V minulém roce se v soukromých internátních školách Velké Británie vzdělávalo 2 174 ruských dětí, což zemi přineslo asi 100 milionů USD. V případě sankcí se objeví otázka, proč hádky kolem vzdáleného poloostrova mají způsobit ztráty pro britské školy.
Londýnský obchodní soud dostává přes 60 % případů z Ruska a východní Evropy. S tím přicházejí i ohromné platby. Krom toho znovuzvolení Camerona nebude pravděpodobné při poklesu akciového trhu. Přitom na londýnské burze obchoduje přes 50 % ruských společností. Odejdou-li…
Cameronova vláda tedy přijímá tajný plán (který se prozradil), v němž stojí: "…finanční centra Londýna nemohou být pro Rusy uzavřena." Američané proti byznysu ve Spojeném Království těžko něco dokáží.
Německo
V obchodním obratu Německa je Rusko na čtvrtém místě. Přitom je největším dodavatelem energetických surovin. Od začátku století se vztahy mezi oběma zeměmi rozšiřovaly. Dnes na zakázkách pro ruské hospodářství pracuje už přes 300 tisíc Němců. Takže případné sankce by se rovnaly další nezaměstnanosti. Poslanec Bundestagu Misfelder upozorňuje, že pro Němce jsou sankce po všech stránkách škodlivé, jestliže je orientované na export. Ministr zahraničí Steinmeier tvrdí, že Rusko není možné v žádném případě vyloučit z G8, jak to žádá Washington. Nebezpečí je mimořádné. Kdyby Moskva snížila dodávky plynu, dojde k deficitu energetických surovin, které prudce zdraží a evropská ekonomika upadne do recese. Pro Berlín dnes bez přehánění nastal okamžik pravdy.
New Republic připomíná, že Německo v posledních letech často diktuje principy měnové politiky ECB. Podobně při rozhodování v Evropské komisi, která dnes sestavuje konsolidovaný balík sankcí. Většina zemí podpoří přání Merkelové reagovat tak, aby se Rusko nevyprovokovalo k zákazu exportu energetických surovin. Jestliže si Německo nepřeje, aby ekonomické sankce byly skutečnou hrozbou, nedá se čekat, že na ně EU přistoupí. Tradičně silně ovlivňuje své sousedy. Česká republika a Finsko už oznámily, že jejich pozice je "blízká německé" a proti sankcím vystupují.
Francie
Loni Renault navýšil svůj prodej aut do Ruska až o 75 %. Nejen proto je Paříž ve shodě s Berlínem a Londýnem. Francie z jedné strany halasně odmítala dříve naplánovanou návštěvu Moskvy, která se měla týkat vojenské spolupráce obou zemí, ale stávající vládní vojenské kontrakty se nikdo nechystá rušit. Dokončují se vojenské lodě Mistral za 1,2 miliardy USD. Jsou zde nejen peníze, ale též práce pro loděnice. Jsou v běhu společné práce na vojenské pěchotní technice a gigant Thales má právo doplnit ruské vojsko o systémy nočního vidění.
Zajímavý je závěr estonských odborníků: "Perspektiva EU jakožto silného hráče v mezinárodní bezpečnosti klesá. Některé země NATO a EU, které sousedí s Ruskem, budou stále méně důvěřovat těm spojencům, kteří Rusku prodají zbraně a budou více spoléhat na USA, coby na záruku bezpečnosti." Tady se nehodí hovořit o sankcích proti společnému nepříteli, ale přemýšlet o užitečnosti existence NATO v jeho nynějším složení.
Itálie
Je to hlavní západoevropský příjemce transportního systému South Stream (Jižní proud). To hovoří za vše. Italská vláda i parlament byly opatrní v hodnocení a vyhnuly se kritice ruské přítomnosti na Krymu. Italský ministr zahraničí Magerini sdělil: "Nikdo nechce druhý nástup studené války, nikdo si nemůže dovolit konflikt v srdci Evropy. To je globalizace. Všichni víme jak jsou dnes provázány vztahy: politika, bezpečnost, ekonomika. Náš cíl je najít cestu z krize, proto se musíme krotit ve svých hodnoceních. Nejlepší způsob, jak dosáhnout dohodu mezi Moskvou a Kyjevem, je především nenapomáhat eskalaci konfliktu, byť by to bylo jen ústně."
Oficiální Řím: ať se ruské akce zdají "nepřijatelné", nelze je nazvat "klasickým vpádem". Není třeba objasňovat, že Itálie udělá vše, aby protiruské sankce změkčila.
Japonsko
Japonský premiér Abe jako jediný z vůdců G7 přijel v únoru do Soči. Neovlivnilo jej, že ostatní americké satelity olympiádu ignorovaly na protest proti ruskému zákonu o zákazu propagování homosexuality mezi dětmi. Jednalo se už o páté setkání Putina s Abem v posledním roce. Země mají čím dále lepší vztahy. Je zde snaha o protiváhu k posilování Číny. Dnes je pro Tokio svým způsobem moment pravdy. Japonské noviny o překot píší, že by se dnes vláda s opozicí k Moskvě mohla rozloučit se sny a společném ovládnutí sporných území (čtyři z Kurilských ostrovů). Lišácká japonská diplomacie nebude v tuto chvíli skákat podle washingtonské píšťalky.
Kanada
Ze sedmičky podpořila stanovisko USA jen Kanada. Byly i doby, kdy obě země byly ve sporech, ale dnes je americký severní soused zcela krotký. Podstata je v tom, že je ekonomika druhé největší země na pokraji krize. Měsíc co měsíc chybí několik tisíc pracovních míst, a to je ve třicetimilionovém státě dost podstatné. Kvůli těžbě ropy je kanadská ekonomika stále méně vyvážená a vláda složitost situace tají. Odborníci nevylučují, že může dojít až k natažení ruky směrem k USA.
Celkově to vypadá tak, že evropští partneři Washingtonu potřebují Rusko mnohem více než by se mohlo zdát. Ruský plyn a ruský trh je pro ně otázka přežití.
Japonci myslí především na severní území (Kurily).
Reálnou podporu může Washington získat jen od Kanady.
Převzato z Ru.fbii.org
***
73 % obyvatel Bulharska podporuje sjednocení Krymu a Ruska
Březen 20, 2014
Podle průzkumu veřejného mínění v Bulharsku ohledně výsledků referenda na Krymu odpovědělo 72,86 % dotázaných, že Bulharsko má uznat jeho výsledky, 23,96 % odpovědělo záporně a zbytek se nevyjádřil.
Vedoucí nevládní organizace "Sjednoceni pro Bulharsko" Zdravkov hodnotí situaci:
"Pozice vlády Bulharska a bulharského lidu je zcela rozdílná. Bulhaři se zájmem a nadějí pozorují vývoj situace na Ukrajině. Mnozí vidí v Rusku osvoboditele od Evropské unie, která zemi přivedla do bídy a demografické katastrofy. Od té doby, co jsem se vrátil z Ruska, jsem ohromen těmi kladnými změnami, které tam probíhají. Pokud Putin našel lék proti zhroucení Ruska, podpoříme jeho činy. Skutečně, většina Bulharů má zato, že referendum na Krymu je začátkem nové éry ve světové politice. Jestliže to vláda Bulharska nechápe, jde proti zájmům svého národa."
Převzato z Politikus.ru
