Svět ruskýma očima 241

Reklama


Černý batalion diplomacie USA

Dmitrij Sedov

Březen 21, 2014


Autor článku předkládá na příkladu českých bojechtivých dívek z doby předkřesťanské (nazývá je amazonkami) genderové odlišnosti v chování žen. Poukazuje na to, že mozková brzdná centra žen se projevují odlišně od brzdných center mužů. O českých amazonkách se jako první zmínil Paul Deacon, poté se příběh objevil v Kosmově kronice a podrobněji v kronice Dalimilově. České bojovnice, vedené Vlastou, se vyznačovaly lstivostí, bezcitností a krvežíznivostí. Tytéž genderové zvláštnosti slabšího pohlaví v realizaci své zahraniční politiky soustavně předvádí Ministerstvo zahraničí USA.


S ohledem na nedávný hysterický výpad Clintonové  na adresu Vladimira Putina je možno odvodit, že brzdná centra jejího mozku nefungují. Na to si stěžoval i její manžel Bill, který po hádkách s ní skrýval svou obvázanou hlavu. Navzdory tomu mohla zůstat celé funkční období v křesle ministryně zahraničí ve vládě prezidenta Obamy a nadále se uplatňuje jako senátorka.


Neméně proslulou se stala i  první dáma ministerstva zahraničí ve  Clintonově vládě v době, kdy nastala jugoslávská krize, Albrightová. Sama o tom ve svých memoárech napsala: "Po rozvodu s mužem jsem našla útěchu v politice." A dále: "Miluji svou práci, neboť mi dovoluje uspokojovat mé základní pudy."


Zpočátku jugoslávské operace málokdo ve vedení USA i mezi veliteli armády chápal, k čemu tato válka bude. Poradce pro národní bezpečnost Sandi Berger řekl Albrightové před bombardováním Bělehradu za přítomnosti prezidenta: "Není tak jednoduché vést jednání o leteckých útocích v centru Evropy. Co chcete rozbít? Co budete dělat den po bombardování? To všechno se podobá blouznění pomatence." Kromě Bergera se proti válečnému aktu vyjádřil tehdejší ministr obrany Bill Cohen a předseda Sboru náčelníků štábů Hugh Shelton. Všichni jmenovaní byli odpovědní za vojenský důsledek zahraniční politiky USA, trvali na svém a zpočátku nerozhodný Clinton dal nakonec za pravdu neotřesitelné Albrightové. Zde je vidět k čemu až může dovést úsilí ženy ukojit své "základní pudy". K tomu, že volání krve je nepřekonatelné. To, že přestárlou amazonku tolik přitahoval statný vyvrhel typu Hashima Thaciho, hovoří o mnohém.


Stálá představitelka USA v OSN Samantha Powerová, humanitární jestřáb Obamy, se svým vulgárním slovníkem možná rozčilila diplomaty, ale nepřekvapila. Doslechli se už o jazykové volnosti této bývalé právnice a firemním stylu amazonek amerického ministerstva zahraničí. Ke sjednocení Krymu a Ruska vyhlásila, že "zloděj může ukrást, ale nedává mu to právo vlastnit". Představitel Ruska v OSN Čurkin dal dámě najevo, že pokud v mozku chybí brzda, měla by se změnit oblast působnosti. Jinak by mohlo dojít k mezinárodním nepříjemnostem. Tato slova byla určena především jejímu šéfovi.


V roce 1917 zformovala Prozatímní vláda na obranu Zimního paláce ženský batalion. Nazvali jej černým a vkládali do něj velké naděje. Amazonky se však rozprchly při příchodu první skupiny ozbrojených námořníků. Podle vystupování je možno černým nazvat i ženský batalion ministerstva zahraničí USA. Avšak škody způsobuje mnohem větší než amazonky Prozatímní vlády.


Převzato z Fondsk.ru


***



RF dostala lekci z jugoslávského konfliktu

Ljubov Ljulko


Březen 24, 2014


Před patnácti lety bombardovala NATO Jugoslávii. Výklady příčin k tomuto kroku jsou dosud různé. Byl vinen Slobodan Miloševič, nebo zradila Ruská federace, či jednoduše nebylo možno Západ zastavit?


Rusko bylo koncem devadesátých let, kdy se podílelo na jugoslávské dohodě, slabou zemí. Vedení v čele s Jelcinem snilo o splynutí se Západem co se týkalo liberalismu, chtělo vstoupit do EU a bálo se konfrontace se západními zeměmi. Proto nedodalo do Jugoslávie komplexy S-300, které předpokládala uzavřená dohoda. Proto Rusko nebránilo operaci Spojenecká síla (Allied Force), kterou aliance provedla bez souhlasu RB OSN. Dne 24. března 1999 bylo zahájeno "humanitární bombardování". Poté, kdy se Jugoslávie odmítla podepsat pod "mírový plán", v němž bylo zakotveno rozmístění cizích vojsk v Kosovu. Konec války nastal 9. června 1999, kdy byla podepsána dohoda o odsunu vojska a policie Svazové republiky Jugoslávie z Kosova a o nasazení tam mezinárodních ozbrojených sil.


Poté pod záminkou "zvláštní události" (prý kvůli mnoha obětem, což se nakonec ukázalo jako podvržené), byl realizován Ahtisaariho plán o prohlášení Kosova nezávislým státem, navzdory rezoluci OSN 1244 a navzdory přání Srbů.


Podle srbských zdrojů došlo k 2300 náletům na 995 objektů Srbska. Byla zcela zničena vojensko-průmyslová infrastruktura, rozbito 1500 obytných budov, 60 mostů a 30 % všech škol. Škoda obnášela až 100 miliard USD. Nyní se následky bombardování projevují na zdraví obyvatel. Na jihu Srbska, hlavně v Kosovu a Metohiji, je stále vyšší úroveň radiace po bombardování ochuzeným uranem, než připouštějí normy. Podle srbských lékařů stoupá počet onkologických onemocnění.


V době války v Jugoslávii došlo ke dvěma neobvyklým událostem týkajícím se Ruska. Tehdy cestoval Jevgenij Primakov na návštěvu USA a nad Atlantikem se obrátil zpět. Tehdejší viceprezident USA mu oznámil bombardování Jugoslávie a žádal jej, aby podepsal memorandum, že návštěvu odkládá, což odmítl. Odmítl i přistání kdekoliv v USA a odůvodnil to tím, že by si připadal jako zrádce. Po návratu byl ze své funkce uvolněn, proč, to bylo každému jasné.


Druhou událostí bylo napochodování osmnácti členů speciálního praporu GRU (rozvědka) do Prištiny.  Prapor byl součástí mírového kontingentu v Bosně a Hercegovině. Předešli britský oddíl KFOR a hodlal vzít pod kontrolu letiště Slatina.

Generál Leonid Ivašov řekl, že rozhodnutí se činila samostatně. "My vojáci jsme vytvořili silné předpoklady pro politicko-diplomatické útoky. Zabrali jsme rozhodující území a nepustili tam Američany, ti se po kolenou připlížili kvůli jednání, přemlouvali nás. Tento úspěch měli dále rozvíjet politici a diplomaté. První, čím bylo třeba začít – položit v RB otázku agrese. Nestalo se. … Bylo třeba spolu s dalšími zeměmi, se ŠOS, zformovat svůj soud a přitáhnout k odpovědnosti takové jako Clark a Albrightová. Bylo třeba jednat se srbským vedením. Ani to nebylo uděláno. Gorbačov a Ševardnadze se před námi ukrývali a snažili se smlouvat s Američany."


Události v Jugoslávii a odtržení Kosova byly pro Vladimira Putina (prezidentem se stal v roce 2000) signálem pro nutnost revidovat ruskou bezpečnostní politiku. Putin zahájil kroky k vyvedení národní elity zpod kontroly Západu a jak ukázal Krym, úspěšně. Ruská elita, na rozdíl od ukrajinské, ustála tvrdý nátlak Západu.


Anna Filimonova, odbornice na současnou balkánskou krizi poukázala na to, že v Jugoslávii se NATO ukázala jako krajně ustrašená. Bála se pozemní operace, vědoma si vztahu Srbů k partyzánské válce – pozemní pozice NATO by byly zničeny. Proto šla na bombardování nechráněné země ze vzduchu. Řekla: "Bombardováním Jugoslávie byl otevřen útok na suverénní nezávislý stát, v principu útok na lidskou civilizaci jako takovou, neboť nahradili mezinárodní právo právem silnějšího. Pojmy pravda a spravedlnost byly zašlapány do bláta a byla otevřena široká cesta naprosto nelidských zločinů, které jsme neviděli pouze v Jugoslávii, ale v celé řadě zemí v průběhu tzv. barevných revolucí na Blízkém východě. Proto musí Rusko podle možnosti stát na straně mezinárodních pravidel, pravdy a spravedlnosti, důstojnosti a cti svrchovaných zemí."


Filimonova dále řekla: " Takový geopolitický spojenec, jako je Srbsko – to je naše opevnění na Balkáně. Jsme jeden národ propojený jazykem, krví a vyznáním. Zrazovat takového spojence – to dějiny neodpouštějí. Nyní, podle toho, jak se ruské hospodářství upevňuje, může i srbský lid přirozeně čekat ochranu před pseudocivilizací Západu, ochranu před ničením srbského lidu, v němž Západ pokračuje."


V Prištině si Srby nepřipomínají. Srbské názvy jsou zlikvidovány. Na hranicích, na benzinkách, všude jsou vedle kosovských vlajek také vlajky americké. Největší americká vojenská základna v Evropě je v Kosovu. V centru Prištiny stojí památník Billa Clintona, který dal bombardovat Bělehrad.


Za 10 let tak mohlo být i na Krymu. Nezdařilo se. Lekce z Jugoslávie byla Rusku k užitku.


Převzato z Pravda.ru



***



Rozhodující zvrat v syrské válce: Vítězství Asada v soutěsce Kalamun

Dmitrij Minin


Březen 26, 2014


V posledních dnech došlo v Sýrii k mimořádně důležitým událostem, značně nemilým pro Bílý dům. Syrská armáda vyčistila strategickou soutěsku Kalamun od nepřátel. Centrem Kalamunu je město Jabrud. Soutěska se táhne několik desítek kilometrů podél hlavní trasy Damašek – Aleppo směrem k libanonské hranici. Po dlouhou dobu tam mezi horami byla soustředěna desetitisícová tlupa, z níž se formoval pětitisícový oddíl vůdce Islámské fronty Zahrana Alloucha, který je zároveň duchovním vůdcem. To bránilo vládním vojskům rozvinout útok na sever. Washington spoléhal na Alloucha v syrské hře  a počítal s tím, že se jednou stane vůdcem země. Je známo jeho napojení na saúdskou rozvědku a na CIA. Ví se o tom, že Američané dokonce žádali Moskvu o přímluvu u Asada, aby v uvedeném regionu nic nepodnikal, neboť to by prý mohlo vyvolávat napětí v Libanonu.


Útok začal už počátkem roku. Podle izraelských zpráv se útoku účastnily také jednotky Hizballáhu a dvě brigády iráckých dobrovolníků. Horské podmínky byly těžké a kromě toho bojovníci útočili i jinde, čímž blokovali část vládního vojska. V damašském předměstí Adra znemožňovalo akce to, že v Jabrudu bylo drženo 13 jeptišek a 3 pomocnice, unesené z pravoslavného kláštera, jako živý štít. Syrští vojáci se ukázali jako schopní velitelé. Na soutěsku neútočili čelně, neničili obyvatele, ale jednu po druhé zabírali okolní výšiny. U Jabrudu nejprve osvobodili zajatkyně výměnou za ženy bojovníků. Teprve poté prudce zaútočili na město a během 24 hodin jej osvobodili.


Ztráty opozice v Jabrudu představovaly přes 1500 osob, ostatní byli vzati do zajetí, nebo se rozprchli do blízkých vesnic. Asi 1500 jich odešlo do Libanonu a nyní je loví libanonské speciální jednotky. Mezi padlými je také místní vůdce al-Kájdy z Jabhat an-Nusra. Co se stalo s Allouchem není známo. Vojska se nyní přeskupují a soutěsku chrání po celé její délce. Kromě tohoto úspěchu dokázala armáda osvobodit největší památník křižáků na Blízkém východě, johanitskou pevnost Krak des Chevaliers v provincii Homs. Vládních sil je dostatek a nebýt zahraničních intervencí, bylo by možno zvítězit.


Bývalý americký velvyslanec v Sýrii Robert Ford přiznal, že snahy o konsolidaci protiasadovských sil selhaly a Damašek je mnohjem silnější a životaschopnější, než čekali. Ještě před tím hodnotil podobně situaci ředitel CIA Brennan. Moment pro změnu režimu je pryč. Ovšem kdyby se přece jen podařilo Asada svrhnout, vzniklo by vládní vakuum a větší chaos než v Libyi. Ford také přiznal mezi jimi řízenými silami velké množství bojovníků al-Kájdy a upozornil na nebezpečnost těchto elementů pro obyvatele Sýrie a pro bezpečnost regionu.


Vojenský analytik z Washingtonského institutu  pro politiku Blízkého východu Jeffrey White si myslí, že ze syrského patu lze vyjít pomocí aktivních opatření v poslední době přijatých syrskou vládou. Podle Whitea bude vítězství Asada  zajištěno, pokud jeho síly vezmou pod kontrolu území od Damašku po Aleppo. Ony také sem koncentrují své úsilí a nepřipouštějí si malé prohry ve vzdálených okrajových provinciích. White rovněž počítá s  možností, že budou řady povstalců slábnout v důsledku více okolností: řada porážek, problém s logistikou a ztráta podpory obyvatel.


Roste nebezpečí, že ještě před konečnou porážkou Asadových nepřátel zneužije Washington ruské soustředění se na ukrajinskou krizi a Sýrii napadne. Očekává, že Asad bude chtít protivníka rozprášit ještě před červnovými prezidentskými volbami a bude tomu chtít zabránit. Svědčila by proto i oznámení o přerušení diplomatických styků po vítězství v Jabrudu, a to bez udání obvyklých důvodů, jako je porušení jakýchsi konvencí. Krom toho je pozastavena činnost syrských velvyslanectví a konzulátů v USA. Pracovníci velvyslanectví v Michiganu a Texasu dostali příkaz opustit území Ameriky.


Na syrských hranicích se státy, které hostí americké poradce, došlo k vážným střetům. Velké skupiny bojovníků z Turecka, mezi nimiž je velký počet členů al-Kájdy, se snažily zaútočit na rodnou provincii prezidenta, na Latákiji. Nyní tam probíhají urputné boje a Damašek se s protestem obrátil na OSN. Padl prezidentův bratranec generál Hilal Asad. Turci nad Sýrií sestřelili syrské vojenské letadlo. Bojovníci napadli raketami město Latákiji. Podél hranic této provincie létají vrtulníky tureckých vojenských sil a poskytují palebnou podporu povstalcům.


Vůdce turecké hlavní opoziční Národně-republikánské strany Küličdaroglu upozornil turecký parlament na Erdoganovy plány zaútočit v nejbližší době na Sýrii a požádal náčelníka generálního štábu, "pro Turecko aby nevyhledával dobrodružství". Formálním důvodem by mohla být ochrana posvátného hrobu zakladatele turecké říše Seldžuků Sulejmana Šáha. Nachází se několik kilometrů od Aleppa.


Ihned po pádu Jabrudu Izrael ostřeloval raketami a bombardoval pozice Syřanů na Golanských výšinách. Bylo to porušení syrsko-izraelské Dohody o rozložení sil na tomto území.


Za účasti Američanů by mohl přijít hlavní úder z Jordánska. Zde se už dávno nachází tajné velitelské centrum s účastí osob z USA, Velké Británie, Izraele a jedenácti arabských států. Zde se připravuje otevření "jižní fronty" proti Damašku. Tyto akce jsou schopny zpomalit celkový útok Damašku, ale zcela jej nezastaví. Navíc se tyto akce opozdily. Měly smysl v době, kdy útoky na Kalamun začaly. Dnes vedení syrských ozbrojených sil osvobodilo velkou skupinu, s jejíž pomocí bude informováno o úmyslech bojovníků a jejich zahraničních patronů a bude schopno se na ohrožených hranicích účinně bránit. Nakonec začne Damašek opět osvobozovat celou zemi.


Převzato z Fondsk.ru



***



Kadyrov pomůže lázním na Krymu s pomocí miliardáře Bajsarova

Březen 17, 2014


Zástupce ruského byznysmena Bajsarova potvrdil, že je v plánu vybudovat  mořské lázně na Krymu. Bude v nich ubytovací komplex s 500 pokoji, wellnes s 200  místy, několik restaurací, konferenční hala, zábavní centrum, přístav pro 400 jachet, krytý akvapark a golfový klub.


Celkem to má stát 12 miliard RUB. Vytvoří se 1300 pracovních míst.


Čečenští podnikatelé mají v plánu podpořit Krym formou investic. Kadyrov oznámil, že "Bajsarov se rozhodl pustit se do revitalizace několika lázní a jejich modernizace na světovou úroveň." V Čečensku tento podnikatel staví lyžařské středisko Veduči.


Převzato z Newsru.com

Přejít do diskuze k článku