Svět ruskýma očima 245

Reklama


Jak to začalo: "Krvavé Velikonoce" nad Bělehradem před sedmdesáti lety

Petr Iskenderov


Duben 21, 2014


Před sedmdesáti lety se stali občané Bělehradu oběťmi náletů anglických a amerických stíhaček. Letadla USA a Velké Británie bombardovala 16. dubna 1944 srbské hlavní město. Bylo to v den pravoslavných Velikonoc. Událost byla nazvána Krvavé Velikonoce. Zahynulo při ní přes 1000 srbských civilistů. Nálety trvaly až do 18. září 1944. Západ to zdůvodňoval  nutností zničit velké dopravní centrum německých vojsk na Balkáně při cestě do boji zachváceného Řecka a rovněž velký dunajský přístav, přes který se do Německa dopravovala ropa z rumunských těžebních polí. Pro Srby, kteří sami bojovali proti nacistické okupaci, byla volba data zahájení bombardování urážlivá a hovořila o tom, že je důvod jiný.


Bombardování prováděly americké bombardéry B-24 Liberator s dvoutunovými bombami, první den v počtu 600 kusů. Systémy protivzdušné obrany letadla zjistily a upozornily na nálet. Jenomže obyvatelé města vyběhli ven, aby přivítali letadla spojenců jugoslávských partyzánů. Šla fáma, že letadla se přesouvají k bombardování rumunských ropných terminálů. Zatím bomby padaly na ně. Nebyla náhoda, že nebyly bombardovány jenom průmyslové a vojenské dopravní objekty. Cílem se staly dvě centrální čtvrti, ulice ve středu města, Národní divadlo, tábor válečných zajatců, v němž Němci drželi bojovníky Národně-osvobozenecké armády Jugoslávie. Zde bylo na 150 obětí. Z vojenských objektů využívaných Němci byl zasažen jen jeden – budova bělehradského gestapa. Ztráty Srbů v důsledku bombardování zahájeného 16. dubna čítaly 1160 osob. Němci nastěhovaní do Bělehradu přišli o přibližně 200 osob.


V americké bojové eskadře, která bombardovala Bělehrad, sloužily srbské oddíly. Velení spojenců jim na období bombardování dalo dovolenou a letce o svých plánech neinformovalo.


Tehdejší patriarcha srbské pravoslavné církve Gavriil řekl, že anglo-americká koalice pozbyla "pocit křesťanské lásky". Bylo by přesnější se zeptat, kdy tento pocit u amerických a britských politiků existoval. Je třeba připomenout, že v době Velikonoc a Vánoc se dokonce zastavovaly akce partyzánů i Němců. Jen ne Američanů a Angličanů.


Není pravda, že byl Bělehrad bombardován kvůli situaci na jugoslávské frontě. V té době už došlo ke zlomu ve prospěch jugoslávských partyzánů. Během ledna a února 1944 se dostali do Srbska a zahájili akce proti nacistům po celém území.


Je možné, že bombardování souviselo se změnou rozložení sil v jugoslávském  národně-osvobozeneckém hnutí. Jeho vedení mělo v té době rozpracovaný charakter budoucí vlády v Jugoslávii. Právě na druhém zasedání Antifašistického shromáždění národního osvobození Jugoslávie (AVNOJ) v listopadu 1943 bylo rozhodnuto, že toto shromáždění bude až do konce války nejvyšším orgánem vlády v Jugoslávii. Ve vedení byli členové komunistické strany Jugoslávie v čele s maršálem Titem. Na celém jugoslávském území byly schváleny za jediné zákonné orgány vlády národně-osvobozenecké výbory. Současně byla exilová vláda prohlášena za nezákonnou. Na tu spoléhaly Washington a Londýn. Králi Petru II. Karageorgievičovi byl zakázán návrat do země.


Vedení SSSR oznámilo v prosinci 1943 svou podporu rozhodnutí AVNOJ. V únoru 1944 přijela do Jugoslávie sovětská vojenská mise.


Na jaře 1944 začaly USA a Velká Británie považovat Jugoslávii nikoliv za svého spojence v boji s nacistickým Německem, ale za budoucího geopolitického protivníka.


Srbové se dívají na oběti bombardování z dubna 1944 stejně jako na oběti mnohem strašnějších bombardování z roku 1999. Obojí jsou oběťmi politiky Západu vůči slovanským  národům jihovýchodní Evropy


Převzato z Fondsk.ru



***



Nikaragua – předpolí Ruska u hranic USA

Ljubov Ljulko


Duben 22, 2014


Rusko a Čína hodlají spojit své úsilí v budování transatlantické cesty do Nikaragui. Pro Rusko by to znamenalo vstup do zóny zájmů USA a návrat pozic ztracených po rozpadu Sovětského svazu, avšak na mnohem vyšší úrovni. V Nikaragui má být vybudován průplav a Rusko má na něm pracovat. V nejbližší době mají být sděleny výsledky jednání. Hlavním investorem projektu má být čínská společnost HKND, která od nikaragujské vlády dostala licenci na 50 let. Celková cena projektu se předpokládá 40 miliard USD. Práce začnou ještě letos a plně dokončeny mají být v roce 2029, přičemž v roce 2019 má být započato s užíváním. Budou vybudovány dva hlubokovodní přístavy, letiště, ropovod, železnice a další infrastruktura. Počítá se, že průplav bude velmi moderní a že převezme velkou část obchodní přepravy, která se nyní vede Panamským průplavem. Dojde tak i k hospodářskému rozvoji Nikaragui.


Rusku plyne z takové spolupráce hospodářský i politický prospěch. Nikaragua je dlouhodobě důsledným spojencem Ruska. Prezident Ortega například uznal  nezávislost Abcházie a Jižní Osetie a při hlasování v OSN o Krymu byl jedním z deseti, kteří podpořili Moskvu.


Politolog Savin ke vztahům k Rusku říká: "Jako dva investoři bychom mohli spolu s Čínou vystoupit ve společné ofenzívě za vybudování konkurence Panamskému průplavu, vybudovanému z iniciativy USA. Mohli bychom tak upevnit svou přítomnost ve Střední Americe. Je to velmi důležité proto, že USA vždy tento region považovaly za svůj zadní dvorek. Takto můžeme svým způsobem mít vliv na rozhodování Spojených států."


Je vhodné připomenout informaci ze dřívějška, že Nikaragua povolila ruským válečným lodím a letadlům v první polovině roku 2014 návštěvu a hlídkování nad teritoriálními vodami Tichého oceánu a Karibského moře. Podle Ortegy má dohoda napomoci upevnění a modernizaci armády.


Moskva v Nikaragui plánuje vybudovat základny GLONASS k monitorování a zvýšení přesnosti satelitní navigace. Je uzavřena dohoda o vybudování výcvikového centra, které bude školit spolupracovníky protidrogové služby. Takto bude oficiálně zajištěna přítomnost ruských speciálních služeb u hranic s USA. Panamský průplav je kontrolován Spojenými státy. Pokud by Nikaragujský průplav kontrolovalo Rusko, mohly by ruské ponorky manévrovat v přilehlém moři u hranic USA. Takovéto zajištění ruských hranic by bylo odpovědí na americkou zvůli na Ukrajině.


Podle Savina zde není vyloučena ani větší vojenská přítomnost. Ruské lodě mohou měnit stanoviště – na Kubě, ve Venezuele. V případě politického rozhodnutí se může přistoupit i ke stálé vojenské základně.


Rusko a Čína vytrvale demonstrují své tiché spojenectví v boji proti Západu. Čína nehlasuje v RB OSN pro protiruské rezoluce, obě země zvyšují vzájemný obchodní obrat a rozvíjejí vojenskou spolupráci. Rusko přislíbilo Číně dodávku komplexů protivzdušné obrany S-400 a plánuje se vytvoření asijské burzy uhlovodíků za využití čínského platebního systému. S postojem Číny k ukrajinské krizi je Rusko spokojeno.


Místopředseda vlády Rogozin řekl, že "v situaci, kdy se Západ snaží tlačit na Rusko sankcemi, se Čína ukazuje jako absolutně nadějný partner."


Daniel Ortega je partnerem ještě z dob Sovětského svazu. Proto lze s Niaraguou do budoucna trvale rozvíjet hospodářskou i vědeckou spolupráci. Nikaragua, Kuba i Venezuela jsou partneři z bloku ALBA, mají zkušenost v integrační činnosti, což pomůže pochopit procesy spojené s eurasijskou integrací.


Převzato z Pravda.ru



***



Návštěva Putina v Číně – krok ke dvoupolárnímu světu

Duben 25, 2014


Peking považuje vztah mezi Ruskem a Čínou za nejdůležitější strategický partnerský vztah. Veškerá spolupráce probíhá na skutečně vysoké úrovni. Putin má v květnu navštívit Čínu. Při návštěvě má být podepsán kontrakt na vybudování plynovodu mezi RF a ČLR a dále na obchodování ruského plynu mezi Čínskou národní ropně-plynovou korporací (CNPS) a Gazpromem.


Podle ředitele Centra společensko-politických výzkumů Vladimira Jevsejeva si Čína velmi vážně přeje zlepšovat vztahy s Ruskem. Dělá pro to určité kroky i v hospodářské sféře. Nejenže souhlasila s nákupem ruského plynu, ale jedná i o nákupu jaderného paliva ruské výroby pro čínské jaderné elektrárny. Může se hovořit i o rozšiřování vojensko-technické spolupráce až k budování společných závodů. Znamená to přechod na kvalitativně novou úroveň.


Putinova návštěva se uskuteční 20. května v Šanghaji. Podle Jevsejeva budou zřejmě projednány otázky vojensko – technického sblížení. Mohou být podepsány velké kontrakty. Prezidenta bude nejspíš doprovázet velká skupina ruských vládních činitelů a zástupců mnoha komerčních firem. Rusko na této důležité návštěvě dostane další možnost pro docílení svého postavení kvůli Ukrajině a pro vytvoření regionálního systému bezpečnosti.


Jevsejev je přesvědčen, že "toto sblížení má protiamerický charakter, avšak to je podmíněno protiruskou politikou Washingtonu. Rusko a Čína jsou zkrátka přinuceny spojit se, aby Washington omezily v zónách mimořádně důležitých pro vlastní zájmy." Připomenul shodu zájmů ve Střední Asii. "Jen zásluhou úsilí Ruska byla odvrácena občanská válka v Kyrgyzii. I zde má Čína svůj vlastní zájem, protože jsou v této zemi základny ujgurských separatistů. Rusko Číně pomáhá s uspořádáním vztahů s Íránem. Myslím, že rusko – čínská spolupráce bude pokračovat i po Sýrii. Celkově máme mnoho společného. Rusko by mohlo Číně pomoci s takovým uspořádáním systému bezpečnosti ve Východní Asii, který by neohrožoval čínské národní zájmy. Je to jeden ze směrů, v němž by mohly obě země aktivně spolupracovat, neboť bezpečnost Severovýchodní Asie, to je bezpečnost příslušných provincií Číny a bezpečnost ruského Dalekého východu. Jsem přesvědčen, že nejen oboustranný obchodní obrat, ale i sama úroveň součinnosti bude převedena na kvalitativně novou úroveň, která umožní prohlásit, že se skutečně posouváme k vytvoření dvoupolárního světa."


Převzato z Vestikavkaza.ru



***



V Gruzii začali verbovat žoldnéře pro vyslání na Ukrajinu

Duben 27, 2014


Gotcha Bahia, bývalý náčelník osobní ochranky bývalého prezidenta Gruzie Gamsachurdiji, zahájil nábor dobrovolníků z místních nacionalistů pro účast na boj s proruskými aktivisty na Ukrajině.


Zdroj z gruzínského parlamentu sdělil, že se verbuje především v Tbilisi, a to především mezi mládeží, která nemá dosud pevný politický náhled a mezi účastníky blízkými radikálním skupinám a tlupám s protiruským smýšlením. Akci financuje gruzínská nevládní organizace Svobodná zóna  a strana Jednotné národní hnutí. Obě odmítly informaci komentovat.


Převzato z Lenta.ru 

Přejít do diskuze k článku