Svět ruskýma očima 249

Reklama


Homs, Sýrie: Zraněné město je nezlomené

Elena Gromova, Damašek


Květen 16, 2014


Hlavní město syrských povstalců Homs přešlo do rukou Asadovy vlády. Bojovníci před ústupem provedli sérii krvavých akcí. Rozbité domy, rozbitá a spálená auta, lidé pod troskami. K ohromné teroristické akci došlo 14. dubna v centru města. Výsledkem bylo mnoho mrtvých a zraněných. To ale nebyla ta nejhorší krvavá akce. K té došlo 9. dubna v jedné ze čtvrtí Homsu, kdy zahřměly v intervalu dvaceti minut dva výbuchy, usmrtily 27 osob a zničily mnoho budov. Další série výbuchů byla 27. dubna, při ní přišlo o život přes 100 osob a bylo rozbito 10 obytných domů, auta a obchody. Loučení s oběťmi se po osvobození koná ve velkých stanech.


Bandité v Homsu byli obklíčeni armádou a své bezvýchodné postavení pochopili. Jejich spolubojovníci, nacházející se mimo blokádu, se za porážku mstili civilistům. Nastrojili mnoho výbuchů a z minometů ostřelovali obytné čtvrti města.


Někteří bojovníci skládali zbraně. Byli mezi nimi i mladí, kteří byli možná svedeni lživou propagandou o demokracii, možná donuceni pohrůžkou zabití, pokud se nepřidají k teroristům. Čtrnáct bojovníků, kteří se vzdali, podstoupilo obřad odpuštění. Přísahali, že nikdy více nebudou bojovat proti své vlasti. Představitelé vlády jim přislíbili odpuštění a pomoc při pracovním zařazení. Někteří vojáci ze svého skromného platu ještě těmto lidem koupili šaurmu (arabský pokrm). Někteří z těch, jimž bylo odpuštěno, se vrátili mezi teroristy.


Od zahájení konference Ženeva 2 v únoru 2014 usiloval syrský stát i Komise pro národní usmíření o místní smír v Homsu. Jednalo se s představiteli "opozice", se silami OSN a dalšími mezinárodními organizacemi, dokud nebyla dohoda o odsunu band z Homsu uzavřena. Zubožení bojovníci mohli odejít do míst, kde setrvávali jim blízcí bojovníci (Telbisu, Rastan, Dar Al-Kabir). Na oplátku pustila "opozice" na svobodu desítky zajatců a rukojmích, vojáků i civilistů a rovněž otevřela humanitární koridory určené k zásobování ve dvou obsazených vesnicích provincie Aleppo.


Pod dohledem OSN opustili 7. a 8. května členové nezákonně vyzbrojených formací v zelených autobusech Homs. Mohli si ponechat lehké střelné zbraně. Sami to zdůvodnili tím, že je potřebují kvůli obraně proti radikálům z Džabhat An-Nusry, kteří žádné dohody nepřijali. Mezi bojovníky byli i naprostí zlosynové, kteří se rozhodli udělat po opuštění Homsu co největší škodu. Co nedokázali sebrat, to pálili. Výbušniny umisťovali do domů i na veřejná prostranství.

 

V podstatě byly všechny teroristické akce v průběhu dubna gestem zoufalství a bezmocné zloby. Banditům i těm, kteří je řídili ze zahraničí, bylo jasné, že přišel konec tzv. hlavního města revoluce. Nyní měli dvojí volbu, buď souhlasit s odchodem pod kontrolou OSN podle vládních podmínek, anebo být odtud zanedlouho odvezeni nohama napřed. Našlo se několik desítek těch, kteří se rozhodli vzdát se a ukončit nesmyslné vraždění.


Gubernátor provincie Homs Al-Bazari vešel slavnostně do radnice. Před osvobozením byla tato budova přímo na linii fronty a často ostřelovaná bojovníky. Je značně narušená. Gubernátor byl provázen skupinou novinářů. Ještě dva dny před tím byly mnohé ulice ostřelovány.


Bojovníci se snažili svým sponzorům dokazovat úspěchy. Fotografovali se před maketou věže s hodinami, která stojí na náměstí (nyní zůstala bez hodin) s tím, že už dosáhli vítězství. Maketa, před níž se fotografovali, se našla.


Jedna z nejvíce zasažených čtvrtí je Al-Karabis na Starém městě. Před válkou v ní syrská vláda nechala postavit třináctipodlažní moderní nemocnici. Teroristé ji vyhodili do vzduchu. Vedle trhavin použili také tlakové láhve s plynem, aby účinnost byla co největší. Byla zničena i historická čtvrť Al-Hamidi. Tam se nacházel slavný Chrám pásu Bohorodičky. Samotný pás byl uchován zásluhou duchovního otce Františka, který byl krátce před osvobozením Homsu zabit teroristy. Novináři se nemohli přesvědčit, co se s chrámem stalo, protože před jejich příchodem došlo ve čtvrti k mohutnému výbuchu. Ženisté zneškodňovali výbušné zařízení, které bohužel vybuchlo v samotném chrámu. Přitom přišly dvě děti o život. Proto tam novináři nesměli. Za několik dní se už v chrámu, ač poškozeném, konaly bohoslužby.


Bojovníci nešetřili ani náboženské symboly křesťanů, dokonce ani předměty výzdoby. Takoví lidé chtěli vzít do rukou vládu v celé Sýrii. Už alespoň v Homsu je to pryč. Čeká je tam mnoho problémů. Začal návrat obyvatel do svých domovů. Tedy těch obyvatel, jejichž obydlí zůstala celá.


Převzato z Pravda.ru



***



Poláci proti ukrajinskému fašismu


Nikolaj Mališevskij


Květen 19, 2014


Ve Varšavě byla 11. května zorganizována manifestace proti ukrajinskému fašismu napojená na tiskovou konferenci, na níž chtěli zástupci Jaroše, Tjahniboka a Porošenka představit "polské veřejnosti postoje kandidátů na nejvyšší funkci na Ukrajině". Reakci polských antifašistů na tuto akci dokládají plakáty manifestujících s hesly: "Ne dialogu s fašisty – Svoboda a Pravý sektor pryč!", "Kočovníci – dost štvanice na Rusy", a ke Kaczyńskému: "Jaroslave, omluv se za Banderu!"


Varšavský protest je jen jednou z epizod šířící se kampaně v Polsku proti zahrávání si oficiální Varšavy s vrahy a fašisty Pravého sektoru a Svobody.


Po mnoha představitelích německé inteligence se i polští vědci, nezávislé sdělovací prostředky a veřejná sdružení stále častěji obracejí k Rusku s vyjádřením podpory ruského postoje k Ukrajině ve prospěch Polska, Evropy i světa. Pro příklad jsou zde dále uvedeny úryvky ze dvou charakteristických dokumentů – Výzvy představitelů polského slovanského výboru a Společnosti polsko-ruského přátelství k prezidentu Ruska a dále Otevřeného dopisu ruskému národu a vládě Ruské federace, podepsaného mnoha polskými intelektuály, politiky a veřejnými činiteli.


V prvním dopise stojí:


"Zdravíme ruský lid a všechny národy Ruské federace, blahopřejeme prezidentu Putinovi k navrácení Krymu k Matce-Vlasti Rusku. Těšíme se z této velké události spolu s vámi, drazí ruští přátelé. Spojení Krymu s Ruskem v atmosféře míru a bratrství, to je zákonný akt historické spravedlnosti, vyjadřující vůli Krymčanů. Návrat Krymu do Ruska je historický akt k zamezení pro svět nebezpečného Drang nach Osten – náporu EU a NATO na Východ. V současnosti je surová expanze Západu zaměřena na Ukrajinu. NATO, vytvořené Spojenými státy pro boj s Ruskem se i přes mezinárodní dohody zmocnilo Východní a Střední Evropy. Je to agresivní blok, který má ve svém hanebném zavazadle agresi proti Iráku, Jugoslávii, Libyi, podporu útoku Gruzie na Jižní Osetii a zásluhou Ruska neuskutečněnou agresi do Sýrie. Všechno to ve jménu panování nad světem. Jediným možným způsobem jak zastavit a odsunout expanzi EU a NATO na Východ, hrozící válkou, je spojení Ukrajiny s Ruskem. My, Poláci toto srdečně přejeme našim slovanským bratrům – Ukrajincům i Rusům. To by byla nejlepší záruka míru, která by nedovolila globalistickým silám Západu rozpoutat válku. Naše podpora Ruska a jeho prezidenta je diktována prospěchem Polska, Ruska, evropských Slovanů a světa. Vždyť Rusko chrání boží a lidské hodnoty, brání mír, staví se za mnohopolární světový pořádek v protikladu k jednopolárnímu globalistickému hospodářství, hájí národnostní ideu zachování národů a národnostních států, brání sňatky jako spojení žen s muži určené pro přivádění na svět a vychovávání dětí." Za obě jmenované organizace jsou podepsáni Barbara Krygier, Boleslav Tejkowski a Tadeusz Sikorski.


Ve druhém dokumentu se píše:


"Lide Ruska, drazí bratři Rusové! Tisíce Poláků věrných nezávislému Polsku a suverenitě polského národa jsou rozhořčeni, stydí se  a kategoricky nesouhlasí s jednáním současné vlády a parlamentní opozice Polska, kteří plní rozkazy od západních vládců. Právě sehráli hanebnou roli s přípravou a uskutečněním ozbrojeného útoku na demokraticky zvolenou vládu bratrského národa Ukrajiny. … Západ v čele s administrativou USA, kyjevská chunta a politické loutky v Polsku mají na rukách krev občanů Ukrajiny. Je to ztělesnění dědictví banderovských band, provádějících masové ničení Slovanů – Poláků, Rusů, Bělorusů, Ukrajinců a rovněž Židů v době druhé světové války. Množství polských nevládních organizací a tisíce Poláků zbavených tak hlasovacího práva a bez přístupu k masmédiím zde v Polsku odolávají nelidským nepřátelským činům junty a jsou solidární s vládou Ruska v jejím přístupu k Ukrajině a Sýrii a rovněž k mnohým jiným skutečnostem. Oceňujeme úsilí Ruska a zvláště pozitivní roli pana prezidenta Vladimira Putina. … V této válce (dosud informační a politické) je ohromná část Poláků na straně Ruska, s Ruskem, s Rusy, se svobodnými Ukrajinci bez západního diktátu, se všemi Slovany. Naše společné akce musejí přinést odpovídající výsledky – pro budoucnost našich národů, pro dobro a lidskost, jinak Slovany čeká osud Iráku, Afghánistánu, Libye a Jugoslávie. …" (2) Toto stvrzují svými podpisy v Otevřeném dopise ruskému národu a vládě RF profesoři  Anna Razny a Jan Szarlinski z Krakova, doktor Pawel Zieminski z Lodže, mecenáši Ryszard Parulski a Marian Baranski z Varšavy, magistři Tadeusz Bednarski (Poznaň), Adam Smiech (Pobianice), Andrzej Skorski (Varšava), Jerzy Truchlewski (Gdaňsk), Dariusz Kosior (?tvock), zástupci IV. sejmu Zdzislaw Jankowski a Zygmunt Wrzodak…


Nedávno prohlásil první velvyslanec Polska v Kyjevě Jerzy Kozakiewicz: "V nynější krizi na Ukrajině nejsou žádné zájmy Ukrajinců – ani státní, ani národní, je to jenom sázka v geopolitické hře – nikoliv Ukrajina, ale Rusko." Ti zástupci polské veřejnosti, kteří podporují postoj Ruska k Ukrajině, se neomezují na manifestace a deklarace, ale navrhují i konkretní kroky, směřující ke konsolidaci slovanského světa a zvládnutí ukrajinské krize:


  • Vytvořit mezinárodní slovanskou obchodní komoru jako prostor pro spolupráci a kontakty zástupců všech slovanských států planety,

  • Stanovit místem stálého zastoupení této organizace hlavní město jednoho ze slovanských států a za základ činnosti koordinaci a provedení společných opatření a rovněž informačně-osvětovou činnost ve státech, jejichž občané jsou ze slovanských národů.


Převzato z Fondsk.ru



***



Evropa se vývozu ruského plynu do Číny nemusí obávat


Květen 21, 2014


Dodávky plynu do Číny dají Rusku další zdroj příjmu z exportu z polí, která se nemohou využít pro vývoz do Evropy. V odpovědích na otázky RT to říká odborník na rozvojové trhy a výzkum v oboru energií Stephen O´Sullivan.


RT: Je to jen energetický styk, nebo je v tom něco víc?


Je to v první řadě smlouva na dodávky energií. Samozřejmě že hraje roli i v současné geopolitice kolem Ruska, Ukrajiny, Číny atd. Problém byl projednáván nejméně 10 let, možná i déle. Skutečnost, že se realizuje až nyní není náhoda. Pro Rusko je to výhoda, má další možnosti prodeje plynu. Asijský trh je sám o sobě čínský trh s plynem, je velmi silný a roste. Pro Rusko je důležité diverzifikovat své možnosti exportu, především to platí pro těžbu a prodej plynu z východní Sibiře, který je nepoužitelný pro obchodování s Evropou.


RT: Jak je tento vztah s Čínou stabilní? Není to jen jedna z nezbytností?


Je. Rusko a Čína mají společné zájmy – obchod, dodávky energií z Ruska. Dříve prodávali Rusové do Číny ropu, nyní se přidal i plyn. Mezi oběma zeměmi se obchoduje i se zbraněmi. Je to racionální – Rusové mají alternativního kupce plynu a Čína má dobře zajištěné dodávky potrubím od jednoho z největších sousedů. Závažné jsou i dodávky zkapalněného zemního plynu, jenže tady jsou bezpečnostní rizika, jak při dopravě po moři, tak po silnici. Proto je pro velké dodávky nejlepší plynovod.


RT: Kalkulace vychází asi na 400 miliard USD, úžasné. Řekne něco taková suma?


Dává to vodítko k ceně. Čína možná nakupuje plyn za 350 až 370 USD za 1000 kubíků, což je něco málo pod očekávanou cenou. Jenže zde hraje roli budoucí konkurence. Čínský dovoz může zahrnovat i to, co dnes vypadá jako relativně levný plyn – zkapalněný plyn z USA, plyn z Jižní Afriky a jistě i plyn z Austrálie. Musí také odpovídat platbám za plyn z plynovodu. Pro Rusko to má strategický význam, má další příležitost zaměřit se na asijský trh, nejlépe s návratností. Čínská strana bude ve výhodě vzhledem ke stávajícím problémům Ruska s Evropou ohledně Ukrajiny. Události posledních dvou měsíců zřejmě vyústily do současných dohod.


RT: Předseda Evropské komise poslal Vladimiru Putinovi dopis, v němž vyslovuje naději, že Rusko dodrží vůči Evropě své závazky ohledně plynu. Má důvod k obavám?


Asi se EU snaží působit relevantně. Ve skutečnosti do Číny půjde plyn z Východní Sibiře, bude to z nového území, novým plynovodem, novému odběrateli. Nemá to vliv na dodávky ze Západní Sibiře, nebo později z Jamalu. Jsou to jiné oblasti. Východní Sibiř není možno pro Evropu použít. Cena za plyn by nepokryla náklady. bylo by to neúměrně drahé. Rusko má logické řešení – západosibiřský plyn do Evropy, východosibiřský do Číny. V ruském zájmu je udržovat dobré obchodní vztahy s Čínou i s Evropou.


RT: Na druhou stranu se EU a USA Rusku kvůli Ukrajině odcizily. Netlačí tím výrazně Moskvu k Pekingu?


Lze to tak říci, ačkoliv si myslím, že se Moskva k Pekingu přibližuje v každém případě. Jako rozumný dodavatel plynu má mít více možností vývozu. Patrně má to, co se stalo, vliv na urychlení současných problémů mezi Evropou a Ruskem. Rusové byli motivováni k přijetí o něco nižší ceny za plyn pro Čínu než by se dalo čekat. Ve středně vzdáleném termínu se bude závislost Evropy na ruském plynu snižovat, ale zcela vyloučena nebude. Právě nyní má Rusko další zdroj příjmu z vývozu plynu z oblasti, z níž by se na evropský trh nikdy nedostal.


Převzato z RT


 

Přejít do diskuze k článku