Svět ruskýma očima 250

Reklama


Co bude s ukrajinskou ekonomikou

Květen 23, 2014


Ekonomika země se může v důsledku situace a sankcí proti Rusku začít během tří let opožďovat. Promluvil o tom bývalý ministr financí Kudrin na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru. Dále řekl, že mohou být vbrzku přijata politická rozhodnutí, která významně zjednoduší stávající ekonomickou situaci.


Místopředseda parlamentního výboru pro hospodářskou politiku, inovace a podnikání Viktor Zvagelskij se domnívá, že "je možno hospodářské prognózy vytvářet jen v podmínkách politického klidu. Jelikož Ukrajina je neklidná a nepředvídatelná, bude zcela závislá na tom, jak se uklidní politické vášně, jak proběhnou volby podle zákona, jak budou uznány ne toliko světovou veřejností, která dnes, navzdory zdravému rozumu, podporuje všechno negativní co na Ukrajině probíhá, a nakolik to podpoří Ruská federace, která je základním ekonomickým a ekonomicko-strategickým partnerem Ukrajiny."


"Ukrajina dnes ztratila tempo hospodářského růstu a dohnat to bude v nejbližší době nemožné. Ztratila vzájemné vztahy, které přinutily Rusko k náhradě vývozu zboží. To, co produkuje Ukrajina, může být upotřebitelné jen v Rusku. Jestliže se vzhledem k situaci dnes Rusko odvrací od většiny zboží z Ukrajiny, může to vést ke katastrofálním následkům. Ukrajina se stane výhradně dotačním ekonomickým přívěskem, jako se již stala Gruzie (při veškeré úctě ke gruzínským snahám zajistit si dnes jakousi hospodářskou samostatnost)."


Profesor Finanční univerzity řízené vládou RF Nikolaj Kotljarov se zabývá otázkami integrace v rámci Celní unie. Má zato, že v těchto souvislostech je ukrajinská ekonomika velmi důležitá: "Velikost obchodního obratu Ruska s Ukrajinou byla v posledním roce v řádu 40 miliard USD, to je přibližně dvě třetiny celého obratu Celní unie. Většina připadla na strojírenství. Procento toho se zeměmi vzdáleného zahraničí v ruském obchodě je mnohem menší, tak jako v zahraničním obchodě Ukrajiny.


Jedná se i o jadernou energetiku a řadu strojírenských odvětví. Vojensko-průmyslový komplex – jen zde je obchodní obrat přes 8 miliard USD. Snížení obchodního obratu podle prognóz  ministerstva hospodářského rozvoje vyústí ve snížení zisku v Rusku o 30 miliard USD. Předpokládalo se, že Ukrajina bude aktivním účastníkem integračních procesů. Avšak dohoda o asociaci Ukrajiny s EU povede k omezování současného zpracovatelského průmyslu na východě Ukrajiny.


Přechod na evropské technické standardy železnic si také vyžádá velké peníze, podle různých propočtů 35 až 40 miliard USD. Kdo to zaplatí? Perspektivy ukrajinské ekonomiky jsou mlhavé."


Převzato z Vestikavkaza.ru

 



***



Čistky v CIA na pozadí ukrajinského požáru

Nil Nikandrov


Květen 25, 2014


V posledních deseti letech přibývá sebevražd mezi zaměstnanci CIA. Je to ovšem záležitost utajovaná. Podle nepochybně přikrášlené statistiky z ozbrojených sil USA, kde ročně přibude 250 až 400 sebevražd lze odhadnout, že v CIA by to mohlo být mezi 40 a 50.


Zaměstnanci, kteří nesedí na příliš významných místech, jsou poměrně dobře skryti a veřejnost nemá možnost pozorovat v této skupině personální problémy. Ovšem pokud si sáhnou na život vysoce postavení, není situace tak jednoduchá.


Podle Washington Times se počátkem dubna vrhl z 5. patra vysoce postavený zaměstnanec CIA. Tiskový tajemník této organizace k tomu řekl: "Můžeme potvrdit, že se na objektu, v němž funguje úřad, smrtelně zranil člověk. Odvezli jej do místní nemocnice, kde zemřel." O jaký objekt se jedná, to ve zprávě nebylo. Ovšem tam, kde se to stalo, t.j. v Langley ve státě Virginie, se nachází sídlo Ústřední zpravodajské služby USA. Jméno sebevraha nebylo zveřejněno. Prý proto, aby nebyli zveřejněním jeho činu traumatizováni členové rodiny. Jenže se o tom mlčí stále, nic se neříká o příčinách tragického skutku.


Opravdu se zde jedná o sebevraždu? Blogeři  USA a Kanady píší o jiných verzích. Například, že v tom mohlo být rozhodnutí výboru pro rozvědku senátu USA o zveřejnění dokumentu CIA. V rozsáhlém materiálu se uvádějí stovky konkretních případů "tvrdých metod" výslechů lidí podezíraných z terorismu zaměstnanci CIA a jejich kolegy ze služeb Rumunska, Polska, Litvy a dalších zemí. Tito podezíraní lidé byli tajně vězněni a mučeni. Takovým způsobem mnozí z vyslýchajících dosáhli povýšení ve službě, mimořádné odměny a materiální ohodnocení za práci "ve zvláštních podmínkách". Předpokládali, že jejich kruté činy zůstanou navždy utajeny v archivech. Jenže se stále častěji jména těchto osob a jejich činy zachycují na videích, excesy jsou zdokumentovány, analyzovány a jednou mohou být součástí soudních procesů vyvolaných nevinnými oběťmi.


Další z verzí říká, že se sebevrah chystal k přeběhnutí podobně jako Snowden. Měl by o čem mluvit, neboť pracoval v okruhu Johna Brennana ještě před jeho jmenováním do funkce ředitele CIA a účastnil se přípravy vpádu vojsk do Afghánistánu a Iráku. V článcích se objevila fakta o tom, že specializací sebevraha byly země východní Evropy. Naposled to byla Ukrajina. Těsně komunikoval s kolegy z Vojenské rozvědky USA a z Úřadu pro boj s drogami. Autoři článků si myslí, že právě informace o plánech a činech tajných služeb o vynětí Kyjeva z vlivu Ruska, fakta o agenturní síti CIA na Ukrajině a o vedení junty měly být jeho vizitkou po útěku.


Jeden z autorů článků napsal: "Tento nový Snowden se chystal vrhnout další bombu o zločinech amerických tajných služeb, ale odhalili jej. Tehdy rozhodli ve vyšších patrech CIA, že musí skončit "sebevraždou". Nikdo nebude pátrat po pravých příčinách, budou tajit (vykonavatele). Vláda i CIA obstarají nejlepší formu utajení pravdy a také k utajení těch, kteří agenta, který už přestal sloužit, svrhli z okna. Takové vždycky likvidují. Mezi bývalými pracovníky tajných služeb, vojáky a žoldnéři je velké množství podobných sebevražd. Mnozí navrátilci z válek do Spojených států chtěli promluvit o zločinech Američanů na zajatcích i civilistech, ale potom sami "končili svůj život", prý v depresi. Ve skutečnosti je většinou likvidovali lidé z vnitřní bezpečnosti CIA."


Hlavní řídící persona čistek je šéf CIA Brennan. Mimořádně horlivě brání všem snahám o vnesení jakéhokoliv světla do úlohy tajné služby Saúdské Arábie při organizování útoku na newyorská dvojčata. V předvečer těchto akcí byl v úzkém kontaktu s kolegy ze Saúdské Arábie. To objasňuje jeho obavy. Určitě existují lidé, kteří vzpomínají na minulost. V únoru 2013 byl ve svém domě zavražděn Philip Marshal, bývalý pilot CIA, spisovatel, který studoval temná místa v moderní historii USA. Spolu s ním byla zavražděna jeho žena, děti a dokonce pes. Avšak knihu stihl vydat a v ní je mezi desítkami osob účastných na výbuchu dvojčat i Brennan.


V srpnu 2013 zahynul při autonehodě novinář Michael Hastings, který několik let shromažďoval materiály o Brennanovi. Věděl o tom, že jej agenti CIA a FBI sledují a s možným atentátem počítal. Havarie jeho bezpečného Mercedesu mu dala za pravdu. Jeho smrt nebyla vyšetřována a jeho tělo bylo rychle spáleno, bez souhlasu příbuzných. Zřetelné zametání stop.


Brennan nedávno navštívil Ukrajinu, aby uklidnil ty, které má v Kyjevě na starosti. Z návštěvy neunikly žádné informace, nic, co by mohlo narušit ukrajinsko-americkou spolupráci. CIA a FBI poskytnou Ukrajině veškerou podporu, rovněž tak Vojenská rozvědka a úřad pro boj s drogami. "Budou předávány informace , prostředky, které Ukrajině chybí k nastolení stability v zemi." Na Ukrajinu bude přesunut kontingent amerických poradců k upevnění silových struktur a také kvůli jihovýchodu země.


Ve všech kyjevských kancelářích, kde Brennan pobýval, stále opakoval: "Ukrajinský lid si zaslouží, aby si zvolil svou budoucnost bez vměšování zvenčí. A právě toto se Spojené státy pokoušejí udělat."


Poznámka: Podrobnosti o dění kolem M. Hastingse se najdou zde: http://www.osud.cz/elitni-americky-novinar-hastings-byl-zrejme-zabit-chystal-reportaz-o-cia


Převzato z Fondsk.ru



***



Strategický svazek Ruska a Číny, který nepostřehli

Dmitrij Minin


Květen 28, 2014


Západ není schopen celkově vyhodnotit význam návštěvy Vladimira Putina v Číně. Nedokáže se vzdát domněnky o převaze svojí civilizace. V Moskvě a Pekingu nemají v úmyslu vydávat hlučné a často nekonkretní deklarace, ale chtějí klidně a metodicky plnit dvoustranná dojednání praktického obsahu.


Většina komentářů se po návštěvě zaměřila na dodávky ruských surovin a "pronikání Číny" na ruský trh, přičemž vojensko-politická a strategická stránka jednání zůstala mimo zájem.


Dohoda má název "Společné prohlášení Ruské federace a Čínské lidové republiky o nové etapě vztahů všestranného partnerství a strategické spolupráce". Dokument zahrnuje i části o vojensko-politickém svazku, avšak bez právního vyústění. To může v případě potřeby být uděláno ve zkráceném řízení. Dojednat principy je složitější. Dohoda je typu "stand by" (stále připravená). Obě země považují tyto vztahy za vztahy "nového typu". Všestranné, rovnoprávné a důvěryhodné partnerství a strategická spolupráce bude zásadním faktorem zajištění životních zájmů zemí ve 21. století.


Společné prohlášení objasňuje společnou filozofii přístupu zemí ke globálním problémům přítomnosti. Říká například, že "země pokračují v pevné podpoře jedna druhé v otázkách jejich zásadních zájmů, včetně zabezpečení svrchovanosti, územní celistvosti a bezpečnosti. Ohrazují se proti veškerým pokusům a způsobům zasahování do svých věcí s přísným zachováváním základních ustanovení mezinárodního práva, daných Chartou OSN, s bezpodmínečnou úctou k právu partnera na samostatnou volbu cesty rozvoje, zachovávání a hájení vlastních kulturně-historických, mravních a morálních hodnot." Toto neobsahuje pokleslý západní liberální model.


Obě strany se shodují na tom, že je nezbytné vzdát se jednostranných sankcí, že není možno organizovat pomoc, financování nebo podporu změn ústavního systému druhé země, nebo jejího vtažení do jakéhokoliv mnohostranného sdružení či svazku. Kategoricky odmítají četné Západem vyvolané barevné revoluce a rozšiřování klasických vojensko-politických bloků typu NATO. Neuznávají žádné výmluvy pro americkou expanzi za pomoci bloků. Čína i Rusko připouštějí rozšíření svého volného svazku o další velkou světovou politiku – indickou. Spolupráci tří mocností považují za "důležitý faktor zajištění bezpečnosti a stability ve světě i v regionu". Nový indický premiér Narenda Modi je, soudě podle jeho prohlášení, připraven v takových intencích jednat.


Trvá potřeba reformovat mezinárodní finančně-ekonomickou architekturu, její přestavbu do potřeb reálné ekonomiky, zvyšovat zastoupení a hlasovací právo v systému globálního hospodářského řízení států s formujícími se trhy a států rozvojových k obnovení důvěry v tento systém. "Státy považují za hlavní fórum hospodářské spolupráce skupinu G20, nikoliv G7 a chtějí aktivně usilovat o upevnění tohoto uskupení, chtějí zvýšit jeho efektivitu.  Vyloučení Ruska z G8 není pro Západ důvodem k radosti. Jasná perspektiva uskupení BRICS, které chtějí Rusko a Čína transformovat do mechanismu spolupráce a koordinace širokého spektra celosvětových finančně-ekonomických a mezinárodně-politických problémů, včetně určení těsnějšího hospodářského partnerství, rychlejší vybudování Banky rozvoje v rámci BRICS a vytváření sdílených měnových rezerv."


Důležitá dojednání se týkají dopravního koridoru Hedvábná stezka, který podporoval Západ,  když měl zato, že bude alternativou k euroasijské přepravě přes Rusko a zároveň jablkem sváru mezi Ruskem a Čínou. Rusko tím bylo dlouho znepokojováno a nyní se to najednou obrací ve prospěch rusko-čínské spolupráce. Moskva k tomu sdělila, že "považuje čínskou iniciativu na formování Hospodářského pásma Hedvábné stezky za důležitou a vysoce hodnotí ochotu čínské strany brát v úvahu ruské zájmy při její přípravě i realizaci." Země hledají cestu možného sloučení tohoto projektu s budováním Eurasijské hospodářské unie. Takže Hedvábná stezka nebude sloužit zájmům Západu, ale bude odpovídat nutným potřebám dvou zemí i ve smyslu strategické přítomnosti v jejích přilehlých regionech. Moskva i Peking jsou společným úsilím schopny vyjmout tuto zónu z kontroly Západu.


Rusko a Čína se dohodly na společné oslavě sedmdesáti let od vítězství nad německým fašismem a japonským  militarismem ve druhé světové válce a na pokračování odporu ke snaze o falšování historie  a porušování poválečného uspořádání světa. Moskva i Peking navzájem uznávají rozhodující přínos SSSR ve vítězství nad Německem a Číny nad Japonskem. Na Západě se tyto úlohy soustavně snižují. USA vytrvale přesvědčují svět, že ony byly v Asii rozhodující pro vítězství nad Japonskem. Ony ale především zničily civilní obyvatelstvo ostrovů bombardováním, včetně jaderného. Japonská Kvantungská armáda se nemohla přesunout na Sibiř, neboť nemohla ve svém týlu ponechat bojující Čínu. ve válce zahynulo 35 milionů Číňanů oproti půl milionu Američanů. Podílem Sovětského svazu a Číny na vítězství je zdůvodněno i zvláštní místo obou mocností v následném uspořádání světa.


Další důležitou součástí rusko-čínského dojednání je také společná práce na letounu s dlouhým doletem a širokým trupem. Letos v létě mají vlády obou zemí obdržet od ruské OAK a čínské COMAC technicko-ekonomické podklady projektu. Velikost investic dosud nebyla oznámena, ale podle OAK má odpovídat přibližně ceně projektů Boeing 787 (asi 32 miliard USD) a Airbus 350. Rusko má už dokončený letoun krátkého doletu Superjet 100 a v blízké budoucnosti má být připraven letoun středního doletu MS-21. Rusko spolu s Čínou a později možná i s Indií mohou produkovat všechny typy civilních strojů se zdokonalenými motory a vysokým podílem moderních kompozitních materiálů. Mohou mít před letadly Boeing i Airbus přednosti, budou orientovány na domácí trh – přibližně 2,5 miliardy lidí. Dojde také na společnou práci na těžkém vrtulníku, pokračovateli Mi-26, který dosud nemá obdobu. I tady je důležitý nejen očekávaný obchodní úspěch, ale hlavně vznikající světové centrum klíčových technologií, které nebude závislé na Západě.


Americký analytik Robert Parry označil sblížení Ruska a Číny za historické a je přesvědčen, že další významný podnět dala Číně, jakožto zemi s prudce rostoucí ekonomickou silou a Rusku s jeho nejbohatšími přírodními zdroji ukrajinská krize. "Čína i Rusko už dávno představují vzájemné pochopení v OSN, kde se nezřídka spojují proto, aby blokovaly západní iniciativy. Nyní se snahy ministra zahraničí USA izolovat RF v OSN obrátily na vlně ukrajinské krize ve zcela opačný efekt – Rusko má nového silného spojence."


Moskva a Peking nespojují své úsilí pro mohutný nástup na Západ. Nepotřebují to. Nezbytná je čestná konkurence bez manipulací, bez dvojích standardů a podvracení. Potom se uvidí, kdo je úspěšnější. Pro Západ bude stále těžší ignorovat spravedlivé požadavky nových pólů světové politiky.


Převzato z Fondsk.ru

 

Stanův komentář: Gratuluji autorce k jubilejnímu 250. dílu Ruských očí. Bez nich by OM nebyly tam, kde dnes jsou. Přeji za sebe i za drtivou většinu čtenářů naší milé zajošce pevné zdraví a jasnou mysl. Tisíceré díky!


Přejít do diskuze k článku