Svět ruskýma očima 31

Reklama






Rozsudek nad Chodorkovským: Zahraniční hodnocení

Prosinec 30, 2010

http://www.chinadaily.com.cn/english/doc/2005-02/25/xin_430202250856671136792.jpgPaříž: Francie vyzývá ruskou vládu, aby vzala v úvahu znepokojení nad průběhem procesu s bývalými majiteli Jukosu Michailem Chodorkovským a Platonem Lebeděvem. S takovým prohlášením vystoupil francouzský ministr zahraničí, jak uvádí portál rfi.fr.

Francouzský ministr říká: „Soudní proces není ukončen a obhajoba je připravena se odvolat. Vyzýváme ruskou vládu, aby vzala v úvahu obavy, které u nás vyvolal průběh procesu se zřetelem na námi respektované hodnoty a jejich respektování v Rusku: svrchovanost práva a ctění základních práv a svobod.“

Jak se praví v prohlášení francouzské diplomatické kanceláře, je upevnění právního státu nepostradatelnou podmínkou úspěšné modernizace Ruska.

Dřívější představitel Evropského parlamentu Jerzy Buzek prohlásil, že rozsudek nad Michailem Chodorkovským i Platonem Lebeděvem svědčí o ruské absenci právního státu.

Rovněž Německo vyjádřilo negativní postoje k výsledkům soudního procesu. Ve vyhlášení německé vlády se praví: „Německá vláda je krajně znepokojena rozsudkem nad Chodorkovským. Průběh procesu a rozsudek vyvolávají vážné otázky ohledně ruského právního státu a jsou krokem zpět v modernizaci, kterou vyhlásil prezident Medveděv.“

Sama kancléřka Merkelová vyjádřila rozčarování z výsledku soudního procesu a z vysoké sazby trestu bývalému majiteli ruského ropného koncernu Jukos. V  prohlášení Merkelové, které dnes vydala tisková a informační kancelář vlády v Berlíně, se praví: „Vytváří se dojem, že zde hrály zvláštní roli politické motivy. Je to v protikladu k Ruskem deklarované snaze budovat právní systém.“

K připomenutí: Chodorkovskij i Lebeděv byli odsouzeni na 13,5 roku vězení v běžném režimu. Se započtením prvního vězení obdrželi každý 14 roků.

Převzato z Fondsk.ru


***

Rozsudek nad Chodorkovským zkomplikuje vstup Ruska do WTO

Prosinec 30, 2010

Řekl to vysoce postavený zdroj z administrativy prezidenta USA. Podle něj je WTO organizace založena na zákonnosti a ruský rozsudek ve věci Chodorkovského není legální a má vliv na reputaci Ruska.

Převzato z Lenta.ru


Poznámka: Před časem jsem zařazovala do Ruských očí č. 23 článek o spokojenosti Ruska kvůli slibu o jeho přijetí do WTO. Tehdy jsem měla značné pochybnosti o realizaci slibu. Předpokládala jsem, že Západ najde záminku, jak se splnění slibu vyhnout. Moje skepse nebyla planá.

***

Železná lady – politizátor sportu

Vadim Truchačev

Prosinec 31, 2010

http://www.freakingnews.com/pictures/1500/Margaret-Thatcher-on-Sports-Illustrated-----1665.jpgVe Velké Britanii byly odtajněné materiály z doby, kdy se Thatcherová snažila překazit moskevskou olympiádu. Sovětský svaz neměla v lásce. Když vtrhla v roce 1977 sovětská vojska do Afghánistánu, Thatcherová spolu s dalšími západními politiky chtěla využít situaci pro své politické cíle. Spolu s americkým prezidentem Carterem vyzvala k celosvětovému bojkotu OH v Moskvě. Britskému ministru zahraničí poslala telegram s návrhem buď přemístit hry jinam, anebo na ně neposlat britské olympioniky. Měl to být výraz nesouhlasu se vstupem sovětské armády do Afghánistánu. Předpokládalo se, že nepřítomnost britských a ostatních západních borců bude vážnou ranou sovětské prestiži a nejlepším způsobem nesouhlasu s intervencí v Afghánistánu. Za nejlepší možnost se pokládala změna termínu nebo místa OH. Zastupitelským úřadům byl zadán úkol vhodné místo hledat.

Jenže místo se nenašlo. V tak krátké době nebylo možno olympiádu zorganizovat nanovo. Navíc nebral mezinárodní olympijský výbor výzvy Thatcherové v úvahu, a hry přemístit jinam odmítl. Proto se britští představitelé zabývali myšlenkou uspořádat alternativní svátek sportu, ale to opět bylo zamítnuto. Zůstalo jediné – bojkot. Avšak ani to se neobešlo bez problémů. Britská olympijská asociace trvala na tom, že není vhodné zaplétat atlety do politiky. Thatcherová napsala vedení asociace čtyři dopisy s žádostí o zrušení cesty do Moskvy. V létě 1980 se ukázalo, že do Moskvy nepošlou své delegace USA, NSR, Norsko, Japonsko, Kanada, Turecko a Jižní Korea. Thatcherová zostřila tón svého naléhání na britské sportovce. Podle jejích slov se nebudou moci hry nazývat olympijské, když budou chybět sportovci z uvedených zemí, medaile nebudou mít hodnotu a z ceremoniálu bude fraška. Navíc budou OH sloužit sovětské propagandě a mohou se stát nanejvýš pro Britanii zklamáním. Přesto se britští sportovci na OH v Moskvě vypravili a získali tam 21 medailí. Kompromis udělali v tom, že nevystupovali pod vlajkou Velké Británie, ale s tabulkou „Britská olympijská delegace“. Stejně svou účast vyřešili Francouzi, Italové, Holanďané, Dánové, Švýcaři, Australané a řada dalších zemí.

Avšak Železná lady nebyla první kdo politizoval sport. Již Hitler v roce 1936 hodlal všemi prostředky dokázat nadřazenost árijské rasy. Mao Ce-tung dlouhé roky znemožňoval Číňanům účast na olympijském hnutí. Podobně se po islámské revoluci dělo několik roků v Íránu. Thatcherová se tedy umístila mezi ne právě příjemné politizátory sportu.

Běda však, za 30 let se sport od politiky neočistil. V roce 1984 se SSSR a další socialistické země v odpovědi na americký bojkot moskevských OH neúčastnily OH v Los Angeles. V roce 1992 nepustili srbské sportovce na OH do Barcelony a na evropský šampiponát v kopané. Zdůvodňovali to sankcemi proti Jugoslávii. Podobně byli dlouhé roky od OH odříznuti sportovci JAR.

Zvláštní případ bylo napadení Jižní Osetie Gruzií v den zahájení OH v Pekingu. Saakašvili se několikrát chystal odvolat sportovce na frontu, ale nakonec si to rozmyslel. Ještě v dávnověku byly na dobu OH zastaveny všechny války. Gruzínský „Míšenka“ hrubým způsobem porušil samu podstatu olympijského hnutí.

V posledních letech zejména USA a Velká Británie naléhaly na odejmutí OH „totalitárnímu“ Pekingu v roce 2008 a „autoritativní“ Ruské federaci v roce 2014. V Pekingu nesl při zahájení her prapor USA rodilý Súdánec, aby USA demonstrovaly nesouhlas se spoluprací Číny a Súdánu, a při jejich ukončení zase etnická Gruzínka pro vyjádření podpory agresoru Saakašvilimu.

Sport vždycky byl součástí politiky, ale i její obětí. V předvečer Nového roku odtajněné materály to dokázaly. Přitom dějiny ukazují, že hlavní "demokraté" světa – USA a Velká Británie – nepolitizují sport o nic méně než diktátoři. Možná spíš více.

Převzato z Pravda.ru

 
***

Od roku 2011 začne hlídkovat nad pobaltskými státy letectvo SRN

Prosinec 29, 2010

http://balticreports.com/wp-content/uploads/2010/01/German-jet-over-Baltics.jpgŠest stíhaček F-4F Fantom bude od 5. ledna hlídkovat nad Litvou, Lotyšskem a Estonskem v rámci mise NATO „Air Policing Baltikum“. Němci, kteří střídají Američany, již zde hlídkují počtvrté.


Převzato z Lenta.ru


***

Starý Amadínežádův Peugeot "podražil" pětsetkrát, na 1 milion dolarů

Leden 2, 2011

http://media.il.edmunds-media.com/peugeot/ns/peugeot_f34_ns_112310_815.jpgMilion dolarů bylo nabídnuto za osobní vůz prezidenta Ahmadínežáda Peugeot 504 z roku 1977, vystavený na mezinárodní charitativní akci. Za stařičké auto hodlali nejprve organizátoři utržit 2000 dolarů, což je obvyklá cena na íránském automobilovém trhu za podobný model. Podle IRNA přišla štědrá nabídka z jedné arabské země.

Výtěžek z aukce má jít na vybudování obydlí pro mládež a další chudé skupiny obyvatel v Íránu. Podle íránských medií jde o národní projekt, který je gestem Ahmadínežáda k íránské mládeži s cílem zapojit ji do bytového programu vlády. Bytová otázka je v Íránu akutní. 25 % sedmdesátipětimilionového národa si musí pronajímat byt, na což padne třetina domácího rozpočtu íránské rodiny. Ahmadínežád má ve svém programu podporu bytových projektů a slibuje poskytnout střechu nad hlavou každému Íránci, včetně chudých.

V předmětném autě byl Ahmadínežád viděn na veřejnosti v roce 2005, když byl starostou Teheránu. Nyní musí používat automobil, který je řádně zajištěn z hlediska bezpečnosti.

Převzato z Rian.ru

Přejít do diskuze k článku