Čína začne polykat Mongolsko
Sergej Balmasov
Leden 21, 2011
Američané a Britové bijí na poplach. Mongolové dali zelenou výstavbě železnic k ruským přístavům. Mají za to, že to sníží jejich závislost na čínském hospodářství. Jenže Číňané už Rusy dávno předběhli. Když jsme naše východní okraje opustili, Peking aktivně rozvíjel své příhraniční oblasti v sousedství Mongolska.
50 % akcií železnic sice náleží Rusku, ale nezaručuje to skutečnost, že nás Čína nevytlačí. Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj už mongolské plány kritizovala. To nutí věnovat Mongolsku opět pozornost, neboť je důležitým objektem geopolitiky.
Mongolsko bylo a stále je závislé na vztazích s Ruskem a Čínou. Leží mezi nimi a musí své suroviny vyvážet přes ně. Čína do Mongolska vyváží své nadbytečné pracovní síly. Na čínskou ekonomiku je mongolská stále více vázána. Velké podniky jsou zatím pod ruskou kontrolou, ale střední a malé už ovládla Čína.
Mezi Mongoly narůstají protičínské nálady a Číňané jsou jimi mnohdy napadáni. Ti si však dělají ambice na tuto zemi a považují ji za nespravedlivě odejmutou. Mongolsko se od Číny odtrhlo za pomoci Ruska v roce 1911. Nastoupil ruský protektorát. V roce 1917 se dostalo opět pod čínskou nadvládu, a ta byla svržena v roce 1921. Po určitém nestabilním období byl nastolen prokomunistický režim.
Formálně bylo Mongolsko nezávislý stát, ale až do roku 1991 bylo nejvěrnějším spojencem SSSR. Mongolové sami se k tomuto období stavějí rozporuplně. Z jedné strany hartusí na „rudé násilníky“ a z druhé komunistům děkují za záchranu před čínskou genocidou. Za odstrašující příklad jim slouží čínské Vnitřní Mongolsko, kde bylo mongolské obyvatelstvo likvidováno a území bylo zaplaveno Číňany.
Po rozpadu SSSR se Číňané do Mongolska vrátili. Nyní se mongolské obyvatelstvo opět obrací k Rusku, neboť pochopilo čínské nebezpečí obdobného osudu, který potkal Vnitřní Mongolsko. Snaží se balancovat mezi dvěma giganty. Uzavírají důležité dohody o zpracování energetických a minerálních zdrojů a o modernizaci železniční sítě. Na mongolské bohatství obracejí pozornost vážní konkurenti. V donedávna chudé agrární zemi jsou dnes objeveny bohaté zdroje wolframu, cínu, molybdenu, olova, mědi, zlata, plynu, ropy a další. Co je však hlavní, je uran – 1,3 milionu tun. Pro Čínu navíc uhlí, jehož je Mongolsko bohatou zásobárnou. Uran je rovněž magnetem pro Západ, který se snaží získávat výhody z rozporů jiných mocností. Mongolsko lavíruje mezi Ruskem a Čínou, a zároveň obrací pozornost k Japonsku a Západu. Ankety ukazují, že pro obyvatele je nejpřijatelnější Rusko, daleko za ním je USA a teprve potom Čína a Japonsko. Jenomže Čína se postupně vtírá, k čemuž jí napomáhá chamtivost mongolských vlád. Ruské investice, ač již vložené, nejsou nijak zajištěny. Mongolové dostanou zaplaceno od jedněch, ale suroviny dají jiným. Čína už je v Mongolsku pevně uchycena a chystá se k převzetí hospodaření s kovy a ropou i se stavbou silnic. Pro Mongolsko je rovněž hlavním obchodním partnerem.
V zemi pracuje 1100 čínských společností a stále přibývají. Veřejné stravování je čínské, textilky zpola čínské, rovněž kožedělný průmysl. Třicet škol má pokročilou výuku čínštiny. Čína se snaží vylepšovat svůj obraz. Obnovuje Ulanbátár, staví domy a obchodní centra. Prozíravě si zajišťuje inteligenci umožněním studia stovkám mongolských studentů.
Rusové ztrácejí na všech stranách, k čemuž přispívá i složitá vízová situace vinou ruských předpisů.
Dnes je možno sázet na to, že se Mongolsko stane jednou z čínských provincií. Už nyní hraje stále více pod čínskou taktovkou.
Převzato z Pravda.ru
***
Arktické NATO se postará o Rusy
Sergej Balmasov
Leden 19, 2011
Dříve neutrální Finsko a Švédsko se zřejmě stanou členy NATO. Tato věc byla projednávána 19. ledna na londýnském zasedání. Má být vytvořena vojensko-politická organizace s názvem Severní, případně Arktické mini NATO. Summitu se účastnily Dánsko, Island, Norsko, Finsko, Švédsko a pobaltské státy s tím, že je považován za ustavující. V dubnu mají země probírat základní dokument nového uskupení. Oficiálně je cílem „posilování hospodářských a sociálních vazeb devíti účastnických zemí“. Jenže v publikaci Euobserver bylo uvedeno, že za touto kamufláží jsou dalekosáhlé plány. Je to vytvoření severního mini NATO, v němž má být pozornost zaměřena především na přírodní bohatství Arktidy. Zde je pochopitelně v centru dění strýček Sam, Britové zorganizováním akce jenom poslechli rozkaz z Washingtonu.
Pozoruhodné je, že ani Finsko ani Švédsko nemají přímý vstup do Arktidy. Příští zasedání Arctic NATO bude v Helsinkách. A skutečné záměry zahraničních loutkovodičů? Vyjádřil to pro Pravdu.ru finský politolog Beckman: „Odráží to úspěch některých cizích států a jejich zpravodajských složek na vtažení dříve neutrálních zemí jako je Finsko a Švédsko do NATO.“ V posledních letech prostřednictvím politické a kulturní elity finská a švédská média prosazovala vstup do NATO. Podle Beckmana je drtivá většina Finů proti vstupu. Lidé konfrontaci s Rusy nechtějí, Rusové nestojí se zbraněmi na finských hranicích, a není třeba se schovávat za bodáky NATO. Odesílat vojáky do Afghánistánu také Finové nechtějí. Stejně je tomu ve Švédsku. Získává tím pouze NATO. Zabije tři mouchy jednou ranou:
Z dalších zemí dostane do pokladny peníze.
Bude snížena zátěž vojáků dosud působících v Afghánistánu.
Vznikne nové ohnisko napětí s Ruskem.
Zapojení Finska a Švédska do afghánské války ještě není jisté, ale zájem obou na Arktidě určitě je. Navíc má Finsko určitý sen o revanši, chtělo by získat ztracené území z roku 1940, v němž je i oblast Pečengy, jejímž prostřednictvím by získalo vstup do Arktidy. Finský ministr zahraničí Schtub nedávno záměrně provokoval Rusko žádostí o souhlas s nákupem pozemků na bývalém finském území finskými občany. Rusofobie u finských mocných převažuje. Jejich ministr obrany prohlásil, že nevrátí-li se Karelie Finsku, vstoupí Finsko do NATO. Prakticky všichni uvažují v mezích koalice, jejímž cílem vstup do NATO je. Pravděpodobně je tím výsledek předurčen a Finsko vstoupí do NATO přes odpor finských obyvatel. Před nimi se o londýnském summitu prozíravě mlčí. Snaží se vyhovět požadavkům londýnských zpravodajských služeb a odříznout "agresivní Rusko".
Převzato z Pravda.ru
***
Španělsko se rozhodlo znárodnit regionální banky
Leden 21, 2011
Dílčí znárodnění nejslabších regionálních bank by podle vlády nemělo mít vliv na deficit rozpočtu. Regionální spořitelní banky budou mít za povinnost být vedeny na burze. Ty, které nedokáží přilákat investory, dostanou státní podporu. Tyto banky mají v současnosti velký podíl špatných hypoték. Kvůli zamezení bankovní krize musejí podstoupit rekapitalizaci. Náklady na akci mají být 17 až 120 miliard euro.
Převzato z Lenta.ru
***
Na zápase se "stíny" je vyděláno přes bilion dolarů
Leden 22, 2011
Za posledních 10 let daly USA na boj s terorismem více než 1,2 bilionu dolarů. Jsou to výdaje nejen na bezprostřední položky na války v Iráku a Afghánistánu, ale i dlouhodobé kontrakty s dodavateli zbraní, náklady na výstavbu vojenských objektů, léčení raněných a podpora rodin padlých a veteránů, opatření na ochranu území USA, ochrana zastupitelských úřadů a špionáž.
Na válku v Iráku a Afghánistánu se letos plánuje vydat 159miliard dolarů.
Převzato z Fondsk.ru
***
Kamikadze byli také patrioti
(Gazeta Wyborcza, Polsko)
Pawel Wroński
Leden 14, 2011
Strana "Právo a spravedlnost" nazvala svou tiskovou konferenci „Polsko zneuctěno v očích světa“. Polsko je zneuctěno dokumentem Mezinárodní letecké komise (MLK). Jestli někdo dehonestuje Polsko, musíme jej bránit. Mám jeden problém: musím chránit blázny jenom proto, že jsou Poláci?
Reakce politiků a medií na zprávu MLK byla absolutně předvídatelná. Poslanci se předháněli v emotivních prohlášeních o tom, jak bylo Polsko poškozeno a jak je dokument neprofesionální.
Nikdo zatím nezpochybnil základní tezi, podle mne dobře zdokumentovanou. Polské letadlo se stovkou lidí na palubě havarovalo, protože pilot chtěl za každou cenu přistát v husté mlze a ignoroval postupy a pravidla bezpečnosti. Stejné přání měli i politici na palubě, neboť se obávali narušení akce Katyň (podle Kaczyńského byli teprve na začátku kampaně). Jistý polský žurnalista z deníku Rzecz Pospolita poznamenal něco o ruské lobby. Pokud tak říkají lidem, kteří se řídí rozumem, potom to lze akceptovat.
Ve zprávě MLK jsou jistě i chyby (počítám, že budou v polském dokumentu vyjmenovány). Nedostatkem je, že chybí analýza jednání řídících letového provozu a pozemních služeb. Na tiskové konferenci byla zbytečná zmínka o alkoholu v krvi generála Blasika, protože to nemá vliv na příčiny nehody. Z úst autorit v oboru jsem nikdy neslyšel, že havárii zavinili Rusové a ne Poláci. Nezpůsobili ji letoví dispečeři. Spíše neudělali všechno proto, aby nenastala. A to je podstatný rozdíl!
Nevidím důvod diskutovat o katastrofě z nacionálního a patriotického pohledu. Být pyšný na svou zem lze tehdy, až nespadne žádné polské letadlo. V budoucnosti se piloti musejí přesně řídit pravidly a nesmějí podléhat tlaku politiků.
Obávám se však, že i napříště budou dveře do kabiny letadla branou pro potenciální mučedníky za národní ideu.
Převzato z Rus.ruvr.ru
