Proč není Rusko připraveno na současné války
Sergej Balmasov
Duben 03, 2011
Prezident akademie vojenských věd, armádní generál Garejev, a náčelník štábu ozbrojených sil RF Makarov se shodují na tom, že ruská vojenská věda v současnosti není na takovém stupni, aby odpovídala potřebám země. Mezi problémy patří pomalé tempo přezbrojování ozbrojených sil na modernější současné typy, odpovídající stávajícím hrozbám.
Podle generála Garejeva pracují současné sdělovací prostředky proti „obrannému vědomí občanů“, když jim sugerují, že zemi nehrozí žádné nebezpečí. Je přesvědčen, že Rusko bude muset v blízké době bránit svá práva v geopolitických válkách. Z hlediska bezpečnosti nebylo Rusko dávno v takovém ohrožení jako nyní, a pokud toto nebezpečí správně nezhodnotí, může se ocitnout ve stejném postavení jako 22.června 1941. Předně musí být řešena modernizace letecké a kosmické obrany.
S tím se ztotožnil i generál Makarov. Obořil se na vojenskou vědu, která je odtržena od vojenství a na vojenství, které je odtrženo od vědy. Podle něho je v Rusku 1200 doktorů věd a 6000 kandidátů věd, kteří se zabývají obranou, ale seriozních současných rozpracovaných vědeckých prací je málo.
V průběhu posledních dvaceti let se všechny války vedly ze vzduchu. V Iráku, v Bosně, v Jugoslávii. Neschopnost odrazit vzdušné útoky jim nakonec přivodila porážku. Stejně tak je tomu v Libyi, kde vojska Kaddáfího dokázala potřít rebely, ale nemůže stačit na letectvo NATO. Toto podle generála ruská vojenská věda nezaznamenala. Vyčetl jí, že nezohledňuje současné způsoby vedení války. Rusko, jak říká, nedokázalo za posledních dvacet let přivést vojenské umění na současnou úroveň a strnulo na dřívějším způsobu vedení vojenských operací na širokých frontách. Ty však jsou už minulostí.
Dnes musí mít Rusko dobře připravené mobilní ozbrojené síly, schopné odrazit jakoukoliv agresi. K tomu je potřeba odstranit všechny uvedené nedostatky.
K tomu co vytkli oba generálové, se vyjádřilo několik zasvěcených. Jednak odborník z Institutu politické a vojenské analýzy A. Chramčichin. S mnohým z vystoupení generála Makarova souhlasí. Avšak obviňuje ho, že se snaží přenést odpovědnost za chyby na druhé. Problémy s vojenskou vědou v Rusku skutečně jsou, ale nevznikly nyní, nýbrž již před třiceti lety. Následující události situaci v Rusku ještě zhoršily. Spravedlivě je třeba říci, že propad vojenské vědy byl mnohdy zapříčiněn těmi, kteří dnes lamentují a obviňují vědce. Závažná věc. Před několika lety byly vojenské akademie „vyhozeny“ z Moskvy do jiných míst. Pro nikoho není tajemstvím proč. Byly umístěny v centru Moskvy a tato lokalita je velmi ceněná, proto se někomu hodila. Je to báječný zdroj peněz.
Akademie tedy byly odsunuty mimo Moskvu, někdy až na Sibiř. Jenže krom akademií nic dalšího. Například byty. Proto staří vědci zůstali doma a jejich práce spolu s rozpracovanými úkoly skončila. Osobnosti ve vědě hrají velkou roli. Věda, včetně vojenské, je křehká rostlina, kterou je třeba pěstovat. Než přinese ovoce roste roky a desetiletí. Vědcům nelze nic vyčítat. Ti svou práci odvedli i za těžkých podmínek, sloužili v různých zapadlých koutech a spali po ubytovnách a kasárnách. Otázky je třeba klást těm, kteří způsobili nevhodné změny.
Další vyjádření je od důvěrného zdroje z Vojenské akademie maršála Žukova. Podle něho jsou výčitky na adresu vojenské vědy příznačné. Jenomže jsou to důsledky tzv. reformy. Nyní se kdekdo snaží přenést odpovědnost na jiné. Nad Akademií Žukova stále visí hrozba redukce. Nikdo pracovníky neinformuje o jejich budoucnosti, zda bude akademie stále tak okleštěná. Přitom je jedinečná a připravuje kádry pro vzdušnou a kosmickou obranu. Raketově kosmickou obranu jim odebrali a převedli ji do Akademie Možajského.
Lidé z přemístěných akademií nedostali v nových lokalitách ani byty, jezdili i do šestisetkilometrové vzdálenosti a jízdenky si museli platit ze svého. Nakonec takové zaměstnání pověsili na hřebík. Ke všemu ještě přibyla tzv. optimalizace nákladů na vojenské síly, která zasadila další ránu krácením přidělovaných financí. Nyní jsou akademie v kritickém stavu. Jako důsledek reforem přicházejí do akademií nezkušení důstojníci do hodnosti majora, neboť pro vyšší hodnosti nejsou peníze. Zkrátka lidé utíkají jinam. Zájem je o profesorská místa ve vědeckovýzkumných institutech, a ne ve vojenských akademiích. Dalším problémem jsou nízké platy. Heslo, že na prvním místě je vlast, a teprve potom peníze, také neobstojí. Aby bylo možno pracovat pro vlast je potřeba nezemřít hlady.
Převzato z Pravda.ru
***
V Pobřeží slonoviny je dobyta rezidence bývalého prezidenta
Duben 5, 2011
Rezidenci obsadili příznivci nově zvoleného prezidenta Ouattary. Není známo, zda se v ní nacházel Gbagbo. Rovněž doposud není známo, zda Ouattarovci kontrolují celý Abidžan. V tentýž den, kdy Ouattarovci oznámili obklíčení Abidžanu, zahájily mírové síly OSN a Francie mírové vzdušné útoky na Gbagbovo opevnění i na jeho rezidenci.
4. dubna chytili ozbrojenci čtyři cizince, z toho dva Francouze, jednoho Benince a jednoho Malajce. Byl mezi nimi i ředitel hotelu, v němž se to stalo, a který je na území kontrolovaném Gbagbou.
Pobřeží slonoviny je na počátku občanské války. Letos v březnu došlo mezi oběma stranami k nejprudšímu rozporu.
Převzato z Lenta.ru
***
Vítězství Nazarbajeva: Jak to dělá?
Sergej Balmasov, Vadim Truchačev
Duben 4, 2011
Nursultan Nazarbajev byl opět zvolen do funkce prezidenta, přičemž pro něj hlasovalo přes 95 % voličů. K volební urnám přišlo celých 84 % oprávněných voličů. Měl tři soupeře, z nichž žádný nezískal více než dvě procenta hlasů. Pozorovatelé SNS i OBSE konstatovali regulérnost voleb a nevyjádřili žádné pochybnosti o Nazarbajevově vítězství. Co Kazachstánce přimělo volit sedmdesátiletého Nazarbajeva, je zřejmé. V Kazachstánu byly potlačeny všechny zločinecké skupiny, včetně etnických. Je to stabilní země a ve srovnání se svým okolím země prosperující. Na Kazachstánce také působí odstrašujícím příkladem sousední Kyrgyzstán, soustavně rozvracený politickými rozpory. Z těchto důvodů volila Nazarbajeva i ruská menšina.
Administrativními zásahy ve volebních okrscích patrně jeho skóre nabralo procenta, ale i bez toho by získal nad 60% hlasů. Ovšem snaha o přilepšení mu spíše uškodila, protože mohla v některých očích výsledek voleb znevěrohodnit. Především na Západě nemusí výsledkům uvěřit, i když i 60 % by bylo vítězných. Nazarbajev byl jasným volební favoritem. Je otázka, jak dlouho bude moci Kazachstán udržet vzhledem ke svému věku. Už nyní představitelé různých klanů a skupin začínají porcovat jeho dědictví.
Převzato z Pravda.ru
***
Ministr financí USA: země stojí na prahu finančního kolapsu
Duben 5, 2011
Timothy Geithner varoval Kongres, že nepřijme-li nezbytná opatření, bude 16. května dosažena zákonem stanovená výše státního dluhu a nebude možno vkládat prostředky na financování hospodářství. Podle slov Geithnera mohou být použita nouzová opatření k uvolnění rezervy, ale to může být tak na dobu osmi týdnů. V dopise zaslaném Kongresu upozorňuje: „Čím déle budeme čekat, tím je pravděpodobnější, že domácí i zahraniční investoři ztratí víru v naši schopnost plnit úkoly a závazky.“
Prodlení může vést ke zvýšení ceny vypůjček a opožděnému uvolňování prostředků vojákům, důchodcům a dalším.
Republikáni, kteří mají většinu v Kongresu, nechtějí zvyšovat limit státního dluhu a naopak po vládě žádají snížení rozpočtu na druhé pololetí 2011. To začalo 1. dubna.
Geithner je přesvědčen, že všechna opatření na snížení nákladů nedají bezprostřední efekt. Přitom je nezbytné zvýšit limit státního dluhu, aby se mohly plnit průběžné závazky rozpočtu. Republikáni chtějí snížit vládní výdaje pro následujících 5 až 10 let na 4 až 5 bilionů $ a omezit náklady na státní zdravotní pojištění Medicare, což udělá kříž nad reformou zdravotnictví, kterou nedávno prosadil president Obama.
Obama dnes (úterý) shromažďuje do Bílého domu kongresmany k novému posouzení možné shody. Vzhledem k rozpočtu je stěžejní otázka snížení spotřebních položek minimálně o 33 miliard. Kongres nepřijal rozpočet na tento finanční rok, financuje jej podle provizorních pravidel, jejichž platnost vyprší v noci na sobotu.
Republikány ovládaný Kongres odhlasoval snížení rozpočtu na tento rok o 61 miliard $. To neprošlo v demokraty ovládaném Senátu. Obama pohrozil, že bude zákon vetovat. Zkrácení rozpočtu by se projevilo ve stovkách federálních programů, v zemědělství, školství, ekologických projektech a v reformě zdravotnictví.
Odborníci poznamenávají, že omezení výše dluhů nic neřeší. Americký dluh rychle roste a stát nedokáže svým majetkem pokrýt ani platit své dluhy. USA je bankrotářský stát, přičemž bankrot už nastal.
Převzato z Vesti.ru
***
Takový projekt nás dělá když ne spojence, tedy plnohodnotnými partnery
Vladimir Solovjev
Duben 5, 2011
Své úvahy o společném systému protiraketové obrany s NATO představuje člen expertně-konzultačního výboru PIR-centra generál E. Bužinskij.
Moskevské návrhy sektorálního systému PRO vycházejí z toho, že Rusko nemůže zůstat klidné při vytvoření amerického třetího pozičního okruhu. Nemůže zůstat klidné při žádném systému PRO, který je určen k záchytu raket v oblasti působení ruských strategických jaderných sil. To může narušit tzv. strategickou stabilitu mezi RF a USA. NATO se obklopuje protiraketovým deštníkem k ochraně ze všech stran. Přitom Rusku tvrdí, že zajišťuje alianci z jižního směru. Jenomže tak se zabírá i směr na východ, to jest proti Rusku. Z tohoto důvodu se zrodila myšlenka sektorální PRO. Odpovědnost za pokrytí toho kterého směru by byla rozdělena. Celá euroatlantická oblast až po Ural by byla dělena na sektory, některé by měla na starosti RF a další NATO. Podstata je v tom, že budeme-li např. odpovídat za severozápadní směr, není třeba na našich západních hranicích rozmisťovat prostředky zneškodňování raket, ale jen prostředky detekce. Všechno, co poletí přes ruský sektor, by mělo Rusko za povinnost zneškodnit. Automat sice řídí zneškodňování cílů, ale podle trajektorie je možno určit zda raketa letí na Evropu nebo jinam a podle potřeby ji případně zneškodnit. Evropa by na sebe vzala totéž zrcadlově.
Střediska řízení mají být dvě. Jedno v Rusku, jedno na Západě. Centrum sběru dat a vyhodnocování by mělo být jedno s účastí obou stran nebo by jich mělo být více. Putin navrhl dvě, jedno v Moskvě a druhé v Bruselu. Nyní se však Američané rozhodují, že své centrum zřídí v Německu na letecké základně v Rammsteinu.
Byla prověřována kompatibilnost zařízení k detekci i ke zneškodňování letících objektů. Výsledek byl pozitivní. Problém je jinde. Proti projektu se kategoricky postavilo pět států NATO – pobaltské země, Polsko a Rumunsko s tím, že podle Washingtonské dohody není možno delegovat právo i možnost ochrany zemí aliance na zemi mimo alianci.
Ze všech okolností vyplývá, že problém společné PRO je problémem důvěry. Mezi Ruskem a NATO vzájemná důvěra není. Do NATO Rusko nevstoupí, není k tomu připraveno.
Pro Rusko by společná PRO měla smysl. Je schopno zneškodnit každý prostředek napadení. K tomu má komplexy S-300, S-400 a na cestě je S-500, obnovují se kosmická seskupení.
Podle generála je pravděpodobnost dohody značná..
Převzato z Kommersant.ru
***
Paříž věří, že jednáním přesvědčí Gbagba, aby odešel
Vladimir Dobrovolskij
Duben 6, 2011
Paříž podle francouzského ministra zahraničí Alaina Juppého doufá, že se jí podaří přesvědčit Gbagba, i bez prodlužování vojenských operací, aby předal vládu zvolenému Ouattarovi dobrovolně. Francouzi chtějí spolu s OSN vyvíjet na Gbagba nátlak, aby uznal realitu a podvolil se. Na organizaci jeho odstoupení je třeba se ještě dohodnout.
Podle Juppého přestala Gbagbova vojska v Abidžanu používat těžké zbraně, neboť ty byly zničeny útoky „modrých baretů“ OSN a francouzské mise „Jednorožec“.
Převzato z Rian.ru
