CIA buduje leteckou základnu pro operace v Jemenu
zdroje: AP, Reuters, New York Times, The Telegraphs
Červen 15, 2011
Ze základny se budou vypouštět bezpilotníky proti teroristům v Jemenu. Nyní se k témuž účelu využívají Predatory z roku 1995 a novější Reapery z roku 2001. Základna má být dokončena koncem tohoto či začátkem příštího roku. Podle agentury je používání bezpilotníků spojeno s rostoucím znepokojením USA z arabského terorismu. Lokalitu základny Pentagon zakázal zveřejnit.
Americká letadla v posledních týdnech bombardují jižní provincie Jemenu, v nichž se nacházejí složky al-Kájdy. Američané tvrdí, že bojovníci mohou vytvořit vlastní enklávu a je nutné jejich vládě předejít. Uvedené operace má pod patronátem Velení společných zvláštních operací (Joint Special Operations Commands – JSOC), jimž jemenská vláda bombardování povolila v roce 2009. Tajný rozkaz generála Petraeuse ze září 2009 opravňoval k vojenské a zpravodajské pomoci jemenské vládě a místním silám v boji proti al-Kájdě a dalším skupinám. V roce 2010 bylo pro bezpečnostní pomoc Jemenu uvolněno 150 milionů dolarů.
USA v současnosti buduje tři letecké základny v Turecku, jednu leteckou a jednu námořní v Kataru a tři letecké v Ománu. Stojí za připomenutí, že neexistence vlastní základny v Jemenu nečinila CIA potíž v útočení na jemenské teroristy pomocí bezpilotníků. V listopadu 2002 byl vypuštěm Predátor z francouzské základny v Džibuti s cílem zabít místního vůdce al-Kájdy, který podle nich měl odpovídat za napadení americké vojenské lodě Cole.
Převzato z Agentura.ru
***
USA odrazí čínský úder na Filipíny
Sergej Balmasov
Červen 27, 2011
Situace v Jihočínském moři kolem ostrovů Spratley se prudce zostřila. USA hodlají kvůli tomu poskytnout urychlenou vojenskou pomoc Filipínám, které o ni požádaly, vzhledem k agresivním akcím Číny. Podle nich se Čína snaží uchvátit všechny mořské zdroje, které jsou na hranicích filipínského území. Ty je samozřejmě pustit nechtějí s tím, že je samy potřebují, avšak že k tomu potřebují americkou pomoc. V tomto smyslu si postěžovaly Clintonové při její návštěvě v Manile. Clintonová pomoc přislíbila. V prvé řadě to budou dodávky zbraní. Podle 60 roků staré dohody je pomoc USA Filipínám závazná, pokud se octnou v nebezpečí. Stejně by tomu bylo i v opačném případě. Pomoc USA Filipínám probíhá po celou dobu beze změny – dodávkami zbraní a instruktorů k výcviku místních.
Manila vyčlenila 252 milionů dolarů na modernizaci loďstva. To však nemůže stačit na čínskou flotilu. Proto by Filipínci chtěli pronajmout moderní zbraně. Clintonová se vyjádřila tak, že pokud bude vojenská aktivita Číny pokračovat, bude Washington jednat. Jak, to nesdělila.
Přestože před několika týdny vedly Filipíny s Čínou korektní rozhovory v přátelském ovzduší, k pozitivnímu vývoji nedošlo. Problém se vyostřil, a od té doby Filipíny vyjadřují svůj nesouhlas s počínáním Číny. Mnohé kroky se mohou jevit až malicherné. Například Filipínci nenazývají Jihočínské moře tímto vžitým názvem, ale pro ně je to moře Západofilipínské. Chtějí tak ukázat, že sporné vody i s přírodním bohatstvím patří jim. V odpověď vyslala Čína k filipínským břehům jeden ze svých hlídkových člunů s vrtulníkem na palubě s odůvodněním ochrany mořské plavby. Filipíny zase vyslaly vlajkovou loď svého loďstva. Jenže s Čínou soutěžit nemohou. Nejsou ve stejné "váhové kategorii".
K zostření situace došlo letos počátkem roku. Podle Filipínců vpluly v době od 25. února čínské lodě devětkrát do jejich teritoriálních vod, a přitom jsou stále agresivnější.
Číňané si naopak stěžují, že Filipínci strhávají označení jejich ostrovů a útesů. K tomu ještě slibují "aktivní obranu" svých držav. Je zřejmé, že se takto cítí s podporou svého amerického staršího bratra.
Zde se jedná o teritoriální spor ve strategicky významném regionu. Jsou do něho zataženy vedle Filipín a Číny ještě Vietnam, Tchajwan, Malajsie a Brunej. Intenzita sporů je podmíněna bohatstvím mořských produktů a zásobami ropy i plynu. Vlastnictví těch nepatrných ostrůvků a útesů, z nichž některé vystupují nad hladinu jen při odlivu, umožňuje automaticky kontrolu nad značnou částí Jihočínského moře a kontrolu důležité lodní trasy z Pacifiku do Indického oceánu. Navíc jsou Spratleyho ostrovy výhodné jako předpolí při expanzi do jihovýchodní Asie.
První rozpory vznikly mezi Čínou a Vietnamem a mezi Čínou a Filipínami. Čína si, na rozdíl od obou dalších, nárokuje celé souostroví. To vyvolává obavy u Indonesie, která má rozpracovaná bohatá ložiska plynu právě na hranici sporného území. Méně významné jsou ambice Vietnamu, i když ten má v držení největší část ostrovů a útesů.
Manila se zaštiťuje geografií. Nárokuje si jen část souostroví poblíž svého ostrova Palavan. Přitom k nejbližšímu čínskému ostrovu je vzdálenost této části Spratley více než tisíc kilometrů. Pro Čínu to není dostatečný důvod. Tvrdí, že Spratley jsou její neoddělitelnou součástí. Lze to pochopit. Vždyť USA se svými spojenci také vtrhly do vzdálených zemí Libye, Iráku a Jugoslávie v souhlasu se starým pořekadlem, že právo je na straně silnějšího.
Z čistě vojenského hlediska nemají Filipíny naději. Ve vzduchu i na moři má Čína absolutní převahu. Námořnictvo Číny má desítky torpédoborců a fregat, a Filipíny jen dvě starší fregaty. Filipíny byly dlouhou dobu pod ochranou Washingtonu, který měl na jejich území jednu z největších zahraničních námořních základen Subic-bay. Filipínci se tak cítili bezpeční. Nebrali v úvahu ostrovní charakter svého státu a ohromnou délku svých hranic. Nerozvíjeli vojenské námořnictvo.
Po ukončení vietnamské války, rozpadu Sovětského svazu a po likvidaci sovětské vojenské základny ve Vietnamu se pozornost USA upřela jinam, a svou základnu na Filipínách zlikvidovali. Po čase se však ukázalo, že to pro ně nebylo výhodné. Čína náhle nabrala strmý vzestup a nyní vyvolává v USA vážné starosti.
Kromě spojenectví s USA mají Filipíny ještě možnost apelovat v OSN. Manila chce proti Číně sjednotit všechny státy jihovýchodní Asie (ASEAN). Zde se nedá očekávat úspěch. Krom toho se snaží spolčit se proti Číně s Vietnamem, který s ní má také spory.
Současné zostření napětí hrozí eskalací americko-čínského soupeření a nestabilitou celého asijsko-tichooceánského regionu. Peking si při svém dráždění Manily musí být vědom, že za Filipínami stojí USA. Čína ze svých nároků na suroviny neustoupí. Do přímého vojenského konfliktu nechce jít ani ona, ani USA. Avšak to, že svým konkurentům otevřeně "háže rukavici" opět vypovídá o tom, že se cítí silná a schopná samostatně řešit problémy ve strategicky důležitých oblastech.
Převzato z Pravda.ru
O sporech kolem Spratleyho ostrovů už se psalo v Ruských očích 55
***
Írán prozrazuje vojenská tajemství Rusku
Sergej Balmasov
Červen 29, 2011
Podle informací řady arabských a íránských medií poskytuje Írán ruským specialistům trosky dvou sestřelených amerických bezpilotníků, které pocházejí ze základny v Bahrajnu. Zpráva přišla od velitele leteckých a kosmických sil Íránu. Nic bližšího o typu zařízení není známo, jen to, že se jednalo o špionážní zařízení nasazená v oblasti výcviku íránského námořnictva a že mohla pracovat hodiny bez tankování. Zároveň s tím údajně poskytl Teherán Moskvě své vlastní bezpilotníky, v nichž byla použita technologie zjištěná u amerických sestřelených strojů. Američané ani Rusové zprávu nepotvrdili.
Írán několikrát informoval o zničení amerických špionážních bezpilotníků nad svým územím. Po jejich pečlivém prozkoumání je pokaždé ve větším množství vyrobil. První zprávy o sestřelení nad Íránem se objevily v roce 2007. USA se s jejich pomocí snaží vypátrat íránská jaderná zařízení.
Nedávno Teherán informoval o výrobě neviditelných ekranoplánů Bavar-2, určených především pro špionáž. Krom toho je ještě ve výrobě útočná varianta íránského zařízení Karar, údajně schopného nést čtyři rakety a dvě bomby. Moskvu pochopitelně nové americké bezpilotníky zajímají, obzvláště po tom, co je Američané Rusům odmítli prodat.
Je dost s podivem, že Írán informuje o spolupráci s Ruskem konkrétně v této oblasti. Vyvolává to podezření, že Írán má snahu podnítit čelní střet USA s Ruskem. Írán má jistě důvod Rusko nesnášet. Už jenom kvůli zrušení dodávek S-300. Hrozil za to soudem, ale dosud tak neučinil. Z toho by se dalo usuzovat, že zde ještě počítá s možností vyjednávat. Bezpochyby lze prozrazení záležitosti přičíst snaze o odvetu Teheránu Washingtonu za další sankce proti jeho společnostem Tidewater Middle East, Iran Air, Iran Air Tours, Mehr-e Eqtesad-e a Behnam Shahriyari Trading Company, které jsou podle USA všechny napojeny na íránskou přípravu produkce jaderných zbraní.
Všechny tyto společnosti nějakým způsobem spolupracují s ruským byznysem. Není náhodou, že Moskva po této informaci začala s ostrou kritikou Washingtonu. V červnu ruský ministr zahraničí prohlásil že „to podrývá základy naší spolupráce v šestce a negativně se podepisuje na autoritě RB OSN. Utvrzuje to v podezření, že americké sankce na Írán sledují jiné cíle, než je nešíření zbraní hromadného ničení.“ Moskva tak dala najevo, že v této otázce nehodlá být k Washingtonu vstřícná. Nové americké obviňování Íránu je zcela absurdní. Podle tohoto nesmyslného obviňování využívá Írán výsledky svých společností k dalším pracem na zbraních hromadného ničení. Údajně všemu tomu vládnou íránští Strážci islámské revoluce. Útvar byl proto Spojenými státy prohlášen za teroristickou organizaci.
Islámská republika v poslední době projevuje snahu o rozvíjení vztahů s Ruskem. V roce 2008 íránská společnost TideWater Middle East Marine Service Company informovala o úmyslu investovat velké částky do astracháňského přístavu. Iran Air Tours provozuje ruská dopravní letadla. Plánovala koupit 200 kusů Tu-212.
V případě dalších sankcí proti Íránu utrpí zájmy Ruska. Moskva má v Íránu svůj ambiciosní búšehrský projekt. Ještě větší možnosti skýtá ovládnutí íránského ropného a plynového trhu. Musí tedy nyní Moskva volit mezi výhodnými projekty v Íránu a ohledem na reakci zpoza oceánu. Podle poslední reakce Lavrova to vypadá, že Moskva nemá v úmyslu bezpodmínečně plnit všechna přání Washingtonu.
Převzato z Pravda.ru
***
Ministryně zahraničí USA podněcuje proti Rusku homosexuály
Sergej Balmasov
Červen 29, 2011
Clintonová se přiznala, že její úřad zorganizoval mohutné vystoupení Lady Gaga při homosexuálním průvodu 11.června v Římě. Tam se skandály známá zpěvačka "obula" do Ruska kvůli údajné diskriminaci sexuálních menšin. Rusko kritizují kvůli nebohým utlačovaným homosexuálům nejen "spravedliví" Američané, ale i německý ministr zahraničí Westerwelle. Kritici se například dožadují, aby bylo Rusko ztrestáno Radou Evropy. K problému se vyjádřili odborníci příslušných oborů, včetně představitelky sdružení, které organizuje homosexuální hnutí v Rusku.
Mnoho západního tisku se touto záležitostí obírá. Jedná se o snahu vměšovat se do ruských záležitostí, rozbít tradiční základy ruské společnosti a nasměrovat občany k sexualitě. Zavedení homosexuality do Ruska je prvkem satanistického rozvratu a služba démonismu. Proto se této expanzi musí klást odpor.
Jakýpak je v Rusku tlak na menšiny? Sexuální orientace je věcí jednotlivců a v Rusku za to není nikdo pronásledován. Propagace homosexuality je projev degenerace západní civilizace. Je to útok proti základům sociálních a biologických funkcí společnosti. USA mají ve své zemi homosexualitu pod kontrolou. Soustřeďuje se jen do určitého centra a jinde ji třeba i trestají. Využívají ji jen k rozkladu jiných států.
Převzato z Pravda.ru
