Svět ruskýma očima 74

Reklama


NATO vycenilo na Rusko "tesáky" mírumilovnosti

Sergej Balmasov

Červenec 5, 2011

Výsledky setkání Ruska s NATO v Soči jsou téměř nulové. Představitelé se na PRO v Evropě nedokázali dohodnout. Veškerá péče o Rasmussena vyšla naprázdno a obě strany se domluvily, že se budou domlouvat, a to na summitu NATO v Chicagu v květnu 2012.

O vážnosti celé záležitosti pro Rusko svědčí to, že ruská strana ještě před setkáním v Soči dala ultimátum, že pokud se NATO v průběhu nastávajících jedenácti měsíců s ní nedohodne na společné PRO, urychlí Rusko realizaci systému vzdušně-kosmické obrany (VKO), posílí taktickou raketovou skupinu na svých západních hranicích a rovněž může opustit smlouvu START.

Dmitrij Rogozin si stěžuje, že NATO "úmyslně brzdí rozhovory o PRO". Moskva dala Bruselu dva návrhy k vytvoření jednotného evropského systému PRO na sektorovém principu a integraci dvou systémů do jednoho. Nic z toho aliance nechce. Místo toho žádá jen výměnu informací a "virtuální centrum o operativních otázkách", jehož účel nechápou ani lidé z NATO.

Diskusi v Soči předcházela řada nepříznivých událostí. V polovině června se u Sevastopolu objevil křižník Monterey s námořní PRO AEGIS. Byla to demonstrace hrozby v pro Rusko strategickém směru. Navíc Washington oznámil započetí kompletní modernizace jaderného arzenálu, včetně leteckých pum umístěných na základnách NATO v Evropě.

Brusel se snaží prozkoumat půdu pro obnovení rozhovorů v rámci smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v EU. Podle dostupných zpráv do toho chtějí včlenit i území Abcházie a Jižní Osetie. Potom by byly ruské možnosti držet tam nutný vojenský kontingent pro udržení míru silně omezené.

Další věcí je snaha Ruska i NATO o vyřešení situace v Libyi výhradně mírovými prostředky. Jenomže to alianci nepřekáží v náletech na Libyi a ještě se ohrazuje proti ruské nespokojenosti s porušováním rezoluce č.1973.

Rusko činí dostatečně výhružná prohlášení, která působí na vedení aliance. Záleží však na politicích v EU jak situaci pochopí. Zdá se, že Moskva má možnost adekvátní odpovědi. Kolem černomořského a baltského pobřeží může rozmístit protilodní komplexy "Rubež" a podobně. Na západní hranice dát komplexy "Iskanděr-M", které mohou zneškodňovat objekty PRO případného protivníka a současně rozvíjet systém vzdušně-kosmické obrany. Jenže u přezbrojení PRO na protiletadlový raketový systém S-400, zvláště po pádu státních obranných zakázek, jsou pochybnosti o schopnosti potřebnou techniku vyrobit.

Podle odborníka Konstantina Sivkova chápe NATO ruskou slabost a je odvážné. Jediná hrozba pro Západ ze strany RF je opustit START. Vždyť jediná touha Američanů a jejich spojenců je zbavit Rusko jeho přednosti, jíž je držení raketo-jaderného štítu. Přejí si, aby se jej Moskva zbavila sama svýma rukama a v ten moment se zaměří na aktivní rozvoj veškerých komponent PRO. Potom v následujících deseti až patnácti letech, kdy Rusko splní podmínky smlouvy START, se může rovnováha sil značně pohnout.

Zpočátku měl START-3 celou řadu nedostatků a Rusko si svým podpisem dokumentu s těmito závadami samo naprogramovalo problémy. Za prvé Američané rozhodně odmítli vázat na dokument PRO. Za druhé do něho nechtěli zahrnout křídlaté rakety, hypersonické zbraně a modernizaci svého jaderného arzenálu.

Logika Západu spočívá v tom, že "Rusové chtějí příliš". Táží se, proč Rusko podepisovalo dohodu, když jej neuspokojuje. Vytváří se dojem, že Rusko se rozhodlo podepsat za každou cenu a že ji tedy ono potřebuje. Důvodů k domněnce, že se Západ poleká ruské odpovědi, je málo. Ve Washingtonu si myslí, že Moskva s nebezpečím blufuje a že se bojí eskalace napětí.

Převzato z Pravda.ru

***

Izrael schválil prodej nejnovějších německých tanků Saúdské Arábii

Červenec 6, 2011

Podle zdroje z německé vlády schválil Izrael a USA prodej více než 200 nejnovějších německých tanků Leopard 2A7+ Saudské Arábii. Německá Federální rada bezpečnosti ještě před povolením prodeje 27.června informovala izraelské a americké představitele, kteří podle zdroje nevyslovili žádné námitky.

Podle německých vládních kruhů jsou hlavní příčinou dodávek tanků Saudské Arábii politické otřesy v Egyptě a v Tunisku. Saudská Arábie zůstala "jedinou a důležitou oporou" stability na Blízkém východě. Detaily konzultací nebyly sděleny. Německá vláda prý dala jen principiální souhlas s prodejem tanků a dále se bude upřesňovat. Jenže Saudská Arábie oznámila, že už bylo 44 tanků prodáno.

Rozhodnutí vlády SRN prodat Saudské Arábii více než 200 tanků vyvolalo ostrou kritiku od opozičních stran SPD, zelených a levicových, rovněž i mezi představiteli pravice – CDU/CSU a FDP. Vládě vyčítají cynismus a politickou krátkozrakost s tím, že Německo vyzbrojuje autoritativní saúdský režim, který ještě nedávno tvrdě potlačil "arabské jaro" svými vojsky v sousedním Bahrajnu.

Převzato z Lenta.ru

***

Kyrgyzie: hrozba kolapsu a rozpadu

Alexandr Šustov

Červenec 8, 2011

Třicátého října budou v Kyrgyzii řádné prezidentské volby. Rosa Otunbajevová je ve své funkci jen na dobu určitou a nemůže dále kandidovat. Jiný adept na prezidentskou funkci není. Volby hrozí, že přerostou v celkovou krizi. Pro takový scénář jsou příznivé podmínky: permanentní nestabilita a mezietnické a meziklanové spory. Mohlo by to znamenat zánik kyrgyzské státnosti.

V jižní části země se očekávalo opakování loňských střetů. Proto se zpřísnila bezpečnostní opatření, násilí se předešlo, ale napětí zůstalo. Mezi hlavními národnostmi na jihu země, Kyrgyzy a Uzbeky, panuje stálé odcizení a odpor. V  Oši, centru nepokojů v jižní Kyrgyzii, spadly ceny nemovitostí. Uzbečtí občané prodávají domy i byty a stěhují se do klidnějších částí země, anebo ji zcela opouštějí.

Sledování událostí vyvolává skutečnou "bitvu zpráv". Mezinárodní komise Kimmo Kiljunena zveřejnila svou zprávu jako první. Praví se v ní, že k napadení uzbeckých čtvrtí došlo nejen ze strany civilistů, ale i ozbrojenými vojáky, takže se jednalo o zločin proti lidskosti. Národnostní příslušnost postižených byla zkreslená, neboť muslimové podle svého zvyku pohřbívají své mrtvé v den jejich smrti do západu slunce. Proto je skutečný počet obětí u nich neznámý. Podle komise tvoří Uzbeci 75 procent ze 450 zabitých. Kyrgyzská strana tvrdí opak a ujišťuje, že konflikt vyprovokovali Uzbekové. Kyrgyzský parlament nazval zprávu neobjektivní a jednostrannou. Kimmo Kiljunena označil za personu non grata. Ustavil vlastní komisi složenou ze zástupců pěti parlamentních frakcí. Jenže ani zde se jednotliví členové neshodli. Komise vypracovala tři dokumenty. Ten základní, podepsaný 22 členy, svaluje vinu na bývalého vůdce Uzbeků Batyrova, který je nyní mezinárodně stíhán. Spolu s ním na další vůdce uzbeckých obcí.

Deutsche Welle uvádí mínění předsedy komise Mamytova: "Na tragedii je vinen rodinný klan Bakijeva a jeho režim, část bývalých úředníků a vůdcové uzbeckého národně-kulturního centra. Ti využili slabý vliv vlády na regiony a částečnou demoralizaci orgánů činných v trestním řízení po 7.dubnu.

Oba další dokumenty vypracované parlamentní komisí viní Uzbeky ještě tvrději. Představují určitou organizovanost a podle nich byli uzbecké skupiny ke konfliktu předem připravené. Jestliže je vina dávána jen Uzbekům a přitom je u nich nejvíce obětí, potom se záležitost urovnat nemůže. Naopak se situace zhoršuje. Olej do ohně přilévají i některé mezinárodní struktury. Prezident evropského oddělení International Crisis Group Deletro, který byl nedávno v Kyrgyzii, řekl: "Je cítit, že Uzbeci ustupují Kyrgyzům ve všech směrech. Lidé se necítí ve státě v bezpečí". Uzbeci, kteří mohou, odjíždějí. Většina do Ruska, mnozí do Číny.

Sociálně ekonomická situace nebyla za Bakijeva skvělá. Dnes je k pláči. Podle hodnocení vlády USA se HDP Kyrgyzie snížil v roce 2010 o 3,5 %. Dočasná vláda musela zrušit dřívější rozhodnutí o zvýšení tarifů za bydlení a zvýšit platy státním zaměstnacům. Sto milionů rublů bylo dáno na obnovu v minulém roce zničených Oše a Džalalabádu. Rozpočet na rok 2011 předpokládá další zvýšení nákladů a v propadajícím se hospodářství další nárůst státního dluhu. Rusko ani EvrAzES (Evrazijskoje ekonomičeskoje soobščestvo) nespěchají s poskytnutím slíbeného úvěru 200 milionů dolarů. Obávají se "rozházení" prostředků, jak už se stalo dříve. Ovšem pokud nepřijdou prostředky do září, bude mít republika vážné potíže.

Zahraniční dluh země dposud dosahuje 2,6 miliard dolarů, což je prakticky polovina HDP. Pro urovnání současného deficitu rozpočtu státu nestačí, podle předsedy parlamentního rozpočtového výboru, 21 miliard sonů (460 milionů dolarů). Problémy budou narůstat. Na to, aby se země vyhnula defaultu a narušení infrastruktury musí zvýšit ceny bydlení a nezvyšovat mzdy státním zaměstnancům. Tato opatření před volbami jsou politickou sebevraždou. Vždyť zvýšení cen energie v roce 2010 vyvolalo bouře nespokojenosti a způsobilo pád prezidenta Bakijeva.

Převzato z Fondsk.ru

***

Nová ruská korveta "Soobrazitělnyj" byla poprvé představena veřejnosti

Červenec 2, 2011

Stalo se tak na pátém Mezinárodním vojensko námořním saloně v Sankt-Petěrburgu. Na korvetě "Soobrazitělnyj" pracovalo přes 70 průmyslových a výzkumných zařízení. Je určena k průzkumu, sledování a ničení vojenských lodí a prostředků vzdušného i podvodního boje protivníka. Může také poskytnout palební podporu při mořském výsadku.

Korveta je vybavena kompletem zbraní, protilodními raketami URAN, protiletadlovými děly AK-630M, automatickým dělostřeleckým systémem A190 a torpédomety. Má i komplex radioelektronické eliminace rušení, jako obranu před samonaváděcími raketami. Systém dokáže navést bojové hlavice nepřítele na falešný cíl. Na palubě nese vrtulníky proti lodím a ponorkám Ka-27PL. Je instalován současný bojový informační systém BIUS "Sigma". Korveta dokáže současně sledovat a zničit cíle na zemi, na vodě, pod vodou i ve vzduchu. Radarová detekce je snížena v důsledku použití nehořlavých skloplastů se schopností pohlcovat radiové vlny.

Velení námořnictva odhaduje potřebu těchto lodí na 20 kusů

Převzato z Rian.ru

***

Jižní Súdán: v očekávání krvavého vraždění

Sergej Balmasov

Červenec 8, 2011

Přibližně 99 procent Jihosúdánců hlasovalo v únoru 2011 za nezávislost své země na Chartúmu. Přitom došlo i ke kuriozitám. Například si Jihosúdánci zvolili název své internetové domény ss. Jsou rozhodnutí si obhájit její uznání, aniž by brali v úvahu, jaký má ss zvuk ve světě. Také se nikdo nermoutí tím, že Severní Súdán má doménu sd, kterou antifašisté nevidí jako příhodnou. Oficiální vyhlášení samostatnosti neznamená ukončení sporů obou Súdánů. Hlavním bodem svárů je ropa. Jižní Súdán je považován za "projekt Západu", neboť odpor proti Chartúmu byl podporován zpravodajskými službami USA a evropských zemí. Jenže tomu tak není.

Peking se už soustředil na rozvíjení vztahů nejen se Severním, ale i s Jižním Súdánem. Tam je vzhledem k dlouhé devastující válce třeba investic. V Džubě chybí infrastruktura, zásobování vodou a elektřinou. O kanalizaci se jim ani nesní. Západní analytikové se obávají, že oslabená "banánová republika" se stane lehkou kořistí Číny. Mezi Džubou a Chartúmem jsou ostré sváry. Chartúm si nechce nechat sebrat území Jižního Kordofánu bohaté na ropu. Od doby referenda o nezávislosti tam probíhají krvavé šarvátky. Rozhořely se v plné síle. Podle Chartúmu napadli bojovníci SPLA (Súdánská lidová osvobozenecká armáda) policejní stanici, z níž uloupili zbraně. Jižané zase tvrdí, že je chtěli po zrádném napadení silou odzbrojit.

V červnu 2011 obvinila OSN vládu Severního Súdánu z eskalace intenzivního bombardování na hranicích, což způsobilo ohromné strádání civilistů. Za necelý měsíc uprchlo z této oblasti 140 tisíc lidí. Kanceláře humanitární organizace byly vypleněny a kostely vypáleny. Humanitární pracovníci tvrdí, že etničtí Núbijci byli jasně vybíráni za cíl ze strany arabského Severu. Pracovníci prezidenta al-Bašíra to kategoricky odmítají s tím, že se naopak snažili bojovníky uklidnit. Obama vyzval obě strany k ukončení palby a plnění svých dříve při mírovém dělení uzavřených závazků. Podle představitele Amnesty International brání al-Bašír zjevně Jižní Kordofán a Abju před všemi potenciálními odpůrci. Místní Núbijci se obávají ze strany jeho příznivců genocidy.

Vzájemné potyčky trvají. Jižané slibují al-Bašírovi skutečnou válku, jsou rozhořčení vzdušnými nálety jeho sil. Nepatrná naděje na uklidnění situace se objevila po vstupu Africké unie do sporu. Chartúm z toho radost nemá. Země se dohodly na demilitarizaci Abji, ale Seveřané byli podrážděni přítomností etiopských mírových sil. Severní Súdán má s Etiopií složité vztahy kvůli vodě z Nilu. Zde bude těžké předcházet střetům. Rovněž složité řízení Abji se společnou účastí Jihu i Severu je roznětkou sporů. Severní Súdán se zapojil do boje ještě před oficiálním vyhlášením nezávislosti Jižního Súdánu. Letos v červnu se vůdcové Severního Súdánu al-Bašír a Jižního Súdánu Salva Kiir dohodli na demilitarizaci Abji. Jenže není známo, kdy dohoda vstoupí v platnost. Jižané už přerušili rozhovory se Severem a obvinili al-Bašíra z podpory sedmi protidžubských povstaleckých skupin a ze snahy o spiknutí ke svržení národní vlády.

Prakticky podle celé hranice obou států jsou spory. Nejistota na území s arabským a černošským obyvatelstvem automaticky vyvolává nebezpečí konfliktů. Dalším zdrojem nepřátelství je ropa. Sporné území zaujímá v Súdánu údajně třetí místo v zásobách. Vláda Jižního Súdánu usiluje o změnu rozdělení ropného bohatství. Žádá změnu tras ropovodů, které vedou po území kontrolovaném Chartúmem. Pro Sever je to otázka života a smrti.

Súdánské třenice se nevyhnutelně protáhnou. Na rozdělování ropných polí mají zájem i mezinárodní ropné korporace ze Západu a Číny.

Převzato z Pravda.ru

Přejít do diskuze k článku