Putin v Pekingu: záběh nového politického směru
Igor Tomberg
Říjen 15, 2011
Putin vykonal svou cestu do Pekingu v nové pozici. Namísto v roli předsedy vlády tam cestoval jako prezidentský kandidát. Hovořil o změnách v ruské zahraniční politice, která se obrací směrem na Východ.
První bod programu, který byl zveřejněn v předvečer návštěvy, byl věnován Euroasijskému svazu. Komentáře k návštěvě předpovídaly, že cesta Putina do Číny má zajistit podporu realizace tohoto záměru proto, že ze strany USA a Evropské unie lze očekávat jeho odmítnutí. Jsou vyjadřovány i obavy, že vznik "nového SSSR" vyvolá těžkosti pro čínskou diplomacii, neboť by mohlo dojít k nepředvídatelné budoucnosti ŠOS. Další otázkou by mělo být, zda vzhledem k vývoji okolo východních hranic Euroasijského svazu – východní Sibiře a Dálného východu – dojde k oslabení kooperace s Čínou.
Čína zachytila pohyb v zahraničně politické orientaci Moskvy a dala souhlas s vytyčenými globálními strategickými úkoly. S krajní nelibostí přijal Peking snahu senátu USA donutit Čínu revalvovat jüan. Putin v této věci zastává stanovisko Číny. Podle Putina určí směr strategického partnerství reforma stávajících struktur, především světového finančnictví, jako je MMF a Světová banka, a dále zvýšení úlohy zemí BRICS.
Tisk ještě před návštěvou zdůrazńoval za její hlavní cíl plyn. Otázka plynu samozřejmě v programu byla, ovšem nikoliv jako prvořadá. Rozruch kolem toho před návštěvou způsobila ruská strana informací, že podpis kontraktu není při návštěvě v plánu. Představitel ruské delegace oznámil, že v plánu je podpis mezivládní dohody o spolupráci v oblasti modernizace ekonomiky. Jedná se o dokument unikátní. Dokazuje, že pohled na Čínu a její roli ve světovém vývoji byl přehodnocen. Až dosud Rusko při modernizaci svých technologií pohlíželo jen k USA, dalším rozvinutým zemím Západu a k Jižní Koreji.
Dohoda s Čínou je analogická dohodě Ruska s EU "Partnerství pro modernizaci".
Uzavření dohody bylo dojednáno při návštěvě Medveděva v Pekingu v září loňského roku. Návrh vyšel z Číny. Rusko má mít podle dokumentu vedení v oblasti jaderné energetiky, kosmu a v leteckém průmyslu, Čína pak ve vysokorychlostní železniční přepravě, výrobě energetických zařízení a v alternativní energetice.
Dohoda vyvolává potřebu sladit modely energetických vztahů s Čínou – ruské zdroje výměnou za produkci čínského průmyslu. Ve vzájemné obchodní výměně se vyskytuje základní nedostatek, a tím je nerovnováha. Obchodní obrat mezi oběma zeměmi byl v roce 2010 59 miliard dolarů, pro rok 2011 se odhaduje 70 miliard dolarů a více. Číňané si dali za úkol zvýšit obchodní obrat s Ruskem do roku 2015 na 100 miliard dolarů a do roku 2020 na 200 miliard dolarů. Jenže Rusko má ten problém, že v posledních letech tvoří více než 70 % ruských dodávek do Číny minerální produkty, dřevo, celulóza a papír. Stroje a zařízení činí jen kolem 5 %. Přitom z Číny do Ruska jde polovina jeho vývozu ve formě strojírenských výrobků.
Putin usiluje o rozšíření hospodářských svazků s Čínou. Při návštěvě podepsal dohodu o hornictví, včetně hornického výzkumu, v celkové částce 7 miliard. Hovořilo se i o leteckém průmyslu, nanotechnologiích, biotechnologiích, informatice i medicíně. Novým směrem ve spolupráci je společný vstup na světové trhy. Putin je toho názoru, že je třeba spojit ruské a čínské finanční i technologické zdroje.
Ovšem nejobtížnější a nejbolestnější bylo jednání o ropě a plynu. Místopředseda vlády Sečin informoval, že bylo nalezeno tržní řešení odpovídající současným parametrům trhu, u kterého je možnost změny na tržním základě. Předmětem sporu byly podmínky ruských dodávek ropy. V březnu oznámily Rosněfť a Transněfť, že čínská dceřinná společnost CNPS (China National petroleum Corporation) snížila platbu za dodávky ropy o 7%. V srpnu byla Transněfť připravena splatit před termínem úvěr deset miliard dolarů, získaný v roce 2009 od Čínské rozvojové banky , přerušit smlouvu a na Čínu podat žalobu u Londýnské arbitráže.
Po podpisu dokumentů mezi korporacemi problém sice vyšumí, ale zůstane nepříjemná pachuť. Zde čínští stratégové přestřelili. Zřejmě se počítalo s tím, že se od vyprovokovaného cenového konfliktu bude ustupovat, nicméně bude podkladem pro vstřícné cenové ústupky ruské strany pro dodávky plynu. Došlo k opačnému efektu, kdy Gazprom po této zkušenosti odmítl čínský model "plyn za úvěr". V arbitráži Číňané předem prohrávali a hrozilo poškození jména jejich korporací. Výsledkem Putinovy návštěvy byla dohoda Rosněfti a CNPC vytvořit ředitelskou radu pro přípravu výstavby rafinerie v Číně. Závod má zpracovávat 13 milionů tun ropy ročně, z nichž 9 milionů bude z Ruska. Putin oznámil, že se Rusko a Čína přiblížily k finále ve stanovení podmínek dodávek plynu a Sečin dodal, že se znatelně posunuly k harmonizaci cen.
Rozdílný pohled na ceny činí problém složitým, ale je řešitelný. Unikátní třicetiletý kontrakt na dodávku šedesáti osmi miliard kubíků plynu ročně má otevřít čínský trh ruskému plynu, ale nejen ten, ale i trh v asijskotichooceánské oblasti. Má to být největší trh pro ruský plyn na Východě. Podle ruského premiéra je nutné, aby Gazprom fungoval na čínském vnitřním trhu. Bez toho by strategické partnertví téměř nebylo možné. Putin udělal k Číňanům, kteří si přejí ruský plyn, vstřícné gesto a za optimum označil cestu plynu přes Vladivostok. Potrubí, které bylo dokončeno, vede ze Sachalinu přes Chabarovsk do Vladivostoku.
U východního plynového programu je možnost se dohodnout na cenách. Je třeba vzít v úvahu to, že na východě je možno na základě bohatých ruských zdrojů ropy a plynu vybudovat průmyslový komplex. S tím by byl spojen přírůstek obyvatel, zaměstnání, daně, export produktů s vysokou přidanou hodnotou, rozvoj infrastruktury a posílení vazby na evropskou a asijskou část země.
Nová východní politika Ruska se obrací k Asii. Hlavním sousedem Ruska je nyní Čína. Závisí na ní mnoho a její význam bude stále narůstat. Moskva si nemůže dovolit nemít s Čínou dobré vztahy a na dobrých vztazích musí budovat promyšlenou politiku. Obě země už začaly mnohem aktivněji spolupracovat. Obě země jsou znepokojeny, že arabské jaro může hospodářsky poškodit jejich zájmy na Blízkém východě. Proto vetovaly návrh usnesení RB OSN o Sýrii. Indický publicista a diplomat Bhadrakumar připočetl k obavám Ruska a Číny i protiraketovou a radarovou expanzi USA, plán na obnovení strategie Velké Střední Asie a zvýšenou aktivitu USA v Kaspiku.
Soudě podle atmosféry v rusko čínském strategickém partnerství se bude postavení Ruska na příštích jednáních Putina v USA opírat o společný strategický rusko čínský pohled na mezinárodní problémy.
Převzato z Fondsk.ru
***
Janukovič se nebojí černé známky EU
Vadim Truchačev
Říjen 18, 2011
Vedení EU odmítlo setkání s Janukovyčem kvůli uvěznění Tymošenkové. Zatím se hovoří pouze o přeložení návštěvy a je jasné, že se vztahy mezi Ukrajinou a EU zkomplikují.
K návštěvě mělo dojít 26.října. Měla se projednávat asociační dohoda Ukrajiny a EU. 11.října však uhodil blesk, když byla Tymošenková odsouzena k sedmi letům vězení. Evropa vyjádřila hlasitý nesouhlas s odůvodněním, že se jedná o politické rozhodnutí. Ozvaly se hlasy, že Ukajina nedosáhne asociační dohody a nedostane se do zóny volného obchodu s EU. Nato dal 17. října Janukovič interview několika západním mediím, které se na Západě mnohým nemůže líbit.
Ohledně přímluvy za propuštění Tymošenkové výměnou za návštěvu Bruselu řekl: "Nechystám se chodit k nikomu s prosbami o přízeň. Jsme partneři. Je-li nutné se setkat, jsem připraven. Jestli ne, jedu dále." Krom toho vyzval Západ, aby jeho zemi respektoval. Postěžoval si, že v Evropě ani v Americe neslyší, když upozorňuje na nutnost nevměšovat se do práce justice. Řekl přitom: "Jaký signál dáváme společnosti? Je snad podmínkou možnosti beztrestně páchat zločiny být v opozici?" V interview se vyjádřil rovněž tak, že sice dohoda o asociaci má pro Ukrajinu velký význam, ale jestli nejsou Ukrajina a Evropa připraveny k tomuto kroku, může k asociaci dojít později. Uvěznění Tymošenkové nesmí být spojováno s integrací Ukrajiny do EU.
Janukovič dal ve známost, že jestli byla Tymošenková odsouzena, bude sedět. Nato tisková mluvčí předsedy Evropské komise Kosjančičová oznámila, že Janukoviče v Bruselu nečekají. Ovšem vyjádřila se tak, že se nejedná o odmítnutí návštěvy, ale o její odložení. Ministerstvo zahraničí Ukrajiny se usilovně snažilo otupit ostré hrany prohlášením, že rozhovory o zóně volného obchodu pokračují podle harmonogramu a Ukrajina je hodlá dokončit do konce roku. Janukovič má stále naději. EU ponechává v platnosti termín schůzky Ukrajina – EU v prosinci t.r. Tam má být podepsána asociační dohoda. Do té doby může být Tymošenková případně propuštěna. Je rovněž možné, že bude Janukovič sdílet osud Lukašenka, t.j., že s ním EU nebude ochotna jednat, případně bude mít do zemí EU zakázaný vstup.
Nezávislý ukrajinský politolog Vladimir Skačko hodnotí možné budoucí vztahy Ukrajiny s EU takto:
"Vzhedem k mezinárodnímu obrazu Ukrajiny jednal Janukovič správně, když řekl, že žádná evropská integrace nestojí za zneužívání justice státu. Svůj názor objasnil i ruskému vedení a představitelům EU. Takto tvrdě bez podlézání už Ukrajina dávno se svými partnery nehovořila. Takové rozhodnutí lze jen přivítat.
Svým interview západním mediím ve věci Tymošenkové prezident vrátil zahraniční politiku z nebeských snů o eurointegraci na zem. Otázka je jasná: buď vytvořit zónu volného obchodu s EU, anebo celní unii s Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem. Obě varianty představují ústupky a ztráty. Musíme se však naučit předvídat a volit.
Jestli půjde EU na "variantu Lukašenko" závisí na její ochotě vidět Ukrajinu v zóně zájmů Ruska. To je strašák, který leká západoevropské samozvané "advokáty" ukrajinské eurointegrace – Polsko, Litvu a Lotyšsko. Prý jestli se Ukrajině uzavřou dveře do EU, padne do náruče Ruska a to podle nich nelze dopustit.
Pokud tento strašák zabere, nemusí se Janukovič ničeho obávat. Evropa s ním bude hovořit bez ohledu na Tymošenkovou za mřížemi. Nezabere-li, potom jej nazvou, stejně jako Lukašenka, předposledním diktátorem Evropy. My musíme čekat, co zvítězí. Dosud, sláva bohu, Janukovič neustoupil.
Je to s podivem, ale zahraniční tlak na Ukrajinu ve věci Tymošenkové hraje nynějšímu prezidentovi do ruky. Má jedinečnou příležitost propojit východ a západ Ukrajiny a vytvořit novou národní ideu. ….. Na západě Ukrajiny může vykládat, že strčil Tymošenkovou za mříže kvůli nevýhodným kontraktům na plyn s Ruskem a neslyšel na kárání z Kremlu. Na východě Ukrajiny může předvádět, že jej nezlomily požadavky Západu a neosvobodil Evropany milovanou, ale východními Ukrajinci nemilovanou Tymošenkovou."
Převzato z Pravda.ru
***
USA navrhují Rusku sledovat testy evropské PRO
Říjen 19, 2011
Podle agentury Reuters navrhly USA Rusku využít jeho vlastní radary pro vyhodnocení testů jednotlivých prvků americké PRO. Takto chtějí ujistit Rusko, že systém evropské PRO pro něj nepředstavuje nebezpečí. Rusko tak může samo zjistit účinnost amerických raketových stíhaček, které Washington deklaruje jako opatření proti raketové hrozbě ze strany Íránu. Americký generál O´Reilly tvrdí, že se jedná o nevelké rakety, které prý nemohou bojovat s raketami vypouštěnými z hloubky ruského území.
USA jsou připraveny písemně zakotvit skutečnost, že evropská PRO není namířena proti Rusku, avšak právně závazné záruky, které žádá RF, dát nemohou.
Obama se nezřekl evropské PRO, pouze změnil plány. Proto negativní reakce Ruska trvá.
Američtí představitelé tvrdí, že by rádi viděli Rusko jako partnera PRO. Jenomže Rusko by muselo mít garance své bezpečnosti při rozmístění PRO v Evropě stanoveny písemně, nejen slovy. Rusko dosud nemá jasno jakou roli by mu USA v PRO přidělilo. Role pasivního pozorovatele není pro něj přijatelná…
Zdroj: Rian.ru
