Svět ruskýma očima 98

Reklama


Pentagon se zaměřil na Čínu


Sergej Balmasov


Listopad 11, 2011


Pentagon vypracoval proti Číně novou vojenskou koncepci. Vadí mu, že Čína vyvíjí zbraně proti družicím, kybernetické zbraně, atomové ponorky, letadla páté generace včetně těch, která byla zrealizována podle technologie "stealth", ale především vlastní balistické rakety dlouhého doletu, které umožňují obranu proti letadlovým lodím. Američtí vojenští odborníci usoudili, že pro ně vyvstává nebezpečí ztráty vojenské převahy nejen ve Východní Asii, ale ve značné části celého tichooceánského teritoria.


Vysoce postavený zdroj z Obamovy administrativy údajně přiznal, že USA revidují svůj dřívější přístup k Číně a nadále se k ní hodlají chovat studenoválečnicky. Podle mínění amerických expertů to potvrzuje i nová koncepce použití loďstva proti Číně. Podobný přístup mělo americké loďstvo i proti SSSR. Prostředkem k omezení Číny má být použití vojenské námořní síly včetně námořní pěchoty. Proti způsobům studené války vedené proti SSSR Američané udělali pokrok. Koncepce počítá nejen s námořními základnami, ale i s akcemi na čínském území, s minovými bariérami a s ponorkami. Dále mají v úmyslu zvýšit obranu svých satelitů před čínskými raketami a připravit kybernetické útoky na elektronická zařízení. Uvažují i o tom, že by rakety vyslané proti satelitům zachytili a zneškodnili ještě nad čínským územím. Koncepce zahrnuje i aktivní využití vojenského letectva, neviditelných letadel a nových útočných bezpilotníků s doletem 1000 mil.


V dokumentu je rovněž zmiňován vývoj nového těžko zachytitelného startegického bombardéru, který dokáže zaútočit na cíle ve vzdálených oblastech Číny.


V říjnu americký minisrtr obrany Panetta pohrozil, že se Washington po odvelení vojsk USA z Afghánistánu a uklidnění v Iráku chystá doplnit své síly v Asii.


Je však otázka, zda USA v čínské otázce nezaspaly. Než stačily udělat "pořádek" na Balkáně a na Blízkém východě, dokázal už čínský drak "roztáhnout křídla". Dnes jsou čínské ozbrojené síly v nové etapě modernizace. Ta jim umožní operovat velmi daleko od vlastních břehů a své zájmy bránit v takových oblastech tichooceánského regionu, které až dosud za životně důležité pro sebe považovali Američané. Číňané se chystají do roku 2020 zrealizovat své akce až u břehů Austrálie.  To jim má umožnit flotila atomových ponorek a skupina útočných letadlových lodí.


V současnosti je pro Čínu přednostní hájení národních zájmů ve Žlutém moři, které ohrožuje Japonsko, obnova kontroly nad Tchajwanem a vytěsnění konkurence ze souostroví Spratley.


V případě ostrova ve Žlutém moři a v případě Spratley se nejedná jen o upevnění moci, ale též o významné, především energrtické zdroje. Tímto směrem se budou ubírat i snahy USA, a tak se budou jejich zájmy navzájem křížit. Američané potřebují Číně rychle zamezit přístup ke zdrojům, aby jí znemožnili zvyšování vlivu v jihovýchodní Asii. K tomu účelu potřebují podporovat své spojence, jimiž jsou Filipíny a Tchajwan a snažit se o zlepšení svých vztahů s Vietnamem.


Pochopitelně, že Čína nebude mlčky pozorovat, co proti ní Američané podnikají. Své ozbrojené síly nepřetržitě modernizuje a posiluje svou strategickou složku. Tím se snaží minimalizovat protičínské akce USA. Na druhou stranu je otázkou perspektiva ustavení "východoasijského NATO". Celá řada zemí tohoto regionu je dost těsně navázána na čínskou ekonomiku a nemohou se svářit s mocným sousedem. Vedení ČLR až dosud šikovně využívalo i to, že Vietnam má s USA své účty a že má rovněž nároky na americké satelity, jako jsou Filipíny.


Převzato z Pravda.ru

***

Velká brazilská kampaň proti korupci


Ljubov Ljulko


Listopad 12, 2011


Korupci nelze vymýtit, lze ji jen snížit. Zejména o to se snaží brazilská prezidentka Dilma Rousseffová. Během jedenácti měsíců v prezidentské funkci přijala rezignaci nebo uvolnila pět ministrů vlády a vedoucího své administrativy. V tisku se objevilo jejich usvědčení z korupce. Je to neuvěřitelné "čištění ryby, která hnije od hlavy".


V jakékoliv jiné zemi by takové politické zvraty způsobily vážnou politickou krizi, ne tak v Brazílii. Tam má prezidentka rating 70 procent. Boj s korupcí se tam stal celonárodní ideou, zapojily se do něj justiční orgány, tisk, katolická církev i občanská společnost. Čistce, která se nazývá "ranní úklid", se musí podrobit i střední vrstva úředníků. Někde dokonce rezignovaly správy celých obcí.


Dilma projevila politickou vůli boj s korupcí začít. Na rozdíl od jejího předchůdce a kolegy Lula da Silvy neignoruje kompromitujicií materiál týkající se vysokých státních úředníků a publikovaný v tisku.


Podle největšího sdružení odborů v průmyslu Sao Paula (FIESP) představovala v roce 2010 korupce (provize, protekce, úplatky, krádeže státních peněz) ve státních orgánech země kolem 2,3 % HDP státu, t.j. 69,1 miliardy reálů.


Za neschopnost objasnit prudce stoupající osobní majetek byl jako první uvolněn šéf administrativy. Potom došla řada na ministra turistiky, který si za pět období koaličních vlád našel způsob přisvojování státních peněz na své nikterak skromné osobní potřeby. Ministr zemědělství byl obviněn z braní úplatků za lobbování a ministr dopravy za organizování "rodinného byznysu" v podřízeném  ministerstvu, kde se prodávaly smlouvy na výstavbu železnic. Erár to přišlo na šílené peníze. Ministr sportu zpronevěřil státní peníze na svou volební kampaň a na potřeby své strany.


Podle odborníků je čistka riskantní. Uvolnění úředníci byli členové stran z vládní koalice. Dilma také nemusela dostat podporu obyvatel. Opozice totiž rozvířila kampaň pod heslem "Nás vedou samí korupčníci". Ovšem ani jedna z koaličních stran (Strana brazilského demokratického hnutí, Brazilská republikánská strana, Komunistická strana Brazílie) koalici neopustila.


Neodešli, protože občanská společnost, církev i podnikatelé podpořili směřování k boji s korupcí ve vlastních strukturách. Lidé ocenili, že je jejich prezidentka statečná a nadřadila zájmy země nad zájmy osobní a koaliční. V sociálních sítích a blozích se zrodilo hnutí "Spolu proti korupci". Hnutí podporují i brazilští podnikatelé, jakkoliv se jeví jako aktivní úplatkáři. Chápou, že korupce pronikla do všech institucí a je brzdou rozvoje jihoamerického gigantu.


20. září vyšlo do ulic 20 tisíc lidí a žádali zrušit poslaneckou imunitu a tajné hlasování v případě impeachmentu. Připojili se také společenské organizace a z jejich podnětu byly zorganizovány reklamní kampaně pod heslem "Buď Brazílie skončí s korupcí, anebo korupce skončí s Brazílií". Na pláži Copacabana se objevilo množství košťat na zametání podlahy. Jejich počet 594 odpovídal počtu poslanců v dolní komoře parlamentu.


Arcibiskup Sao Paula podpořil politické demonstrace proti "neudržitelné korupci v zemi, jak v jejím vedení, tak i mimo něj". Dodal, že "společnost musí reagovat a nepohoršovat se".


Dilma dala na vědomí, že boj s korupcí je její "profesionální riziko". Nemá ráda pojem "ranní úklid". Kontrolu státních financí nelze dělat jen někdy (ráno), ale neustále. Předchozí vláda se s korupcí nedokázala vypořádat. Podle Dilmy se toho nelze zhostit jedním mávnutím. Brazilská prezidentka zápasí s korupcí nikoliv slovy, ale činy, narozdíl od jiných prezidentů. Její boj postihl známé osobnosti z předchozí elity, kterým bylo za politickou loajálnost dříve "všechno dovoleno". Možná Dilma vytváří svou novou elitu. Bývalý prezident Lula da Silva je nemocný (rakovina hrtanu) a do politiky se těžko vrátí.


Dilma se nebojí jít do voleb v roce 2014 "ověšená skandály". Nechce být "nástupkyní", ale chce jít po vlastní cestě. Má však dost sil odolat politickým a oligarchickým elitám?


Ty smetáky byly z Copacabany druhý den ukradeny.


Převzato z Pravda.ru


***

Obama přislíbil Medveděvovi domoci se zrušení Jackson – Vanikova dodatku


Listopad 13, 2011


Obamova administrativa zahájí konzultace s Kongresem ve věci zrušení Jackson-Vanikova dodatku. Takový je výsledek setkání obou státníků na summitu Asijsko-tichooceánské ekonomické spolupráce v Honolulu.


Podle Obamy umožní toto zrušení "využívat možnosti, které poskytuje americkým společnostem vstup Ruska do WTO.


Jackson – Vanickův dodatek byl přijat USA v roce 1974 kvůli omezení obchodu s řadou zemí, které bránily emigraci svých občanů, především SSSR. Omezení znamenalo zvláštní poplatky zavedené na zboží importované z USA. Po rozpadu SSSR zrušili Američané dodatek pro část bývalých sovětských republik, v případě Ruska však nikoliv. Otázka jeho zrušení již byla několikrát nanesena.


Po vstupu Ruska do WTO bude při práci amerických společností v RF zmíněný dodatek činit potíže: členové obchodní organizace nemají právo uvalit omezení na obchod s jinými členy WTO.


Začátkem letošního listopadu podepsala Gruzie souhlas se vstupem Ruska do WTO, čímž byly ukončeny všechny formální rozhovory. Rusko tak může být přijato za člena WTO na konferenci ministrů 15. – 17. prosince 2011.


Převzato z Lenta.ru

***

"Čerkeská mapa" ve hře proti Rusku


Vladislav Gulevič (Ukrajina)


Listopad 12, 2011


Evropský parlament zorganizoval 7. listopadu diskusi k otázce světové čerkeské diaspory s názvem "Den Čerkeska". Čerkesové je společný název rozsáhlé větve severokavkazských národů. V době Kavkazské války v 19. století stáli Čerkesové dlouhou dobu proti Rusku. Po skončení války jich část v Rusku zůstala a část emigrovala. Nejprve do Turecka  a posléze dále do Sýrie, Egypta, Libye, USA a Evropy.


Západ tlačí čerkeské zahraniční organizace, aby předkládaly Moskvě požadavky, jejichž rozmotávání umožní širokou informační agresi proti Rusku. Na schůzce s Evropským parlamentem byli přítomni představitelé čerkeských organizací z Turecka, Izraele, USA a Evropy. Čerkeské události má na svědomí především Jamestownský fond v USA. Ten byl založen tehdejším ředitelem CIA Caseym v roce 1984. Dnes je v jeho vedení Brzeziňski a další bývalý ředitel CIA Woolsey. Odtud pochází obviňování Ruska z genocidy Čerkesů a zde se rodí plány na vytvoření "Velkého Čerkeska" na území RF. Má být sestaveno ze současné Adygei, Kabardino-Balkarii, Karačevo-Čerkesiji a z částí Krasnodarského a Stavropolského kraje. Kádry pro řízení budoucího Velkého Čerkeska se připravují na setkání vůdců zahraničních Čerkesů s Evropským parlamentem a americkými zástupci.


Některé z nároků na Moskvu, které už čerkesští aktivisté ohlásili, jsou následující:


1. Proč je v Majkopu (Adygie) dislokována 33. motostřelecká horská brigáda? (Její štáb sídlí ve Stavropolu.)


2. Proč se v Terskolu (Kabardino-Balkaria) plánuje budování tréninkových komplexů pro horské složky vojenských sil RF?


3. Proč Kreml nereaguje na požadavky čerkeských organizací zrušit olympijské hry v Soči v roce 2014, přičemž nehledí na to, že v okolí Soči proběhly během Kavkazské války krvavé boje mezi horaly a ruskou armádou?


Na všechny otázky lze dát stejnou odpověď: protože čerkeské záležitosti neuvádějí v život Čerkesové, ale západní stratégové. Jak brigáda v Majkopu, tak cvičný polygon v Terskolu daleko více zajímají je než všechny Čerkesy světa dohromady. Proto také Jamestownský fond věnuje pozornost ruským vládním programům návratu ruského a ruskojazyčného obyvatelstva na Severní Kavkaz. Ruské vládě radí, že není třeba vracet ruské obyvatelstvo na Kavkaz a Kavkazany zaměstnávat hluboko na ruském území, ale těm umožnit usadit se ve Stavropolu a v Krasnodarském kraji, Kalmycku a Astrachani.


Seznam ruských regionů, do kterých odchovanci Jamestownského fondu doporučují usadit Čerkesy, je sestaven se znalostí věci. Na mapě je to dobře vidět. Astrachaň je přístav na Kaspiku, ležící proti černomořskému Soči. Mezi nimi leží Stavropol, Krasnodarský kraj a Kalmycko. Z boku se černomořsko-kaspický koridor opírá o Karačajevo-Čerkessii, Kabardino-Balkarii, Severní Osetii a republiky, z nichž je ruské obyvatelstvo vytlačeno úplně: Ingušsko, Čečensko a Dagestán. Tyto republiky sousedí s Gruzií (ta už oficiálně vykládá o genocidě Čerkesů) a Ázerbajdžánem, se kterým Moskva nemá ty nejhladší vztahy. Jesli se naplní geopolitické sny Američanů a podaří se z republik Severního Kavkazu a okolí vytlačit Rusy, potom se pozemní most mezi Černým mořem a Kaspikem rozvrátí. Rusko bude odříznuto od Rostova a Volgogradu a ztratí přístup ke dvěma mořím najednou (Černému a Kaspickému).


Veškerá ideologie "čerkeské otázky" je plná nepravd a polopravd.


Je zbytečné moralizovat o milionech Indiánů vyhubených americkými přistěhovalci, stejně jako nemá smysl pokládat EP otázku kam se z území Francie ztratili Oksitanci a Bretoňci. Byli pofrancouzštěni. Kde jsou Lužičtí Srbové a Frísové. První už téměř nejsou, druzí jsou soustavně poněmčováni. Přitom Čerkesové v Rusku si zachovali jazyk, kulturu, ale většina těch, kteří odešli za hranice už svou mateřštinu nezná. Pouze vzpomínají na své čerkeské kořeny.


Čerkesové zachovali svou identitu jen v Rusku. Zde byla vytvořena díla v jazycích čerkeských národů. Západní media ovšem zamlčují to, že zájem o Čerkesy je podmíněn strategickou polohou území, kde žijí. Nikoliv bez důvodu se o toto území v 17. století zajímali Francouzi a Švédové, v 19. století Angličané a ve 21. století Washington a Brusel.


Rusům je v plánech Západu přiřčena role oběti. V projektu Velké Čerkesko to má zatím být oběť informační války. Čerkesové mají posloužit jako "spotřební materiál" ve velké hře proti Rusku.


Převzato z Fondsk.ru

Přejít do diskuze k článku