Březen 20, 2013
Existují vážné otázky, které jsou spojeny s budoucností nemocného světového bankovního systému. Události na Kypru ukazují, že je před zánikem.
Příznaky smrtelné nemoci
1. Bankovní systém definitivně ztratil vlastnosti tržní instituce a v poslední krizi předvedl svou absolutní neživotaschopnost. Pokud by banky nedostávaly v západních zemích podporu od státu, přestaly by tam existovat – zbankrotovaly by. Když byla v západních zemích a USA finanční krize na vrcholu, začaly se do nich pumpovat státní peníze prostřednictvím nákupu pochybných a nezdravých aktiv, získávaly se podíly v základním kapitálu a poskytovaly různé stabilizační úvěry. V rámci záchranných programů byly jen v USA převedeny téměř 2 biliony dolarů prostředků daňových plátců. Fakticky šlo o zestátnění největších úvěrových organizací USA, především z Wall Streetu. Podobně to bylo s bankami ve Velké Britanii.
Zestátnění na Západě neneslo strategický charakter, nýbrž taktický. Stát po roce 2010 nenápadně z bankovního sektoru odešel a dnes se soukromý kapitál v podstatě vrátil na původní pozice z let 2007 až 2008. Podobnému zestátnění říkají na Západě bankovní socialismus. Plátce daní přivykají na povinnost zachraňovat velké banky. Na pozadí všeobecného ekonomického liberalismu působí bankovní socialismus provokačně.
2. Bankovní tajemství se v západní demokracii vždycky považuje za její základní kámen a za základní kámen peněžního systému kapitalismu. Dnes se bankovní tajemství ztrácí. Americké úřady zabývající se regulací finančního sektoru (hlavně Komise pro cenné papíry a burzy), spolu s ministerstvem spravedlnosti a Daňovou službou USA učinily před pár lety nátlak na švýcarské banky s jejich železným bankovním systémem, aby poskytly informace o amerických fyzických i právnických osobách, které se vyhýbají placení daní. Trvalo to přibližně 3 roky. Nakonec to Švýcaři vzdali a bankovní tajemství padlo. Americká vláda byla úspěchem povzbuzena a od 1. 1. 2013 začal v USA platit zákon o zdanění zahraničních účtů (Forreign Account Tax Compliance Act – FATCA). Důsledkem zákona je, že banky celého světa mají fungovat jako agenti americké daňové služby. Spojené státy se pokoušejí zavést přímý administrativní diktát nad bankami a finančními institucemi celého světa. Pokud snaha uspěje, bude s bankovním tajemstvím ve světě konec.
3. Banky jakožto úvěrové instituce přestaly být výdělečné i v období normálního ekonomického rozvoje. Příčina je v tom, že po skončení poslední finanční krize rozjely největší centrální banky své tiskařské stroje na plný provoz (FED USA, ECB, Bank of England, Bank of Japan). Co by dříve bylo zločinem, nese dnes název kvantitativní uvolňování. Peníze jsou dostupné a levné. Vždyť Japonská banka a FED mají diskontní úrokovou sazbu téměř nula (0,25 % ročně). Banky se z obvyklých úvěrových zařízení mění v něco, co je těžké pojmenovat. Jsou z nich distribuční střediska, přes která prochází produkce tiskařských strojů do světa na nákup reálných aktiv. Týká se to především tajných operací FEDu v letech 2007 až 2010. Tehdy vydaly Federální rezervy vůdčím americkým a zahraničním bankám kredit o objemu 16 bilionů dolarů. Tyto operace nebyly zahrnuty do jejich účetní uzávěrky. Úvěry zahraničním bankám byly dány bez schválení Kongresem, jak žádá zákon. Astronomické částky odešly do světa na nákup silně zlevněných aktiv v zájmu hlavních akcionářů FEDu – Rockfellerů a Rotschildů. Dalo by se to přirovnat k "hostině v době hladomoru".
4. Obraz smrtelné choroby vrcholí, což dokazuje případ Kypru. Světoví banksteři se stali vrcholně drzými. Neomezují se takovými "maličkostmi" jako jsou vlastní zákony a mezinárodní právo, vstrčili svou pracku do kapes klientů a sáhli na jejich soukromý majetek, který dříve prohlašovali za "svatý". Nařízení k takovému kroku přišlo od jakýchsi obskurních struktur EU, ale příkaz k tomu mohli dát jen největší banksteři.
Celé to připomíná zabavování, které prováděli bolševici v Rusku v době občanské války, anebo výnos prezidenta Roosewelta z roku 1933 o odevzdání zlata všemi fyzickými i právnickými osobami do jednoho měsíce. Je to bankovní bolševismus – na jedné straně štědré poskytování erárních peněz bankovnictví a na druhé straně konfiskace vkladů. Na Kypru byl vypuštěn zkušební balonek.
Důvěra v banky ve světě prudce padá. Znamená to konec bankovního systému ve světě? Nelze tvrdit. Lidé nemusí vstupovat do bank jen dobrovolně, ale i z donucení. V chování nynějších banksterů je už příliš mnoho znaků barbarského bolševismu. Je pádný důvod předpokládat, že se banksteři rozhodli ke kardinální přestavbě světového bankovního systému podle požadavků Nového světového řádu. Ten je možno nazvat buď organizovaným kapitalismem, nebo je-li libo tak táborovým socialismem.
Pokusy o zavedení takové srážky z vkladů jako se stalo na Kypru se budou opakovat. Zde to byla zkušební sonda. Po staletí banksetři budovali základnu zdrojů svých bank na vrub vkladů, k nimž lákali s pomocí úroků. Tato praxe se chýlí ke konci. Největší švýcarské banky se loni rozhodly vybírat od klientů provize za uložení prostředků na depozitní účty. Provize je svérázná daň, vybíraná nikoliv státem,. ale soukromou strukturou, která dostala odpovídající licenci od vlády. Nezávisle na dalších událostech na Kypru čekají choulostivý systém vážné otřesy a nevyhnutelná transformace.
Převzato z Fondsk.ru
Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.
QR platba 50 Kč
QR platba 100 Kč