Na to je těžká odpověď, už jen z toho důvodu, že se k romské národnosti hlásí jen malý zlomek Cikánů a při výplatě dávek se etnicita příjemce nesleduje (tedy alespoň jsem o tom nikde nenašel žádný záznam). Přesto se alespoň pokusím o kvalifikovaný odhad výše dávek pro "nepřizpůsobivé", či přesněji řečeno "vyloučené" občany tohoto státu:
V roce 2010 bylo v ČR vyplaceno přibližně ve 14 milionech státních dávkách sociální podpory celkem 40,79 mld. Kč. Vezmeme-li v úvahu, že většina dávek byla měsíčních, znamená to, že českým občanům bylo vypláceno přibližně 1,2 mil. dávek měsíčně. Z toho by se, vzhledem k tomu, že část dávek se vyplácí kumulativně, dalo odhadnout, že pravidelnými příjemci dávek je 800 000 až 1 000 000 českých rodin. Sociální příplatek a příspěvek na bydlení, tedy typické „chudinské“ dávky, u nichž předpokládám, že se zpravidla vyplácejí společně, činily z celé částky 6,62 mld. Kč, počet příjemců se v jednotlivých měsících pohyboval u častěji vypláceného sociálního příplatku mezi 126 a 156 tisíci. Z toho by se dalo soudit, že do skupiny „vyloučených“ či „nepřizpůsobivých“ můžeme započítat maximálně 150 000 rodin. Kromě zanedbatelné částky na pohřebné (cca 16 mil. Kč) pak všechny ostatní sociální dávky šly na dávky nějak vázané k dětem.
V roce 2010 se vydalo na podporu v nezaměstnanosti 22,74 mld. Kč, z toho na dávkách podpory v nezaměstnanosti (pasivní politika zaměstnanosti) bylo vyplaceno 13,35 mld. Kč, zbytek činila tzv. aktivní politika zaměstnanosti, tedy rekvalifikace, dotace zaměstnavatelům na nově vytvořená místa a podpora nezaměstnaným, kteří se rozhodli podnikat. Vzhledem k tomu, že se počet nezaměstnaných pohyboval kolem 500 000, a podpory v nezaměstnanosti pro tuto skupinu budou spíše nižší nebo nulové (dlouhodobá nezaměstnanost), odhaduji maximální podíl „vyloučených“ či „nepřizpůsobivých“ na podpoře v nezaměstnanosti maximálně na čtvrtinu, tedy cca 3,3 mld. Kč.
Pokusíme-li se tedy vypreparovat z celkových státních sociálních dávek ty, které by teoreticky mohly být zneužívány „nepřizpůsobivými“, či spíše systémem „vyloučenými“ občany, dostaneme se na celkovou sumu necelých 10 mld. Kč. Připočteme-li k tomu i dávky určené dětem, které odhaduji na 6,7 mld. Kč (počítám šestinu z rozdílu mezi celkovými státními sociálními dávkami a „chudinskými“ sociálními dávkami), dostáváme se na celkovou sumu 16,7 mld. Kč. Činí to nehorázných 1,44 % z celkových výdajů státního rozpočtu. *)
Pro malé srovnání:
Sanace bank v 90. letech přišla na 370 mld. Kč
Národní ekonomická rada státu v červnu letošního roku odhadla rozsah korupce v ČR na 64 mld. Kč ročně
Církevní restituce nás přijdou na 59 mld. Kč
Nejnižší nabídnutá cena za ekotendr je 56,8 mld. Kč
Pronájem Gripenů na 10 let stál 20 mld. Kč
Při prodeji Carbon Investu prodělala ČR údajně 19,9 mld. Kč
Obrněné vozy Pandur nás vyšly na 14,4 mld. Kč
Privatizace vodárenské infrastruktury do rukou zahraničních firem připravila ČR o miliardy korun ročně
Obrněné vozy Iveco stály více než 4 mld. Kč
Za letadla Casa vyplatila státní kasa 4 mld. Kč
Ministra Drobila stálo jeho křeslo mj. i avizované předražení pražské čističky odpadních vod o 3 mld. Kč
Opencard byla zbytečná zakázka za 1 mld. Kč
V kauze Promopro bylo odhadnuto předražení o cca 500 mil. Kč
*) Další prostředky plynou z rozpočtů měst a obcí, celkový objem, natož část vydanou pro sledovanou skupinu občanů se mi nepodařilo zjistit. Možná je to námět pro někoho z autorů či čtenářů na další článek.
