Vítejte v revoluci. Naše elity se předvedly v plné kráse. Nemají co nabídnout. Mohou ničit, ale nedovedou stavět. Mohou potlačovat, ale nedovedou vést. Mohou krást, ale nedovedou sdílet. Mohou mluvit, ale nic přitom neřeknou. Jsou stejně ztracené a bez užitku jako vodou nasáklé knihy, stany, spací pytle, skříně, bedny s jídlem a oblečení, jež popeláři v úterý ráno naházeli do kukavozů v New York City. Nemají žádné myšlenky, žádné plány a žádnou vizi pro budoucnost.
Náš upadající korporátní režim se naparoval v Portlandu, Oaklandu a New Yorku s policisty ohánějícími se obušky, opojen falešnou nadějí. Myslí si, že mohou uklidit "nepořádek" – vždycky používají jazyka osobní hygieny a veřejné bezpečnosti – tím, že nás nechají zmizet. Myslí si, že všichni půjdeme domů a přijmeme jejich korporátní stát – stát kde zločin už nelze odlišit od vládní politiky, kde nic v celé Americe, včetně běžného občana, není považováno za hodno zachování a ochrany, kde je korporátním oligarchům topícím se v milionech dovoleno loupit a drancovat poslední zbytky kolektivního vlastnictví, lidského kapitálu a přírodních zdrojů, stát kde chudí nejedí a dělníci nepracují, stát kde nemocní umírají a děti hladoví, stát kde souhlas ovládaných a hlas lidu jsou krutým žertem.
Celý článek v Britských listech
Celý článek v Britských listech