Říjen 01, 2011
Dnes se opět demonstrovalo proti Cikánům a zítra se bude demonstrovat zase a zase úplně zbytečně, protože takové demonstrace se zcela míjejí s podstatou problému. Eskalace situace na Šluknovsku – asi nejvážnější tendence k nepokojům za posledních dvacet let – si vyloženě říká o to, aby se k ní člověk nějak vyjádřil. Po polemice s jedním jednoduchým konečným řešením a zamyšlením nad pojmem „nepřizpůsobiví“ teď recykluji ještě své příspěvky z diskuse pod článkem Situace ve Šluknovském výběžku, prosba o pomoc u Kojota. A moc bych za to nedal, že to nejsou zdaleka má poslední slova k tomuto tématu:
Všichni dlouho mlčeli, protože nevěřili tomu, že by to mohlo být skutečně tak vážné. Všichni dlouho mlčeli, aby nemuseli hledat příčiny a ukazovat prstem na náš báječný kapitalismus bez zodpovědnosti a svobodu podnikání bez pravidel. Lidé instinktivně chtějí vidět problém, který nyní eskaluje na Šluknovsku, jako etnický, tj. genetický, protože jim to umožňuje zůstat z obliga. Ale on je to problém systémový. Že se manifestuje zrovna na Romech, je dáno jen historicky a kulturně. Kdyby všichni Romové najednou jako mávnutím kouzelného proutku (a že ten proutek má kolikrát dost konkrétní podobu ostnatého drátu a plynových komor) zmizeli, nejdéle za pár let jejich místo zaujmou deklasovaní bílí.
Problém není primárně v Romech, problém je primárně v systému, ale dokud tu jsou Romové se svojí civilizační nekompatibilitou, která na sebe strhává hněv vystresované a frustrované společnosti, je establishment v bezpečí.
Problém s řešením problému "nepřizpůsobivých" je totiž v tom, že řešit jej nutně znamená zpochybnit a následně reformovat současný společensko-ekonomický systém, kterým je nedotknutelný a posvátný kapitalismus.
Ty "levicové výlevy" jsou nezbytné, protože pravice (chcete-li neoliberalismus) nedisponuje aparátem, který by umožňoval problém pojmenovat a navrhovat řešení. Co naopak zvládá perfektně je maskování skutečných příčin a přenášení odpovědnosti za to, čeho jsou obětí, na samotné oběti; příčina problému totiž zpravidla nebývá součástí řešení. Ale to je teď víceméně vedlejší…
Co chci říct především je, že specifické kulturní a rodové vlastnosti Romů je predisponují k tomu, aby byli první na ráně, aby první padli na dno a nejhůře se z něj dostávali. Je to tím, že mezi nimi a civilizační realitou není žádná konzumní vata, ale všechno jde až "na dřeň". Jak u nich, tak v jejich vztahu k ostatním. Barva pleti, která umožňuje snadnou identifikaci (Rusa nepoznáte, dokud nepromluví, ale Romovi se vyhnete, sotva ho zdálky zahlédnete) k řešení také příliš nepřispívá.
To, co problém ve skutečnosti vytváří, je systém, který k lidem přistupuje jako k lidským zdrojům a v okamžiku, kdy jsou tyto zdroje vytěženy, nebo nejsou od počátku dostatečně výnosné, k nim začne přistupovat jako k lidskému odpadu (sic!). Právně, emocionálně, kulturně… Když se k tomu potom přidá existenční stres a frustrace "většiny", která neví dne ani hodiny, je ohrožena pádem mezi "nepřizpůsobivé" a jde si navzájem po krku (konkurence!), je na malér zaděláno. Malér o to větší, že jej žádná sebebrutálnější represe nedokáže odvrátit, maximálně na čas zamést pod koberec.
A ještě dvě poznámky:
1. Pořád se mluví o nepřizpůsobivých. Ale čemu by se měli přizpůsobovat? Nezaměstnanosti, bídě, nuceným pracem?
2. Uvědomují si ti, kteří se nahlížejí situaci na Šluknovsku prizmatem etnického konfliktu, že i Češi byli za 2. světové války pro Němce etnickým problémem, který je třeba vyřešit?
Převzato z blogu Tribun
