Zmatků kolem íránského jaderného programu přibývá současně s obviněními a popíráním.
Ve snaze zastrašit Írán do jaderného podrobení sehrály USA, Británie a Francie bravurní kousek politického divadla. Tvrdily, že blízko Qumu právě „objevily“ tajnou íránskou továrnu na obohacování uranu. Následovala pečlivě řízená mediální smršť vytrubující varování o údajném íránském jaderném nebezpečí a o „střelách dlouhého doletu“.
Ve skutečnosti byla továrna u Qumu odhalena americkými špionážními satelity před dvěma roky a zpravodajské služby o ni už dlouho vědí. Írán říká, že továrna nebude využita k obohacování uranu pro mírové účely dalších 540 dnů. Pravidla OSN, která se Írán zavázal dodržovat, hovoří o nutnosti informovat o obohacování 180 dnů před začátkem provozu.
Ale Írán vzbudil podezření sám, když spěšně informoval atomovou komisi IAEA při OSN ihned po „odhalení“ a pozval do Qumu inspektory OSN. Nemusí být ničím vinen, ale teď tak vypadá – z pohledu Západu.
Írán bude sotva ochotně sdělovat pozici svých jaderných zařízení nebo vojenská tajemství, brán v úvahu nepřetržitý proud vyhrůžek ze strany Izraele o útoku na íránská jaderná zařízení a zvuk válečných bubnů v USA. Írán rovněž připomíná Irák, kde polovina zbrojních inspektorů OSN byla vlastně špióny CIA a Mossadu. To může vysvětlit určité tajnůstkářství z jeho strany.
Amerika, Británie, Franice a Izrael byly daleko méně otevřeny, co se týče sdělování svých jaderných tajemství. Izrael a Indie odmítly vůbec všechny vnější požadavky o informace.
Íránské testy nějakých neškodných střel blízkého doletu a nepřesné střely Shahab-3 středního doletu s dosahem 2000 km vyprovokovaly hysterii. Jako příklad mediálního bičování strachu uveřejnily jedny z hlavních amerických novin obrázek startu protiletecké střely SAM-2 z roku 1960 s podtitulkem „vážného ohrožení“, jaké Írán představuje „mezinárodnímu míru a bezpečnosti“.
Vítáme v iráckém déja vu a v další uměle vyrobené krizi. Americká zpravodajská služba a zbrojní inspektoři OSN uvádějí, že Írán nemá jaderné zbraně a zcela jistě nemá jaderné hlavice, a že pouze obohacuje uran na 5 %. Nukleární zbraně vyžadují 95 %. Íránská jaderná zařízení jsou nepřetržitě pod kontrolou zbrojních inspektorů OSN a pod dohledem amerických špionážních systémů.
Amerika, její spojenci a Izrael trvají na tom, že Írán tajně vyvíjí jadernou hlavici. Požadují, aby Teherán dokázal, že to tak není. Že nemá jaderné zbraně. Irák byl vmanipulován do stejně nemožného testu a následně napaden, když tu podmínku přirozeně nedokázal splnit.
Americká vláda nyní opět vypustila tvrzení, že Írán pracuje na jaderné hlavici pro svou raketu středního doletu Shahah-3. Írán říká, že informace údajně potvrzující toto obvinění jsou zfalšované izraelským Mossadem. Podobně zfalšované informace byly rovněž použity při obviňování Iráku.
Izrael je hluboce zneklidněn myšlenkou, že by Írán mohl porušit jeho jaderný monopol na Středním východě. Šance izraelského útoku na Írán roste týden po týdnu, ačkoliv Amerika se snaží udržet zatím Izrael na uzdě.
Zosnovaný poprask kolem továrny u Qumu byl gambit za účelem zvýšení tlaku na Írán, aby ukončil obohacování uranu – ačkoliv podle mezinárodních dohod má k této aktivitě všechna práva. Problémem je, že Írán má mnoho dobrých důvodů k vývoji jaderné zbraně po vlastní obranu, i když íránské vedení vývoj vlastní jaderné bomby popírá.
Na schůzce ve Švýcarsku blízko Ženevy minulý týden západní mocnosti na Írán ještě více přitlačily. Írán pak všechny překvapil, když vlastně souhlasil, že značnou část svého uranu pošle na zpracování do Ruska kvůli bezpečnosti. Tím vzal vítr z plachet válečným štváčům ve Washingtonu, Londýně a Paříži. Alespoň prozatím.
Téměř jste mohli slyšet výkřiky rozhořčených neokonů ve Washingtonu: „hej, vy zatraceni, úhořovití Íránci, bojujte pořádně!“
Proč Ahmadinežád dráždí Západ a chová se bojovně, když by měl udržovat nízký profil? Proč by měly Íránu hrozit devastující útoky Izraele nebo USA za to, že pokračuje v obohacování uranu, když by mohl tohle palivo dovážet z Ruska?
Civilní jaderná energie se stala klíčovou pro íránskou národní čest. Jak uvádím ve své nové knize American Raj, íránská vláda tvrdí, že Západ odpírá muslimskému světu moderní technologie a snaží se jej udržet v primitivních podmínkách a v podřízenosti. Teherán věří, že všechny západní sankce ustojí.
Z mého pohledu se zdá, že se Írán pomalu blíží k bodu, kdy bude schopen relativně rychle vyprodukovat malé množství jaderných zbraní – za účelem obrany. Irácká invaze do Íránu znamenala pro Írán ztrátu jednoho milionu obyvatel. Požaduje teď stejná práva na jadernou obranu, jako jeho sousedé, Izrael, Indie a Pákistán.
Ale íránské vícestupňové vedení je rovněž rozděleno v názoru, zda jadernou zbraň vyvinout nebo ne. Írán se obává izraelského jaderného útoku stejně jako se obává Izrael íránského jaderného útoku. A pro úplnost, prezident Ahmadinežád nikdy nepožadoval, aby byl Izrael vymazán z mapy světa. Pouze citoval ze staršího projevu Imama Chomejního, kde se hovoří o tom, aby byl sionismus odstraněn a nahrazen společným státem pro židy, muslimy a křesťany.
Co si Írán skutečně přeje, je to, aby Amerika ukončila svou třicetiletou snahu svrhnout islámský režim v zemi. Amerika stále vede vůči Íránu svou ekonomickou válku a usiluje o svržení teheránské vlády. Podobně jako Severní Korea Írán požaduje jasné záruky z Washingtonu, že toto válečnické obléhání přestane, a že se vztahy mezi oběma zeměmi normalizují.
Jak napsali Flynt a Hillaty Leverett ve svém velmi dobrém článku o íránském jaderném programu uveřejněném 29. září v NY Times, uvolnění napětí s Íránem bude ostře napadáno těmi, kteří se hlásí k neúspěšné politice, která tak velmi poškodila americké zájmy na Středním východě.
Článek Those tricky iranians are now threatening to cooperate vyšel na serveru Erica Margolise 5. října.
Překlad: Vladimír Stwora.
Převzato z www.zvedavec.org
