Zdá se, že vládní kocábka opět narazila na mělčinu.
Přitom ještě před krátkou dobou z jejího pohledu všechno vypadalo velice příznivě. Kauza Rath spolehlivě mediálně překryla kauzy ministrů Drábka (IDTAX, S-karta) a Dobeše (rejstřík vozidel) a začala nést plody v podobě padajících preferencí ČSSD. Zdálo se, že nic nestojí v cestě vládnímu válci při protlačení důchodového tunelu, zvýšené DPH a církevní odklaněčky.
Pozitivní nálada v koaličním táboře přetrpěla kauzu CASA, kterou dobře promazané soukolí po účelové výměně policejního prezidenta a vrchního státního zástupce odehrálo tradičně do autu.
Situace se začala dramaticky měnit až poté, co neprozřetelný ministr Heger prosazující silou IZIP č. II. pod taktovkou TOP09 šlápl do vosího hnízda tradičního hájemství ODS ve VZP. V tu chvíli se v táboře ODS začala zvedat vlna rebelie vedena principiálním nesouhlasem tzv. Tlu(č)chorovského křídla s politikou zvyšování daní. Pánové Tluchoř (široké veřejnosti známý z kauzy Kristíny Kočí), Šnajdr a Šťastný – známí z Julínkovy reformy, kauzy privatizace nemocnic, hospodaření VZP… najednou zjistili, že ODS si nemůže dovolit zvyšovat daně, protože prý je to doménou levice. Přitom jaksi opomněli, že ODS svými hlasy již několikrát pomohla prosadit zvýšení DPH. Svým principiálním postojem dali rebelující poslanci najevo, že v rámci konstruktivního korytářského přístupu rozhodně nechtějí povalit vládu, ale jsou připraveni vyjednávat o daňových záležitostech. Jinými slovy, dali najevo, že jsou připraveni zahájit výměnný obchod.
Některé podmínky tohoto handlu naznačil iniciátor rebelie poslanec Tluchoř zhruba takto: jde nám především o zachování výdajových paušálů pro OSVČ (tedy aby byli neúspěšní podnikatelé dotováni zaměstnanci a úspěšnějšími podnikateli z vybraných daní), zrušení plánované krátkodobé daňové progrese pro výdělky nad 100.000 Kč (škubat je potřeba hlavně střední vrstvy a zaměstnance), nevadí nám pokud by byla sjednocena DPH na 17 % (toto "rovnostářské" daňové opatření by dopadlo především na hlavy nižších příjmových skupin, protože by ještě víc zatížilo jejich spotřebu nezbytných komodit – potraviny,nájmy,energie… což se určitě negativně odrazí v hospodářském koloběhu, odbytu zboží a služeb, ve výběru daní a pod.) a za poslední, církevní "restituce" podpoříme, ovšem peníze na ně je potřeba do rozpočtu nalít z tunelu v Budvaru a zbytku rodinného stříbra – čili tunel se zakamufluje dalším tunelem).
O nezbytném handlu v oblasti zdravotnictví pan Tluchoř veřejně nepromluvil. Takové věci se probírají za hermeticky zavřenými dvěřmi koalice odpovědných hospodářů.
Daňový poplatník se má na co těšit.
