„K rodinné bitce došlo poté, co syn přivedl ukázat rodičům nevěstu a babička utrousila, že to je pánbůh trestá za to, že se nemodlí.“ Tak na tento citát z jakéhosi vyšetřovacího spisu, zpopularizovaný „zpívajícím právníkem“ Ivo Jahelkou, tedy přesněji na jeho pointu, jsem si vzpomněl při čtení rozhovoru, který premiér Nečas poskytl sobotním LN. Proč zrovna my musíme mít takového premiéra, říkal, jsem si, a pak mě napadlo, že to nás asi pánbůh trestá, že se nemodlíme.
Pan premiér totiž dávno rezignoval na jakékoliv řízení státu, pokud tedy vůbec kdy takovou ambici měl. Nad něco tak přízemního, jako je realita, se dávno povznesl a nyní žije ve vyšších sférách vznešených ideologických bojů, kde nejde o nic menšího, než o vítězství Pravdy a porážku nepřítele, který to Velké dílo kazí, jinými slovy o věčný boj mezi pravicí a levicí.
Proto pana premiéra příliš nevzrušuje „válka žalobců“, která diskredituje a paralyzuje státní zastupitelství. Podle pana premiéra je to jen válka klanů, ve které vyhraje ten silnější a tak to nakonec má být. Někoho by to mohlo znervózňovat, ale pana premiéra to uklidňuje. Není důvod se vzrušovat, je to věc ministerstva spravedlnosti. Navíc za to stejně může ČSSD, takže je vlastně všechno v pořádku.
To právě skončený studentský „týden neklidu“ zaujal pana premiéra o něco víc, asi proto, že by pan premiér rád pochopil, jak je možné, že se studenti k něčemu takovému propůjčili? Jak se mohli postavit proti vládě a proti reformám a jak to, že je vedení univerzit v podstatě podpořilo? Páni profesoři se nechali zkorumpovat svými soukromými zájmy (sic!), ale pan premiér věří, že pokrokové …ehm, pardon proreformní studentstvo si nakonec vládní reformy vybojuje. Všem levicovým diverzantům navzdory.
Mimochodem, pokud byste snad chtěli vědět, co je na českém vysokém školství špatně, pan premiér v tom má jasno: kořenem všech potíží je marxistka Dvořáková, předsedkyně akreditační komise. To „marxistka“ umí pan premiér říct stejně autoritativně, jako když inkvizitor říká: „čarodějnice“ a říká tím vše. Aby ne, když to tak myslí, podle tohoto rozhovoru soudě pan premiér vše nahlíží prizmatem střetu ideologií a vymýtání ďábla levice.
Ale protože pan premiér zná Pravdu, tak ví, jak vyřešit všechny problémy, zejména ty hospodářské – nízkým zdaněním firem.
Uff… Nevím, jestli tajemníci Strany v padesátých letech poskytovali rozhovory do novin, ale pokud ano, musely vypadat velmi podobně: floskule střídá floskuli, uvědomělost stříká na všechny strany, muziku tvrdí ideologické fetiše a nepřítel číhá, a proto musíme být bdělí a stát na stráži budování.
Převzato z blogu Tribun
