Tak tohle tu už nebylo dobrých 20 let, kdy ještě Amerika byla imperialistickým vrahem a nikoli spojencem a kolébkou (demokracie přirozeně), jejíž prezident líbá svého českého kolegu na vlásky. Český premiér si dovolil veřejně a otevřeně nesouhlasit s politikou strejdy Sama a jeho nového multikulturní božstva.
He attacked the US’s growing budget deficit and the "Buy America" campaign, saying "all of these steps, these combinations and permanency is the way to hell".
Ještě pikantnější je, že tak učinil jako ministerský předseda ve výpovědi a ne z tak ledajké politické hospody čtvrté cenové kategorie (například Strakovy akademie), nýbrž jako dočasný, náhodný a skoro nejvyšší představil Evropské unie. Aby to nebylo všechno, napadl možná nejdůležitější americké rozhodování od konce studené války, rozhodnutí, na němž v mnohém závisí vývoj celé planety.
Nechci na tomto místě zkoumat, zda má či nemá pravdu, ohromuje mne ten obrovský přemet od poslušného servilního kolaboranta až pomalu k vůdci protiamerické opozice. Kdybych věřil v čistě osobní charakter takové proměny, řekl bych, že se jedná o pomstu za Obamovu zradu poslušných proamerických kolaborantů. Politická budoucnost lidí jako Topolánek, Vondra, Parkanová nebo Swarzenberg je díky diskreditaci radarem nyní nulová. Pro skromnou obživu mohou tak maximálně, pod vedením rokerky Vlasty Parkanové, založit retro kapelu „Politický šrot".
Daleko pravděpodobnější však je to, že (jako již mnohokrát v minulosti) vůbec nechápe dosah a hloubku svých prohlášení. Zahraniční média, na rozdíl od českých občanů českých médií nechápou, že českého politika nemůžete brát zas až tak úplně vážně. Pan Topolánek, aniž si to možná uvědomuje, se dal na velmi odvážnou a nediplomatickou cestu, jejíž nároky podstatně převyšují zdroje a možnosti naší republiky. Co z toho vzejde, nedokáže dnes asi odhadnout nikdo.
Převzato z blogu Nautilus
