Tripolis v moci ozbrojenců

Reklama


Září 01, 2011

Je to už víc než týden, co lídři NATO slavili vítězství v Libyi, a to tak euforicky, že už na dnešek do Paříže svolali mezinárodní sraz „Přátel Libye", kteří se dohodnou, kdo si co z nově dobyté země vezme a kdo na čem vydělá. Zúčastnit se má na 60 delegací z celého světa, bez ohledu na to, že NATO v Libyi nejenže dál „dohlíží na bezletovou zónu", ale hlavně dál i naplno bombarduje.

Nálety se soustředí na město Sirta, kde zbylé oddíly Kaddáfího věrných podle dostupných zdrojů ani nemají žádnou protileteckou obranu, čímž NATO zase jen dokazuje, že namísto „neutrální" síly v rámci mandátu OSN působí spíše jako beranidlo uvolňující cestu rebelům. Jak jsem psala včera, právě v Sirtě se podle všeho schyluje ke spáchání rozsáhlého válečného zločinu, a zdá se, že se Severoatlantická aliance rozhodla „vyčistit" město dřív, než ho „vyčistí" povstalci, nejspíš v osvědčené víře, že když NATO zabíjí civilisty, vlastně se nic moc ani neděje. Z Afghánistánu či Iráku je postup vždy stejný: buď se zabíjení popírá, nebo se řekne, že to byl „omyl" a „sorry", což je prý zásadní rozdíl oproti našim nepřátelům, protože ti zabíjejí jednoznačně záměrně, protože jsou na rozdíl od nás zlí. Je fakt děsivé, že se to všechno děje i jménem voličů a obyvatel západních „civilizovaných" zemí, a oné veřejnosti je to šuma fuk.

No nic, Kaddáfího syn Sáif Islam, který byl minulý týden v rámci „vítězství" povstalci zatčen a pak zničehonic zase zatčený nebyl, nyní tvrdí, že v Sirtě je na 20 tisíc věrných vojáků (ale nezapomínejme ani na 75 tisíc civilních obyvatel, s nimiž si to chtějí povstalci rozdat kvůli podpoře Kaddáfího) a že se tedy bude bojovat na život a na smrt. Zvláštní je, že samotného Kaddáfího rebelové a NATO hledají všemi možnými způsoby, kromě mučení a odposlouchávání telefonů dokonce i přes Google Maps – a pořád nic.

Nový úhel pohledu do celého dobývání Libye vnáší Al Džazíra, která získala ukořistěné tajné dokumenty z Kaddáfího archivu, podle nichž se Kaddáfího zástupci ještě na počátku srpna v Káhiře setkali s Davidem Welchem, někdejším Bushovým náměstkem zahraničí a nyní zaměstnancem mamutího zbrojního koncernu Bechtel. Ten Libyjcům radil, jak proti Západu vést propagandistickou válku a porazit USA a NATO. Welchovy rady, jak vidno, nebyly moc platné, nicméně celá kauza dokresluje současný svět zcela vyčerpávajícím způsobem. Pro zájemce podrobnosti zde.

A zatímco si bude „vyspělý" svět v Paříži porcovat ropného (a ledního – nesmíme zapomínat na unikátní Kaddáfího vodovodní systémy, které vlastníkovi umožňují ovládat značný kus severu Afriky) medvěda, povstalci už si rozdělují Tripolis. Oddíly ze západolibyjského horského Zintánu ovládli mezinárodní letiště, bojovníci z Misuráty obsadili centrální banku, přístav a úřad předsedy vlády a náměstí před ním sprejem přejmenovali na „Misurátské náměstí". Berbeři z horského Jafránu pro změnu ovládají oblast kolem centrálního náměstí a své teritorium si – maně se mi vnucuje srovnání s americkými pouličními gangy – sprejem vyznačují tagy „Jafránští revolucionáři". Tohle rozdělení města pod kontrolu mnoha více méně nezávislých ozbrojených skupin zničehonic z Tripolisu dělá jakousi novou verzi západního Bejrút… Tomu odpovídá i fakt, že povstalecké vedení, které bylo mnoha zeměmi světa uznáno za jedinou vládu nové Libye, se zatím zdráhá přijet do Tripolisu, a bez ohledu na vzletná prohlášení o tom, že město je už zcela bezpečné, se odvolává na bezpečnostní obavy…

A do této situace se americký senátor (za demokraty) Chuck Schumer snaží povstalcům vyhrožovat, že pokud Spojeným státům nevydají komatózního údajného lockerbijského atentátníka Midžráhího, přijdou o americké peníze….

 

 

 

Změna se nekoná ani v Bahrajnu, který má oproti třeba Sýrii výhodu v tom, že je spojencem Západu, což mu dává volnou ruku k potlačování prodemokratických protestů, mučení i k zabíjení. Monarcha sice oficiálně „odpustil" některým svým poddaným, kteří v ulicích požadovali svobodné volby (načež na ně povolal saúdské tanky a obrněné transportéry), taktiku ale nezměnil. Policie ve středu zaútočila na malý protest ve vesnici Sítrá a vystřelila do davu granáty se slzným plynem, z nichž jeden zabil čtrnáctiletého chlapce. Je až bizarní, že ministr vnitra tvrdí, že žádná policie na místě nebyla, a nabízí finanční odměnu za informace vedoucí k zadržení „pachatelů".

Míra protestů v Bahrajnu je sice ve srovnání s počátkem jara mírnější, nicméně vztek na vládnoucí rodinu opět sílí. Minulý pátek opozice vyhlásila za „Den práva na sebeurčení" a policie útočila na shromáždění v nejméně šesti městech, nejbrutálněji v Al Dajru, který leží hned u mezinárodního letiště. Neozbrojeným demonstrantům se přesto podařilo vyvolat takové nepokoje, že byly zrušeny či odloženy mezinárodní lety.

Podle dostupných zpráv z Bahrajnu jsou současné protestní akce dobře koordinovány a všechny zúčastněné opoziční síly o sobě dobře vědí. Ostatně, představitelé většiny z nich se sešli při opětovném otevření sídla opoziční strany Waad, které bylo při potlačování únorových protestů zcela zdemolováno. Vůbec poprvé bahrajnská opozice deklarovala nutnost sjednocení, stejně jako odhodlání neustoupit od svých cílů. A těmi jsou: konstituční monarchie, propuštění všech politických vězňů nebo opětovné přijetí lidí, kteří byli za účast na demonstracích propuštěni z práce. A shodli se také na bojkotu voleb, které vládnoucí rodina pořádá, výsledkem čehož je zvláštní realita: ve více než polovině volebních obvodů nejsou žádní kandidáti, i když vládě se pomalu daří nějaké loutky na kandidátky postupně dosazovat.

Mezitím byly z vězení propuštěny (bývalá) místopředsedkyně Bahrajnského svazu učitelů Džalíla Salmánová a (taky už bývalá) profesorka lékařské fakulty v Mánamě Rula Saffárová. Držely ve vězení hladovku a režim, posedlý svou image v zahraničí, je podle všeho považoval za příliš vysoce postavené „kaňky", než aby je věznil dál. Obě ale za aktivní účast na demonstracích dál čeká vojenský tribunál.

Do toho rezignoval celý mezinárodní tým expertů, který si král najal k vyšetření porušování lidských práv v jeho zemi, neboť šéf týmu ve vládních novinách prohlásil, že v Bahrajnu k žádnému porušování lidských práv nedošlo a nedochází, čímž se naprosto zdiskreditoval. Jinak, údaje o vězněných, odsouzených k smrti i už zabitých demonstrantech jsou na webu Bahrajnského střediska pro lidská práva.

 

 

A už jen stručně:

— O zprávě Amnesty International o zabíjení v syrských věznicích dostatečně informoval mainstream, tak jen dodám, že ze své funkce odstoupil šéf prokuratury v Hamá, dějišti brutálních zásahů armády proti demonstrantům. Není ale jasné, jestli ho k tomu vedlo svědomí, nebo byl k demisi donucen, protože vláda tvrdí, že byl už v pondělí unesen, zatímco povstalci videem, na němž oznamuje svou rezignaci, dokazují, že unesen nebyl:


 

Mimochodem, tady je (jen pro silné nátury) video údajně znázorňující spálené vojáky po útoku Muslimského bratrstva v Hamá. Právě tahle akce měla být prý důvodem k poslednímu brutálnímu zásahu armády proti městu. I v tomto případě autentičnost nelze potvrdit.


A poslední poznámka k Sýrii: poté, co část opozice hodlá otevřeně vstoupit do ozbrojeného boje a požádat Západ o pomoc, jsou tato želízka žhavena i proklamacemi o budoucím uzavření míru mezi „novou" Sýrií a Izraelem.

 

 

— Vzorec, v jehož rámci Západ podporuje nejrůznější islamisty v boji proti svým nepřátelům (Al Kajda v Afghánistánu proti sovětům, izraelská podpora Hamasu coby protiváze sekulárnímu Jásiru Arafatovi a OOP, nebo nynější pomoc radikálním muslimům v Libyi a Sýrii), je mnohem staršího data, než se zatím zdálo. Ukazuje se totiž, že CIA podporovala už egyptské Muslimské bratrstvo proti prezidentu Násirovi, přičemž zeť zakladatele bratrstva Saíd Ramadán byl přímo na výplatní pásce CIA.

 

— Izraelská armáda začala před očekávaným jednáním o nezávislosti Palestiny v OSN vyzbrojovat a cvičit židovské kolonisty na palestinských územích. Jejich vůdci už dopředu proklamují, že pro ně nebude mít rozhodnutí OSN žádný význam.

 

— Švédský obchodní řetězec Coop přestává prodávat izraelské přístroje na domácí sodovku Soda Stream, protože jsou vyráběny na okupovaných územích. V ČR je Soda Stream v prodeji běžně. (Ke koupi třeba tady nebo tady). Přehled aktuálního vývoje izraelsko-palestinského konfliktu je zde.

 

Převzato z Literárek

Přejít do diskuze k článku