USA nevylučují zásah proti Assangeovi i médiím

Aniž by nabídl nějaké podrobnosti o chystaných krocích, americký ministr obrany Robert Gates trvá na tom, že nemůže vyloučit zásah proti zakladateli webu Wikileaks Julianu Assangeovi nebo proti bezpočtu médií, která informovala o úniku více než 90 tisíc tajných pentagonských dokumentů o válce v Afghánistánu.

„Vyšetřování poběží směry, kterými bude třeba,"prohlásil Gates, přičemž Pentagon už ke spolupráci povolal ministerstvo spravedlnosti a FBI.

Vyšetřování se podle všeho doposud soustředí jen na Bradleyho Manninga, armádního zpravodajského analytika, který je obviněn z toho, že Assangeovi předal předchozí tajné materiály. Není zatím jasné, jestli americké úřady půjdou také po Assangeovi osobně nebo po médiích, která dokumenty z Wikileaks převzala,nicméně hlasy v tomto směru už se ozývají.

Spojené státy na zveřejnění stohů dokumentů, které ale ve skutečnosti jen souhrnně potvrzují to, co není až tak velkým tajemstvím – tedy že se okupace Afghánistánu nedaří „na všech frontách" — reagovaly hněvivě a náčelník sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil admirál Michael Mullen dokonce prohlásil, že Assange má tím, že poskytl veřejnosti náhled na pravdu o válce, „krev na svých rukou".

Co se ale smrti týče, americký server allgov.com shodou okolností oznámil, že minulý měsíc spáchalo v řadách Národní gardy a rezervistů sebevraždu 32 vojáků, z nichž sedm jich ukončilo život v Iráku a Afghánistánu. Měsíční průměr tak překročil jednu sebevraždu denně. Za prvních šest měsíců letošního roku si přitom vzalo život 65 vojáků, zatímco ve stejném období loňského roku jich bylo dvaačtyřicet.

Přejít do diskuze k článku