Po adoraci zaslouženého trestu pro nezaměstnané představil ministr Drábek novou motlitbu ke sv. Karabáči: chudí si budou muset najít levnější byt. Přirozený boží řád světa zřejmě uráží, když i chudý žije pohodlně a důstojně, a proto jim stát přestane vyplácet příspěvky na bydlení, aby se chudí necpali tam, kam nepatří. Co má chudák dělat, když už nic levnějšího nesežene a stále na bydlení nemá? Může jit pod most, protože to je „bydlení přiměřené výdělkovým možnostem žadatele.“ Dobré adresy se tak „přirozeně“ vyčistí od živlů, které nejsou s to dostát estetickým standardům těch úspěšnějších. Chudí se budou sami rádi muset stěhovat do levných špeluněk v levných čtvrtích a vznik prvních slumů v pravém smyslu toho slova je jen otázkou času. Jenže u toho nezůstane, protože bydlení je základní lidská potřeba s minimální elasticitou poptávky a stát tak takovým opatřeném nažene chudáky do náruče lichvářů. Důsledky? Petrifikace chudoby, růst kriminality a sociálního napětí, o rozmachu šedé a černé ekonomiky, a tedy dalším propadu příjmů státního rozpočtu, nemluvě. Jenže co naplat, když na chudé musí být přísnost a na plebs platí jen karabáč jsou hesla, se kterými populisté dělají dnes takové terno.
Převzato z blogu Tribun