Ukrajina: Videopřehled ze 7. 5. 2014

Reklama


Svědectví o masakru v Oděse 4. 5. 2014




Vyprávějte o sobě, co se stalo a o těch 72 hodinách.

2. května jsme byli varováni, že nás chtějí rozehnat.


Kdo?

No my, lidé, kteří přicházejí sem na Kulikovovo pole. Známe se již trochu od vidění. Často přicházíme na mítinky. Řekli nám, že nás chtějí prostě srovnat se zemí a že kvůli tomu přijede hodně lidí. My jsme si mysleli, že když nás tady bude hodně obyčejných lidí, babičky, dědečkové, tetičky.., tak nic nepodniknou. Takže kdo mohl, ten přišel. Byl tady koncert. Já jsem sama viděla ženu s chlapcem okolo deseti dvanácti let a ještě s jedním mladším. Prošli okolo a zůstali, aby se podívali na koncert. My jsme tvořili skupinky a diskutovali jsme v nich. Ptali jsme se, co budeme dělat? Jak se zachráníme. Co budeme dělat? Pak nám řekli, že se v centru bojuje. Začali jsme vybírat peníze na léky a tak, aby potom bylo třeba čím obvazovat. Potom pokračoval koncert, lidé poslouchali, povídali si. Potom přiběhli a křičeli: „Všichni utíkejte!“. Berte léky a všechno co můžete. Potom všichni běželi do té budovy. I ta žena s těmi dětmi. Běžela s námi… A oni tady uhořeli…


S dítětem?

Se dvěma dětmi. Ona byla prostě na procházce. My ženy jsme se všechny schovaly tady. Protože tady nás moc nezůstalo….


Do Domu odborů, ano?

Hodně se jich rozběhlo do centra, tam kde byla ta rvačka. Všichni tam běželi, tady zůstali samé ženy. A nám řekli, že to je jedno – utíkejte a zachraňte se tady. Všichni se někam rozeběhli. Já osobně jsem běžela a roznášely ty pytlíky s léky do všech pater, aby měli čím obvazovat případné raněné. Kdo tam zůstal dole chránit, jsme nevěděli. Teda já jsem to nevěděla, já jsem utíkala. Potom jsem si říkala, ještě roznesu vodu a obvazy, kdyby začali házet ty dýmovnice, aby lidé mohli dýchat. A potom sem všichni přiběhli a křičeli: "Dvě patra už dostali a zabíjejí tam naše lidi!" Všichni jsme začali utíkat nahoru. Vylezli jsme sem, dobře, že tady byl žebřík. Doběhli jsme sem, a moc se nedívali okolo, nevěděli jsme, kam běžíme. Kdo mohl, ten sem přiběhl. Potom jsme se hodinu vydýchávali, zabarikádovali se. Protože jsme věděli, že nás nikdo nepřijde zachránit. Nikdo. Seděli jsme tady. Byl tady mladík, co přišel poprvé. 1. května nás viděl. Tady seděl a mrzl. Říkal, já jsem dávno slyšel o Kulikově poli. Přišel jsem se podívat na demonstraci. A ocitnul se tady s námi na střeše. Taky tady seděl. Potom přišli, aby nás přemlouvali. První dva chlapci, které přemluvili… Říkali, my vytvoříme uličku a budete moci odejít. Odešli jenom dva nejmladší chlapci. A my jsme to viděli. Vytvořili uličku a tak strašně je v ní mlátili. Potom jsme řekli, že my nikam nepůjdeme. Budeme sedět tady. Čtyřikrát nebo pětkrát k nám přicházeli, přemlouvali nás, ale my jsme řekli ne. No, kdo chtěl. Kdo věřil, že nás opravdu…


A kolik Vás tu bylo?

Nás tady bylo ze začátku asi 50. Na konci nás zbylo 13.


A kolik tu bylo žen?

Z padesáti podle mého asi 12. Jedna z nich uklouzla. A stalo se jí něco s nohou. Dobře, že mezi námi byl doktor. Měl sebou něco proti bolesti. Tady jsme jí poskytli pomoc. Zatelefonoval svým a přivolali první pomoc. My jsme jí se zlomenou nohou přitáhli až sem. Spustili jsme žebřík. Nám říkali, že tam stojí policie. Já nevím, ale domluvili jsme se, že jí odvezou sanitkou. Doufám, že jí opravdu odvezli, protože dál o ní nevím. My jsme jí spustili. Potom se spustilo několik mužů a nakonec ženy…


A kam jste potom všichni šli?

Všechny odvezli na policii, kromě té ženy se zlomenou nohou. A těch dětí, které odešli první. Říkali, že když seděli v tom vězeňském voze, tak je ještě ti zuřivci bili. Naše auto odjíždělo poslední v půl čtvrté. Dokud jsme byli tady, tak nám ještě propíchali pneumatiky. Naložili nás na jednu stranu 12 a na druhou 11 lidí. Ti co vyšli dříve, tam na nás v tom vězeňském voze ještě 2 hodiny čekali, dokud nás tady přemlouvali. A my jsme odešli poslední někdy v půl čtvrté a odvezli nás na policii.


O podmínkách při zadržení?

Rozhořela se diskuze mezi přítomnými.

Omlouvám se tišeji prosím.

Dovezli nás na policii, kde už to přetékalo našimi lidmi. Všechny odsud tam odvezli. Všichni stáli na chodbách, které byly přeplněny. My všichni odsud unavení, špinaví… Všechny nás vyhnali do chodeb a čekali jsme. Ve dne se námi začali konečně trochu zabývat.


Až ve dne? V kolik asi hodin?

Asi okolo 12. hodiny. Lidé z ulice nám podávali pytlíky a my jsme si tam mazali chleba. Ženy všechny krmili a do té doby jsme seděli. Vodu nám dali. Já osobně jsem neměla ani vodu ani čaj…


Zdravotnickou pomoc?

Zdravotnickou pomoc poskytovali. Byl tam doktor, já jsem ho viděla. A bylo tam hodně převázaných. Ti co byli pod námi, byli všichni zmlácení. My ne, protože jsme tady byli schovaní. Ano byl tam doktor, a také se ptal, komu má ještě pomoci.


A v čem vás obvinili?

Hromadné porušování zákona. Komu co. 4-5 obvinění. Tam vycházeli chlapci s protokoly.

4-5 obvinění, i vraždy… Já nevím. Jen tak mimochodem. Ne já svůj neukážu. Fůru obvinění vznesli proti lidem, kteří se zachránili. Já osobně jsem na policii řekla. Já lituji, že jsem vůbec slezla. Nám řekli, že nás vůbec spálí. Už je vše připraveno. Držíme poslední obranný post. Jestli i my odejdeme. A my odejdeme. Všechno to tady spálí. A my jsme se tu drželi a radili se – shořet, nebo se spustit, protože jsme věděli, že nás tak jako tak všechny zavřou na policii.


Co můžete vzkázat celé Oděse a vůbec celému světu?

Já mohu říci celé Oděse. Dnes se to stalo nám. Oni pocítili krev a beztrestnost.


Kdo oni?

Tamti lidé. Ti hrozní, najatí lidé. Ti nelidé. Oni se nezastaví. Co si myslíte? Jim se nic nestane, oni zabíjeli policisty, zraňovali je. Nic se jim nestane. Takže co myslíte, že se zastaví? Ten zuřivý dav – 5000 lidí. Kdo je dokáže zastavit?



Tam byli jenom ultras nebo i…?

Kdo tam dole byl, nevím. Ale to, co tady křičeli celou noc. Šílenci. Oděsa je naše, hurá! Oděsa to je Ukrajina. Křičeli. Och… Sláva Ukrajině.


Nacionalistická hesla?

Nacionalistická hesla všichni vykřikovali. Měli takové ty, no víte… Ale byla přece tma. Bylo jich okolo celé moře. Já jsem přesvědčena, že je nezastavíte. Jak je můžete zastavit. Myslíte, že ten dav někdo zastaví nebo uřídí? Nikdo nezaručí, co bude dál. Ani policie je nezastaví. Oni mohou kterékoliv její oddělení obsadit, pokud budou chtít. Oni je prostě nemohou zastavit.


Děkuji. Promiňte, že jste si musela připomenout ty zážitky.

Já jsem si to ještě nepřipustila. Vzpomínat budu později. Sama si to ještě nepřipouštím…

5. 5. 2014, Slavjansk: Výsledky osvobozovacího boje Národní gardy


6. 5. 2014, Luhansk: Tanky jdou do boje (:-)



Podvečerní Mariupol 6. 5. 2014



Banderovská Národní garda u Slavjanska. Zde stojí za pozornost zadívat se pozorně na oblečení a vybavení banderovské Národní gardy. Zde je patrno, že se nejedná o profesionální armádu, ale slátaninu házečů kamenů z Majdanu.



Doněck, 6. 5. 2014: Dorazily další posily



Na pomoc rotě domobrany přijelo 450 donských kozáků a dobrovolníci z Čečenska – 300 lidí na pomoc Doněcké národní republice.


Mariupol, 7. 5. 2014: Těžké boje




Dneska v Mariupoli odrazili útok kyjevského specnazu. Jsou mrtví i ranění. Teď máme k dispozici exkluzivní video domobrany Mariupoli. Zadrženi byli bojovníci, kteří odmítají odpovídat, odkud vzali snajperskou pušku z atentátu na charkovského starostu Genadije Kernese. Všechny podrobnosti nám poví náš reportér…

Kdo přesně útočil na posty, jestli to byl Pravý sektor nebo vojáci, to domobranci zatím neví. Přestřelka na kraji Mariupole se rozléhala celou noc. Aby se ochránili, občané zapálili na příjezdových cestách do města a do centrální ulice Lenina pneumatiky. Toto jsou exkluzivní noční záběry od našeho korespondenta. V Mariupoli byli zadrženi možní nájemní vrazi, kteří stříleli po charkovském starostovi Genadiji Kernesovi.

Na autě měli falešné značky a u sebe falešné policejní průkazy, v kufru odstřelovací pušku, čtyři pistole Makarov s patronami. O tom, že jsou to nájemní vrazi, svědčí zabavené mobilní telefony. Řídí je nějaký pracovník z ministerstva vnitra – takto je uveden v telefonu: MVD Ant JuR – zřejmě Anton Jurievič. V telefonu: K vedoucímu OBOP – vznášejte mu podmínky. Mamedov Rafik Rzaevič tel. číslo, pracoval v Mariupoli. Hlavní představitelé separatistů. Zcela vyčistit Mariupol.

A tato SMS je zpráva o provedeném atentátu na Genadije Kernesa, hlavního politického odpůrce ředitele ukrajinského ministerstva vnitra Avakova. Přímo v SMS je napsáno: Genadiji Kernesovi byly prostřeleny plíce a játra. Toto zadržení v Mariupoli doplní do případu nájemné vraždy nové a neočekávané podrobnosti.

Konec, budete mlčet, pochopil jsem. Kdo jsou tito lidé, pro koho byla určena sniperská puška, v jakém státě byly vyrobeny nalezené patrony. Odpověď by měli dát mariupolští vyšetřovatelé, pokud ovšem dojde tento případ nájemných vrahů až k soudu. Podle údajů k této hodině zahynuli v Mariupoli tři domobranci, kteří se pokoušeli odrazit útok na svých postech a stejný počet je raněných.


Slavjansk, 7. 5. 2014: Snajpři, přepady



Žurnalisti z Lifenews museli před útokem z kulometu rychle utéci…… Na závěr říkají, že v Slavjansku střílí snajpři. Tady je možné uvést tematický odkaz na: JEDINÉ, CO POTŘEBUJÍ, JE KREV,“ ŽENU VE SLAVJANSKU ZABIL SNIPER NA JEJÍM BALKÓNĚ 


A aby to nebylo pochmurné, tak si na závěr zazpíváme.





Překlad: Irena

Foto: Petr Ďoubalík, www.douba.cz

Přejít do diskuze k článku