Ukrajina: Vývoj krize

Úroveň analytických diskusí na internetu dokonale popsal politolog Simon URAL: "…Ukazuje se že hodnocení ukrajinské krize stále vice a nekonečně sklouzává ke krvelačné hysterii a to je zcela špatně." Pojďme zhodnotit situaci na Ukrajině bez hysterie a s chladnou hlavou.

Nejdříve k několika emočně důležitým tématům:


Proč nedošlo k ruskému vojenskému zásahu?

Kdybych tento text psal o několik dní dříve, musel bych jeho značnou část věnovat vysvětlení toho, proč posílat vojáky na Ukrajinu je nevhodné a prostě hloupé, a to i po referendu. Naštěstí, lépe než bych to zvládl já, to vysvětlil Igor Strelcov, vůdce ozbrojeného odporu ve Slavjansku, ve svém videozáznamu, (1) kde velmi jasně popsal netečnost podstatné části místních obyvatel Luganska a Doněcka, pokud jde o skutečnou akci na ochranu svých zájmů proti juntě. Argumentace účasti a výsledky referenda je správná, ale její reálný dopad se ale příliš neliší od hysterických výkřiků o "smetení režimu" na facebooku, pokud nebude doplněno dalšími akcemi. Referendum bylo nezbytné, ale samo o sobě situaci neřeší.


Jak je Kreml přepraven reagovat na události na Ukrajině a do jaké míry improvizuje?

Nejdříve se podívejme na obsah telegramu zveřejněného na webu Wikileaks (2), ve kterém je vidět že již v roce 2008 Kreml Američanům v roce 2008 jasně ukázal na scénáře, které vidíme dnes: "Experts tell us that Russia is particularly worried that the strong divisions in Ukraine over NATO membership, with much of the ethnic-Russian community against membership, could lead to a major split, involving violence or at worst, civil war. In that eventuality, Russia would have to decide whether to intervene; a decision Russia does not want to have to face." 

Odborníci sděluji, že Rusko se mimořádně obává se toho, že silný rozpor na Ukrajině ohledně členství v NATO, přes odpor ruské etnické komunity proti členství, by mohlo vést k rozštěpení státu, zahrnujícímu násilí vedoucí až k občanské válce. V tomto případě se Rusko bude muset rozhodnout zda zasáhnout čí nezasáhnout, aby neztratilo svoji tvář.

Samozřejmě další alternativou je včas učinit soubor takových opatření, aby bylo možno se takové volbě mohlo vyhnout.

Je tedy logické předpokládat, že takový vývoj nebyl pro Kreml překvapením a že jsme nyní svědky průběžné aktualizace připravovaného scénáře. V současné době jej lze nazývat "Plán E".


Abychom pochopili, co Kreml bude dělat dál, je třeba formulovat cíle:

– Zabránit vstupu Ukrajiny do NATO

– Nedovolit, aby se na Ukrajině etabloval rusofobní režim, který bude schopen zemi nacifikovat

– Nedopustit genocidu ruského obyvatelstva jihovýchodní Ukrajiny

V ideálním případě lze řešit všechny tří cíle najednou, ale nesmí dojít k ohrožení sílících vazeb ruské ekonomiky na Asii a zároveň je třeba zabránit Američanům přenést své ekonomické problémy na EU.


Jakým způsobem je možné realizovat tyto cíle?

Pojďme zvážit nejjednodušší scénář a uvidíte, kde má slabá místa a jaké přinese negativní důsledky:

Takže ruská armáda vstoupí do Ukrajiny,  za několik dní dosáhne Kyjeva a pak obsadí celou Ukrajinu. "Vlastenci" uspořádají jásavý průvod na Kresčatiku atd.

Podařilo se splnit všechny cíle, ale nastanou následující problémy:

1. V EU bude evropská obchodní elita pomalu brzdící realizaci sankcí převálcována "stranou války" (něco na způsob Tea Party v USA) . Proti Rusku bude použito maximum sankcí s děsivým účinkem především pro evropské hospodářství, které okamžitě spadne do recese. Nic radostného. V tomto kontextu Američané velmi snadno donutí Evropu podepsat svoji verzi obchodu a investic v rámci transatlantického partnerství. Tedy obchodní smlouvu, která změní EU v přívěsek americké ekonomiky. Mluví se o tom právě teď a pro Američany by vstup ruských vojsk na Ukrajinu byl obrovský darem. Sankce proti Rusku zničí evropské podnikatele a odstraněním obchodních bariér se otevře prostor tržním predátorům z USA. A co bude výsledkem: Stejně jako v poválečném období budou Spojené Státy radostně dominovat na evropských trzích, kde nebude konkurence, a Rusko to sice ustojí, ale ne v nejlepší kondici. Mimochodem argumenty o tom, že evropští politici nedovolí takovou ekonomickou sebevraždu nejsou příliš relevantní. Evropští úředníci nejsou schopni (nebo ochotni – pozn. překl.) takových úvah, jak ukazuje praxe.

2 . Kromě toho, že Kreml prokáže službu Washingtonu, je třeba se podívat na to, co se stane v samotném Rusku. Pokud budou uvaleny účinné sankce na Rusko před uzavřením mega smlouvy s Čínou o prodeji plynu na 30 let, pak Čína bude moci vyjednávat výši ceny z pozice síly. Ve skutečnosti by to mohlo být až vydírání . Pokud budou uvaleny účinné sankce na Rusko před uzavřením mega smlouvy s Iránem, jejímž prostřednictvím Rosněfť bude rozhodovat o prodeji 500.000 barelů ropy denně, bude Írán schopen vyjednat cenu opět za méně výhodné situace pro Moskvu. A nakonec další ekonomický rozvoj státu bude negativně ovlivněn tím, že vzroste cena importovaného zboží i surovin. V případě  uvalení účinné sankce na Rusko před podpisem smlouvy o zřízení euroasijského hospodářského společenství se změní vyjednávací pozice Lukašenka a Nazarbajeva. Za vytvoření Euroasijského svazu by Moskva musela zaplatit výrazně více, především svojí naftou.

3 . RF by se sebe převzala závazek růstu ukrajinské ekonomiky a denacifikace. To vše v prostředí, v němž lze předpokládat boj s kompaktními skupinami ukrajinských nacistů, kteří budou podporováni a pobízeni ze zahraničí .

Shrneme-li to, tak při aplikaci tohoto scénáře výrazně profitují Spojené státy a Čína. Rusku zůstane hluboké morální uspokojení, řešení ekonomických problémů Ukrajiny a v budoucnu věčné prokletí Ruska Ukrajinci, kteří budou nespokojeni "životem za okupace".


Jak jsou v časové ose rozloženy klíčové body našich záměrů?

1. Smlouva o plynu s Čínou – květen-červen, případně na květen 20-22. (pozn. překl. splněno – 3.)

2. Smlouva o ropě s Íránem – léto (pozn. překl. nejde jen o ropu – 4.)

3. Důležité! Volby do Evropského parlamentu, v nichž pravděpodobně hodně hlasů získají euroskeptičtí spojenci Ruska. Po volbách bude sestavena nová Evropská komise, s nímž možná bude mnohem jednodušší spolupracovat – 25. května .

4. Shromažďování všech relevantních dokumentů / povolení / etc. pro výstavbu plynovodu South Stream – 16. května. Splněno!


To je tedy to co lze vidět pouhým okem. Plán ale obsahuje i aspekty, které jsou velmi důležité, ale je pro ně obtížné stanovit "grafikon" :

1 . Přechod na platby za energie v rublech. Ropa a zemní plyn jsou většinou prodávány v rámci dlouhodobých smluv, které lze obtížně jednostranně měnit a vyžaduje to zdlouhavá jednání včetně zakomponování nových požadavků smluvních stran.

2. Připravit informační zázemí pro každodenní obchodování s energiemi v rublech na ruských trzích.

3 . Vytvořit vlastní platební systém

4 . Příprava náhrady dovozu některých komodit nebo zlepšení spolupráce s asijskými dodavateli

Seznam můžeme samozřejmě ještě rozšířit. V praxi však lze vidět, že Kreml pracuje v ještě širším záběru.

Nyní se podívejme na zajímavé iniciativy našeho ministerstva zahraničí, které nesedí se založenýma rukama. Například náměstek ministra Karasin se 6. května v Dauhá setkal se všemi členy katarské vládní špičky. Výsledek byl na můj vkus šokující. Podle ministerstva zahraničí katarský emír řekl, že oceňuje "přesvědčivou a koherentní regionální politiku Ruské federace". To je velmi nečekané od země, která se zdá být spojencem USA a 100% odpůrcem aktivit Ruské federace v Sýrii. Podle mého názoru se jako čertík z otevřené krabičky vynořila skutečnost, že americký sen zahrnout celý svět levným břidlicovým plynem by mohl být realizován. Pro Katar by to byl smrtící rozsudek. Bez ultracen za plyn by Katar ztratil nejen naději stát se regionální velmocí. Režim v Dauhá se rychle zorientoval a začal zajímavě jednat: "Současně byl kladen důraz na urychlení koordinace vzniku fóra Zemí vyvážejících plyn (GECF)", což je další summit (to je náhoda!), který se bude konat v Kataru. Fórum zemí vyvážejících plyn, organizace sdružující země, jako jsou Rusko, Írán, Katar, Venezuela, Bolívie a dalších vývozci, se Kremlu po dlouhou dobu nedařilo změnit na plynový analog OPEC. Je možné, že teď udeřila ta pravá chvíle pro reálný vznik plně funkčního plynového kartelu. Za prvé, tři hlavní vývozci zemního plynu : Rusko, Katar a Írán mají velmi podobné zájmy a měly by být schopni pracovat na stejné straně za účelem dominovat trhu se zemním plynem a ovlivnit trh s plynem břidlicovým. Takový plynový kartel, a to i ve zmenšené podobě (pouze Ruská federace, Katar, Írán), bude rozhodovat o osudu 55 % světových zásob zemního plynu a tak významně ovlivňovat energetické trhy EU a Asie. Samozřejmě, že takový projekt sebou přináší mnoho problémů a setká se i s odporem. Nikde zatím není záruka na to, že vše bude fungovat. Je ale důležité vidět, že Moskva aktivně vyhledává příležitosti pro získání další strategické výhody v boji proti Spojeným státům.

Doufám, že nyní je jasné, co vše Kreml podnikl, aby vyhrál na Ukrajině, a proč to bylo tak důležité.

Vraťme se k problémům které přímo souvisejí s Ukrajinou s vědomím, že realizace všech důležitých zahraničně politických projektů nepomůže s denacifikaci Kyjeva ani nevyvolá to, aby ruské ozbrojené síly a armáda rebelů z Novorossie byly v centrálních oblastech země vítány chlebem a solí. Pokud armáda Novorossie má problémy s mobilizací v Lugansku a Doněcku, pak mobilizace v dosud spících regionech jihovýchodu bude ještě obtížnější. Nicméně se zdá, že na straně Ruské federace se objeví v tomto střetnutí nová síla. Bude to plukovník Hunger Giperok (" hyperinflace") , což by mohlo dramaticky změnit rovnováhu sil .

Ukrajinská ekonomika je v koncích. Vzhledem k katastrofální úrovni jarního osevu obilovin, zničené úrodě zeleniny (mrazy), nedostatku úvěrů, problémům s plynem, skokem v cenách pohonných hmot, můžeme s jistotou říci, že se do ekonomiky opře pořádný severák s pustošivými účinky. Potřebné množství peněz juntě peníze již nikdo nepůjčí a nepřijdou nejspíš ani od Mezinárodního měnového fondu. Jeho půjčka ve výši 17 miliard dolarů  přesně 50 % z toho, co Ukrajina potřebuje pro letošní rok), by neměla být vyplacena Kyjevu, pokud junta bude kontrolovat všechny regiony. Je tedy možné, že Kyjev neobdrží ani korunu. Hlad, zima a hyperinflace (způsobené zhroucením hřivny) budou aktivně pracovat na oslabení junty a pomohou roztočit mozkové závity mnoha Ukrajinců. Rusko rozhodně nebude v oblibě, ale to ani není nutné. Je třeba aby období Janukovyčovy vlády, které si ještě všichni pamatují bylo jak sladký, nedosažitelný sen. Nevyhnutelný chaos a celkový kolaps sociálních struktur, spolu s nízkou intenzitou občanské války zaručuje, že na urychleném vstupu Ukrajiny do NATO nebude trvat ani Evropa a ve Spojených státech podstatná část umírněných politiků nebude podporovat to, co nevede k vítězství a také nebude velká ochota zatáhnout zemi do jaderné války.

Navíc, v důsledku celkového ekonomického kolapsu, horníci a další zaměstnanci, kteří nyní pracují v obavě o ztrátu zaměstnání s tím, že si o víkendu vyrazí na chatu, již takovou možnost mít nebudou.. Budou se muset nějakým způsobem podílet na řešení politických a ekonomických problémů Novorossie. Pravděpodobně budou nuceni vzít do svých rukou zbraně.

Ve stejné době junta vedená pravděpodobným vítězem prezidentských voleb Porošenkem bude celou situací tlačena k jednání s Moskvou se snahou o kompromisní řešení. V tomto směru Porošenko bude tlačit na novou Evropskou komisi, která bude potřebovat klid na východě a stabilní tranzit plynu. V téže době bude nucen Porošenko řešit sociální otřesy způsobené hladem a hyperinflací .

Souhrn všech uvedených faktorů Kremlu otevírá velké příležitosti pro přeformátování bývalé Ukrajiny do něčeho, co bude odpovídat zájmům Ruské federace. USA ve snaze překazit tento scénář plně podpoří eskalaci konfliktu do horké fáze s využitím vojsk a masivním krveprolitím.

Přidáte-li k době, která je potřebná pro nastartování hyperinflace, čas nutný k řešení zahraničně politických cílů, jako je smlouva s Čínou a Íránem, oslabení dolaru, náhrada dovozu apod. (velmi zhruba), lze dojít k závěru, že je třeba ještě 5-9 měsíců (podobně jako v prosinci, když se Janukovič se pokusil vyjednávat), aby nejen ukrajinský problém, ale i další otázky byla vyřešeny k maximálnímu prospěchu Ruské federace. Během tohoto období je nutné, aby i v té nejnižší intenzitě stále probíhala ukrajinská občanská válka (tj. podporovat obě nově vzniklé republiky s tím, že případný útok na Kyjev není nutný, aby nedošlo k vytvoření dalších zbytečných problémů) a v ideálním případě kombinovat dlouhotrvající občanskou válkou s vleklými diplomatickými a ekonomickými jednáními o Ukrajině za účasti mezinárodních pozorovatelů, něco jako formát 2 +4 , tj. Porošenko, Carjov + Rusko, EU, OBSE , USA .

Závěrem. V posledních měsících v USA se zpomalila i činnost "tiskařského lisu", čímž se snižuje objem ekonomických "injekcí" (pro zjednodušení formulace) na průměrných 85 – 55 miliard dolarů měsíčně. Mnozí předpovídají (5) že "přístroj" bude do konce tohoto roku plně vypnut, pravděpodobně opět v prosinci. Dolar, přestože je hlavní mezinárodní měnou, nelze tisknou do nekonečna. Navíc vedlejším a nevyhnutelným důsledkem takových triků je změna ceny amerických dluhopisů, což na jedné straně pomáhá Washington platit méně za dluhy, ale na druhé straně ve skutečnosti dusí celý americký penzijní a pojišťovací systém, který je postaven na výnosech z jejich dluhopisového portfolia. Zjednodušeně řečeno, na konci roku budou mít Spojené státy na výběr mezi odstřelem sociálního systému, aby bylo možné dále tisknout dolary, nebo výrazným snížení zahraničních aktivit a tím zachování alespoň nějaké šance na stabilizaci domácí sociální sféry. Soudě podle současného snížení množství dolarů v systému se Washington potichu rozhodl, že omezí realizaci některých svých důležitých zahraničně-politických ambicí.


Nyní když jsme konečně složili puzzle můžeme prognózovat:

– Amerika se bude snažit všemi prostředky o zhoršení krize na Ukrajině, aby bylo možné oslabit Rusko a získat celý evropský trh dříve než bude nutno vypnout "tiskárnu".

– Kreml se pokusí převést krizi na Ukrajině z akutní do chronické fáze – občanská válka a stagnující jednání uprostřed ekonomického kolapsu Ukrajiny. Současně se bude Kreml snažit získaný čas využít pro vytvoření příznivých podmínek pro přechod k ostré konfrontaci se Spojenými státy – odchod od dolaru, spolupráce s Čínou, Íránem, Katarem, vytvoření EHS a tak dále .

– Kompletní konec krize lze očekávat nejdříve v prosinci 2014, tedy pokud USA zastaví své snahy o opětovné vzplanutí konfliktu.


Zdroj: Polit Russia

Překlad: Starý doktor


Odkazy:

1.http://www.outsidermedia.cz/Dokument-Obracim-se-na-vas-se-zadosti-povstat-na-obranu-sve-vlasti-1.aspx

2. https://wikileaks.org/plusd/cables/08MOSCOW265_a.html

3. http://www.literarky.cz/politika/svet/17556-rusko-inska-megadohoda-pece-jen-podepsana

4.http://www.nwoo.org/view.php?nazevclanku=rusko-se-tesne-v-patach-za-svym-cinskym-prulomem-chysta-v-iranu-postavit-osm-jadernych-elektraren&cisloclanku=2014050161

5. např. http://www.reuters.com/article/2014/04/27/us-usa-fed-idUSBREA3Q08920140427


Poznámka překladatele: Za prvé se omlouvám za poněkud kostrbatý překlad, styl byl přizpůsoben mým časovým možnostem. Dále doporučuji k některým ekonomickým aspektům ukrajinské krize zmiňovaným v článku doplňující komentáře Mariána Vitkoviče a Petera Staněka ze SAV zde.


Ještě zajímavý postřeh z diskuzí na ruských webech po Putinově jednání v Pekingu. Krym by se měl stát v nedaleké budoucnosti jednou z koncových stanic nově budované čínské "Nové hedvábné stezky". Tím lze také vysvětlit urychlené budování rozsáhlé infrastruktury Krymu. Sečteme-li budoucí investice vojenské a obchodní, tak Krym bude trvalým zdrojem závisti zbylé části Ukrajiny…


Přejít do diskuze k článku