TOPlist

Ukrajinská pravice a naše sociální demokracie

Reklama


 

Česká sociální demokracie svoji budoucnost spojuje s extrémisty, navíc z opačného spektra. Tak si sama podřezává větev, na které sedí.

Česká republika se aktivně zasazuje o celosvětový konflikt. Toto úsilí sjednotilo celou českou politickou scénu, od skalních fanoušků Spojených států sdružených zejména v TOP09, po nadšené příznivce Evropské unie kolem Sobotkova křídla ČSSD. Současný ministr zahraničí Zaorálek ještě nedávno věděl, že jednat se musí s oběma stranami konfliktu na Ukrajině, protože i poražená strana, ať je jakákoliv, bude mít v zemi i nadále své zastánce. Prý nemůžeme přilévat olej do ohně(external link).

 

Dnes však přijímáme zraněné ultranacionalistické „revolucionáře“, nikoliv však i zraněné příslušníky Berkutu. Humanitární pomoc tak přestává být humanitární pomocí a stává se podporou vítězné bojující strany. Možná to někomu z takzvané humanitární organizace "Člověk v tísni" ještě nedošlo, ale zranění příznivci Pravého sektoru nejsou pronásledovanou opozicí, ale naopak patří na Ukrajině k současným držitelům moci.

 

Dnes tedy uznáváme jednoznačně vládu vzešlou z násilí, a nikoliv legitimního prezidenta zvoleného ve svobodných volbách. Podporujeme vládu, která jako první opatření považovala za vhodné zrušit „jazykový zákon“ a tím ukončit možnost v rusky hovořících oblastech používat ruštinu jako oficiální jazyk. Podporujeme vládu, kde ministerstvo vnitra vede miliardář, ještě nedávno hledaný Interpolem a vězněný z tohoto důvodu v Itálii. Tento výtečník považoval za vhodné v prvním vystoupení všechny ujistit, že významné pozice na jeho ministerstvu obsadí ultranacionalisté a fašisté z Pravého sektoru. Podporujeme vládu, kde druhé silové ministerstvo povede člen ukltranacionalistické strany „Svobody“ admirál Igor Teňjuch(external link). Admirál, který se navíc podílel na konfliktu Ruska s Gruzií(external link). Ostatní členové vlády také nejsou žádní nováčci, patří k politikům spjatým s bývalým prezidentem Juščenkem či ministerskou předsedkyní Julií Tymošenkovou a byli také namočeni v různých korupčních skandálech.

 

Co nás tedy čeká? Sobotkova vláda si změnou postoje od nestranného pozorovatele ukrajinského dramatu k aktivní podpoře ukrajinských nacionalistů přivodila komplikace, které mohou přivodit její brzký konec. Česká veřejnost i přes mediální masírování není nakloněna vládě molotovových koktejlů. Česká veřejnost se již vyloženě "těší" jak se bude podílet na první půjčce Ukrajině ve výši nejméně 15 miliard dolarů, a to i proto, že jde o peníze, které EU již nikdy neuvidí. Česká veřejnost si také všimla, že volby s miliony hlasů byly nahrazeny vládou, kterou instalovalo několika tisíc násilníků. Jejich požadavek postavit prezidenta Janukovyče před mezinárodní soud za „zákroky proti pokojným nenásilným občanům“ je drzým výsměchem celé Evropě. Také Adolf Hitler se těšil podpoře původně mírumilovných občanů, ať už v Německu, Rakousku, Británii či našich Sudetech. Je s podivem, že nacionalismus a fašismus zprvu podporovali i někteří Židé.

 

A je s podivem, že Česká sociální demokracie svoji budoucnost spojuje s extrémisty, navíc z opačného spektra. Tak si sama podřezává větev, na které sedí. Volby jsou za dveřmi. Nejen na Ukrajině.

 

Převzato z e-republika.cz

Přejít do diskuze k článku