Podle sdělení nové ředitelky Úřadu práce ČR Marie Bílkové by úřady mohly posílit až několik stovek úředníků. Díky tomu by se měly znovu zaměřit především na pomoc nezaměstnaným a na jednání s firmami či radnicemi o pracovních příležitostech. Podle Bílkové se úřady, které mají kolem 8500 zaměstnanců, po reformě bývalého ministra Jaromíra Drábka (TOP 09) soustředily spíš na vyplácení dávek. Znovu by se ale měly víc věnovat i své původní agendě.
"Je skutečně zapotřebí, aby veřejnost začala zas vnímat úřady práce jako spolehlivě fungující instituci, ne jako někoho, komu se příliš nedaří," posteskla si Bílková.
"Zaměstnanost stagnuje. Stala se trochu popelkou. Úřady práce, byť by to uměly, nemají sílu s lidmi pracovat," míní nová ředitelka. Podle ní jsou úředníci přetížení a není možné tento stav dlouhodobě udržet.
Struktura a činnost úřadů práce se od základů změnila vlivem šílené reformy bývalého ministra práce Jaroslava Drábka. Od dubna 2011 začal fungovat jeden superúřad. Zastřešil krajské pobočky s jednotlivými úřady po republice. Od loňska se pak úřady práce přestaly věnovat jen zaměstnanosti, ale převzaly i část povinností a úředníků od radnic a začaly vyplácet dávky. Kritici Drábkovi reformy přesně před tím varovali. Marně.
Drábek v podstatě svoji reformou paralyzoval jeden z nejúčinnějších systémů v postkomunistických zemích.
Drábek svoje reformy odůvodňoval úsporami státních financí. Opak je však pravdou, zanechal za sebou nefungující systémy, na jejichž znovuzprovoznění bude třeba vynaložit další miliony korun ze státní kasy.
Drábkovo úřadování na ministerstvu práce a sociálních věcí by se dalo nejlépe zpodobnit upraveným lidovým rčením: „Kam na ministerstvu vstoupila Drábkova noha, tam dodnes tráva neroste“. A co víc, jeho reformy způsobily státní kase stomilionové ztráty. Bude ministr Drábek, podobně jako jeho náměstek Vladimír Šiška, který byl vzat do vazby, předvolán k zodpovědnosti?
Zdroj: eSondy
