Září 24, 2011
Už je to tady, první kněží obléhají pracák! Zatím vím o třech nezaměstnaných pomazaných hlavách, které se musely uchýlit k podpoře. Nejzajímavější případ je bývalý generální vikář nejmenované diecéze, kterého po exklaustraci z kontemplativního řádu nevzal do diecéze jeho vlastní biskup. Když jsem se ho ptal, zda mám zveřejnit jméno, tak se smál a řekl, že toto úplně stačí. Ten byl na podpoře asi dva měsíce, pak šel do pražské diecéze. Další dva pokud vím, jsou na podpoře pořád, důvod stejný. Vyhodil je biskup nebo nepřijal, a řád jim zatím nemůže nic sehnat, protože nemá peníze.
Moje prognóza před rokem byla následující: církev pod tlakem nezodpovědného hospodaření, často způsobeného přisátými laickými rodinami na konzistoři, nejprve propustí ženaté jáhny z terénu, to jest ty, kteří jsou pro chod církve prakticky nepostradatelní. I stalo se, naposledy před pár měsíci. Nyní nastává druhé kolo, protože někteří biskupové se zbavují kněží-řeholníků, které nechtějí či nemohou živit ve farnostech či v jiné formě pastorace. To jsou ti nezaměstnaní, o nichž jsem mluvil. Nakonec půjdou na pracák možná i normální diecézní kněží, protože stát za pár let přestane církve živit úplně. Pak si docela dobře dovedu představit demonstraci odborového svazu kněží před biskupským palácem s hesly "My jsme církev!" (německy zde).
Možná je načase začít také trochu přemýšlet a jednat, i pro pomazané hlavy. Třeba by kněží ty hlavy měli trochu zvednout a porozhlédnout se kolem, protože společnost je na tom úplně stejně, ne-li o něco hůř. A pak si třeba vezmou na paškál Pavlovy listy a zjistí, že tento apoštol se živil výrobou stanů pro římskou armádu, a přitom založil křesťanství jako samostatné náboženství odtržené od židovství.
Převzato z Umlaufovin
