Už nepůjde jen o zdraví

Reklama



V posledních dnech oficiálními i neoficiálními medii otřásá dopad prezidentské amnestie či volba presidenta. V tichu oficiálních medií však na svoji příležitost čeká jiná skvělá bomba. Jmenuje se Vyhláška č. 475/2012 Sb. a je to úhradová vyhláška ministerstva zdravotnictví pro rok 2013. Než se plně projeví v praxi a budou na ni reagovat jak lékaři tak pacienti, je myslím potřebné se s ní a jejími možnými dopady blíže seznámit. Vzhledem k tomu, že jsem zatím více lékař něž pacient, dovolím si nejdříve předložit výtahy z dokumentů ČLK které se vztahují k této vyhlášce. 


Koncem listopadu obdržela Česká lékařská komora prvotní návrh úhradové vyhlášky pro rok 2013 z dílny Ministerstva zdravotnictví ČR. Již letmý pohled na navrhované změny oproti úhradové vyhlášce pro rok 2012 dával tušit, že se pan ministr Heger snaží za svoji neschopnost získat pro zdravotnictví dostatečné finanční zdroje, potrestat lékaře a přinutit je, aby podstatnou část zdravotní péče poskytovali pacientům zadarmo. K návrhu vyhlásilo ministerstvo zdravotnictví tzv. vnitřní připomínkové řízení s tím, že své připomínky můžeme uplatnit nejpozději do 5. 12. 2012, tedy do pěti pracovních dnů. Přesto ČLK o.s. (dále jen „ČLK“) připomínky uplatnila včas, nesouhlasila v nich s okrádáním svých členů a uspořádala ve spolupráci se Sdružením ambulantních specialistů ČR k úhradové vyhlášce tiskovou konferenci, částečný výstup z ní byl k vidění na ČT 24.


Připomínky ČLK se týkaly jednak obecných zásad úhradové vyhlášky, jednak konkrétních bodů v segmentu ambulantních specialistů a segmentu komplementu. ČLK o.s. neuplatňovala připomínky v segmentu praktických lékařů a PLDD (praktických lékařů pro děti a dorost) a gynekologie, neboť text úhradové vyhlášky byl v těchto segmentech výsledkem dohody mezi sdruženími poskytovatelů a zdravotními pojišťovnami. Praktičtí lékaři a PLDD zůstali pro rok 2013 na stejné úrovni jako v roce 2012, v případě gynekologie principiálně rovněž, avšak gynekologům bude uhrazeno pouze 98 % vykázané a uznané péče oproti roku 2011. ČLK také neuplatnila připomínky v segmentu lůžkové péče, neboť text a výpočty zakotvené úhradovou vyhláškou byl tak nesrozumitelný a v jednotlivých ustanoveních protichůdný, že jakékoliv konstruktivní připomínky vůbec nebyly reálné.


Právní kancelář ČLK podrobila na poslední chvíli, tedy 31.12.2012, publikovanou vyhlášku č. 475/2012 Sb. analýze a zpracovala pro vás přehled lékařskou komorou podaných připomínek včetně zhodnocení, zda tyto naše připomínky ministerstvo akceptovalo, či nikoliv.

Obecné připomínky

1) Ministerstvo zdravotnictví ČR nezajistilo pro zdravotnictví adekvátní finanční příjmy v roce 2013, přestože Česká lékařská komora v této oblasti nabízela opakovaně svoji všestrannou pomoc a podporu. Následky tohoto postoje Ministerstva zdravotnictví ČR k reformě zdravotnictví nemohou nést na svých bedrech zdravotnická zařízení.


2) Česká lékařská komora nesouhlasí s principy tzv. regulačních mechanismů, které jsou v rozporu s pravidly lékařské etiky. Návrh tzv. úhradové vyhlášky přitom tyto regulační mechanismy v porovnání se současným stavem ještě zpřísňuje. Lékaři a poskytovatelé nemohou svévolně bez opory v zákoně omezovat oprávněné nároky pacientů na dostupnost kvalitní a bezpečné zdravotní péče.


3) Návrh vyhlášky ekonomicky postihuje zejména ambulantní poskytovatele, čímž se dostává do rozporu s programovým prohlášením vlády.


4) Ani pro následující rok návrh vyhlášky neobsahuje zásadní klauzuli spočívající v tom, že jestliže poskytovatel poskytne péči lege artis bez nadbytečných nákladů a s ohledem na aktuální zdravotní stav a potřeby pojištěnce, nemohou být regulace uplatněny. Každý poskytovatel má zákonem stanovenou povinnost poskytovat péči lege artis (srov. § 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách). Stejnou povinnost obsahují jeho smlouvy se zdravotními pojišťovnami. I samotný pacient má podle § 13 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, nárok na poskytnutí hrazené péče, na základě podmínek obsažených v tomto ustanovení. Nelze takový nárok pacienta omezovat skutečností, že daná péče nebude adekvátně hrazena zdravotnickému zařízení, které ji poskytne. Tyto povinnosti mají vyšší právní sílu než výpočet úhradových mechanismů stanovený vyhláškou. Jestliže tedy není poskytovateli prokázán postup non lege artis, nehospodárnost a plýtvání prostředky z veřejného zdravotního pojištění nebo např. neindikovaný předpis léčivých přípravků či vyžádané péče, má mu být poskytnutá péče plně uhrazena a regulace nemají být uplatňovány. Tento princip zakotvuje zejména nález Ústavního soudu ČR ze dne 13.9.2011 sp. zn. I. ÚS 2785/08. ČLK tedy požaduje zapracování této klauzule napříč všemi segmenty.


Tyto připomínky NEBYLY akceptovány.



Zásadní konkrétní připomínky shrnuje tabulka:


Ambulantní specialisté

Praktičtí lékaři


Stagnace hodnoty bodu

Stagnace kapitační platby

V roce 2013 jen 98 % příjmů z roku 2011

V roce 2013 stejné příjmy jako v roce 2012

Nulová tolerance pro překročení průměrných nákladů za léky a zdravotnické prostředky na jednoho pojištěnce v porovnání s rokem 2011

Regulace pojišťovny mohou i nadále uplatnit až při překročení 120 % celostátního průměru nákladů na jednoho pojištěnce

Zvýšení regulační srážky za překročení průměrných nákladů na jednoho pojištěnce za léky ze 40 % na 50 % tohoto překročení

Pojišťovny nadále mohou uplatňovat regulace maximálně ve výši 25 % překročení průměrných celostátních nákladů za léky a zdravotnické prostředky na jednoho pojištěnce

Snížení tzv. nevýznamného počtu pojištěnců, tedy počtu ošetřených pacientů, do kterého zdravotní pojišťovna nesmí uplatňovat regulace, z 50/pololetí na 50/celý rok

Nevýznamný počet registrovaných pojištěnců

Zůstává 50.



Rozklad a další připomínky


1) ČLK nesouhlasí s opakovaným stanovením referenčního období dva roky zpětně, v tomto případě bylo referenční období stanoveno na rok 2011. Praxe, kterou úhradové vyhlášky v uplynulých letech zavedly, tedy stanovení referenčního období jako příslušné pololetí před dvěma roky anebo celý rok, který o dva roky předcházel hodnocenému období, je neudržitelná. Poškozuje totiž nejenom poskytovatele, kteří za část provedené a indikované zdravotní péče nedostávají vůbec zaplaceno, ale zejména pacienty, jejichž přístup ke zdravotní péči je takto nezákonným způsobem omezován. Tato praxe nezohledňuje nárůst cen, nárůst hodnoty práce, míru inflace, ani nárůst počtu pacientů v jednotlivých zdravotnických zařízeních nebo rozšiřování spektra prováděných výkonů v jednotlivých zdravotnických zařízeních.


ČLK rovněž nesouhlasí, aby bylo referenční a hodnocené období nově období celého roku, namísto dosavadní praxe dělení na příslušná pololetí. Z předešlých let je již znám průměr na jednoho unikátního pojištěnce a počet pojištěnců ošetřených v referenčním období. Pokud bude nově stanoveno roční referenční období, budou muset zdravotní pojišťovny investovat do nových výpočtů, aby jim byl upraven výpočet hodnot, a poskytovatelé se tyto údaje dozvědí se značným zpožděním.


Tato připomínka NEBYLA akceptována.


2) ČLK nesouhlasí, aby poskytnutá nutná a neodkladná péče nesmluvním poskytovatelem byla hrazena pouze ve výši 75 % běžné hodnoty bodu. Jde o diskriminační opatření, jestliže poskytnutí nutné a neodkladné péče smluvními poskytovateli je posuzováno dle 100 % hodnoty bodu, kdežto při poskytnutí nesmluvními poskytovateli pouze ve výši 75 % hodnoty bodu. Výše úhrady za poskytnutí nutné a neodkladné péče se může posuzovat pouze dle typu a rozsahu poskytnuté péče, nikoliv dle osoby poskytovatele. Zejména v situaci, kdy má poskytovatel uzavřenou smlouvu pouze s některými pojišťovnami, by docházelo k absurdním situacím. Bez této změny by se toto ustanovení nepochybně stalo předmětem žalob u soudů.


Tato připomínka NEBYLA akceptována.


3) a) ČLK požadovala, aby základní hodnota bodu u ambulantních specialistů byla 1,05 Kč namísto 1,02 Kč. ČLK požaduje návrat k hodnotě bodu, která platila před zavedením regulačních poplatků. Tyto poplatky mají čistě regulační charakter, který má zabránit nadužívání zdravotní péče. Cílem těchto poplatků není kompenzovat úhrady od zdravotních pojišťoven.


b) Výši tzv. degresivní hodnoty bodu, tedy za výkony poskytnuté nad rámec základního objemu úhrady, navrhovala ČLK navýšit z 0,30 Kč na 0,50 Kč, neboť ani loňská výše 0,30 Kč zdaleka neodpovídala reálným hodnotám.


c) Za naprosto nepřijatelné považuje ČLK snížení maximálního objemu úhrady v základní hodnotě bodu na 98 % oproti referenčnímu období a navíc výpočet těchto 98 % pouze z poskytovatelem vykázaných a zdravotní pojišťovnou uznaných bodů, které nebyly v referenčním období uhrazeny ve snížené hodnotě bodu. Toto opatření dramaticky snižuje celkovou úhradu zdravotních pojišťoven ambulantním poskytovatelům. Nadto i v případě snížené hodnoty bodu jde o body, které poskytovatel vykázal oprávněně, jinak by je zdravotní pojišťovna v rámci revizní činnosti odmítla, proto by měly vstoupit do průměrné hodnoty nákladů na unikátního pojištěnce. Analogicky ČLK navrhovala tento 98 % limit vypustit i v dalších dotčených segmentech.


Tyto připomínky NEBYLY akceptovány.


Nad rámec připomínek ČLK došlo jen ke zvýšení hodnoty bodu u výkonu 18550 (hemodiafiltrace) z 0,70 Kč na 0,75 Kč.


4) ČLK navrhovala zvýšení tzv. nevýznamného počtu pojištěnců jedné zdravotní pojišťovny ošetřených v příslušném hodnoceném období z 50 na 100. Do tohoto počtu se pro úhradu použije základní hodnota bodu a nikoliv snížená. ČLK dlouhodobě zastává názor, že zvýšení tzv. nevýznamného počtu pojištěnců je nutností a zapojuje zejména menší zdravotní pojišťovny do systému plné úhrady poskytnuté zdravotní péče. Vzhledem k nárůstu počtu pacientů může docházet k nuceným změnám zdravotních pojišťoven u pojištěnců menších pojišťoven, neboť zdravotnická zařízení limit pečlivě hlídají. To může ve faktickém důsledku vést k zániku menších pojišťoven, které nebudou disponovat dostatečným počtem registrovaných pojištěnců.


Tato připomínka BYLA akceptována.


5) V návaznosti na nesouhlas, aby bylo referenční a hodnocené období nově období celého roku, namísto dosavadní praxe dělení na příslušná pololetí, navrhovala ČLK upravit výši předběžné úhrady z 1/12 ročně na 1/6 pololetně.


Tato připomínka NEBYLA akceptována.


6) Již v roce 2012 šlo o naprosto nepřijatelný pokles limitu poskytované péče, který naprosto neodpovídal současné situaci poskytovatelů. Absolutní nemožnost překročení celostátního průměru úhrady na jednoho pojištěnce zcela popírá např. i roční hodnotu inflace. Zvláště, když přihlédneme k plánovanému stanovení referenčního období na příslušné pololetí roku 2011, což ČLK výše rovněž připomínkuje. Nastavení limitů zakotvených již předchozími úhradovými vyhláškami považovala ČLK za nedostatečné. Stávající návrh bude pro ambulantní specialisty v konečném důsledku znamenat poskytnutí vyššího objemu péče za sníženou cenu, kdy hrozba uplatnění regulací ze strany zdravotních pojišťoven je při navrhovaném nulovém nepřekročení objemu oproti referenčnímu období a zachování stejného procenta regulací mnohem pravděpodobnější. Pro řadu ambulantních poskytovatelů mohou mít takto uplatněné regulace likvidační důsledky, pro pacienty se bude situace obrazit v tom, že mu žádný poskytovatel, který již přečerpal svůj limit, nebude chtít léčivé přípravky předepsat. Ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, tím ze strany zdravotních pojišťoven bude docházet k omezování práva pacienta na hrazenou péči, což může mít za důsledek rostoucí množství žalob na zdravotní pojišťovny ze strany pacientů, neboť za situaci, že si poskytovatel již nemůže dovolit preskripci z důvodu, že mu ji zdravotní pojišťovna od určitého období odmítne hradit, nelze vinit poskytovatele.

ČLK rovněž zásadně nesouhlasí s navýšením procenta regulací za preskripci.


ČLK rovněž zásadně nesouhlasí s navýšením procenta regulací za preskripci ZULP, ZUM, léčivých přípravků a zdravotnických prostředků na 50 %. Rovněž s procentem za vyžádanou péči (40 %) ČLK nesouhlasí, ač tato hodnota zůstala oproti letošnímu roku stejná.ČLK požaduje, aby tyto limity byly srovnány s regulacemi u praktických lékařů a PLDD, kde jsou tyto hodnoty ve výši 25 %. A to i s vědomím, že v odstavci 11 zůstal zachován maximální limit pro regulace do výše odpovídající 15 % objemu úhrady poskytnuté touto zdravotní pojišťovnou poskytovateli za zdravotní výkony snížené o objem úhrady za zvlášť účtovaný materiál a zvlášť účtované léčivé přípravky za hodnocené období. U odborností, ve kterých jsou zaváděny nové léčivé přípravky, ani toto nebude dostatečnou pojistkou, neboť daní poskytovatelé tímto snadno překročí své limity o desítky tisíc korun.


Tyto připomínky byly akceptovány jen velmi DROBNĚ – v případě ZUM a ZULP byl snížen regulační limit z 50 % na 40 %, zbytek NEAKCEPTOVÁN


7) Stejně jako v případě hrazení základní hodnotou bodu navrhovala ČLK i pro nemožnost uplatnění regulací zvýšení tzv. nevýznamného počtu pojištěnců jedné zdravotní pojišťovny ošetřených v příslušném hodnoceném období z 50 na 100.


Tato připomínka NEBYLA akceptována.


Regulace se dotýká i všech složek komplementu, tedy rentgenologických a radiologických pracovišť a laboratoří. Pro složitost dané problematiky jen cituji závěr vyjádření zástupce odborné skupiny k vyhlášce.


Na první pohled se zdá, že po poklesu základní hodnoty bodu z 0,88 Kč (2009), na 0,70 Kč (2010-2011) a až na 0,67 Kč (2012) došlo pro rok 2013 k mírnému navýšení o 4 %. Degreivsní platba nad 98 % prakticky však ponechává úhradu pro uvedené odbornosti nominálně na úrovni roku 2012. Při předpokládané meziroční 3% inflaci a přesunutí laboratorní techniky, reagencií a spotřebního materiálu do základní sazby DPH 21 % (v roce 2012 snížená 14 %) dojde k dalšímu reálnému poklesu příjmů. Pro laboratoře bez zmíněných certifikátů bude situace velmi složitá až neřešitelná.

Dle mého mínění bude i nadále pokračovat vynucená a již nastavená stagnace od roku 2010 v oblasti investiční a personální politiky v jednotlivých laboratořích.


U laboratoří lékařské genetiky a klinické cytologie dochází k dalšímu výraznému poklesu proti roku 2012 (0,67 Kč respektive 0,52 Kč) o 26 %. Jako příčinu tak razantního postižení vidím v neschopnosti zdravotních pojišťoven selektivně postihnout svým revizním systémem některá (dobře známá) velká pracoviště využívajících nedokonalých pravidel vykazování genetických kódů. Takže jsou pak postižena všechna genetická pracoviště principem „kolektivní viny“. Negativní dopad bude výraznější především pro odbornost 817, a to především s ohledem na již zmíněný vliv inflace a DPH. Z osobních sděleních dotčených lékařů bude až likvidační.


Nabízejí se dvě zásadní otázky:

Za prvé proč jsou i nadále faktický snižovány úhrady pro laboratoře, když se jako segment dlouhodobě podíl pouhými cca 3 % na celkových výdajích ze systému veřejného zdravotního pojištění?

Druhou otázkou je, co bude znamenat pro laboratoře navrhovaný úhradový systém pro rok 2013. Jak již bylo zmíněno, bude to pro většinu laboratoří hranice, na které již bude z dlouhodobého hlediska velice problematické udržet požadovaný technologický rozvoj oboru, rozvoj lidských zdrojů v prostředí zvýšených finančních nároků na vysoce kvalifikovaný střední i vysokoškolský personál (mzdy, vzdělávání). Další tlak na zvyšování nákladů laboratoří je růst DPH (v laboratořích tvoří náklady na přístroje, chemikálie a spotřební materiál více než 60% všech nákladů) a také požadavky plátců zdravotní péče i státních orgánů na neustálé zvyšování kvality laboratorní péče – akreditace či audity. V principu je to určitě správný krok, ale každý proces zvyšování kvality přináší nezbytné finanční náklady. Kvalita a bezpečí pacienta nebyly, nejsou a nikdy nebudou zadarmo (sic!).


Poznámky

1. Doufám, že po přečtení vyhlášky mnozí čtenáři pochopí, že postavení lékaře není jednoduché. Můžete sice pacienta vyšetřit zdarma, doplácíte jen na energie a nájem, ale mnohdy následně bude třeba dalších vyšetření a preskripce léků. Zde si už přímo říkáte o trest ze strany pojišťovny, a to mnohdy o velmi citelný. Znám případy, kdy praktikovi byla jako trest za překročení vyžádané péče (specializovaná vyšetření, rentgeny) a preskripce léků proplacena je čtvrtina či polovina měsíčně vykazovaných bodů. Můžete to sice rozporovat, ale dostanete se na listinu potížistů a bude vám to sečteno při obnovování smlouvy. Zřízení zdravotnického zařízení je proces, do něhož vstupují různé složky (magistrát, odborné společnosti, pojišťovny), ale obnova smlouvy je jen mezi Vámi a pojišťovnou, která nemusí ze zákona zdůvodňovat proč s Vámi zrušila smlouvu. To je informace pro ty, kteří budou diskutovat o morálních aspektech výkonu lékařského povolání a Hippokratově přísaze. Každý ze čtenářů nechť si sám upřímně řekne jak by se v těchto podmínkách zachoval on sám.


2. Bohužel vyhláška mění i úhrady různých pomůcek. Bizarní je to např. u stomických pytlíků. V zemi, která vévodí v incidenci kolorektálního karcinomu, při němž jednou z hlavních léčebným metod je odnětí části střeva a jeho vyvedení břišní stěnou (stomie) se mění bezplatná úhrada této nezbytné pomůcky. Náhle budou stomici platit cca 1600 Kč na 2-3 měsíce., prý dle kvality a firmy. Domnívám se, že všichni by měli mít přístup ke kvalitní a bezplatné pomůcce. Uvědomte si prosím, že nekvalitní samotný pytlík výrazně pacienta limituje hrozí-li jeho odlepení či protrženi na veřejnosti se všemi atributy provázejícími odchod obsahu střevního mimo tělo.


3. Finanční omezení léčby nejsou výsadou jen našich pojišťoven. Naše nemocnice poskytuje unikátní léčbu v rámci terapie pacientů z dětské onkologie a to i pro pacienty mimo naší republiku. Nedávno mi kolega sdělil, že pacientovi, cizinci, byla jeho pojišťovnou oklestěna léčba z finančních důvodů. Je tedy vidět, že "byznysoidní" pojetí medicíny není výsadou jen našich pojišťoven a také to, že lze očekávat i u nás v nepříliš dlouhé době finanční omezení v tomto lidsky i mediálně velmi citlivém medicínském oboru.


Závěry

1. S ohledem na ekonomické aspekty vyhlášky se při převozu pacienta v ohrožení života ozve ze strany nemocnice, zvláště menší, dotaz nejdříve na pojišťovnu pacienta. To může vést k tomu, že Vás budou vozit v sanitce tak dlouho, dokud nenajdou tu, která má s Vaší pojišťovnou smlouvu, tedy pokud to přežijete. Nezávidím lékařům příjmových oddělení nemocnic, kteří budou vystaveni nejen ekonomickému tlaku svých manažerů. Ti v tomto případě budou beztrestní a v úloze navigátorů bezpilotních letounů s výzbrojí, kteří nevidí bezprostřední dopady svých činů. Máte-li jako manažer nemocnice vysoké ohodnocení závislé na ekonomice zařízení, budete se za podmínky beztrestnosti příliš rozmýšlet?


2. Dojde ke snížení dostupnosti ambulantních specialistů. Tlak se přesune na ambulance nemocnic, které to neubudu moci vstřebat. Již v průběhu minulého roku byla pojišťovnami zvolna ekonomicky preferována ambulantní činnost v nemocích. Ukazuje to na to, že vyhláška byla připravována dlouhodobě.


3. Následně ve střednědobém horizontu dojde ke zhoršení kvality specializované péče. Část pacientů ze specializovaných ambulancí bude převedena do péče praktiků, jak to již naznačuje diferencovaný přístup této vyhlášky ke specialistům a praktickým lékařům. Veřejnost bude ujišťována, že půjde jen o jednoduché případy, ale nebude tomu tak. Praktici budou nuceni převzít případy na než, při vší úctě k nim a jejich schopnostem, nebudou mít ani zkušenosti ani přístup k lékům či dalším diagnostickým a léčebným možnostem. Jak to dopadne? Nedávno byli naší chirurgové v jedné zemi na západ od nás. Podivovali se nad tím, že podstatnou část klientů tamních zařízení byli pacienti s diabetickou nohou (cévní komplikace cukrovky) jimž byla po částech amputována končetina. I mne to překvapilo a tak jsem se zeptal kolegy diabetologa. Ten spatřoval příčiny jednak v tom, že péče o diabetiky byla přesunuta na praktické lékaře a za druhé v tlaku pojišťoven, neboť u pacienta s rozvíjejícími se komplikacemi, kde je zřejmé že za pár let dojde k léčbě chirurgické, nemá cenu "plýtvat" drahými léky. To nás, prosím, také čeká….


4. Nesouhlasím se závěry ČLK, že ministr nezná rozdíly mezi specialisty a praktiky. Tato vyhláška je svým způsobem " výstřel ze startovací pistole" oznamující, že jdeme do finiše v procesu privatizace a monopolizace našeho zdravotnictví. Zvláště budou-li v příštím roce (2014) obnovovány všechny smlouvy s ambulantními speciality a také realizován návrh na redukci počtu lůžek o cca 5000.


Co lze očekávat

1. Razantní odpověď ČLK pravděpodobně ve smyslu akce Děkujeme, odcházíme!. Bohužel ta v dlouhodobějším horizontu bude nahrávat zadavatelům vyhlášky a povede ke zrychlení procesu privatizace a monopolizace.


2. Výraznou mediální kampaň na reakci ČLK, která bude jako vždy stavět proti sobě lékaře a pacienty. V oficiálních mediích se k danému problému bude vyjadřovat řada medicínských celebrit, které podpoří stanovisko ministerstva a pojišťoven. Přestože mnozí budou z těch kterých si pro jejich zkušenosti a znalosti vážím považuji za důležité upozornit, že to jsou v prvé řadě lidé. Motivy vystoupení a úhly pohledu na problémy mohou u nich být různé a ne vždy se budou plně krýt se zájmy pacientů a také nás "dělníků" v bílých pláštích.


Co dělat

1. Uvědomit si, že ČLK je především "cechovní" organizací lékařů a bude hájit jejich zájmy i když důrazem na kvalitu a dostupnost léčby bude vždy na straně pacientů, jak to ukazují připomínky ČLK nejen k této vyhlášce.


2. Je třeba mít trvale na paměti, že lékaři a pacienti ze středně i dlouhodobého hlediska jsou na stejné lodi. Jejich společným nepřítelem jsou organizátoři péče, tj. vedení pojišťoven, ministerstvo a především politické i ekonomické elity státu.


3. Protesty v médiích a na ulici s tlakem na lékaře problém neřeší a nevyřeší.


4. Jako výhodné a efektivní se zdají v tuto chvíli hromadné žaloby na pojišťovny dle návodu ČLK. Tedy neplnění § 13 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. a ignorace nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 13.9.2011 s. zn. I. ÚS 2785/08. Nebudete-li moci najít specialistu obraťte se na pojišťovnu, a ta Vám to musí ze zákona zajistit. Odpoví-li lékař, že z organizačních důvodů nemůže, tak by to asi mohlo již naplňovat podmínky neposkytnutí péče dle výše uvedených paragrafů. Na druhou stranu ale nelze vyloučit, že tento tlak na pojišťovny, především VZP je dalším záměrem zadavatelů vyhlášky. V jeho důsledku by mohl být pád např. největší pojišťovny, VZP, a její převzetí dnes existujícím privátním impériem zahrnujícím pojišťovnu a zdravotnická zařízení. Tedy další výrazné urychlení monopolizace a privatizace zdravotnictví. Lepší asi budou žaloby na ministerstvo či vládu, nevím. To již přesahuje mé znalosti a zkušenosti. Vyzývám proto právníky a ty, kteří do toho více vidí , aby se vyjádřili.


Vážení, jde o zdraví a kvalitu života našich dětí a vnuků, je poslední zvonění! Pacienti současní i budoucí hraje se jedno z posledních dějství "Superstar" v níž hlavní cenou je kvalita a délka i Vašeho života!


Zdroje:


http://www.lkcr.cz/aktuality-322.html?do[loadData]=1&itemKey=cz_99371


http://www.lkcr.cz/doc/clanky_file/financovani-komplementu-2013-99360.pdf


 

http://www.lkcr.cz/doc/clanky_file/vyporadani-pripominek-clk-k-uhradove-vyhlasce-99359.pdf

 


http://www.lkcr.cz/doc/clanky_file/uhradova-vyhlaska-2013-475-2012-sb-99358.pdf


 

http://www.lkcr.cz/doc/clanky_file/nechame-si-to-libit-99361.pdf



Přejít do diskuze k článku