Listopad 6, 2012
Dokončení (ve zkrácené podobě, včetně čínských jmen).
Jak žijí?
Líbezná dvacetiletá studentka mě bude doprovázet univerzitou cizích jazyků a zároveň mi bude ukazovat jak žijí lidé v Pekingu. Dívenka mě požádala, abych ji oslovovala Ljuda, protože je to jméno manželky nejkrásnějšího a nejsilnějšího muže světa – Vladimira Putina. On se všem Číňanům líbí, je to skutečný vůdce a sportovec. V demonstracích proti Putinovi se ruská mládež mýlí.
Jdeme s Ljudou tichými čtvrtěmi Pekingu. Lidé v uličkách obchodují se zeleninou za nízké ceny, dále s předpotopními televizory a radiovými přijímači ze šedesátých let. Sousedi klepou a pijí čaj. Byty Číňanů jsou velmi malinké a chudé, proto jsou lidé většinu času venku, doma jenom přespávají. Sedící stařenky, podobné spícím želvám občas kynou kolemjdoucím. Život plyne pomalu. Číňané vychutnávají minuty blaha uzmuté nekončícímu zápasu o přežití. Nad Pekingem je špinavé šedivé nebe, sycené továrními komíny. Oproti tomu je Moskva ekologickou oázou. Po shlédnutí Číny je mi jasné, že Moskva je zcela čisté zelené město.
Jak smýšlejí o "čínské hrozbě"?
Zdáli se Čína jeví jako země hemžících se kmitajících mravenečků. Pohyb je zde chaotický, ale závažná rozhodnutí se přijímají zvolna. V Asii čas málo znamená. V práci odkládají hněv, nenávist i křivdu jakožto nepotřebný luxus. Zemědělci zde žijí stále chudě a přitom jsou jich stamiliony.
Jeden z čínských profesorů se táže: Jsme nebezpeční? Nyní už ne. Čína se musí ještě dlouho zaměřovat na vlastní problémy. Ještě nemáme zvýšenou hranici chudoby, která je 2 tisíce jüanů za rok (300 dolarů). Musí se to zvýšit. V tu chvíli stoupne počet chudých na 80 milionů. Co se starými? Těch je u nás už 100 milionů. Přitom lidé žijí stále déle. Musíme je nejen nakrmit, ale dát jim i penze a lékařskou péči. Není vhodné zveličovat sílu Číny a považovat ji za mocnost. Naše kultura nemá v sobě posedlost nějakým posláním tak, jako je tomu v Americe. USA jsou posedlé šířením demokracie. My nebezpeční nejsme.
Číňané jsou klidný neagresivní národ, říká další z profesorů. Vojenské výdaje rostou a to přináší rozvoj hospodářství. Ruské obavy Číňané nechápou. Naši lidé si k vám jezdí vydělat a skutečně tam dřou. U vás je velké přírodní bohatství a u nás levná pracovní síla. Proč ji nevyužijete podobně jako v USA využívají pro svůj rozvoj Mexičany? Jsme pracovití, nevybíraví, pracujeme bez svátků a volných dní. Špatně nám rozumíte. Našinci se vždycky chtějí vracet domů.
Jsou potřeba na Dalekém východě?
Zástupce ředitele Ruského institutu je přesvědčen, že bez čínské pracovní síly a bez čínského kapitálu bude ovládnutí Dalekého východu a Zabajkalí těžké. Všechny dřívější snahy o ovládnutí (stolypinská, sovětská) byly neúspěšné pro nedostatek lidí. Říká: Tvrdíte, že nás není možno přizpůsobit (poruštit). Ano. Ale Číňané v USA, Kanadě nebo v Austrálii také nic špatného nedělají. Nejsme muslimové. Jsme vychovaní konfuciánští lidé. Naším principem je nepřát druhým to, co sami nechceme. Vaši lidé z východu (Ruské federace – pozn. edit.) odcházejí. Nestěžujte si, že k vám přicházejí Číňané. Za cara jich bylo na Dalekém východě mnohem víc než nyní a nic se nedělo.
Ruský politolog Dugin by k nám nejraději Číňany nepouštěl. Říká: Pro ovládnutí Sibiře a Dalekého východu jsou potřební Japonci. Jsou užiteční a bezpeční. Jenže naše vztahy s nimi soustavně rozvrací USA. Japonci netvoří etnické kolonie a namají takovou podivnou demografii. Jsou naprosto neškodní. Číňané jsou rovněž dobrosrdeční, pracovití, ale pro naši společnost jsou nebezpeční. Jednotlivé osoby lze do naší společnosti integrovat, ale při kompaktním obydlení by nastal konec Ruska. Čínská kultura je založená rasově. Číňané žijící za hranicemi jsou loajální především k Číně, a ne k zemi v níž žijí.
Je možné spojenectví proti USA?
Nemožné, tvrdí sborem čínští politologové i novináři. Číňané se nebudou paktovat proti nikomu. Jistě, máme stejné postoje k Sýrii. Ale Čína nebude nikdy proti nikomu z důvodů ideologických. Rusko si nemusí volit mezi Východem a Západem. Je uprostřed. Musí hledat svou cestu bez ohledu na sousedy. Někdy Rus pochopí spíše Číňana než Evropana. Liberalismus se prosazuje v obou zemích, ale vrchu nabírá kolektivismus. S nástupem liberalizace nastupuje i binec. Proto se Rusko i Čína vracejí k centralizované vládě.
Profesor Ši říká: Chceme žít se sousedním Ruskem v přátelství. Ale žádná unie, ani vojenská ani politická, zvláště ne proti třetí zemi.
Podle politologa Dugina byli Američané v osmdesátých letech ochotni v Číně mnohé nevidět, ovšem za podmínky, že se Čína nedá do spolku s Ruskem. Proto zavírali oči nad událostmi na Tchian-an-men a proto tak vlažně podporovali čínské disidenty. Dokonce i podpora tibetských separatistů není nijak vehementní. Většina americké elity je ochotna upevňovat spojenectví s Čínou za účelem vytvoření protiruské síly na kontinentu (velká dvojka). Čína tuto myšlenku zavrhla s tím, že se nebude s nikým paktovat proti někomu třetímu. Jsou realisté. Se svým zjevným nacionalismem a rasismem (v kladném smyslu) se řídí heslem "Čína nade vše!" Je to naprostý protiklad ruské politiky, kde je každý emotivní a každý sleduje své cíle. Rusové se nenaučili využívat globalizaci, Číňané ano. Pro nás je rozbíjením, pro ně způsobem jak ovládnout tygra. Americké a evropské trhy jsou životadárným prostředím pro čínskou ekonomiku. Jestliže Čína využívá západní ekonomiku ke svému přežití, potom nemůže přijmout alianci s Ruskem proti USA. Má to složité. Pokud jí nabídneme spolupráci s námi bez ovlivňování jejích vztahů se Západem, bude naším silným partnerem. Vojenská hegemonie USA začne dříve nebo později zpomalovat tempo rozvoje Číny a dokonce jej může vrátit zpět.
Vědí Číňané o nebezpečí ze strany USA? Jasně že vědí.
Zkušený čínský novinář tvrdí: Po rozpadu SSSR rozpracovaly USA hlavní strategii, která zamezuje jaskékoliv mocnosti postavit se jim. Za nepřítele č. 1 považují Čínu a Rusko. Snaží se ze všech sil postavit tyto země proti sobě. Bylo by pro ně výhodné učinit Rusko součástí Západu. Poslední ruské volby byly v centru jejich pozornosti s tím, že Putin byl pro ně nežádoucím prezidentem. On se sice nestaví proti Západu, ale zastává zájmy Ruska. Sanitárním kordonem kolem Ruska a Číny má být Arabské jaro. Jejich snahou je vytvořit Velkou Asii bez Ruska a Číny. Pokud nebudou obě dvě země držet spolu, bude jim v budoucnu ouzko.
Američané se cítí být vítězi studené války. Proti Rusku i Číně mají obušek v podobě dodržování lidských práv. Toto heslo používají k omezování konkurentů, připomíná zástupce ředitele Ruského institutu. Dále říká, že v Rusku je mezi elitou mnoho prozápadních elementů. Z tohoto hlediska je otázka čínsko-ruského vztahu spíše záležitostí Ruska než Číny.
Čínský novinář, člen Valdajského klubu (mezinárodní diskusní klub pro otázky domácí i zahraniční politiky Ruska založený v roce 2004) tvrdí, že je Čína připravena dát Rusku morální podporu v jeho vztazích se Západem (deklarace, prohlášení). Nenechá se však vtáhnout do žádné vojenské záležitosti. Pokud by například USA napadly Írán, bude Čína morálně na jeho straně, ale nikdy tam nevyšle vojáky. Rusko je pro Čínu dobrý soused a tím to končí. Rusové nemusejí jít ani na Západ ani do Asie. Mají zůstat ve středu. Na Čínu nemohou spoléhat. Číňané považují Rusko za nespolehlivé a Rusové pochybují o spolehlivosti Číňanů. V tomto světě se každý musí spolehnout jen sám na sebe.
Překlad: zajoch
Převzato z Komsomolské pravdy
1. díl najdete zde
