Dnes kolem poledne jsem sledoval Vaši tiskovou konferenci, přenášenou z budovy Dolní sněmovny. Ostré kritice jste v ní podrobil snahy koaličních stran přijmout Služební zákon, jehož jediným smyslem je – dle Vas – umožnit p. Babišovi stát se ministrem nově se tvořící vlády. Jako vždy jste po stránce řečnické podal výborný výkon, bylo tam všechno, co se od projevu, který má zapůsobit na cit i rozum lidí, očekává, a především a nade všechno z něj hřmotil naléhavý morální apel: Buďme slušní, nepřízpůsobujme své chování našim momentálním politickým potřebám, to morální musí být vždy a za všech okolností nadřazeno tomu, co je v daném okamžiku pouze výhodné.
Dobře se to, pane Fialo, poslouchalo, a přiznám se, že mě chvílemi přepadalo pokušení uvěřit, že vše, co říkáte, vychází z Vašeho nitra, že jste opravdu člověk v prvé řadě morální, člověk s vyhraněným smyslem pro spravedlnost, člověk schopný a též připravený rozlišit dobré od zlého a proti všem protivám času a okolností jít za tím dobrým. Ale včas jsem to pokušení v sobě zarazil. Protože, propánakrále, jste-li opravdu tak mravný, jak by se z Vašeho projevu mělo usuzovat, co pohledáváte ve straně, která k morálním zásadám už od dob svého zakladatele Klause projevovala své nejhlubší a zásadní pohrdání, která kázala zhasnout světlo, aby se mohlo krást, která byla šampiónem politické prodejnosti a neřesti od samého svého vzniku, která se co nejcyničtěji vysmívala morálním ideálům a o to horlivěji vyznávala účelovost, a která ze všech politických stran, jež se už v parlamentu vystřídaly, nesla a dál na sobě nese nejzřetelnější stigma nemravnosti. Tak nepřehlédnutelné, že i pomalu chápající část voličů a podporovatelů této strany pochopila, a z někdejších 35 procent se zcvrkla na procent necelých osm.
A Vám, pane Fialo, což je – jak jistě uznáte – nesmírně zvláštní a nepochopitelné, se právě tato strana zalíbila nejvíc. Proto jste do ní též vstoupil – a už pouhým faktem tohoto výběru jste Vaši morální integritu otevřeně a dobrovolně degradoval. Protože člověk skutečně morální by si přece nikdy takto ostudně nevybral. A tak, jako úniková cesta z předneseného odsudku zbývá pro Vás tato jediná: Dokázat, že jste do ODS vstoupil stejně motivovaný, jako hrdina dosud nenapsané pohádky vstupuje do bandy loupežníků, aby ji svým světlým příkladem proměnil ve sbor andělů. Ovšem pozor: pokud se Vám tohleto dílo, pane Fialo, nepodaří – a ono se podařit nemůže a Vy to dobře víte – platí, bohužel, že Vašemu dnešnímu horlení ve sněmovně, stejně tak jako Vaší rádoby neúplatné morální kvalitě se věřit nedá.
