Vážně, proč nás nikdo nemá rád?

Reklama


Duben 22, 2011

V Bahrajnu mají o politice Západu jasnoAmerický ministr obrany Robert Gates ve čtvrtek oznámil, že jeho prezident Barack Obama schválil, že v Libyi nasadí nálety dálkově řízených bezpilotníků, které nad Libyí zatím prováděly jen průzkumné lety a které se tak osvědčují na afghánsko-pákistánském pomezí, kde pravidelně masakrují vesničany (a ano, mezi nimi jistě „cíleně" zabily i pár mudžáhidů).

První nálet měl odstartovat do oblasti města Misuráta, ale co čert nechtěl, bylo ošklivo. (Mezitím už se ale útočí). Americký generál James Cartwright si nasazení bezpilotních letounů pochvaluje, neboť jsou „unikátně vhodné" pro útoky v městských oblastech – mohou létat níž a proto lépe vidět na cíle, na které útočí. Gates ale přitom prohlásil, že nasazení bezpilotníků prý v žádném případě neznamená eskalaci války. Prý je to jen „umírněný příspěvek" válce Severoatlantické aliance a nálety bezpilotníků jsou prý motivovány čistě „humanitárními důvody".

Sedm civilistů zabitých při náletu NATO na předměstí Tripolisu už si s touto západní myšlenkovou podivností hlavu dělat nemusí. Je příznačné, že NATO rozbombardované civilisty rychle popřelo, vzápětí ale zároveň připustilo, že neprovádí žádné vyšetřování ohledně identity svých obětí.

Očividné rozšiřování (na přání pana Gatese nemluvím o eskalaci) války proti Libyi s sebou nese i očividná rizika. Analýza agentury Reuter´s mimo jiné konstatuje, že po vyslání „vojenských poradců" k rebelům budou nutně následovat dodávky zbraní a výcvik rebelů v jejich použití. A to povede k dlouhodobé občanské válce, neb takovou vlastní armádu si Západ ne a ne vycvičit v Afghánistánu ani po deseti letech. Nepromyšlený a uspěchaný útok na Libyi navíc velmi snadno vyvolá zemětřesení na vnitropolitických scénách hlavních útočníků, což pro změnu po Libyi destabilizuje i značnou část Evropy.

Šéf irácké loutkové vlády a dlouhými roky okupace (u)kovaný demokrat Núrí Málikí mezitím vysvětlil Spojeným státům, že jejich jednotky budou z jeho země pryč do prosince, jak stanoví dohody, a žádné prodloužení „pobytu" nepřichází do úvahy. Málikí přitom tvrdí, že irácká armáda je připravená se o Irák postarat sama, byť je vcelku známo, jak že to dělá. Zdá se tedy, jako by jedna válka měla zbrojařským koncernům nahradit tu předchozí, nejspíš končící, protože ta jediná bytelná a stávající už je asi málo výnosná. No nic, uvidíme.

V Sýrii mezitím vláda, která zároveň se zrušením výjimečného stavu zakázala demonstrace, aktuálně zakázala i Velikonoce. Syrští křesťané si je pravidelně užívali v pestrobarevných průvodech, které by se za stávající situace snadno zvrhly do protivládních protestů, a tak prostě Velikonoce nejsou. Ostatně, islámští demonstranti po dnešních modlitbách plánují „doposud největší protesty", takže… ano, uvidíme.

Jemenský diktátor se také drží zuby nehty a odmítl ultimátum opozice, která mu včera dala na odstoupení týden. Prý že ve funkci pobude do konce řádného funkčního období, tedy do roku 2013. I pokud by se mu to podařilo, z jeho země už beztak není taková, jakou bývala – některé provincie už dnes vystupují více méně nezávisle na centrální vládě v San´á, což maně připomíná Libyi, až na to, že tam chce Západ diktátora ze zbytku jeho země vyhnat, zatímco v Jemenu ho chce alespoň na tom zbytku jeho země ze všech sil udržet (nebo řízeně nahradit někým „vhodným", tedy pro většinu Jemenců nejspíš nepřijatelným).

Zprávy z Bahrajnu naznačují, že se země se souhlasem vůdců demokratického světa proměnila v noční můru. Lidé viděli, jak policie a saúdští vojáci zatýkají zraněné demonstranty přímo v nemocnicích, a tak se nyní bojí vyhledávat lékařské ošetření, protože nemocnice považují za smrtící past. Obětmi policie a armády se ale stali i sami lékaři a zdravotnický personál uvrhovaný do vězení po desítkách. Mlčí k tomu Západ i vazalská arabská média, což je hrubá chyba (nicméně jiné se z titulu vládců světa ani nedělají), protože právě v podobných situacích se skrývá odpověď na Bushovu okřídlenou patetickou otázku „Proč nás nemají rádi?" Vzpomínáte, Bush si odpovídal, že prý proto, že máme demokracii a milujeme svobodu… Škoda slov.

Současnou politiku Západu na Blízkém východě si totiž jasně uvědomují lidé nejen v Bahrajnu, a co víc, oni si ji navíc budou i dlouho pamatovat. Ostatně, nejspíš asi jako někdejší izraelský premiér Menachem Begin, který během Falklandské války dodával zbraně argentinské fašistické juntě k boji proti Británii. Měla to být jeho osobní msta za britskou represi vůči teroristům z „jeho" Irgunu v dobách britského palestinského mandátu…

 

Převzato z Literárek

Přejít do diskuze k článku