Velká protiústavní zdravotnická loupež

Reklama


Listopad 16, 2011

Poslanci vládní koalice ODS, TOP 09, Starostů a nezávislých a VV přehlasovali ve všech případech zamítavé stanovisko senátu k zákonům tzv. zdravotnické reformy. Od nového roku se proto občané musí připravit na nejzávažnější změny ve zdravotnictví od roku 1990. Ústavou zaručené právo každého občana na bezplatnou lékařskou péči je v nových zákonech nahrazeno povinností zaplatit za veškeré zdravotní služby, které nebudou poskytovány v nejlevnější (základní variantě). Bohužel, nikde v zákoně není uvedeno, co je obsahem této nejlevnější – základní varianty péče, na kterou bude mít každý nárok ze zdravotního pojištění.

Oproti tomu přehled zdravotní péče v rozšířené variantě (za příplatek) bude popsán ve vyhlášce, kterou ministerstvo teprve vydá. Občané se tak musí připravit na to, že budou platit poměrně hodně peněz, pokud se nespokojí s nejlevnějším lékařským výkonem. V ústavní Listině základních lidských práv a svobod je přitom zakotveno, že občané mají právo na bezplatnou lékařskou péči na základě zákona a rozsah hrazené péče musí být obsažen přímo v zákoně.

Za každý den pobytu v nemocnici zaplatí lidé nově poplatek 100 Kč.
Volně prodejné léky, které nemusí být na lékařský předpis, nebudou již ani částečně hrazeny zdravotními pojišťovnami a lidé si je budou muset kupovat za plnou cenu. Kvůli zvýšení DPH o 4 % zdraží veškeré léky a zdravotnické prostředky.

Největší změny přináší Zákon o zdravotních službách, který nahrazuje starší, dosud platné zákony. Ministerstvo zdravotnictví se návrhem zákona zbavuje odpovědnosti za rozvoj zdravotnictví a vlivu na tvorbu sítě zdravotnických zařízení. Ministerstvo tak již nebude moci ovlivňovat, zda se někde postaví, či nepostaví nová nemocnice, nebo jestli se některá zruší. Zákon účelově zavádí nové pojmy, zásadně odlišné od několik desetiletí vžitých a ustálených názvů. Všechna zdravotnická zařízení budou nově zahrnuta pod jeden anonymní pojem – poskytovatel zdravotních služeb.

Dojde k zásadnímu omezení dosavadních práv pacientů. Právo pacienta na péči podle posledních poznatků vědy bude omezeno ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti zdravotnického zařízení. To znamená, že stejné zdravotní služby mohou být různými poskytovateli zdravotních služeb poskytovány podle konkrétních podmínek na různé úrovni. Občané tak již nebudou mít záruku poskytování kvalitní správné péče a při pochybení zdravotnického zařízení se nedovolají svého práva na kvalitní péči u soudu.

Toto ustanovení je v rozporu s mezinárodní Úmluvou o lidských právech a biomedicíně, která jasně stanoví, že "jakýkoliv zákrok v oblasti péče o zdraví, včetně vědeckého výzkumu, je nutno provádět v souladu s příslušnými profesními standardy." Občané si již nebudou moci svobodně zvolit lékaře, ale jenom poskytovatele zdravotních služeb a zdravotnické zařízení tohoto poskytovatele. Nemocnice již nebudou mít povinnost hospitalizovat dětské pacienty na samostatných dětských odděleních, ale jenom na samostatných pokojích, například vedle pokojů dospělých pacientů.

Bez souhlasu občanů bude vytvářena obrovská databáze tzv. Národního zdravotnického informačního systému o veškerých nejintimnějších údajích souvisejících se zdravotním stavem a onemocněním každého z nás a našich rodinných příslušníků, o způsobech léčby, o veškerých diagnostických údajích, poměrech v rodině, osobní, rodinné a pracovní anamnéze pacienta, posouzení jeho aktuálního zdravotního stavu, údaje o poskytovaných službách, o výkonu povolání nebo zaměstnání, o výkonu služebního poměru. Tyto informace budou propojeny s veškerými identifikačními údaji pacienta včetně rodného čísla a s veškerými identifikační údaji všech lékařů, kteří péči poskytovali, včetně identifikačních údajů posledního zaměstnavatele pacienta.

Tato databáze nemá na světě obdoby, znamená obrovský průlom do lékařského tajemství, obrovské riziko zneužití. Databáze může zahrnovat cokoliv, co se týká pacienta a jeho léčení, např. umožňuje i vytváření databáze zdravotní dokumentace (zdravotních záznamů) všech pacientů a všech zdravotnických zařízení, tak i záznamy lékáren, jaké léky byly pacientům vydány (centrální úložiště). Tyto informace budou ministerstvem pověřenou firmou shromažďovány na internetu ve spojení s rodným číslem každého z nás. Bude se jednat o velmi citlivé údaje (například o potížích psychologických, kožních, sexuologických, urologických, o užívání antikoncepce, záznamy o potratech, o nevyléčitelných nemocech, apod.). Důsledkem možného zneužití této databáze může být například nepřijetí do pracovního poměru, neposkytnutí úvěru či hypotéky, odmítnutí uzavření pojistky, skandalizování politicky nepohodlných lidí, apod. Tato část zákona je evidentně protiústavní a v rozporu se směrnicí EU o zpracování osobních údajů.

Návrh zákona neúnosně zvyšuje administrativu lékařů a představuje zásadní ohrožení malých lékařských praxí velkými řetězci zdravotnických zařízení. Všem zdravotnickým zařízením zákon ukládá zbytečně celou řadu nových povinností – např. všechna zdravotnická zařízení se musí povinně zaregistrovat podle nového zákona, musí s každým pacientem sepisovat individuální léčebný plán, zasílat údaje do národního informačního zdravotnického systému, povinně zveřejňovat veškeré, i velmi citlivé údajů o zdravotnících na internetu, nabízet sortiment poskytovaných zdravotnických služeb a sepisovat protokoly o seznámení pacientů s cenou hrazených a nehrazených služeb.

Všechny tyto nové povinnosti povedou k tomu, že lékaři budou mít mnohem méně času na vlastní léčení pacientů. Za porušení i těchto administrativních povinností přitom hrozí lékařům statisícové pokuty, případně ztráta licence. Velikost sankcí je pro malé praxe likvidační a při opakovaném porušení jim hrozí odebrání licence, čímž jsou lékařské praxe zásadně ohroženy. Zákon tak zcela jednoznačně a nepokrytě zvýhodňuje velké poskytovatele zdravotnických služeb, zejména zdravotnické řetězce – koncerny, které již dnes skupují nemocnice a lékařské praxe.

Ve svém důsledku tyto zákony přinášejí nepřijatelné omezení práv občanů na zdravotní péči podle Listiny základních lidských práv a svobod a narušení funkčního systému zdravotnictví v České republice. Zákony jsou ve zřejmém rozporu s ústavní Listinou základních lidských práv a svobod, se směrnicí EU 95/46/ES o zpracování osobních údajů a čl. 4 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně.

Poslanci KDU-ČSL v minulém volebním období zabránili privatizaci nemocnic i zdravotních pojišťoven a projednávání a schválení téměř stejných zákonů v roce 2008 a 2009. Poslední překážkou, aby tyto protiústavní zákony mohly začít platit, bude Ústavní soud, který je může zrušit. Předpokladem zrušení těchto zákonů, které velmi ublíží lidem, je kvalitně vypracovaná ústavní stížnost, na které by se měli aktivně podílet senátoři KDU-ČSL.

Uvedené zákony nepřinášejí vyšší kvalitu péče o pacienty, ani úspory ve zdravotnictví, jsou napsány pro usnadnění rozrůstání velkých zdravotnických řetězců a pro růst jejich zisků, na úkor všech nás. Zřejmě velmi brzy u nás nastane situace obdobná jako na Slovensku, s jedním malým rozdílem – na Slovensku jsou pacienti rukojmími Penty, v České republice budeme zřejmě všichni rukojmími Agelu. K tomu ještě chybí odstátnit a prodat nemocnice, sloučit některé zdravotní pojišťovny a přetvořit je na obchodní společnosti, ale i na tom se již usilovně pracuje.

Ing. Ludvík Hovorka, bývalý poslanec a člen výboru pro zdravotnictví KDU-ČSL

Zdroj a další odkazy: Umlaufoviny

Přejít do diskuze k článku