Červenec 02, 2011
Na další mohutné demonstraci na podporu Kaddáfího se včera – jak znovu ke své ostudě neinformují české sdělovací prostředky – sešlo až 2 miliony Libyjců. Samozřejmě však píší naopak zcela všechny, že hrozí, že Kadáfí přenese válku do Evropy.
Jaký je vlastně pohled na Libyi od lidí, kteří tam několik let žili, či pracovali? Zde vám jeden nabízíme:
Se zájmem jsem si prostudoval novou cílenou strategii představitelky EU pro zahraniční věci Catheriny Ashtonové, hlavně co se týče Libye. V Tripolisu jsem žil tři roky, s Kaddáfím jsem při svém zaměstnání na letišti OKBA, kde byla naše střední letecká škola, třikrát hovořil. Chodil jsem na pozvání (nejen já), ale celé kolektivy, do rodin libyjských přátel. O život v Libyi jsem se zajímal a poznal jsem ho dobře. Proto si myslím, že paní Ashtonová je mimo mísu a nejenom ona.
Výhody, které státní občané Libye mají, jsou snem pro všechny československé občany. Uvedu některé. Elektřina v celém státě byla zdarma (v domech nejsou elektroměry). Litr benzínu byl pětkrát levnější než šálek kávy. Stál zhruba jednu korunu. A to ještě dávali příklad z Iráku, kde stál za Sadama Husajna jenom čtyřicet haléřů. Každý občan, který doložil, že je zaměstnán alespoň dvě hodiny denně, dostal státní byt, který se platil jednou v roce – zhruba 350 Kčs. Plyn byl zadarmo. U benzínové pumpy jste si oproti podpisu jen vyměnili láhev. Všechny plynové láhve byly z ČSR. Zdravotní péče byla zdarma. Lékaři v celé Libyi byli hlavně z Maďarska. Někteří dobře uměli slovensky. Taktéž všechny nemocnice ve městech byli rovněž postavené Maďary. Vzdělání bylo zdarma. Žáci mají uniformu. Jedny učebnice mají ve škole a druhé doma. Nemusí je přenášet jako naší žáci. Každá středa byla vyhrazena pro kroužky (žáci se neučili, ale věnovali se různým, ve škole organizovaným kroužkům). Místo známek byl bodový systém. Neexistuje tím pádem opisování jeden od druhého. Při určitém počtu bodů jsou vysoké výhody (např. povýšení o dvě hodnosti v letectví). Rodiče, kteří vychovali vysokoškoláky, dostávali za odměnu finanční příspěvek. Moje maminka by na tom byla dobře – všichni tři bratři jsme inženýři (jaderný fyzik, dopravní a letecký). Minimální mzda byla v Libyi stanovena na šest tisíc Kčs. Kdo jí nedosáhl, stát mu doplatil. U nás jsme letci brali 3500 Kč, velitel pluku měl 5 200 Kč. Lékařský zákrok, na který v Libyi nebyli odborníci, stát plně i s cestou hradil v zahraničí. Hlavní lékařská pomoc byla v Itálii.
Libye pomoc od státu EU nepotřebuje. Je to čtrnáctkrát větší země, než bývalé Československo a nesmírně bohatá. Má kvalitní ropu, nejlepší na světě. Neobsahuje síru. Arabští šejkové ze své ropy vyrobí 38 produktů, z libyjské se vyrobí 70 produktů. Za výcvik pilotů nám chtěla Libye platit ropou. Tanker b y přistavili k Adriatickému ropovodu směr Slovnaft Bratislava a měli jsme si ji libovolně prodávat. Po průzkumu v Bratislavě to nebylo možné. Museli by předělat celý Slovnaft, který je postavený na ruskou ropu. Zažil jsem v Tripolisu embargo ze strany USA. Žádné se nekonalo. Okamžitě tam byly výrobky z Německa, Japonska, Francie apod. Máslo jsem jedl z 28 států světa, dokonce i z Nového Zélandu.
Libye má kromě nafty i obrovské zásoby uranu. To byla i příčina války s Čadem v roce 1982. Když jsem působil v centru Sahary, ve městě SEBHA, měl jsem možnost mnohokrát mluvit po večerech s prospektory, kteří mapovali tato ložiska u alžírských hranic, v části zvané SARDELI. Prospektory převážel vrtulníkem polský pilot. Uměl dobře slovensky, maminku měl z Popradu.
Kaddáfí měl hodně nepřátel, vyplývalo to z nových reforem státní správy. V zahraničí ho nazývali muslimský fanatik. Je však nutné pochopit, že jediná organizovaná složka (na rozdíl od nás), je v těchto státech armáda. Jediné, na čem může sjednotit národ, je náboženství. Tam není dělnická třída. Odbory také ne. Důvodem problémů v Egyptě bylo zprivatizování 800 podniků státní správy a pokles výdělku se ztrátou zaměstnání (jako u nás). To Kaddáfí neudělal.
Málokdo pochopil, jak je organizovaná státní správa v Libyi. Domnívám se, že sotva to ví někdo ze současných státníků EU, kteří se vydávají za spasitele světa, včetně našich. Libyjská armáda je jinak organizovaná než ta naše. Mnohé věci jsou přehlednější (není to obsahem tohoto článku).
V Libyi se nekrade. Tam kradou jen cizinci. Je tam obrovská úcta vůči starším občanům. Za tři roky v Tripolisu jsem nezažil žádnou rvačku. Policie tam má nesmírnou autoritu. Auta se nezamykají. V případě porušení parkování vám policista vyšroubuje ventilky v pneumatice a hodí je do kanálu. Při protestu vám revolverem rozbije přední sklo auta. Žádný zápis neudělají. Jednou provždy budete parkovat správně. Všichni policisté jsou perfektně oblečení. A ani jednoho jsem neviděl obézního. Je to majestát. Státní zaměstnanci měli možnost jednou za 10 let vyměnit veškeré příslušenství v bytě zdarma. Též měli speciální výhodné obchody.
Zemědělské farmy budovali v Libyi Dánové. Po vybudování (závlahové systémy apod.) mohl farmu po dohodě obhospodařovat i cizinec. Využívali to hlavně obyvatelé bývalé Jugoslávie. Musel však dodávat smluvní výrobky do státního obchodu (např. mandarinky nebo vajíčka).
Kaddáfímu po převratu v roce 1969, když se z monarchie stala republika, pomohl hlavně prezident Jugoslávie TITO. Kaddáfí měl tehdy 29 let a oslovoval ho "papa" (otec). Pomohl mu v industrializaci, výstavbě cest, pošt, státní samosprávy a samozřejmě mu pomohl i vojensky. Libye má expanzivní investiční politiku v Německu, ve Švýcarsku, ale hlavně v Itálii (85 % akcií firmy FIAT vlastní Libye). Libye má obrovskou budoucnost. Na pobřeží (2 500km) nejsou žádné hotelové komplexy podobné těm v Tunisu. Libye nemá železnici, nemá rybářský průmysl. V pobřežních vodách loví ryby společnosti z Francie, Řecka a Itálie.
Budoucnost Libye závisí na tom, kdo bude vlastnit ropné prameny v zálivu Velká Syrta. Je možné i rozdělení. Z Libye se tak stane rozdělený a nestabilní stát se dvěma znepřátelenými formacemi, které se budou snažit získat vojenskou převahu jedna nad druhou bez výrazného úspěchu. Tak bude destabilizována celá severní Afrika.
Západní část Libye je bohatší i zemědělsky. Též se tam nacházejí antická římská města Leptis Magna a Sabrata, kde se narodil i římský císař Septimus Severus – v Tripolisu má nádhernou sochu.
Současná okupace Libye je nešťastná. Kromě svých obyvatel (6,5 milionů), Libye živila další 2 miliony cizinců, kteří zde pracovali. Udivuje mě mlčení afrických států.
Ing. Ladislav Naniaš, pplk. letectva příslušník 1. leteckého křídla,
Letecká základna OKBA – TRIPOLIS
Pozn. redakce: Podle posledních zpráv křižácká vojska připravují pozemní invazi. Proti Kadáfímu stojí na straně NATO také část teroristické skupiny Al-Kájda. Pokud byste tomu nerozuměli: Tentokrát jsou to ti dobří, kladní hrdinové, protože bojují proti našemu společnému nepříteli.
Zde jsou starší zprávy z března 2011 a názor českých politiků:
Převzato z Osud.cz
