Vítejte v Banksteristánu!

Reklama


Duben 22, 2011

Pojďme si už konečně vážně pohovořit. Dolar je den po dni zadupáván do země. Děje se tak záměrně, protože FED chce slabší měnu, aby podpořil vývoz a snížil skutečné břemeno dluhů bank (ano, Marto, banky jsou stále ještě v insolvenci). Heslem dne je „dolů s dolarem“, čím dál níž, což však zvyšuje ceny paliv a potravin, zatímco kupní síla průměrných amerických zaměstnanců mizí. A tento proces bude pokračovat i v předvídatelné budoucnosti, protože – jak oznámil Obama počátkem roku – Washington se zavázal, že „v příštích pěti letech zdvojnásobí vývoz“. Přemýšlejte o tom „v příštích pěti letech“. Je to stejné, jako kdyby řekl, že americký zaměstnanec bude během nějakých pěti let ponížen do chudoby třetího světa . Je to rozsudek smrti.

Nic z toho nemá co dělat se snížením nezaměstnanosti nebo zvýšením HDP. Revize čísel o růstu HDP v prvním čtvrtletí odhaluje lživost této strategie. První číslo oznámila obchodní komora – HDP vzrostlo o 3,2 %. Vzpomínáte si ještě někdo na to? Nyní jsme sklouzli na 1,4 % a některé odhady finální revize (New York Times) ve skutečnosti poukazují na pokles: „V tomto týdnu jsme zveřejnili, že několik prominentních ekonomických prognostiků snížilo své odhady růstu HDP za první čtvrtletí tohoto roku. Dnes jsme zpozorovali dokonce další pokles. Prognostická firma Macroeconomic Advisers snížila svůj odhad na pouhých 1,4 procenta ročně, když jen před několika měsíci měli toto číslo ustáleno na 4,1 %.

Firma Capital Economics rovněž snížila své odhady na 1 procento, a v upozornění pro klienty napsala:

Všechna data, která byla tento týden zveřejněna, ukazují na nezbytnost dalšího snížení našich odhadů růstu HDP v prvním čtvrtletí. Koncem týdne, kdy se usadil prach, byl tento odhad snížen na pouhé 1 procento ročního růstu. Existuje ovšem i poměrně vysoká pravděpodobnost, že se růst ekonomiky úplně zastaví.“ ("G.D.P. Estimates Slide Further", New York Times)

Jsou to všechno jenom pokusné balonky. Americká ekonomika neroste. A jak by také mohla? Platy stagnují, množství poskytnutých úvěrů se (s výjimkou studentských půjček) snižuje, a tak jediným důvodem pro pokles čísel o nezaměstnanosti je to, že stále více lidí je vyřazováno z evidence úřadů práce. Všichni to vědí. Takže, zatímco může dojít k mírnému nárůstu konzumu a maloobchodního prodeje, nenechte se zmást. Je to prostě jen tím, že dostat jídlo na stůl nebo dopravit se do práce stojí více peněz, ne proto, že by lidé začali skupovat cetky z obchodních center nebo si žít na vysoké noze.

A americký lid ví, co se bude dít; prohlédl šarádu se „zelenými výhonky“. Proto také poslední průzkum veřejného mínění deníku New York Times ukázal, že nálada občanů je na nejnižší úrovni za poslední dva roky“ a že „Američané jsou pesimističtější, co se týče hospodářských vyhlídek státu a obecného směrování, než kdy byli od prvních dvou měsíců po nástupu Obamy do presidentského křesla, kdy země stále ještě oficiálně byla v pasti velké krize. ("Nation’s Mood at Lowest Level in Two Years, Poll Shows, New York Times)

Lidé ztratili důvěru v Obamu, Kongres a vůbec celý politický proces. Vidí, že tento systém je zkažený a nadále neodpovídá vůli lidí, což je důvod, proč upadají do letargie. Je to pochopitelné. Gallupův ústav zjistil to samé. Zde je úryvek z jeho nedávného průzkumu:

Optimismus Američanů, co se týče budoucího směru hospodářství USA, v březnu klesl podruhé v řadě, a podíl Američanů, kteří říkají, že hospodářství se „zlepšuje“, spadl na 33 % – z lednových 41 %… Optimismus ohledně budoucnosti amerického hospodářství poklesl v průběhu prvního čtvrtletí napříč politickými stranami… Gallupův index důvěry v ekonomiku, který zahrnuje optimistické hospodářské ukazatele, v březnu také poklesl…“ ("U.S. Economic Optimism Plummets in March", Gallup)

Takže všechna ta propadanda o „zlatých časech“ měla nulový účinek. Veřejnost jí nepodlehla. Lidé vědí, že jsme v krizi. A jak by to mohli nevědět? Topí se ve svých hypotékách, nemohou dostat půjčky, jejich děti ani jejich strejda Arnie nemohou najít práci, a ten chlápek v Oválné pracovně pro ně přitom ani nehne prstem. Není žádným překvapením, že tolik lidí jednoduše zlomilo hůl nad kapitalismem. Jen se podívejte na tenhle průzkum pro Globescan, je to opravdu „silná káva“:

Podle dnes zveřejněného průzkumu veřejného mínění Globescanu podpora americké veřejnosti pro volnotržní ekonomiku v minulém roce prudce poklesla, a teď je nižší než v Číně. Když v roce 2002 Globescan začal zjišťovat názory lidí, čtyři z pěti Američanů (80 %) říkali, že volný trh je nejlepší ekonomický systém pro budoucnost- byla to nejvyšší úroveň podpory mezi všemi sledovanými zeměmi. Podpora začala upadat v následujících letech, pak se lehce oživila po finanční krizi let 2007/2008, ale v roce 2009 se zřítila, když propadla o 15 procentních bodů za rok, takže teď méně než tři z pěti Američanů považují kapitalismus za ten nejlepší systém pro budoucnost.“

Šéf Globespanu Doug Miller to okomentoval takto: „Amerika je to poslední místo, kde bychom očekávali takový náhlý pokles důvěry v systém volné soutěže. To vůbec není dobrá zpráva pro byznys.“

Tento výsledek znamená, že několik nejvíce se rozvíjejících ekonomik světa se vyrovnalo či překonalo Spojené státy v jejich nadšení pro volný trh. Číňané a Brazilci, z nichž 67 procent považuje volnotržní systém jako ten nejlepší, který se nabízí, jsou teď pozitivněji naladěni ke kapitalismu než Američané.“("Sharp Drop in American Enthusiasm for Free Market, Poll Shows", GlobeScan)

Uvěřili byste tomu? Číňané mají rádi kapitalismus více než Američané. Není to ironie? A nechtějte se mnou žertovat o tom, že by běžný americký zaměstnanecký „flákač“ trávil své večery tím, že by jednou rukou listoval v Komunistickém manifestu a druhou si na kytaře vybrnkával Internacionálu. To je nesmysl. Američané jsou praktičtí lidé. Vědí, že jim obě politické strany utahují šrouby, a to je ten důvod, proč je jejich podpora kapitalismu za Obamy stále rychleji nahlodávána. A to tak, že spadla o „15 bodů ročně“ od roku 2009. Je čas něco s tím dělat, Barry.

A věci jdou přitom pořád k horšímu, když Kongres začal ořezávat rozpočet tak, že vyškrtal programy a služby pro veřejnost. To ještě více přitopilo pod kotel a přesvědčilo lidi, že tento systém potřebuje rekonstrukci. Rozhodující faktory: Podmínky se budou soustavně zhoršovat, aktivita bude slábnout a hospodářství vstoupí do dlouhého období stagflace.

To všechno však neznamená, že by měl trpět Wall Street. V žádném případě. Bubliny na trhu se budou stále více nafukovat štědrými injekcemi peněžních stimulů FEDu, tak jak tomu bylo po celé poslední tři roky. Podle zprávy Bloombergu z počátku tohoto týdne neplánuje Bernanke ukončit QE2 (další etapu pumpování peněz bankám – pozn. překl.) na konci června, jak bylo naplánováno, ale bude i nadále pokračovat v recyklaci výnosů z hypotéčních zástavních listů do nákupu dluhopisů, aby zajistil, že akcie největších společností na burze (Blue Chips) budou i nadále poskytovat rekordní zisky, zatímco 42 milionů zaměstnanců je odkázáno k živoření na potravinových poukázkách a další miliony čekají, až budou vykopnuti ze svých domů. Tak takhle nějak vypadá spravedlnost, nebo ne?

Pokud jste získali dojem, že politiku diktují velké banky, máte pravdu. Přemýšlejte třeba o téhle věci: Americká vláda drží dvě sady účetních knih. Tou první je záznam o všech veřejných příjmech a dluzích. Tou druhou sadou je mimorozpočtová účetní kniha vedená FEDem. Když Kongres utrácí peníze, musí to být schváleno normálním demokratickým procesem. Když však utrácí peníze FED, prostě vypíše šek na účet, který je zajištěn „plnou důvěrou a dobrou pověstí ministerstva financí Spojených států“ bez jakéhokoli dozoru a kontroly. A dluhy, kterých dociluje, se nepřipisují ke státnímu deficitu, ani nenutí politiky, aby omezovali činnost bank. Vůbec ne. Dva biliony dolarů v podřadných hypotéčních zástavních listech a další almužny, které FED rozdal Wall Streetu poté, co zkrachoval Lehman Brothers, by mohly vystřelit deficit do stratosféry a vynutit si bankrot největších bank ve státě. To se ale neděje, protože ztráty FEDu jsou drženy „mimo rozpočet“, kde nejsou na ráně pro kongresové zkoumání. A tohle všechno jim prochází. Jediným problémem je, že bilionový projekt FEDu zajišťující PROSPERITU BANK vede k likvidaci kupní síly a snižování hodnoty dolaru. Bylo by tedy přesnější, kdybychom QE2 označili za neviditelnou daň uvalenou na zaměstnance, a ne za „peněžní stimul“ (jímž není). Pravdou je, že Bernanke záměrně obětuje dolar, aby pomohl svým podvodným bankovním kámošům zůstat nad vodou a udržet burzy „ve varu“. Čistým výsledkem této hry jsou však ohromné ztráty osobního bohatství pro všechny ostatní. To jsou skuteční poražení v Bernankeho „skořápkách“, kterým on říká Quantitative Easing.

Podíváme-li se do budoucnosti, můžeme očekávat totéž ve stále větším rozsahu. Burzy budou pokračovat v zotavování, v bilanci FEDu bude přibývat červeného inkoustu a dolar bude pokračovat ve své trýznivé cestě do zapomnění.

Celou tuhle maškarádu provozuje FED právě teď, a my ostatní jsme v roli pouhých přihlížejících, kteří to nemohou zastavit. Vítejte v Banksteristánu.

Převzato z Information Clearing House

Překlad: Stan

Přejít do diskuze k článku