Vítejte v občanské společnosti, pane Klausi

Reklama


Pan Václav Klaus, momentálně občan bez politických funkcí, ohlásil už před svým odchodem z prezidentského úřadu, že se hodlá ze všech sil angažovat ve veřejném dění. „Všem, kterým není lhostejné, co se v naší republice děje, chci vzkázat, že ani mně to jedno není a nebude. Nehodlám být pouhým divákem, když jde o tak mnoho,“ řekl ve svém posledním prezidentském projevu.


Už před odchodem z politiky začal Klaus připravovat vznik soukromě financovaného institutu, který se bude pravidelně vyjadřovat k otázkám domácího i mezinárodního dění. Sečteno a podtrženo, pokud brzy zase nezamíří do politiky, bývalý politik Klaus bude občanským aktivistou.


Před tím než ale začne naplno fungovat mezi těmi, kdo se v občanské společnosti angažují už mnoho let, měl by se možná pokusit o určitou revizi svých prohlášení na adresu občanské společnosti z minulosti. Jinak hrozí, že bude občan Klaus ve snahách „nebýt pouhým divákem, když jde tak o mnoho“, trochu zmatený.


Především by se měl vrátit ke svým prohlášením na adresu občanské společnosti jako o „nikým nevolených elitách“, které se bez mandátu chtějí vměšovat do politiky. Nebo ke svému tvrzení, že se proponenti občanské společnosti prý jen pokoušejí vytvořit nové byrokratické vrstvy mezi občanem a státem, a v podstatě tak hledají „třetí cesty“.


Zapomenuto také ještě není tvrzení politika Klause z roku 2005, že tzv. postdemokracie je potlačením demokracie v důsledku pokusů různorodých sil, struktur a skupin uvnitř státu—bez demokratického mandátu—přímo určovat nebo aspoň zásadně ovlivňovat různé klíčové oblasti veřejného života dotýkající se občanů. Za hlavní hrozbu takového ohrožení demokracie a svobody označil tzv. NGO, tedy nevládní organizace. Ještě v roce 2012, v předmluvě k publikaci Centra pro politiku a ekonomiku, nazvané „Koncept občanské společnosti: nepřítel svobodného občana?“ napsal, že občanská společnost představuje pokus elit získat podíl na vládnutí neliberálním způsobem.


Když nyní nikým nevolený občan Klaus nehodlá být jen divákem, a dokonce zakládá soukromě financovaný institut, tedy vlastně nevládní organizaci, což je podle všech politogických pouček typický projev občanské společnosti, nezbývá než usoudit, že za pouhý rok výrazně změnil na občanskou společnost názor.


Možná by měl tuto výraznou změnu postojů prokonzultovat s novým prezidentem Milošem Zemanem, s nímž během opoziční smlouvy kritizoval hnutí, jako byl Impuls 99, „Děkujeme, odejděte!“ nebo demonstrace během televizní krize jako aktivity neodpovědných elitářů, kteří chtějí dělat politiku, ačkoliv nejsou členy politických stran. Nebylo by pěkné, kdyby se Zeman za pár měsíců obul do Klausova institutu s tím, že se tento nikým nevolený elitář snaží získat podíl na vládnutí neliberálním způsobem.


Většina z těch, co se v občanské společnosti už dlouho angažují, aktivistu Klause jistě uvítá. Je dobře, že v občanské společnosti, která u nás finančně strádá, nyní bude působit alespoň jedna skutečně dobře financovaná instituce, jejíž motor začal štědře promazávat ještě před proměnou prezidenta v aktivistu přímo nejbohatší muž v zemi.


Navíc, i kdyby tento mecenáš v budoucnosti náhodou seznal, že raději bude podporovat nějakého politika, než nikým nevoleného elitáře, má nový člen občanské společnosti Klaus za sebou celý zástup jeho amnestií omilostněných tunelářů a podnikatelů, které pomohl stvořit, když byl ještě v politice. Ti by snad pomohli. Zdá se, že alespoň jedné malé části české občanské společnosti se začíná blýskat na lepší časy.


Napsáno pro Právo, 9. 3. 2013


Převzato z blogu autora na Aktuálně

Přejít do diskuze k článku