Vodárenství: Korespondence s ministerstvy pokračuje

Reklama






23. srpna jsem poslal předsedovi vlády a ministrům vnitra, financí, zemědělství, životního prostředí a pro místní rozvoj dopis (celé znění zde), v němž jsem je upozornil na příčiny toho, že z českého vodárenství utíkají stamiliony korun, a žádal o nápravu. V tuto chvíli jsem obdržel odpovědi od všech ministerstev. Na můj dopis přímo odpověděl ministr zemědělství Ivan Fuksa a ředitel Odboru veřejného plánování na Ministerstvu pro místní rozvoj Jiří Svoboda. Všichni ostatní oslovení mi napsali, že můj podnět postupují věcně příslušnému Ministerstvu zemědělství. Odpovědi z MZe a MMR  posuďte sami:

***

Ing. Ivan Fuksa

ministr zemědělství

Praha 30. září 2010

Čj. 25666/2010-10000


Vážený pane Novotný,

se zájmem se seznámil s dopisem obsahujícím informace z Vašeho více než patnáctiletého sledování dění ve vodárenském oboru.

Při privatizaci vodovodů a kanalizací byl kladen důraz na volbu jejího způsobu subjekty privatizace, kterými byly municipality. Jejich volba byla akceptována. Bylo by značně nevhodné a politicky nezdůvodnitelné, aby stát nějakým zásadním způsobem řídil způsob dalšího nakládání s tímto majetkem, který byl politickým rozhodnutím předán městům a obcím, a to včetně infrastrukturního majetku, který již dříve byl v jejich vlastnictví.

Vzniklé soukromoprávní vztahy, jejichž účastníkem města a obce jsou, mohou být ovlivněny politickým složením volených orgánů měst a obcí, ale jsou nevratné a není možné je zpochybňovat jinak, než prostřednictvím soudu.

Státní správa, kterou zastupuji, si je vědoma všech negativních specifik oborů s přirozeným monopolem, mezi které vodárenství patří a umí je v rámci možností daných právním řádem eliminovat.

S pozdravem

Ivan Fuksa

 

***

 

Ministerstvo pro místní rozvoj

RNDr. Jiří Svoboda

ředitel Odboru veřejného investování

V Praze dne 10. 9. 2010

Č.j.: 30401/2010-32

k rukám Ing. Radka Novotného

 

Věc: Vyjádření MMR k problematice a současné situaci ve vodárnském sektoru

K Vaší žádosti o stanovisko k problematice a současné situaci ve vodárenském sektoru Vám sdělujeme následující.

Úvodem je nutno zdůraznit, že si samozřejmě jsme vědomi problematické situace ve vodárenském sektoru, která má určitý vliv na veřejné rozpočty a v konečném důsledku dopadá i na spotřebitele. Nicmén musíme upřesnit některé aspekty, které s danou problematikou souvisejí, a to zejména ty, které mohou být řešeny v rámci našeho resortu.

Situace ve vodárenském sektoru je primárně zapříčiněna zejména privatizací, která probíhala počátkem 90. let, kdy docházelo zejména k převodu majetku státních vodárenských společností na města a obce a tedy na samosprávu. Tímto způsobem došlo k přenesení odpovědnosti za daný sektor na města a obce, v mnoha případech na základě dalšího prodeje akcií v provozních společnostech soukromým subjektům i ke ztrátě dominantního vlivu obcí nad těmito společnostmi.

Lze tedy konstatovat, že řešení stávajících majetkoprávních vztahů a nastavení provozních smluv je zásadně věcí samosprávy, přičemž narovnání předmětných vztahů lze z naší strany řešit pouze právní úpravou procesu výběru provozovatele vodohospodářské infrastruktury, a to konkrétně zák. č. 137/2006 Sb., zákonem o veřejných zakázkách a zák. č. 139/2006 Sb., zákonem o koncesních smlouvách a koncesním řízení. Oba zmiňované právní předpisy řeší problematiku vynákládání veřejných prostředků při realizaci řádné a transparentní veřejné soutěže, pokud v daném vztahu má být zapojen soukromý subjekt.

V případě většiny stávajících provozních smluv uzavřených mezi městy či obcemi a soukromým subjektem ještě před účinností koncesního zákna, se vzhledem k jejich nastavení jedná o tzv. koncesní vztah. Danou situaci lze řešit pouze případ od případu, a to zejména v momentě, kdy dochází ke změně stávající provozní smlouvy, pokud se jedná o tzv. změnu podstatnou, neboť pouze taková na základě judikatury Evropského soudního dvora zakládá povinnost zahájení nového zadávacícho řízení a tedy transparentní výběr vhodného uchazeče na provozování vodohospodářské infrastruktury. Není přípustné, zasahovat do již uzavřených smluvních vztahů retroaktivně. Pouze v případě žádosti o dotace na realizaci toho konkrétního projektu jsou pro ten který projekt stanoveny ze strany EU podmínky, za nichž bude dotace poskytnuta, a které se týkají především dodržení tzv. best practise, konkrétně se může jednat buď o požadavek nové a řádné soutěže na výběr provozovatele či narovnání stávajících provozních smluv co do oboustranné vyváženosti, dostatku sankcí a monitoringu ze strany zadavatele.

Závěrem je nutno shrnout, že situace ve vodárenském sektoru je problematická, což je dáno zejména, jak již bylo shora řečeno nastavením předmětných vztahů již v počátku 90. let a uzavřením nevýhodných provozních smluv v délce trvání v řádech několika desítek let, kdy v mnoha případech jsou náklady na provoz saturovány městy či obcemi a výnosy jdou opět ve prospěch soukromých subjektů. Řešení dané situace je velice složité, neboť není možno zasahovat do vztahů již uzavřených, pokud samy města či obce nemají zájem na korekci a narovnání smluv tak, aby byly oboustranně výhodné a nedocházelo tak k situacím, kdy nebudou poskytnuty dotační prostředky na výstavbu potřebné vodárenské infrastruktury.

Řešení této situace však není v pravomoci MMR, z naší strany proto může být daný stav narovnán pouze z hlediska zakotvení řádné a transparentní soutěže při výběru provozovatele na provoz vodohospodářské infrastruktury, z hlediska platných právních předpisů o veřejném zadávání. Tyto právní předpisy jsou obecnou normou, do jejichž působnosti spadá široké spektrum vztahů, konkrétní aspekty vodárenské oblasti jsou však předmětem jiných právních předpisů.

S pozdravem

RNDr. Jiří Svoboda

ředitel Odboru veřejného investování

 

***

 

Neváhal jsem tedy a napsal nový dopis „věcně příslušnému ministrovi“:

 

Ministerstvo zemědělství

Ing. Ivan Fuksa, ministr zemědělství

Těšnov 65/17, Praha 1, 117 05                                   

dne  15. října 2010

 

Vážený pane ministře,

reaguji na Váši odpověď, kterou jste zaslal jako reakci na můj dopis upozorňující na jednu z mnoha privatizačních kauz vodáren, které mají obdobný scénář po celé ČR a jejichž dopady se týkají státního rozpočtu, veřejných rozpočtů a zejména občanů. Z vodárenství v ČR každoročně a protiprávně odtékají stamilióny korun do soukromých firem, roste cena vody a stát a obec investují miliardy, které díky modelům privatizací ke svému  podnikání využívají výhradně koncerny. Upozornil jsem, že jde o problém jednání politiků napříč politickým spektrem. Problém roste a není řešen více než 15 let, i když je na něj opakovaně upozorňováno.

Vaše sdělení, že jste se se zájmem seznámil s dopisem obsahujícím informace z mého více než 15ti letého sledování dění ve vodárenském oboru, je vzhledem k dalšímu obsahu dopisu bezobsažné. Dopis není o tom, že 15 let něco sleduji, ale o tom, že se dějí věci, které by měly vadit především ministrům a politikům. Další obsah Vašeho dopisu dokládá, že čas, který byl věnován seznámení se s fakty ohledně obsahu podnětu, byl výrazně kratší (pokud vůbec nějaký) než čas, který lidé z ministerstva věnovali přípravě odpovědi, kterou jste podepsal. Vaše odpověď, že „by bylo značně nevhodné a politicky nezdůvodnitelné, aby stát nějakým zásadním způsobem řídil způsob dalšího nakládání s privatizovaným majetkem….“, musím chápat v kontextu celého obsahu mého podnětu[1], to znamená, že za značně nevhodné a politicky nezdůvodnitelné považujete také to, aby stát koncepčním způsobem řídil vodárenské odvětví a zajistil splnění závazků ČR vůči EU ve vodárenském odvětví, aby nastavil spolupráci se soukromým sektorem v podobě umožňující čerpání dotací z EU, aby zajistil volnou hospodářskou soutěž, aby zajistil kontrolu vodného a stočného, aby zajistil efektivní nakládání s rozpočtem státu a rozpočty veřejnými a zajistil zdroje pro budoucí rozvoj a obnovu infrastruktury zisků atd..      

Můj podnět se netýkal pouze privatizačních kauz. Ukazoval na  zásadní negativní stavy a jevy, které se týkají celé ČR a všech ministerstev, proto jsem na ně upozornil také ministra financí, ministra vnitra, ministra pro místní rozvoj a ministra životního prostředí. Dopis obsahoval informace o vyvádění peněz z odvětví, o zneužívání veřejných financí a dotací, o zásadní ekonomické nevýhodnosti modelů, které odmítla dotovat EU. Obsah Vaší odpovědi mne postavil před nutnost rozhodnutí. Buď akceptuji, že jste jen další figurka, která působí v politickém soukolí na ministerstvu zemědělství, která s negativním děním ve vodárenství nebude nic dělat nebo Vás upozorním na negativa ještě jednou, zdůrazním jejich důsledky a vysvětlím, že nejde „jen o privatizace“. V případě první volby, bych Váš dopis založil do sbírky již obdržených dopisů od předchozích „figurek“. Protože dopis čtete, tak víte, že jsem zvolil možnost druhou.

Státní správa, kterou, jak sám tvrdíte, zastupujete, se právní ani jinou cestou nebránila, když soukromé subjekty začaly v rozporu se stanovami vodárny ovládat, připravovat je k porcování a poté porcovat. Přitom právě státní správa definovala a zavedla omezení stanov, aby vodárny ovládnuty a porcovány být nemohly. Státní správa, úřednicí z ministerstva zemědělství i komunální politici měli doloženo, jak nevýhodné je pro stát a samosprávy privatizovat vodárny provozním modelem (zaveden v roce 2000 v Olomouci) a prodejem akcií (prodej v roce 1999 SmVak nebo prodej PVK v roce 2000 a 2002).  Státní správa nebránila vykuchání vodáren, když k tomu měla postavení i právní prostředky, zlatou akcii a např. zástupci MZE znali výsledovky těchto vodáren. Přesto hlasovali PRO vykuchání dalších vodáren. Úředníci MZE dokonce hlasovali PRO nevýhodné privatizace zisků, přitom min. 2x je FNM a Ministerstvem zemědělství pověřili pro ně nehlasovat. Lidé z nadnárodních koncernů postupně prorostli do vedení SOVAKu, který pro státní správu a se státní správou připravuje vodárenskou koncepci. Ve státní správě již několik let pracují právníci, kteří pro koncerny porcovali vodárny. O efektivním a pro stát ekonomicky vhodném chování státní správy si proto nedělejte iluze. Osobně jsem zažil, že zástupci MZE nebyli schopni spočítat kolik prostředků investoval stát a městské vodárny (většina se zlatou akcií) do vodárenského odvětví v ČR.  „Stát akcionář“ neměl výroční zprávy vodáren, ve kterých měl zlatou akcii. Úředníci ministerstva zemědělství policii dokonce otevřeně přiznali, že žádné ekonomické propočty o výhodnosti privatizací nedělali a hlasovali jen tak.

Nezlobte se, ale při znalosti výše uvedených faktů nelze mluvit a ani uvažovat o schopnosti státní správy eliminovat negativní specifika oborů s přirozeným monopolem. Bez jakékoliv hodnoty existující pojem „politická odpovědnost“ politiků nevytvoří v Praze miliardy na ČOV. Místo nich dá peníze do odvětví stát (přes MZE?) stejně, jak je dal v případě Hradce Králové. Stát, ale peníze nemá! Právě proto, aby se toto změnilo, jsem se na Vás obrátil.[2] Jste nový ministr, Vaše strana se možná čistí, chce reformy a efektivní stát. Bez důkladné a podrobné analýzy stavu, bez postavení se protiprávnímu jednání a zastavení tunelů, bez vypracování koncepce státu a její postupné realizace spojené s aktivní činnosti státu, se lidé za vodu, teplo, elektřinu a plyn nedoplatí a stát, který je již dnes bez peněz bude financovat koncernům investice.                      

Chci Vás požádat, abyste se s  fakty a negativními dopady minulého jednání státní správy na celou ČR seznámil.  Ať už dojdete k jakémukoliv závěru, informujte mne prosím, jak se na věc díváte a jaké kroky budete činit. Jsem přesvědčen, že je v kompetenci MZE, pod které spadá úsek vodního hospodářství, najít, zpracovat a realizovat zrušení pro stát a občany zcela negativních principů nastavených ve vodárenství tunelováním vodáren. Dnes reálné dění ve vodárenství jednoznačně dokládá, že platí přesný opak toho, co tvrdíte v odpovědi.  „Státní správa, která si je vědoma všech negativních specifik oborů s přirozeným monopolem, mezi které vodárenství patří, a umí je v rámci možností daných právním řádem eliminovat.“ Někteří Vaší kolegové odpověděli na můj dopis informací, že vše spadá jen do kompetence MZE, a to si rozhodně nemyslím, tak mou reakci na Vaše vyjádření zasílám na vědomí také jim a všem vedoucím členům politických stran.

Ing. Novotný Radek

Compas Capital Consult, s.r.o.

Frýdlantská 1237, 738 02

   

Příloha:  

Upřesnění a doložení některých faktů o negativním dění ve vodárenství, zejména zneužívání veřejných financí, porušování hospodářské soutěže, blokování dotací, podvodné sliby, řízená či neřízená nefunkčnost ministerstva zemědělství, privatizace zisků a zestátnění nákladů,  ekonomické nesmysly, nejdražší ceny vody a provozování vodárenské infrastruktury na úkor občanů. 

Státní a městské finance.

Evropská komise odmítla poskytnout dotaci z fondů EU přes provozní model privatizovanému Vaku Hradec Králové její důvody jsou známé a jsou dostupné na EK i na MŽP. Ministerstvo zemědělství poté Vaku H.Králové při stejných podmínkách privatizace zisků vodárny dotaci ze státních prostředků ČR poskytlo ! Ministerstvo zemědělství při znalosti výše uvedeného a při znalosti obsahu výročních zpráv Vaku H.Králové a soukromé společnosti Královéhradecké provozní, a.s. (dostupné viz.sbírka listin www.justice.cz ) ví, že každá koruna, kterou z prodeje vody dostane Vak H.Králové, je ve dvojnásobné výši vyplacena KHP. „Obrovské zisky“ Vaku H.Králové v posledních dvou letech se vytváří uměle a na úkor města H.Králové. Komunální politici zde provádí účelové majetkové operace s nákupem/prodejem akcií Vaku H.Králové do samotného Vaku H.Králové za 430 Kč/akcii a následně z Vaku H.Králové za 1000Kč/akcii městu H. Králové. Vak H.Králové nejprve kupoval své akcie (v řetězení převodů přes Veolii a její Pražské vodovody a kanalizace,a .s.)  a následně je prodal o cca 600 Kč dráž městu H. Králové. Vy by jste koupil do své firmy akcie za 450 Kč/akcii a poté je z firmy prodal své rodině za 1000 Kč/akcii? Já ne.

Vodné stočné poroste o inflaci, pokud vodárnu zprivatizujeme.

Cena vody poroste pomaleji, když vodárnu privatizujeme. Toto je nejbrutálnější podvod na spotřebitelích, ale i zastupitelích, které tato argumentace přivedla k rozhodnutí naložit s majetkem měst a zisky tvořící část vodárny privatizovat. Dokládám materiál předaný zástupcům města H.Králové. Realitu zaměstnanci MZE určitě znají !

Dotace státu a pronájem infrastruktury

Stát dotoval výstavbu ČOV Napajedla. Město Napajedla ČOV dofinancovalo a tuto ČOV pronajalo k provozování Vaku Zlín za 5 mil. Kč ročně a po privatizaci provozování v roce 2004 byla tato ČOV pronajata k provozování Veolii za 5 tis. Kč rok.  Za co bude tato ČOV za 20 let rekonstruována? Kdo to zaplatí? Komunální politici?

Nefunkčnost Ministerstva zemědělství

1)      V roce 2001 odjel zaměstnanec Ministerstva zemědělství, jako pověřený zástupce FNM  (zlatá akcie) na valnou hromadu společnosti Vodohospodářská společnost Olomouc, a.s. s tím, že se má zdržet hlasování zavádějící provozní model  s Veolií. Provozní model by nebyl přijat, protože by pro něj nehlasovala zlatá akcie. Tento člověk se hlasování zdržel, ale následně bylo hlasování opakováno a on hlasoval v rozporu s pověřením pro provozní model. Hlasování svých zástupců na valných hromadách vodáren přitom stanovili právníci MZE a lidé z FNM.  Z  porušení příkazu, jak má zástupce FNM hlasovat nebyly učiněny žádné kroky. Stát a MZE(FNM)  svou pozici ve vodárně nebrání?

2)      V roce 2002 zaměstnanec Ministerstva zemědělství a zástupce FNM hlasuje na valné hromadě Vaku Zlín PROTI zavedení provozního modelu ve Vaku Zlín. Prodejní cena provozní části podniku je cca 80 mil. Kč. V roce 2004 zaměstnanec Ministerstva zemědělství a zástupce FNM hlasuje PRO zavedení provozního modelu ve Vaku Zlín! Prodejní cena provozní části podniku je o 20 mil. Kč nižší než v roce 2002, tzn. pouhých 60 mil. Kč!  Člověk z MZE  a celé MZE se neptá na důvod rozdílu 20 mil.Kč v prodejní ceně provozní části podniku a nechce doložit ekonomickou výhodnost pronájmu?

3)      V roce 2003 zaměstnanec Ministerstva zemědělství a zástupce FNM upozorňuje na valné hromadě Vaku Zlín na protiprávní stav ve Vaku Zlín, kdy je společnost ovládaná v rozporu se stanovami Vaku Zlín soukromou společností ! Následně, ale Ministerstvo zemědělství  (resp.FNM) proti protiprávnímu stavu nic nedělá a dokonce naopak v dubnu 2004 zaměstnanec Ministerstva zemědělství a zástupce FNM hlasuje na valné hromadě Vaku Zlín dne 30.4.2004 PRO zavedení provozního modelu s Veolií. Lidé z Veolie sedí v tu dobu v představenstvu Vaku Zlín, Vak Zlín ovládá soukromá společnost a ta sama sobě nastavuje podmínky provozování na dalších 30 let!

4)      Na podzim  roku 2002 zaměstnanec Ministerstva zemědělství a zástupce FNM hlasuje na valné hromadě Vaku Zlín PRO zavedení provozního modelu ve Vodárně Kladno-Mělník. Představenstvo obsazené stejnými lidmi s Veolie jako ve Zlíně slibuje akcionářům VKM (tedy i FNM) zisk z prodeje části podniku 167 mil.Kč a dotace z EU. Realitou byla ztráta VKM ve výši 113 mil.Kč a znemožnění získání dotací. 113 mil. Kč nevydělala VKM za celou dobu od svého založení VKM v roce 1994, do privatizace v roce 2002!  Lidé na MZE se na valné hromadě na nic neptají a nechtějí informace, nechtějí doložit ekonomickou výhodnost provozního modelu pro stát, města a obce a občany? 

5)      V roce 2005 se opakuje situace z roku 2001 z Olomouce. Opět přijel zaměstnanec Ministerstva zemědělství, jako pověřený zástupce FNM  (zlatá akcie) na valnou hromadu společnosti Vodovody a kanalizace H.Králové, a.s. s tím, že se má zdržet hlasování schválení smlouvy zavádějící provozní model, ale hlasování se nezdržel a hlasoval PRO, v rozporu s pověřením od FNM.  Jak má  hlasovat přitom předtím projednávali právníci a lidí z MZE a FNM.  Stát svou pozici ve vodárně nebrání?

6)      Zaměstnanec MZE následně při podání vysvětlení policii sdělil, že si uvědomil, že by tím celý proces zablokoval ! Sdělil policii rovněž zásadní informaci, že ministerstvo v žádném případě neprovádí rozbor ekonomické výhodnosti provozních modelů pro stát. Proč tedy pro provozní model hlasuje, když neví o čem hlasuje? Za co je placený?    

 

Vyloučení Vaků z volné hospodářské soutěže a znemožnění volné hospodářské soutěže

1)      Vak Zlín a Vodárna Kladno Mělník, byly nejprve ovládnuty soukromým subjektem, který připravil  a realizoval privatizaci zisků vodárny. Jen lidé z Veolie (nikoliv i další možní konkurenti) seděli v orgánech těchto vodáren a celý režim řídili. Poté, co byly vodárny vykuchány, tito lidé odešli zpět k Veolii. Plnou koordinaci jim poskytli někteří komunální politici. Nikdo jiný neměl šanci se soutěže o vodárnu zúčastnit.  Zástupci FNM tomuto jen přihlíží a hlasují PRO předem vyvoleného ?

2)       Soud např. v případě VKM konstatuje, že akcionáři nikdy nedostali doložení ekonomické výhodnosti provozních modelů pro vodárny a města a obce, které je vlastní (ona doložit nejde), což je přinejmenším divné. Souhlasím se soudem, my na to upozorňujeme od roku 2001 a vždy jsme doložení ekonomické výhodnosti požadovali.  Na základě čeho se rozhodovali komunální politici a zástupci státu při rozhodování o zavedení provozních modelů o tom, že jejich vodárna rezignuje na správu monopolu ve prospěch jiného, soukromého subjektu ?  

3)      Jak bylo prodáváno 34% akcií  Pražských vodovodů a kanalizací, a.s.? Soutěží nebo předem vybranému zájemci? Jak je možné, že tři městem zaplacení znalci oceňující hodnotu 34% podílu PVK,  nedostali zásadní cenotvornou informaci, že s prodejem akcií je vázaná podmínka, že dojde  prodloužení monopolního postavení Veolie v Hlavním městě Praze do roku, tuším 2028? Na co jsou takové znalecké posudky vůbec  dělány ?  

   

Ekonomické výsledky a důsledky

Privatizace vodáren je realizována tak, že z vodárenství ve kterém schází peníze, odtékají peníze vybrané od spotřebitelů na účty nadnárodních koncernů.  Zisky plynoucí z prodeje vody a zisky plynoucí z pronájmu prodeje vody můžete snadno porovnat.

Dotace z EU pro takto privatizované vodárny nejsou poskytovány a politici věděli, že dotace nebudou, byli na to upozorňováni námi a byli na to upozorněni také Evropskou komisí a MŽP .

Zpráva představenstva Vaku Zlín o prodeji části podniku Zlínské vodárenské údajně splňuje zákonnou podmínku doložení ekonomické výhodnosti. Posuďte sám kolik z ní platí.

Divíte, že ve státní pokladě chybí peníze? Já ne.  V odvětví vodárenství má být investováno 100 miliard Kč. Stát a občané staví a platí 100 miliard Kč a s tímto majetkem budou  bez vlastních investic podnikat zahraniční koncerny s tím, že jen někdy platí nájem alespoň v řádech odpisů ?

 

Soukromník a efektivnější provozování

Pokud by koncerny provozovaly vodárny efektivněji, musely by dosahovat nižších nákladů a nižších cen vodného a stočného. Evidentně vyšší efektivity než městy kontrolované vodárny nedosahují, protože díky „synergiím řízení“  vedou žebříček nejdražšího vodného a stočného v České republice. Ministerstvo financí navíc opakovaně dokládá významné a časté porušování cenové regulace ze stran koncernů, kdy jsou do cen vodného a stočného kalkulovány neoprávněné náklady.




[1] Nešlo jen o informaci, že města špatně privatizují vodárny.

[2] Pan Gandalovič působil v orgánech provozní společnosti Veolie, na něj nemělo smysl se obracet.

Přejít do diskuze k článku