31. května 2013
FBI a pracovníci dalších bezpečnostních složek ve středu odhalili, že Ibragim Todašev, sedmadvacetiletý čečenský přistěhovalec, který byl zastřelen poté, co byl několik dní vyšetřován kvůli atentátu při Bostonském maratonu, nebyl ozbrojen. Zabití Todaševa a rychlé rozbití oficiální vládní historky – že byl zastřelen poté, co zaútočil na vyšetřovatele nožem – je mimořádná událost. Vrhá jednoznačené podezření na vše, co bylo zatím o bostonském bombovém útoku řečeno.
Po zprávě o tom, že Todašev nebyl ozbrojen, následovala čtvrteční tisková konference v Moskvě, kde Abdulbaki Todašev, otec zavražděného, prezentoval sérii fotografií těla svého syna z floridské márnice, které ukazují, že byl střelen šestkrát do těla a jednou do zátylku. „Chtěl bych říci, že při pohledu na ty fotografie si člověk připadá jako ve filmu,” řekl. „Viděl jsem takové věci ve filmu; zastřelení člověka a pak střelu jistoty. Šest střel do těla, jednu do hlavy.” A dodal k tomu: „Možná můj syn věděl něco, nějakou informaci, u níž policie nechtěla, aby byla zveřejněna. Možná chtěli mého syna umlčet.”
Provozovatel různých bojových umění Todašev byl známý Tamerlana Carnajeva, podezřelého ze spáchání bombového atentátu v Bostonu, který byl zabil policií 19. dubna, oba byli etničtí Čečenci a chodili do stejné tělocvičny v době, kdy Todašev žil v Bostonu.
Washington Post znevěrohodnil celou tu historku 22. května, když informoval, že „kolem střílečky FBI se vznáší tajemství,” od chvíle, kdy k ní v Orlandu na Floridě došlo. Takto podáno je to hrubé podcenění situace. Celá ta aféra volá do nebes jako zákonu se vymykající poprava a následné krytí zločinu.
Přiznání, že FBI zastřelila neozbrojeného muže, vedlo občanské iniciativy hájící lidská práva, vdovu po Todaševovi i jeho rodinu k výzvě po nezávislém vyšetřování tohoto zabití. Rada pro americko-islámské vztahy (Council on American-Islamic Relations ) uskutečnila tiskovou konferenci v Orlandu, na níž vyzvala odbor amerického federálního ministerstva spravedlnosti pro lidská práva, aby zahájila vyšetřování toho, „jak je možné, že neozbrojený muž, který nebyl z ničeho obviněn ani usvědčen, byl sedmkrát zasažen střelou, z toho jednou do hlavy.” Zaurbek Sadachanov z Moskovské oblastní advokátní komory mezitím tvrdil, že se domnívá, že tento případ byl jedním z řady mimosoudních poprav a vyzval Todaševovy přátele, kteří jej vyfotili v márnici, aby se vrátili do Ruska. „Není bezpečné být svědkem ve Spojených státech,” řekl.
Todašev byl zabit v době, kdy podstupoval dlouhotrvající výslech týmem agentů FBI za účasti massachusettské státní policie a členů protiteroristických jednotek. Maraton výslechů se konal v Todaševově bytě, kde byl vězněn a kde mu byl odepřen přístup k právníkovi. FBI i ostatní policejní zdroje po jeho zabití krmily média historkou, že Todašev byl zastřelen poté, co se pokoušel zaútočit na jednoho z agentů nožem. Některá masmédia zašla až tak daleko, že uvedla zprávu o tom, že tento mladý přistěhovalec pobodal jednoho z agentů předtím, než ho složili krupobitím střel, což je úžasný výkon vzhledem k tomu, že neměl nůž.
Vše, co teď vyšlo najevo, je úmyslná lež, která byla svědomitě opakována médii. Je však třeba poukázat, že New York Times nezveřejnily jedinou historku o Todaševovi od těch, které vyšly bezprostředně po jeho zabití v Orlandu. Stejně tak se stalo v pozdním čtvrtečním odpoledni – NYT nezveřejnily aktuální inforomace, které potvrzovaly, že Todashev nebyl ozbrojen. Bezpochyby se stalo totéž, co u dřívějších citlivých případů týkajících se zpravodajských služeb – někdo z redakčního týmu Timesů konzultoval s Bílým domem, FBI a ostatními úřady, jak co nejlépe zvládnout tento případ.
FBI i ostatní policejní zdroje také odložily tu verzi příběhu, v níž se Todašev slovně přiznal, že společně s Tamerlanem Carnajevem, podezřelým z atentátu v Bostonu, mají na svědomí trojitou vraždu v Massachusetts v roce 2011. Bezpečnostní složky tvrdí, že byl zastřelen, a to těsně před podpisem doznání k činu. Existuje dokonce ještě méně důvodů věřit této pohádce – také poslušně opakované korporátními médii – než přijmout tvrzení o tom, že Todašev nějak zatajil nůž svým těžce ozbrojeným únoscům a poté se jím na ně pokusil zaútočit.
Khusen Taramov, spolubydlící Todaševa, řekl médiím, že s ním byl společně vyslýchán až do posledního osmihodinového výslechu, při němž byl zavražděn. Řekl, že otázka týkající se vražd v Massachusetts nebyla nikdy vznesena. „Dávali nám různé otázky, jako například, jak jsme se s těmi chlápky seznámili [údajnými atentátníky Tamerlánem a Džocharem Carnajevem], jaký vztah jsme s nimi měli.” Podobně hovořila Reni Manyukan, čtyřiadvacetiletá vdova po Todaševovi. Podle ní se všechny otázky, které jí při výslechu dali, týkaly atentátu v Bostonu a nikdo se jí neptal na jejího manžela v souvislosti s vraždami z roku 2011. „Výslechy byly jenom o Caranajevovi a bombovém atentátu,” řekla. „Jak jsme ho znali a jaký vztah jsme s ním měli.” Todaševův otec v rozhovoru pro Boston Globe k tomu z Ruska uvedl: „Zabili mého syna a potom si vymysleli záminku, aby to nějak vysvětlili.”
Proč by FBI a ostatní zpravodajské a policejní složky měly lhát o Todaševovi? Když použiji frázi z Washington Post, tak tuto státní vraždu obklopuje „tajemná atmosféra”, která má vazbu na nezodpovězené otázky a mlhavé vysvětlení samotného atentátu v Bostonu. Chladnokrevné vraždění v Orlandu jen podtrhuje, že nic, o čem informují vládní představitelé nebo masmédia, co se týká tohoto případu, nemůže být nekriticky přijato. Zahrnuje to i identitu samotných atentátníků. Džochar Carnajev, který přežil přestřelku s policií, popřel podle jeho matky, která s ním od té doby poprvé mluvila, svoji účast na atentátu. Džochar byl vážně zraněn poté, co byla loď, ve které se neozbrojený skrýval, ostřelována policií. V současné době je držen v Massachusettské nemocnici a čelí obvinění z použití zbraní hromadného ničení, za něž mu hrozí trest smrti.
Jistá je jenom jedna věc, že stejně jako při útocích z 11. září a prakticky při každém dalším skutečném či zinscenovaném teroristickém činu od té doby byli údajní pachatelé známi americkým zpravodajským službám. V případě Tamerlana Carnajeva se ví, že ruští představitelé bezpečnosti upozornili FBI i CIA v roce 2011 na cosi, čemu říkali „zrejmé nebezpečí”, že je zapojen do islamistického terorismu. Existovaly zprávy o tom, že ruské úřady poskytly svým americkým protějškům dokumentaci o Carnajevových kontaktech s těmito živly v roce 2012 poté, co byl na šestiměsíční návštěvě na Severním Kavkaze, a že podobné varování vydaly i saúdské úřady. FBI přesto tvrdila, že nepřišla na nic, co by ospravedlnilo zahájení Carnajevova vyšetřování, a že mu bylo povoleno vrátit se z Ruské oblasti, která zahrnuje Čečensko, v němž islamističtí separatisté v 90. letech vedli dvě války proti Rusku, aniž by byl vyslýchán imigračními, celními či jinými úředníky.
FBI se navíc se žádnou z informací, jež o Carnajevovi obdržela, nepodělila ani se státní, ani s místní policií v Massachusetts, přestože s nimi spolupracovala ve společné protiteroristické jednotce. A teď se ukazuje, že jedna z mála osob ve Spojených státech, která případně mohla vysvětlit vazby Carnajeva na Čečensko, byla zastřelena americkými agenty stylem, který připomínal popravu. Byl to ten případ muže, který příliš mnoho věděl? Mohl se Carnajev s Todashevem podělit o nějaké informace, které ohrožovaly tajné operace amerických zpravodajců? Vměšování zpravodajských agentur Spojených států podporou islamistických separatistických sil v bývalém Sovětském svazu a využíváním těchto jednotek jako loutkových jednotek v zemích jako Libye a Sýrie je dobře známa. Je možné, že byl Tamerlán Carnajev nějak zapojen do těchto vazeb?
Téměř každý větší teroristický incident na americké půdě po 11. září byl inscenován FBI pomocí agentů provokatérů, kteří poskytli vše potřebné pro útok do chvíle, kdy byli jejich obětní beránci zatčeni a mohlo být vyhlášeno další vítězství ve „válce proti terorismu”. Byl toto stejně zinscenovaný případ, který se vymkl z rukou, nebo mu snad bylo umožněno, aby pokračoval? Bostonský atentát posloužil jako záminka k provedení bezprecedentní uzávěry celé metropolitní oblasti, v níž byla dočasně zrušena lidská práva a bezpečnostní síly provedly něco, co připomínalo „vojenský převrat na nečisto”.
Zavraždění Ibragima Todasheva agenty FBI je příznačná pro zemi, v níž si armáda a zpravodajské služby uzurpují stále větší podíl na moci a na demokratická práva pracujících, tedy práva velké většiny obyvatel, probíhá nelítostný útok. Taková vraždění v režii státu jsou varováním, že se přípravy na diktátorskou formu vlády dostaly v Americe do hodně pokročilého stádia.
Zdroj: Global Research
