Pokud sociální demokracie propadne nesvornosti, odneseme to všichni.
Brněnský sjezd ČSSD dopadl v zásadě podle očekávání. Mnozí tušili, že vítězství nového předsedy bude jen těsné, i když nikdo si nemohl být jist, který z obou kandidátů se vítězem stane. Předpokládalo se také, že ten, který prohraje, bude mít i se svými lidmi zastoupení v nejužším vedení strany.
Karty jsou tedy rozdány. Bohužel se zatím neví, zda na vysokou výhru, anebo na ostudnou prohru. To se ale dozvíme poměrně brzy. Na výhru sociálních demokratů je rozdáno, pokud nové vedení strany vytvoří sehraný tým. Nic by tomu nemělo bránit. Z odpovědí pana Sobotky i pana Haška na deset všetečných dotazů, které jim byly před volbami položeny, se dá usoudit, že názorově jsou prakticky na jedné lodi. Rozdíly byly nepodstatné ve srovnání se shodami na základních věcech: současná vláda by měla co nejrychleji odejít, její asociální reformy nejsou nevratné, záchrana sociálního státu je možná. Oba muži v čele ČSSD si velice dobře uvědomují, že pokud by v některé z těchto tří otázek zapochybovali, jejich strana by neměla voličům co nabídnout. Události by ji pak o to rychleji přerostly přes hlavu.
Kritici si stěžují na absenci charismatických vůdců. Pokud se jedná o kritiky pravicové, lze jejich stížnost považovat za formu čirého masochismu. Má snad strana modrých ve svém čele charismatickou osobnost? Předseda ODS je pozoruhodný snad jen tím, o kolik kilogramů se mu daří přibrat po každém úsporném opatření, které vláda prosadí. Charisma formálního předsedy TOP 09 muselo stát zadavatele billboardů majlant. A charisma Radka Johna, formálního předsedy strany do počtu, ohodnotila palcem dolů většina jeho podřízených, kteří se nebáli podepsat pod žádost o jeho co nejrychlejší odchod.
Nezapomeňme však na poslední možnost. Sociální demokraté mohou využít nového složení svého vedení k tomu, aby vyhráli příští (myslím ty předčasné) volby s velkým náskokem. Mohou však všechno ztratit. Stačí, když zapomenou, že bez nich bude jedna asociální vláda jen nahrazena jinou a zbytky sociálního státu vytunelovány.
Pokud sociální demokracie propadne nesvornosti, pak je jisté jen jedno. Lidé, kteří už starostmi nevědí, kudy kam, budou se tam chtít dostat zkratkou. A to by odnesla nejenom pravice.
Autor je sociolog, profesor Ostravské univerzity
Publikováno v aktuálních Literárkách 12/2011
Převzato z Literárek
