Vyklepáno z knih 3: Starověká Čína v podání Egona Bondyho

Reklama


Čínské slabikáře jsou složeny z vět filosofů a první věta je citátem z Mencia: Člověk je svou přirozeností dobrý. Výroky filosofů se stávají lidovým rčením a lidová přísloví filosofickými větami. Čínská filosofie je vždy spjata se společenským životem, filosofové jsou společenští myslitelé. Když stát prospívá, vládce naslouchá lidu. Když má stát zaniknout, naslouchá vládce duchům.

***

Cesta Nebes je vzdálená, zatímco Cesta člověka je blízká – jaký smysl má poznávat Cestu Nebes?

***

Čínská společnost byla vždycky areligiozní, nenáboženská, atheistická.

***

Otrokářství v Číně nikdy neexistovalo.

***

Systém státních zkoušek dával možnosti všem odborníkům, žádná privilegovaná vrstva rodem či bohatstvím neexistovala. V Evropě tohle začali zavádět na přelomu 18.- 19. století a v Anglii bědovali aristokraté, že se Anglie počínšťuje. Čínský superstabilní systém nebyl založen na privilegiích ani na moci peněz, s čímž my v Evropě nemáme naprosto žádnou zkušenost.

***

Konfucius: Nejprostší strava a k pití voda, ruka pod hlavou místo polštáře, i tak je možno být šťasten. Ale nespravedlivě nabyté bohatství a pocty jsou pro mne jak po nebi plynoucí oblaka. Přál bych si, aby mi bylo dáno ještě několik let, abych mohl studovat Knihu proměn – pak bych se snad mohl vystříhat nejhrubších chyb.

***

Jsem člověk, který ve svém usilování zapomněl na jídlo a ve svém štěstí na starosti a nevšímá si ani, jak přichází stáří.

***

Nenarodil jsem se s věděním.

***

Jak polepšit lidi? Nechť zbohatnou, teprve pak budou moci žít jak se sluší, odpověděl Konfucius.

***

Když dělám chyby, určitě to lidé poznají. To je mé štěstí.

***

Už dny a noci jsem se napřemýšlel o správném vedení života, nejedl a nespal. Pokoušel jsem se na to přijít sám, ale naprosto k ničemu to nevedlo. Je lepší se učit od jiných.

***

Nikdy nestřílel lukem na sedícího ptáka, nikdy nelovil ryby sítí, pokládal to za nefér jednání.

***

Humánnost je základní kosmický, ba přímo ontologický princip.

***

První opatření správné vlády je zajistit materiální potřeby lidí, na druhém místě je dát jim vzdělání.

***

Jak může stát prosperovat, když vládci žijí v přepychu a lid strádá? Správný vládce se pozná podle toho, že lid je spokojen. Odírání lidu daněmi je jednání krátkozraké, ba zločinné.

***

Což mají Nebesa ústa, aby mluvila?

***

Mo-Ti, žil přibližně v l. 479 – 381 př.n.l.: Byl zapřísáhlým pacifistou. Když někoho nenávidíme, tak jsme jím také nenáviděni. Když někomu ubližujeme, bude jím ubližováno také nám. Když někoho milujeme, jsme jím také milováni.

***

Lidé se musí dosyta najíst, teple obléci, po práci odpočinout, plýtváním nesmí být lidská práce zmrhána. Vše, co tomuto zabraňuje, je nemorální, vše, co to umožňuje, je morální! Jedná se mi jenom o to, z čeho mají lidé prospěch.

***

To co je u jednotlivce považováno za nejhroznější zločiny, to je ve válce prohlašováno za čest a odměňováno.

***

Nepracující velmoži jsou vlastně lupiči práce lidu.

***

Meng-ć (Mencius), 372 – 286 př.n.l.: Bez vzdělání by se lidé i s dobrou materiální úrovní stali zvířaty.

***

Svět je všude a vždycky ve zmatených poměrech, kdo a proč by ho měl měnit?

***

Sung Sun pracoval jen tolik, aby měl na denní obživu. Byl hrdý na to, jak má málo přání.

***

Mencius říkal, že nezaměstnaní učenci maří čas nerozumnými diskusemi.

***

Číňany nikdy nenapadlo, že by svět nebyl skutečný, jak to např. napadlo Parmenida a indické filosofy. Je to zvrácená obsese árijského plemene hledat zásvětní svět, je to touha po smrti a odvrácení se od smyslové radosti pozemského, z toho plynou válečnické, dobyvačné až genocidní aktivity, a je otázkou, zdali ona zásvětní orientace je správná a funkční. Evropané a Indové hledali pravou skutečnost za tímto světem, Číňané hledali zákony tohoto světa.

***

Tao je Cesta, pohyb, a ten vytváří vše. Pro nehybné platónské a aristotelovské jsoucno je naprosto nevysvětlitelné, jak a proč dalo vznik světu a všemu v něm.

***

Čuang ć: Žádné vlády není potřeba, každá vláda je špatná, jediná dobrá vláda je žádná vláda. A když je nám naopak vláda vnucována, pak lupiči a vrazi jsou věšeni, ale čí jsou vlastně jejich hříchy? Zdaž ne těch, kteří vnesením rozdílu v bohatství mezi lidmi způsobili, že musí být vláda, spravedlnost a tresty smrti?

***

Jeden opičář řekl svým opicím: Ráno dostanete tři ořechy a večer čtyři. Opice se hrozně zlobily. Opičář tedy řekl: Dostanete ráno čtyři ořechy a tři večer. Opice se radovaly.

***

Sun-ć 298 – 238: Člověk je svou přirozeností špatný. V člověku neexistují žádné přirozené ctnosti, ale jen vrozené potřeby a žádosti zcela materiálního charakteru jako potrava, sex, chtít se mít dobře, strach ze smrti a pod. V důsledku toho je člověk svou přirozeností špatný a všechno, co je v člověku dobré, je jeho vlastním dílem. Žije ve společnosti a snaží se být dobrým. Je to výsledek všech společenských faktorů, je to výsledek působení lidské civilizace a její kultury. Jedině když lidé spojí svoje síly, mohou obstát a mohou ovládnout přírodu a vesmír!

***

Všichni lidé mají stejné vrozené schopnosti a jsou si rovni. Člověk z ulice, mudrc a vrahoun se přece narodili se stejnou přirozeností. Ale je to kultura, která umožňuje člověku být dobrým a ne vrahounem. A kultura, to jsou obřady! Konat obřady je výraz lidské kulturnosti. Je to doklad toho, že člověk se sám vytvořil a odlišil od ostatního světa. Rostliny, zvířata, větry a hvězdy také nějak žijí, jsou, ale člověk se od nich odlišuje tím, že ze všech normálních, všeobecných věcí existování a žití dělá kulturní hodnotu. Kdyby se nedělaly žádné obřady při smrti a narození, zajisté by se nadále umíralo a rodilo. Kdyby se nekonaly prosby za déšť, jistě by taky pršelo. Kdyby se nekonaly věštecké obřady, všecko by se stalo tak jak tak. Ale to vše nedělat by znamenalo zezvířečtění, lidstvo by zapadlo opět mezi zvěř. Věru člověk ví, dobře ví, že mrtvý je navždy mrtev, žádný duch či duše po něm nezůstávají a nač potom např. vůbec truchlit? Protože tento cit je lidský a prohlubuje se kulturním obřadem v pietu. V Evropě jsme ztratili živé obřady a svátečnost vůbec!

***

Stát je nutný ze dvou důvodů. l. Potřebujeme společenskou organizaci, protože člověk je od přírody špatný a za 2. protože panuje ekonomický nedostatek. Proto musí být pevná ruka, neboť sobectví jednotlivců by zavedlo poměry ještě brutálnější, než jsou poměry za tzv. „osvícené despocie“.

***

Něco vědět není tak dobré, jako něco udělat.

***

Zatímco o otroky se v antickém světě „slušní lidé“ principiálně nezajímali (pro Aristotela otrok neměl duši, pro Catona byl otrok jen mluvící nářadí), čínský člověk byl člověk! Dokonce i vládnoucí třída si uvědomovala, že na něm záleží. Vládnout se musí podle zákonů platných stejně pro všechny, i panovník sám zákony musel být vázán! Konfucius protestoval, protože tím se prý ruší rozdíl mezi vznešenými a obyčejnými lidmi.

***

Chan Fej byl pro pořádek, moc a zákony, ale proti vykořisťování a znevolňování. Nezdařilo se. Byl pro spravedlivé rozložení daní, pro spravedlivé rozdělování společenského výtěžku, pro organizovanou podporu slabých, starých a nemocných. Neuskutečnilo se. Byl pro svobodné rolníky a proti parazitujícím boháčům a zahalečům. Nerealizovalo se to, ba naopak. Chan Fej tedy nebyl poslední v dějinách, kdo zasel něco, z čeho vzešlo cosi jiného.

***

První je přivést do pořádku stát. K tomu je nejdříve třeba dát do pořádku poměry v rodině. K tomu je ovšem potřeba kultivovat vlastní život. K tomu je opět potřeba nejprve napravovat vlastní mysl. K tomu opět je třeba vypěstovat v sobě ryzost vůle. K tomu je potřeba rozšiřovat své vzdělání a rozšiřovat poznání spočívá ve zkoumání věcí. (Míra, uměřenost, rovnováha, vyváženost, střed, obyčejnost.) Jestliže je dosaženo ryzosti vůle, je mysl napravována, individuální život kultivován, rodinné vztahy správně uspořádány a to pak umožňuje přivést do pořádku stát.

***

To, co Nebesa přikazují člověku se nazývá přirozenost. Sledovat svou přirozenost se nazývá Tao. Pěstovat Tao se nazývá vzděláváním. To, co je Tao, není možné opustit ani na okamžik. Co je možné opustit, to není žádné Tao.

***

Když ještě není vzbuzena radost ani hněv, smutek ani veselost, to se nazývá vyváženost. Když jsou vzbuzeny, ale jsou uměřené, to se nazývá harmonie. To co je vyvážené, je velkou podstatou Podnebesí. To, co je harmonické, je všeobsáhlým Tao Podnebesí. Je-li dosaženo vyváženosti a harmonie, zaujímají Nebesa i Země své pravé místo a deset tisíc věcí a bytostí řádně prospívá. Harmonie je dílem kultury.

***

Co nechceš, aby jiní dělali tobě, nedělej jim. Jednej s bližními tak, jak bys chtěl, aby jednali s tebou.

***

Tchang Čen (1630-1704): Všichni císaři jsou loupežníci a spolu s úřednictvem jen okrádají lidi. Jedna večeře v císařském nebo knížecím paláci stojí tolik, jako roční výdělek přičinlivého rolníka. (Ve skutečnosti mnohem víc, dodává Egon B.) a ještě jim ani ta večeře nechutná, tak jsou přežraní. Ono se to nezměnilo. Přitom je vyráběno dost. Stačilo by jenom nezasahovat do výroby a distribuce, protože tyto zásahy jsou vždy rušivé. To říká Tchang Čen!

***

Utopie: Během tři sta let dojde k vytvoření jediného světového státu, bude jenom jeden jazyk, ekonomicky všechny části světa budou vyrovnány, zmizí rodina, manželství se budou uzavírat pouze na rok, vše budou dělat stroje, bude syntetická strava, náboženství zmizí, zbude pouze taoismus a buddhismus a pouze „procházení se nebesy“.

***

Čína nezná kategorii hříchu, posledního soudu, pokání, lásky k bohu, božího hlasu ve svědomí, duše, milost, odpuštění. Otázka zní, zdali jsme my zbytečně nevláčili po tisíciletí soubor infantilních představ a předsudků, nebude lepší to s klidem na stupni reflektovaného racionalismu opustit?

***

Světových stran je v Číně šest, navíc je vzhůru a dolů!

***

Je v zákonitosti světa, že nic nemůže trvat věčně bez aktivity. Věc, která je upevněna a pevně určena, nemůže vydržet dlouho. Být trvale, znamená měnit se podle okolností. To je všeobecná zákonitost.

***

Není žádné jsoucno, které by mohlo existovat izolovaně! Vše se musí odlišit od něčeho druhého, jinak by nemělo existenci! K existenci patří definitivně pluralita, není možné žádné „jediné jsoucno“.

***

To, co nezná pohyb od vzniku k zániku, je neskutečná představa, je to něco, co nemůže existovat, nikde taky neexistuje. I kdyby se nám zdálo, že něco takového jest – není to pravda: nemůže být!

***

Všechny věci jsou různé, jsou individuální, rozličné, teprve tak mezi nimi může být vztah. V identitě není vztah.

***

Čím ušlechtilejší a hlubší jsou filosofické a etické teze nějakého systému, tím hroznější je jejich zneužití, když k němu společensky dojde.

***

Ono toho na tom buddhismu konec konců moc není, povzdechl si (asi) Fan Čen.

***

Fan Čen, šesté století: Duše a tělo je jako ostrost a nůž. Odejměte ostrost a není nůž, odejměte nůž a není ostrost. Ještě jsme neslyšeli, že by nůž zmizel a ostrost zůstala. Jak může zmizet tělo a duše přece zůstat?

***

Hora je každý den jiná, a to platí o všem, včetně mne.

***

Bylo-li by hřmění a blýskání projevem Nebe, proč neslyšíme Nebesa smát se?

***

Hmyz žere obilí a ubírá lidem potravu. Nemohl by hmyz říci, že lidé ubírají potravu- obilí – jemu?

***

Jing a jang plus pět živlů plus roční doby plus osm trigramů a 64 hexagramů plus hudební tóny plus nálady vládce plus lidské skutky = celý vesmír. (Čínská kabala).

***

Lao-ć radí vládci: Buď slabý, nech věci být jak jsou. Vládci, kteří se vměšují do života lidí, si koledují o problémy. Tao učí o bezvýznamnosti důležitého. Voda si vybírá spodní, bezvýznamné cestičky když vsakuje do země a nikým nepovšimnuta poskytuje výživu rostlinám, lidem i zvířatům. Čím níž se dostane, tím je důležitější.

***

Abychom mohli zvítězit, musíme se nejdříve zbavit touhy zvítězit. Jakoukoliv činnost by měl člověk vykonávat jen pro ni samu a ne s vidinou nějakého zisku či chvály.

***

Vládnout veliké zemi je stejné jako smažit malou rybu. Když se v ní budeš rýpat, zničíš ji.

***

Taoismus přitahoval neúspěšné, rozčarované a bezprávné. Tao lze předávat, ale nikoliv vlastnit.

***

Protiklady neexistují, nýbrž jeden druhého doplňuje. Každá věc existuje pouze ve vztahu k druhé věci. Dobro a zlo, ano a ne, nejsou od sebe příliš vzdálené, cesta přírody není ani špatná ani dobrá, prostě je. Když posuzujeme svět z hlediska našeho života, tak se náš život zdá být životem jepice. Když však posuzujeme svět z hlediska naší duše, potom se svět podobá jepici.

***

Lao-ć: Kdo nakládá se světem, chtěje ho získat, vidím, že neuspěje, neboť žádné konání nestačí získat svět. Nezasahováním dobýváme svět. Činem je nečinnost, prací je zahálka. Neovladatelnost lidu pochází z toho, že vrchnost je příliš činorodá.

***

Čuang-ć: Jak vím, že radost ze života není pouhou falešnou iluzí?

***

Věda v Číně sloužila vládnoucí byrokracii a měla organizovaný a kolektivní charakter, zatímco v Evropě byla záležitostí jednotlivců. Čínská věda až do Newtona stála nepoměrně výše než evropská. V Indii a Egyptě upevnila vládnoucí byrokracie své postavení navíc kastovními právy. Kněžstvo a vyšší úředníci měli monopol na vědění a více než o jeho rozvoj a znásobení se starali o jeho zachování a ochranu.

***

Konfucius: Překonat špatné zvyky je možno jenom dnes, zítra už ne.

***

Wag Čchung: Vůle nebes neexistuje. Jak je možné se řídit tím, co není?

***

Kdo má pochybnosti o současnosti, nech prozkoumá minulost. Kdo nerozumí budoucnosti, nechť pohlédne do minulosti.

***

Hliněný drak může mít stejný účinek jako drak pravý, protože dokáže stáhnout z nebe na zem déšť.

***

Zda se někdo stane moudrým či nikoli, to záleží na jeho nadání. Zda se však šťastně uplatní nebo ne, to záleží na době. Někdy člověk vynikající nemá štěstí a zůstane dole. Nebo člověk povrchní a špatný má štěstí a dostane se nad ostatní. Ctění a vážení lidé nemusí patřit k moudrým, protože jejich postavení záleží na náhodě. Není jediné vysvětlení v otázce získání či nezískání štěstí. Jsou zavrhovány rozumné výroky, moudří a nejmoudřejší se setkávají s obtížemi. Jao byl zmatený, Šun chtivý, král Wu zabíjel a mrzačil, Tchaj Kung potlačoval vzbouření. Byli chtiví a hrubí a ve svých akcích jednotní, proto dosáhli úspěchu.

***

Dostane-li se nám něčeho bez usilování a vytvoří-li se něco bez práce, pak se to nazývá úspěchem.

***

Obyčejní lidé nedovedou najít hranici mezi úspěchem a neúspěchem, vychvalují úspěšné a pomlouvají neúspěšné, zakládají na výsledku a na hotové věci, nemohou však posoudit činy a zhodnotit nadání spolu se schopnostmi. (Životní energie, výraz známý už tehdy!)

***

Ostrá zbraň mířila na jeho hruď, zakřivená dýka se dotýkala jeho hrdla, takže stál na pokraji záhuby, ale místo toho se vrátil k životu. Měl dobrý úděl, takže se setkal jen náhodou s pohromou a nemohl být zahuben.

***

Výroky I Jinovy byly přijaty, Lu Wangovy návrhy byly upotřebeny – byla to příhodná doba pro uplatnění.

***

My, vaši ministři, po důkladném projednání s učenci rozsáhlých znalostí navrhujeme: Ve starověku byli Nebeský Suverén, Pozemský Suverén a Vysoký Suverén. Vysokému Suverénu byla prokazována nejvyšší úcta. Vaši ministři, postupujíce riziko smrti, navrhují vám ctihodné označení: Nechť se vy králi, nazýváte Vysokým Suverénem, vaše rozhodnutí nechť se nazývají dekrety a vaše nařízení edikty. Syn Nebes nechť se sám označuje jako Nepostižitelný. Král odpověděl: Zavrhuji Vysoký, přijímám Suverén. Přidávám z dávného starověku označení císařské hodnosti. Mým označením tedy bude Svrchovaný císař. (221 před K., Š Ti 6,22)

***

Lu Pu Wej byl obchodníkem a ptal se svého otce: Jak velký zisk lze získat obděláváním polí? Odpověď byla: Desetinásobný. Jak veliký zisk lze získat obchodem s perlami a nefritem? Stonásobný. A jak velký zisk lze získat dosazením vládce státu? Odpověď byla: To nelze ani odhadnout. Lu Wej pravil: Pracuje-li člověk co nejtvrději na poli, nezíská ani dostatek prostředků pro teplé oblečení, nebo na výživné jídlo, avšak zisk z ustavení státu a dosazení jeho vládce bude trvat celé pokolení. Chci tam zajít a udělat to. I Žen, syn vládnoucích Čchinů, je rukojmím ve státě Čao a žije ve městě Liao. Lu Pu Wejova spekulace vyšla. Č Čchu jej jmenoval vévodou a vrchním rádcem. Syn Č Čchua, mladý Jing Čeng byl nastolen 2. července 247 před K. ve věku třinácti let, poslal Lu Pu Weje do vyhnanství a ten raději spáchal sebevraždu. Riziko pro Lu Pua bylo přece jen velké. (Čan Kuo Cche, Dějiny Čchinů 5)

***

Diplomatické akce Válčících států připomínaly složitou rozehranou šachovou hru, nejen mezi dvěma, ale více partnery. Jakákoliv akce jednoho státu proti druhému vyvolala reakci i dalších států.

***

Stará čínština znala pojem špion (doslovně protišpion), patřil k nim i Konfucius.

***

Čchinové zavedli kromě několika trestů smrti i popravu viníka spolu s vyhubením rodiny do třetího stupně příbuzenství. Tresty za doby Čhiu: Bičování, tři léta nucených prací při obstarávání topiva pro chrámy předků, vypálení znamení spojené s nucenými pracemi, deportace a konfiskace majetku (stavba zdí a chrámů). Tresty smrti: Poprava a pohození mrtvoly na tržišti, useknutí hlavy, přeseknutí těla v půli, roztrhání těla mezi rozjetými vozy, naházení lidí do příkopu, odtrhávání končetin, pálení počínaje od hlavy, vylamování žeber, uvaření v kotli. Nejtěžší byl patrně paterý trest smrti spočívající za 1. vypálení znamení na čele, za 2. uříznutí nosu a nohou, za 3. bičování, za 4. oddělení hlavy od těla a za 5. vystavení na tržišti.

***

Kdo odtrhuje občana od práce v zemědělství a podle potřeby ho nutí odcházet do války, kdo zavádí občana k planému přemýšlení, ten musí být zlikvidován. Nadměrné vzdělání je zásadně škodlivé. Potřebné jsou jen znalosti zemědělské a řemeslnické. Knihy jsou zcela nepotřebné a matoucí. Nejlepším řešením by bylo spálit je.

***

Lidé jsou rozděleni do kolektivů po deseti členech, kteří za sebe vzájemně ručí. Každý byl povinen oznámit každý trestný čin ostatních, jinak byli potrestáni stejně jako viník. Toto vzájemné ručení se stalo součástí čínské společnosti. Tresty byly ovšem doplněny soustavou odměn. Bylo 18 hodnostních stupňů a nebylo možné dosáhnout vyšší hodnosti například protekcí či původem.

***

Reforma zemědělství: Text zní: Byly odstraněny stezky a meze mezi poli, aby byla získána orná půda.

***

V roce 348 před K. byla zavedena daň z plochy půdy a zrušena daň podle dosažené úrody.

***

Mencius: Člověk je v podstatě dobrý, ale může být špatným prostředím a nedokonalou výchovou zkažen.

***

Sun Č: Člověk je od přírody lakomý, sobecký a zlý. Úkolem výchovy je vlastně jeho převýchova, a to třeba i násilnými prostředky. A jestliže individuálním úsilím nelze dosáhnout nápravy, pak ve společnosti není místa pro individualitu, nýbrž je nutné naprosté podřízení člověka a všech státu.

***

Š Ti – Síla státu: Vaše moudrost, ó veliký králi, dostačuje k tomu, aby byla zničena údělná knížata, aby bylo uskutečněno vaše císařské poslání a sjednocena celá země stejně snadno, jako se smete prach na kamnech. To je příhodná doba, která se vyskytne jednou za 10 tisíc generací. Jestliže se nyní opozdíte, místo abyste si okamžitě pospíšil, pak údělná knížata zesílí, sjednotí se dohodami od severu k jihu. Pak již nedokážete uskutečnit sjednocení i kdybyste měl tak dokonalé schopnosti jako Žlutý císař. (Tuto zprávu přednesl v roce 246 před K. čchinskému králi Jing Čengovi nevýznamný úředník Li Š. Král uposlechl a sjednotil celou Čínu.) Li Š měl dost věčných úvah o morálce a sebevýchově, opustil své učitele a odešel přednést králi onu výše uvedenou řeč. Jing Čeng seděl tehdy na trůně pouhý rok a nebyl starší čtrnácti let. Li Š pak zastával úřad „ministra z ciziny“.

***

Po sjednocení Číny byla provedena konfiskace zbraní, ty byly roztaveny a ulity z nich zvony.

***

Jing Čeng odmítl dosadit své příbuzné (i syny!) do dobytého území. Říše byla rozdělena do 36 komanderií a do nich byli ustanoveni guvernéři, vojenští velitelé a kontroloři. Všichni tři měli stejné postavení, stejnou úroveň, a už jenom jejich vzájemná nevraživost byla zárukou jakési rovnováhy, nebezpečí místních spiknutí bylo skoro odstraněno. Komanderie byly značně rozsáhlé územní jednotky, a proto byly rozděleny na okresy a ty na újezdy, vždy po deseti vesnicích. Čchinové dovršili systém byrokratické správy, která zaručovala mimořádnou stabilitu a pevnost.

***

Přesný překlad čínského názvu pro vlastní říši je: „Vše pod nebesy!“

***

Spálení knih v roce 213 před K. Text: Zničení nebudou podléhat knihy o lékařství, farmakologii, věštění pomocí želvích krunýřů a přesličky, knihy o zemědělství a o ovocnářství. Konfiskace a zničení Knihy písní, Knihy dokumentů a výroků různých filosofických škol napsané pro ohlupování prostého lidu, bylo provedeno proto, aby v říši nebylo nikoho, kdo by se na základě minulosti stavěl proti přítomnosti, proti právnímu řádu a nařízení. (Š Ti 87,13)
V královské knihovně samozřejmě tyto knihy zůstaly, byly jen vzaty širokým vrstvám. Spálení knih nemělo žádné katastrofální důsledky, nebylo to kulturní barbarství, jak se to snažili dokazovat konfuciáni. Další studium těchto knih nebylo zakázáno, ale bylo jen omezeno na okruh spolehlivých učenců. Nelze toto spálení knih například srovnávat s literární inkvizicí mandžuského císaře Čchieu Lung (1736-1796), která soustavně ničila stovky knih včetně jejich autorů.

***

V roce 217 musela být říše v naprostém pořádku, protože historik Š Ma Čchieu nenašel jedinou událost hodnou zaznamenání.

***

Nejlepší ochranou hranic nejsou pevnosti, nýbrž usazení čínští rolníci-kolonisté.

***

Edikt Prvního Svrchovaného Císaře: Jsem Prvním Svrchovaným Císařem a následující generace se budou označovat čísly – druhý, třetí až do tisící a desetitisící generace, které se na věky budou řídit touto zásadou.

***

Druhý svrchovaný císař Chu Chaj rozhodl, aby všechny ženy jeho předchůdce, které neposkytly svému pánovi mužského potomka, jej mají následovat i do hrobu, aby tam mohly nahradit své nedostatky.

***

Císař nebyl jen vládcem říše, ale i celé přírody. Když byl zastižen bouřkou, vyznamenal strom, který mu poskytl úkryt, titulem hodnostáře pátého stupně. Jindy potrestal horu, která propouštěním větru ohrozila přeplavení přes řeku tak, že tři tisíce trestanců muselo vykácet stromy na hoře a takto obnažené místo nabarvit červenohnědě, protože to byla barva trestanců.

***

Dlouhá zeď: Zdi nebyly omezeny jen na sever, dříve jednotlivé státy stavěly zdi proti sobě, na jihu např. státy Čchu a Chan. Nynější severní tzv. Dlouhá zeď je vzdušnou čarou dlouhá asi 2.720 km, celkové měření nebylo nikdy provedeno. Dnes měří asi 4.800 km. Začíná u hranice s Koreou a průsmykem mezi horami a končí v průsmyku Ťia Ju Kuan, v blízkosti dnešního města Šan Tan v provincii Kau Su. Je to jediné lidské dílo, které by bylo viditelné z Měsíce. Výška sedm a půl metru, základ též sedm a půl metru, nahoře šířka pět a půl metru. Pevnosti jsou umístěny pravidelně po 3 km. Pozorovatelny vojáků po sto dvaceti metrech od sebe. Hodnota díla: 600 miliónů pracovních dnů, nepočítaje v to dopravní náklady. Neomezovala jen pohyby kočovníků, ale též zabraňovala útěku čínského obyvatelstva. Při velkém počtu zdí, nebylo vždy snadné určit, která z nich patří k systému Dlouhé zdi. (Marco Polo se o zdi nezmiňuje!)

***

Nařízení z doby Čchin: Silnice sjízdné cvalem musí mít šířku šest metrů, prostřední pruh je vyhrazen císaři, stromy od sebe vzdálené šest až devět metrů po obou stranách silnice. Kola všech vozů musí mít stejný rozchod.

***

Poslední vládce je nutně špatný, protože jinak by přece nemohl být poslední.

***

Čínská propaganda: Vše před nastolením jednoty (před sjednocením), bylo špatné.

***

Š Ti 87,13: Lid už nemá majetek, jeho síly jsou vyčerpány a nemá z čeho žít. K tomu přistupují ještě kruté zákony a ostré tresty, které vedly k tomu, že v zemi již ani otec a syn nemohou žít ve vzájemném klidu. (Vybuchlo rolnické povstání, nastal konec vlády Čchinů, ostatně, byli to pouze tři císařové, z toho poslední vládl jen pár dnů).

***

Čao Kao dosáhl odstranění všech dosavadních hodnostářů, zahubení dvanácti princů pohozením jejich těl na tržišti, i popravu 10 princezen odtržením končetin, a podle zásady společné odpovědnosti bylo zlikvidováno neznámé, ale zaručeně veliké množství dalších osob. Stejně jako v antické tragédii se prolitá krev musí splatit další krví.

***

Tituly jako: Kontrolor nedostatků nebo Palácový napravovatel…

***

Li Š – jeho charakteristika: Na klozetu své úřadovny vídával krysy požírající nečistoty, které se při přiblížení člověka nebo psa vždy znovu polekaly a vystrašily. Když však Li Š vstoupil do sýpky a pozoroval tam krysy požírající obilí a žijící pod velikými trámy, krysy neprojevovaly žádný strach při spatření člověka nebo psa. Li Š si povzdechl: Moudrost nebo nehodnost člověka se podobá postavení těchto krys: Vše záleží na postavení, ve kterém jsou.

***

Li Š pravil: Nelze dovolit, aby se věci staly příliš dokonalými. Vždyť já jsem přece jen prostý člověk, obyčejný muž z vesnice. Císař nevěděl, že jsem jen ubohý tahoun, a tak mne postupně povýšil až do mého dnešního postavení. Žádné z míst významných hodnostářů se nyní nevyrovná mému postavení a lze říci, že je to vrchol bohatství a poct. Po dosažení vrcholu však věci upadají. Ještě nevím, kde vypřáhnu své koně.

***

Konfucius: Žádný inteligentní panovník nepřišel. Nikdo v království mne nechce za učitele. Je čas zemřít.

***

Lao ć: Kde správa věcí jde spíše do pozadí a nesnaží se všechno mistrovati, lid se má dobře, málokdo se vadí, a kapka trpkosti se v moři dobra ztrácí.

***

Nebe o sobě nevykládá, že je vysoké.

***

Dři se, a stejně rozhodně ruka nebes. (Čínské přísloví)

***

Vzdělání je pro všechny bez rozdílu. (Konfucius)

***

Peníze bohatého – životy chudáků.

***

Peníze ti otevřou i cestu do nebes. (Peníze i popa koupí, i boha ohloupí – ruské. Kdo má peníze, může i v pekle zmrzlinu lízat – italské. Za peníze ti i ďábel obilí semele.)

***

Mudřec sám není proti zisku, je však pro to, aby zisku dosáhli všichni. Mudřec není proti bohatství, je však pro to, aby bohatí byli všichni lidé pod nebesy.

***

Ještě nezestárnul – už je k ničemu.

***

Lidu můžeš vysvětlovat, nikoli jej ohlupovat.

***

Poskytne-li vladař v zimě sluneční zář a v létě chladivý stín, pak nemusí nikoho vyzývat a lidé k němu sami přijdou.

***

Lidu málo, úředníků mnoho. Devět pastevců na deset ovcí.

***

Pokud jsme na jedné lodi, máme všichni stejný osud.

***

Jedna večerní hostina u bohatých se vyrovná jídlu na půl roku u chudých. (Feng Meng-lung)

***

Kdo ukradne háček na ryby, je popraven, kdo ukradne zemi, stane se prvním ministrem. (Čuang č)

***

Celý oblečený v hedvábí – to není ten, co pěstuje bource.

***

Jakmile člověk získá moc, pak i jeho slepice a psi vstoupí na nebesa. (Slepice a psi snědli náhodou zbytky elixíru nesmrtelnosti svému pánovi a dostali se rovněž do nebe.)

***

Úryvek z dopisu císaře Čchien – Lung britskému králi Jiřímu III. z roku 1793: “Vy, ó králi, žijete za mnoha moři, nicméně poháněn svým pokorným přáním podílet se na dobrodiních naší civilizace, vypravil jste misi, která uctivě doporučila Váš pamětní spis… Pečlivě jsem jej pročetl. Bera v úvahu skutečnost, že Váš vyslanec a jeho náměstek urazili s Vaším pamětním spisem tak dlouhou cestu, projevil jsem jim velikou přízeň a dovolil jim pobývat v mé blízkosti, uspořádal jsem pro ně hostinu a předal jim četné dary… Pokud se týká Vaší prosby vyslat jednoho z Vašich krajanů k mému Nebeskému dvoru ke kontrole obchodu Vaší země s Čínou, protiřečí tato žádost všem zvyklostem mé dynastie a nelze jí vyhovět… Prohlašujete-li, že Vaše úcta k naší Nebeské dynastii Vás naplňuje přáním osvojit si naši civilizaci, musím Vám sdělit, že se naše obřady a právní kód natolik liší od Vašich, že i kdyby Váš vyslanec byl schopen osvojit si základy naší civilizace, nebylo by pravděpodobně možné přesadit naše způsoby a zvyklosti na Vaši cizí půdu. Proto ani za předpokladu, že by Váš vyslanec nabyl nějaké znalosti, nelze tím nic získat. Ovládaje celý svět, věnuji se jen jedinému cíli, jmenovitě udržení dokonalé vlády a plnění státních povinností. Podivné a nákladné předměty mne nezajímají. Jestliže jsem poručil, aby dary, které jste poslal, ó králi, byly přijaty, učinil jsem tak jen proto, že jsem vzal v úvahu pohnutky, které Vás podnítily, abyste je z takové dálky posílal. Vznešené ctnosti naší dynastie jsou známy ve všech zemích pod nebesy a králové všech národů mi posílají po zemi i po moři své nákladné poplatky. Jak může Váš vyslanec sám vidět, vlastníme všechny věci. Nepřikládám proto žádnou hodnotu podivným či důmyslným předmětům a pro výrobky Vaší země nenacházím žádné použití.“

***

Čína měla kolem roku 1200 asi 100 miliónů obyvatel. Evropa dosáhla tohoto stavu až v 17. století. V době příchodu Kolumba měla Amerika snad kolem 25 miliónů obyvatel (někteří vědci tento počet odhadují mnohem výše). V 16. století snížili bílí zabijáci (a střelné zbraně, alkohol, spalničky, neštovice a tyfus) počet domorodců na několik miliónů. Z Ameriky pocházejí brambory, rajčata, fazolové lusky, tykev, červená paprika, dýně, kukuřice a krocan.

***

V první čtvrtině 15. století provedli Číňané námořní expedice na Cejlon, do Indie, do Perského zálivu, do Rudého moře a na východní pobřeží Afriky, všude zanechali kolonie čínských usedlíků. V roce 1433 čínský císař náhle a nepochopitelně zakázal další námořní výpravy a nařídil zničit všechny lodě schopné plavby po oceánech a poddaným zakázal cestovat do zahraničí. Bylo by zajímavé vědět, jak by se vyvíjely dějiny světa, kdyby Portugalci potkali v 15. století v Indickém oceánu Číňany.

***


V první polovině 17. století japonský císař napodobil čínského císaře a zakázal Japoncům cesty do ciziny pod hrozbou trestu smrti při návratu a zakázal stavbu lodí schopných plavby po oceánu.

***

Karel Hoff – Historetta: Za vlády čínského císaře Cho Ti z dynastie Chan žil jeden úředník a dokonce to prý byl i ministr orby. Jmenoval se Cchaj Lun (okolo roku 105). Vynálezce výroby papíru, který v Číně nahradil neskladný bambus a nákladné hedvábí při výrobě knih, čímž zajistil Číně civilizační růst a punc nejvyspělejší země světa až do 15. století. Cchaj Lun první listy papíru, vyrobené z bambusové drti, předložil svému císaři v roce 105 (102?). Následovalo povýšení, šlechtický titul, bohatství. Svou pozici v paláci ovšem neustál. V mocenském boji vsadil na špatnou stranu. Upadl v nemilost, vykoupal se, oblekl si své nejlepší šaty a vypil jed. Dokonalý odchod z politické scény, který by koncem XX. století skvěle vytřídil genový fond Čech, Moravy, Slezska a Slovenska, pokud by byl uplatňován. U některých politiků by člověk oželel i neotřesitelný fakt, že nic, ale naprosto nic užitečného pro národ nevynalezli. Celosvětová užitečnost Cchaj Lunova vynálezu je natolik zřejmá, že by se mu dala odpustit i kupónová privatizace Velké čínské zdi.

***

Když Karel Veliký vyrazil své první stříbrné pence, Číňané již používali papírové peníze!

***

Marx charakterizoval Čínu: Všeobecné otroctví.

***

Hegelovi byla Čína říší prostoru a Indie říší času.

***

Blokované společnosti (Čína a Indie): ohromné říše s obrovskými přírodními i lidskými zdroji drtivou většinu svých možností nevyužily. Tyto možnosti byly blokovány v zájmu stability.

Přejít do diskuze k článku