Vztyčený prostředníček s rukama v kapsách

Reklama


Premiér Mirek Topolánek (ODS) dovedl svoji zmužilou zálibu v argumentování prostřednictvím vztyčeného prostředníčku k naprosté dokonalosti. Už nemusí ani vyndávat ruce z kapes, nemusí ani otevřít pusu, vlastně nemusí dělat vůbec nic. Umí nejednat tak, že z toho přitom vztyčený prostředníček přímo čiší. Po prohraných říjnových volbách přislíbil změny ve své vládě, na jejíž účet debakl ODS ve volbách padá (nejenom, ale především) – a vláda je stále beze změny.

Nejprve obměnu kabinetu odložil na dobu po kongresu ODS. Ten skončil, ale změny nikde. Pak prý na Vánoce. Pak prý na Nový rok, Pak prý 5. ledna. 5. ledna, pak na sedmého, potom na svatého Dyndy. Premiér odkládá, a odkládá, a odkládá… a dost možná, že se proodkládá až k dalším volbám, pokud ovšem neodloží i ty.

Nejnověji se premiér vymlouvá na ministra J. Čunka, předsedu koalované KDU-ČSL, že bez jeho souhlasu to prostě nejde. Tak kdo je tady premiér? Myslí to Topolánek se změnami ve vládě vůbec vážně, nebo se jenom domluvil s kolegou Čunkem, že bude dělat problémy, aby se mohlo odkládat? A až Čunek povolí, může začít blokovat Bursík. A pak si zase může postavit hlavu Topolánek a tak pořád dokola. To by v tom byl čert, aby to nějak nedoklepali. Poslanci a spolustraníci je výměnou za korýtka podrží, a občan? Ten se může jít klouzat. Je to přeci jenom občan, který ničemu nerozumí, nic nechápe a musí být životem proveden za ručičku vládou, která nemyslí než na jeho dobro.

Nejhorší vláda v dějinách ČR se ukazuje být zároveň tou nejstabilnější. Náhoda? Ale kdež. Hroší kůže, říká se tomu lidově.

K témuž na blogu Modrá šance: Váhavý střelec

 

Přejít do diskuze k článku