Washington chce pád Ruska

Reklama


Washington nemá zájem na řešení krize na Ukrajině. Nepodařil se záměr ovládnout tuto zemi a vytlačit Rusko z jeho černomořské základy, ale Washington vidí v krizi další příležitosti.

Jednou je obnovení studené války tím, že vyprovokuje Rusko, aby obsadilo rusky mluvící části dnešní Ukrajiny. Dříve tyto části byly součástí Ruska. Připojeny k Ukrajině byly až ve dvacátém století, kdy Rusko i Ukrajina byly součástí SSSR.

Demonstranti zřídili nezávislé vlády v několika městech. Policejní a vojenské jednotky, poslané proti „teroristům“, jak je podle amerického zvyku nyní označují, zčásti přešly na stranu demonstrantů.

Nekompetence Obamova Bílého domu a ministerstva zahraničí zkazila záměr dostat Ukrajinu na svou stranu a proto se nyní Washington snaží přenést odpovědnost na Rusko. Podle amerických presstitutek jsou protesty řízeny ruskou vládou a nejsou opravdu lidové. Pokud by Rusko poslalo vojenské jednotky na ochranu ruských občanů do těchto, původně ruských, teritorií, bylo by to použito jako doklad pro americkou propagandu a Rusky by bylo dále démonizováno.

Před ruskou vládou je dilema. Moskva nechce mít finanční odpovědnost za tato teritoria, ale nemůže stát stranou a dovolit potlačení nespokojených Rusů silou. Ruská vláda se snažila udržet Ukrajinu jako celek a spoléhala na budoucí volby na Ukrajině, že se k vládě dostanou realističtější politici, než jsou dnešní loutky Washingtonu.

To si ovšem Washington nepřeje. Je docela možné, že Washington poručí svým loutkám v Kyjevě, aby vyhlásili, že krize, kterou vyvolává Rusko, nedovolí uspořádat volby. Státy NATO tento názor samozřejmě podpoří.

Je tedy skoro jisté, že Rusko bude čelit pokračování krize a trvání loutkového režimu v Kyjevě.

Bývalý americký velvyslanec v Moskvě, který je dnes druhým mužem ve velení NATO, prohlásil 1. května, že Rusko už není partnerem, ale nepřítelem. Alexander Vershbow řekl novinářům, že NATO se vzdalo snah o sblížení s Moskvou a nasadí své bojové jednotky ve východní Evropě. Vershbow nazval tuto agresivní politiku „zlepšením obrany regionu“.

Jinými slovy opět tu máme lež, že Rusko přes potíže na Ukrajině zahájí útok na Polsko, Baltické státy, Rumunsko, Moldavsko a na Gruzii, Arménii a Ázerbájdžán. Vershbow chce zmodernizovat armády těchto státu a využít této příležitosti jako reality pro připojení těchto zemí do NATO.

Vershbow vlastně řekl ruské vládě toto – klidně spoléhejte na naši dobrou vůli, zatím co my vytvoříme dostatečnou sílu, která by zabránila, aby Ruskou přišlo na pomoc ukrajinským Rusům. Démonizace Ruska funguje. Způsobila, že váhá v té krátké době, která by byla příhodná na zmocnění se svých bývalých teritorií. Vaše váhání nám dává čas na soustředění masivní síly na vašich hranicích od Baltu po Střední Asii. To vám znemožní soustředit se na Ukrajinu. Nemožnost zabránit útlaku Rusů na Ukrajině vás zdiskredituje a „nevládní“ organizace v Rusku, které financujeme, rozpoutají nacionalistické nálady a svrhnou vládu Ruské federace kvůli její neschopnosti přijít na pomoc Rusům na Ukrajině a obhájit strategické zájmy Ruska.

Washington se olizuje, když vidí takovou příležitost, změnit i Rusko na loutkový stát.

Ovšem bude Putin nečinně sedět a spoléhat se na dobrou vůli Západu vyřešit současnou krizi, když Washington připravuje jeho pád?

Blíží se čas, kdy Rusko bude muset buď jednat, aby ukončilo krizi, nebo se smířit s jejím trváním za současného organizování nepokojů na ruském dvorečku? Kyjev už zahájil útoky na Slavjansk. Mluvčí ruské vlády Peškov řekl 2. května, že eskalace násilí ze strany Kyjeva zničila naděje na řešení krize podle ženevských dohod. Přesto vyjádřil naději, že EU a Washington pomohou zastavit vojenský útok a dotlačí vládu v Kyjevě, k tomu aby akceptovala protesty tak, aby Ukrajina zůstala jednotná a obnovila přátelské styky s Ruskem.

Je to marná naděje. Wolfowitzova doktrína nejsou prázdná slova. Je základem politiky USA vůči Rusku (i Číně). Doktrína vychází z předpokladu, že jakákoliv mocnost, dostatečně silná, aby byla nezávislá na USA, je „nepřátelská“.

Doktrína výslovně vyhlašuje:

Naším hlavním cílem je zabránit nástupu nového rivala, ať na teritoriu bývalého SSSR nebo jinde, který by představoval obdobnou hrozbu jako dříve SSSR. To je dominantní závěr pro naši obrannou strategii a vyžaduje to, abychom se vynasnažili zabránit jakékoliv nepřátelské mocnosti ovládnout región, jehož zdroje by pod pevnou vládou byly dostatečné pro vytvoření globální mocnosti.“

Wolfowitzova doktrína ospravedlňuje dominanci USA ve všech regionech. Odpovídá neokonzervativní ideologii, podle které je USA nepostradatelnou a výjimečnou zemí, oprávněnou ke světové hegemonii. Rusko a Čína stojí této hegemonii v cestě. Pokud Spojené státy od Wolfowitzovy doktríny neustoupí, bude jejím pravděpodobným důsledkem jaderná válka.


Přejít do diskuze k článku