Krátce po invazi do Iráku v roce 2003 jsem dělal rozhovor s Rayem McGovernem, jedním z příslušníků elitní skupiny důstojníků CIA, která připravovala stručný denní zpravodajský výtah pro prezidenta. McGovern byl na špičce pyramidy, která se zabývala „národní bezpečností“ a je podstatou americké moci. Když byl penzionován, americký president mu tleskal.
V předvečer invaze napsal spolu s dalšími 45 vysokými důstojníky CIA a dalších zpravodajských agentur prezidentu Georgi W. Bushovi, že „bubnování do války“, není založeno na zpravodajských informacích, ale na lži.
„Byla to z 95 procent šaráda,“ řekl mi McGovern.
„Jak jim to mohlo projít?“
„Byl to tisk, který dovolil těm bláznům, aby jim to prošlo.“
„A kdo jsou ti blázni?“
„Lidé z této [Bushovy] administrativy věří v řadu předsudků, jež se hodně podobají těm z Mein Kampfu … jsou to ti samí lidé, o kterých se v kruzích, na jejichž vrcholu jsem se pohyboval, poukazovalo jako na ‚blázny.’“
Řekl jsem: „Norman Mailer napsal, že se domnívá, že Amerika vstoupila do fáze předfašistického státu. Jaký na to máte názor?“
„No … Předpokládám, že má pravdu, protože existují i takoví, kteří říkají, že se ve fašistickém režimu už nacházíme.“
22. ledna mi Ray McGovern poslal mail, v němž vyjádřil své znechucení z toho, jak barbarsky zachází Obamova vláda s Bradleyem Manningem, podezřelým z vynesení tajných depeší i tím, jak pronásleduje zakladatele WikiLeaks Juliana Assange. „Vzpomínám si, že když se George a Tony rozhodli, že by bylo zábavné zaútočit na Irák,“ napsal mi, „řekl jsem něco v tom smyslu, že v tuto chvíli právě začal fašismus. Musím se však přiznat, že jsem si nemyslel, že to bude tak špatné a tak rychle.“
16. února přednesla ministryně zahraničí Hillary Clintonová projev na Univerzitě George Washingtona (George Washington University), ve kterém odsoudila vlády, které zatýkaly demonstranty a potlačovaly svobodu projevu. Pochvalovala si osvobozující sílu internetu, přičemž však neuvedla, že její vláda se chystá zastavit provoz těch části internetu, které podporují disent a říkají pravdu. Byl to projev velkolepého pokrytectví, a Ray McGovern byl v publiku. Protože ho to pobouřilo, zvedl se ze svého křesla a tiše se obrátil zády ke Clintonové. Byl okamžitě zadržen policií a vyhazovači z bezpečnostní agentury, povalen na zem, odtažen ven a zkrvavený vsazen do vězení. Poslal mi fotografie svých zranění. Je mu 71 let. Clintonová během tohoto napadení, které dobře viděla, ani nepřerušila svůj projev.
Fašismus je silné slovo, protože přichází s ikonografií, která se dotýká nervu nacismu a je zneužíváno v propagandě proti nepřátelům oficiální Ameriky a na podporu zahraničních avantýr Západu v souladu s morálním slovníkem napsaným v boji proti Hitlerovi. Přesto jsou fašismus a imperialismus dvojčata. V důsledku druhé světové války ti, kteří ve státech impéria zavedli úctu k rasové a kulturní nadřazenosti „západní civilizace“, zjistili, že Hitler a fašismus tvrdili totéž a využívali nápadně podobných metod. Později byla skutečná představa o americkém imperialismu vymetena z učebnic a populární kultura našeho imperiálního státu zamaskovala genocidní vybití původních obyvatel. A válka za sociální spravedlnost a demokracii se stala „americkou zahraniční politikou“.
Washingtonský historik William Blum zdokumentoval, že Spojené státy od roku 1945 přímo zničily nebo podvrátily více než 50 vlád, mnoho z nich demokratických, a použily masové vrahy, jako byli Suharto, Mobutu a Pinochet, aby vládli jako jejich místodržící. Všechny diktatury a pseudomonarchie na Blízkém a Středním východě byly vydržovány Amerikou. CIA a MI6 tajně podporovaly a finančně zajišťovaly islámský extremismus v „Operation Cyclone“. Cílem bylo zničit nebo zastrašit před demokracií a nacionalismem. Obětí tohoto západního státního terorismu byli převážně muslimové. V Bahrajnu a Libyi zastřelili minulý týden odvážné lidi, posledně jmenovaná země je podle britských oficiálních armádních „zprostředkovatelů“ „prioritou britského trhu“, což připojuje tyto oběti k dětem roztrhaným na kusy v Gaze nejmodernějšími americkými letouny F-16.
Vzpoury v arabských zemích nejsou pouze proti místním diktátorům, ale proti celosvětové ekonomické tyranii navržené ministerstvem financí USA a vnucené Americkou agenturou pro mezinárodní rozvoj (US AID), MMF a Světovou bankou, které mají zajistit, aby bohaté země jako Egypt byly zredukovány na ohromné manufaktury, v níž polovinou obyvatel má příjmy nižší než 2 dolary na den. Vítězství lidu v Káhiře byl první úder proti tomu, co Benito Mussolini nazval korporativismem, tedy slovem, které se nachází v jeho definici fašismu.
Jak se takový extrémismus mohl uchytit na liberálním Západě? „Musí se zničit naději, idealismus, solidaritu a starost o chudé a utlačované,“ poznamenal Noam Chomsky o generaci dříve, „[a] nahradit tyto nebezpečné city sobeckým egoismem a všudypřítomným cynismem, takže oni se budou držet toho, že nespravelivý a utlačovatelský řád je to nejlepší, čeho lze dosáhnout. Ve skutečnosti probíhá velká mezinárodní propagandistická kampaň takovým způsobem, že lidé – a zejména mladí lidi – jsou přesvědčování o tom, že právě toto by měli cítit, a že tak to cítit chtějí.“
Vzpoura Arabů, stejně jako evropské revoluce v roce 1848 a povstání proti stalinismu v roce 1989, odmítla strach. Začalo vzedmutí potlačených myšlenek, naděje a solidarity. Ve Spojených státech, kde 45 procent mladých Afrioameričanů nemá práci a vrcholoví manažeři hedge fondů jsou vypláceni v průměru miliardou dolarů ročně, se masové protesty proti škrtům v oblasti služeb a pracovních příležitostí šíří do hospodářsky významných států, jako je Wisconsin. V Británii uskutečňuje nejrychleji rostoucí moderní protestní hnutí, UK Uncut, přímé akce proti těm, co se vyhýbají placení daní a chamtivým bankám. Něco, se mělo zůstat beze změny, se změnilo. Nepřítel už dostal své jméno.
Převzato z My Catbird Seat
Překlad: Aram
