Tato krátká poznámka je reakcí na zajímavý příspěvek pana Tichánka "Ukončit normalizaci české fyziky" .
Myšlenky příspěvku o novém paradigmatu ve fyzice, a tedy ve všech přírodních vědách, připomínají názory, které britský fyzik, Peter Russel, diskutuje v knize Od vědy k Bohu, což doufám pana učitele potěší – jednak tím, že tyto názory nejsou ve fyzice zakázány, a také tím, že není sám.
Russell vystudoval fyziku u známého profesora Hawkinga (Cambridge) a je uznávaným filosofem fyziky. Na jeho websajtu je kromě pasáží z jeho knih a i videa o "prvotnosti vědomí" mnoho zajímavých stránek, třeba stránka Hodiny světa (en), která ukazuje přehledně a dynamicky základní parametry našeho světa: kolik lidí používá internet, kolik utratíme na zbrojení a kolik lidí, aut, bicyklů a oxidu uhlíku přibývá na Zemi a v atmosféře.
K tomu, mimo kontext, chci zde popsat reakci, kterou mám, když ty růsty pozoruji, a to je Chvála ošuntělosti:
Ošuntělost vyžaduje odvahu. Odvahu říci NE konzumní společnosti a neúprosnému útoku reklam, které na nás chrlí masové sdělovací prostředky, billboardy i internet. Vyžaduje důvěru v lidi. Víru, že ne všichni nás budou posuzovat povrchně, podle obleku, přízvuku, či odstínu pokožky, že někteří se zastaví, sednou si, a zamyslí se nad našimi názory.
Podstata vesmíru a příští paradigma, který si Země vybere, by mohla být ošuntělost, klid, méně soutěže a shonu, a za to více existenční jistoty, víc kontemplace.
Když jsem ještě pracoval v nedostatečně ošuntělé Kalifornii, zadíval jsem se někdy mimo obrazovku, do nekonečna, do minulosti, a viděl jsem ve vzpomínkách ošuntělou, zasněženou chalupu někde na Moravě, a tak nějak mi chyběla. Teď ji mám a nejsem zklamán.
Zpět k podstatě vesmíru: Myšlenka, že žijeme ve virtuálním světě, který byl vytvořen jinou, nám neznámou civilizací, se vyskytuje ve sci-fi Stanislava Lema, v Schellingově filosofii i v sočasné populární serii filmů Matrix . Vyskytuje ovšem i v moderní formě pseudovědecké nauky kreacionismu, které se říká ID (Intelligent Design), podle níž je proces konstrukce vesmíru popsán v Bibli. Pseudovědeckost není v tom, že zastává Kantovu a Hegelovu primárnost vědomí, ale v tom, že se vydává za vědu, aniž by užívala metody vědy, tedy těch kritérií, jako je například vyvratitelnost experimenty .
Hypotéza o tom, že tento vesmír je konstrukcí či manifestací vědomí, není dnes diskutována v referovaných časopisech fyziky. To není proto, že by byla podle dnešního paradigmatu kacířská, ale proto, že nikdo zatím nevymyslel a nenavrhl experiment, kterým by se dala testovat, potvrdit či vyvrátit. Takže, pokud bych chtěl kritizovat příspěvek pana učitele, nebylo by ta za to, že uvažuje o novém paradigmatu, ale za to, že problém vědecký vidí ve světle ideologie, takto:
"Obávám se, že názorová normalizace československé společnosti, která skončila převratem roku 1989, ještě přetrvává v exaktní vědě. Lidská společnost značně důvěřuje vědě a málo vnímá, jaké omezení věda sama sobě ukládá z ideologických důvodů! Vesmír nesměl být před svým vznikem projektovaný?"
(Bohumír Tichánek: Ukončit normalizaci české fyziky)
Ona totiž česká fyzika neexistuje. Ani německá fyzika. Existují čeští fyzici (což zahrnuje i fyzičky), kteří se podílejí na rozvoji světové vědy. Možná že žijeme během změny paradigmatu, přechodu k informační, a třeba i spirituální společnosti, ale určitě žijeme v přechodu ke globální společnosti, a nikde to není tak zřejmé, jako na příkladu vědy a zvláště fyziky. Světová fyzika je otevřená novým myšlenkám i novému paradigmatu. Ale musíme se vyvarovat stejného omylu, kterého se dopustil Biskup v případě Galiela Galilei, totiž nerozlišení víry, autority a vědy.
Na závěr si nemohu odpustit poznámku, že stejného omylu se dopouští i president Klaus ve svých názorech na problémy klimatu. Jako lék proti tomu bych doporučil přeložit Russellovu knihu do češtiny.
Foto: zdroj
