Základy přirozeného práva a karmických zákonů – 13. díl: Co chtějí a co jim nedat

Reklama


Skupinové duše a deprivanti jimi ovládaní chtějí jediné: zbavit lidi (a bytosti vůbec) individuality, ovládnout je, a pokud se jim nehodí, zničit.

Tento boj probíhá ve vesmíru po miliardy let. V naší pozemské oficiální historii tento boj můžeme sledovat asi šest tisíc let, od doby sumerské říše. V neoficiální historii několik set tisíc let.1 (Pokud budeme uvažovat o tom, že čas není lineární, nebo o paralelních světech, bude zase všechno jinak.)


Konstantin Gordějev posbíral výroky vysoce postaveného deprivanta Brzezinskiho o budoucím vývoji světa a pokusil se z nich složit jejich plán. Vychází zhruba toto:


V první fázi má být lidstvo vyvražděno až na 500 miliónů jedinců. Důvodem, proč zrovna tolik, je podle jejich vlastních slov, že plně ovládat větší počet by organizačně nezvládli. Zbývajících 500 miliónů jedinců by měli být pravděpodobně už pouze deprivanti od narození nebo deprivanti „vyrobení“. Jako metoda „deprivantizace“ se nabízí implantování čipů do mozku nebo jiný typ „mozkové chirurgie“ (obecně bych používal třebas nepřesný výraz lobotomie), případně udržování ve zdrogovaném stavu. Pro přechodnou dobu je možné i zotročení lidí a jejich udržování v poslušnosti pomocí čipů s jedem, kterými je možné je kdykoli na dálku zavraždit. Tito zotročení lidé a bioroboti by měli jediný úkol, a to vybudovat na Zemi obří automatickou továrnu schopnou vyrobit v podstatě naprosto všechno (patrně i pokud jde o biotechnologie). Život na Zemi by byl zlikvidován, aby nemohl narušovat chod tohoto megaprovozu, případně by byly ponechány jen některé živočišné a rostlinné druhy, se kterými by si tento systém „věděl rady“. Jakmile by továrna stála a byla schopna plně automatizovaného provozu, i se sama opravovat, byli by i tito otroci zlikvidováni. (Je i možnost, že by byli likvidování postupně, jak by se snižovala jejich potřeba.) Zůstalo by jen „vedení podniku“. A nakonec by bylo zlikvidováno i to. Jako možnost by asi měli na výběr, aby se buď zabili sami, nebo naprogramovali stroje tak, aby to udělaly za ně. Úvahy, že by se měli odstěhovat na základny na Mars jsou sice „hezké“, ale ani v nejmenším nechápu, proč by je tam měl někdo chtít.

Tento plán, byť to v něm není výslovně řečeno, vypadá na jakousi smlouvu s negativními mimozemšťany: „My vám dáme technologie k zotročení a ovládání lidí, a vy nám za to postavíte fabriku na všechno, co můžeme chtít. Mezitím si to „hezky užijete“, a tolikátého a tolikátého tady budou „klíče na stole“ a vy už tu nebudete zavazet.“ …Taková klasická pohádková smlouva s čertem.

Na druhou stranu to zní sofistikovaněji než dřívější představy ve staré ufologické literatuře, podle kterých je cílem negativních mimozemšťanů vmanipulovat (aby to nebylo na ně) lidstvo do toho, aby Zemi zničilo (například atomovou válkou), a pak převzít tuto planetu bez života a používat ji k těžbě surovin.


Jen doplňuji, že ono „snížení počtu“ obyvatelstva nemá v žádném případě nic společného s řešením otázky přelidnění, jak se často tvrdí. Naopak, přelidnění bylo vyvoláno úmyslně, právě proto, aby bylo možné tyto lidi obětovat. Neexistoval v podstatě žádný důvod, který by bránil tomu, aby se po druhé světové válce státy celého světa dohodly na tom, že nebudou nadále zvyšovat počet svých obyvatel, a tuto dohodu i dodržovaly. Na toto dodržování mohla být i vázána podpora jinými zeměmi – což by vedlo ke zcela jinému demografickému vývoji zejména v zemích „třetího světa“. „Důvod“, proč se tak nestalo, existoval jen jediný. Ti, kteří chtěli dosáhnout vlády nad světem tím, že za druhé světové války v koncentračních táborech černomagicky obětovali milióny lidí, usoudili, že se jim nepodařilo dosáhnout světovlády proto, že se spletli ve výpočtu o tři řády, a že příště musí vraždit místo miliónů miliardy.

(Obvykle uváděná čísla jsou 6 miliónů povražděných ve vyhlazovacích táborech a plánovaných 6 miliard v blízké budoucnosti. Číslo 6 miliónů bývá někdy zpochybňováno, ale jak je vidět, sami nacisté z něj vycházejí. Jestli proto, že se jedná o přesný údaj, nebo proto, že jej přijali za dogma a východisko pro své další plány, zde neřeším.)

To, že se jednalo o černou magii, které přikládali nejvyšší důležitost, a tak měla i nejvyšší prioritu, máme doloženo. …I v době, kdy už nacisté prohrávali a na ruské frontě ustupovali, měly vlaky s vězni vezenými do vyhlazovacích táborů přednost před vlaky vezoucími munici na frontu.


Papež Jan Pavel II. (Wojta Katyla) byl papežem, který nejvíc ze všech papežů cestoval. A cestoval právě hlavně do zemí třetího světa, kde lidi nabádal k tomu, aby se ještě víc množili. (A odsuzoval jakoukoliv antikoncepci.) …Ten samý Katyla, který za druhé světové války jako zástupce IG Farben vozil Cyklon B do plynových komor.


Cílem vládnoucích tlustých střev je tedy zánik inteligentního života na Zemi, případně zánik veškerého života na Zemi. – Pro takový automatický provoz je přece lepší „sterilní prostředí“, nejlépe sterilní celá Země.

Pokud by vývoj ve světě nasvědčoval tomu, že se jim jejich plány daří provést, bylo by menším zlem odpálit dostatečné množství atomových zbraní a zajistit tak, aby přežil alespoň nějaký život, a později se snad mohl opět vyvíjet i inteligentní život – na základě nějakých jiných, přeživších druhů. …Samozřejmě, že ani takovým činem by tomu, kdo by to „zmáčkl“ žádná špatná karma nevznikla. Šlo by jen o to, neunáhlit se … ale také nepropást poslední vhodný okamžik.

Větší nebezpečí zničení života na Zemi ale v současné době hrozí z jejich strany. Jsou zoufalí, protože jsou dnes ve světě ze svých pozic vytlačováni, cítí se být zahnaní do kouta, a jsou rozhodnuti v případě neúspěchu zničit všechno, i když tím zničí i sami „sebe“. Ze strany skupinové duše, která je ovládá, je to pak přistoupení na „plán B“: nebude automatická fabrika, ale bude holá Země, bez života, vhodná k těžbě surovin.


Většina z nás toho v dnešní době může dělat velmi málo. Ale každopádně se alespoň můžeme snažit mít v hlavě jasno, co ano, a co ne.

…Ostatně už dnes i přestává být hlavní otázkou, co máme nebo co můžeme dělat, ale jestli na to vůbec ještě zbývá čas.


Velké rozčarování v současné době prožívají lidé z toho, co se nazývá demokracie. Demokracie by měla být vládou lidí, ale tou v dnešní době rozhodně není. Jak dobře vidíme, i v „demokracii“ se k moci dostávají ve velké míře deprivanti, a tak jde opět o deprivantokracii2, velmi podobnou té, kdy byli lidé ovládáni deprivantskou šlechtou a deprivantským klérem. Není divu. „Demokracie“ byla v západní společnosti zavedena pouze jako kamufláž, až v době, kdy už deprivanti cítili jistotu, že většinu obyvatel vždy zmanipulují, a budou tak vládnout skrze tuto zmanipulovanou většinu a nastrčené loutky. Nejedná se tedy o „tyranii většiny“, jak se někdy demokracii chybně říká, ale o tyranii deprivantů3, kteří touto většinou manipulují.

Aby byla demokracie demokracií, museli by mít volební právo pouze lidé, ne deprivanti. Ti, kteří podléhají jedné skupinové duši, by teoreticky mohli mít jeden společný hlas. Teoreticky, protože v praxi by tato skupinová duše musela dokázat, že je občanem dané země (a že je plnoletá) – musela by mít občanský průkaz. V případě temných sil z jiných rozměrů by takové dokazování bylo asi dost obtížné.

…Zjednodušeně řečeno, ve skutečné demokracii by měla pravice nanejvýš tento jeden hlas. I když počet hlasů by se zredukoval i levici.


V té podobě, v jaké je současná „demokracie“ praktikována, mají deprivanti navíc zaručeno vládnutí i když jsou v menšině. Deprivantů je, pokud počítáme i slabší formy postižení, sice kolem jedné třetiny4, ale právě proto jim v „demokratických“ volbách obvykle stačí třetinu voličů natolik znechutit, aby k volbám nešli, a při volební účasti kolem 65 % pak automaticky vyhrávají. (Samozřejmě hraje roli ještě volební propaganda, sliby, lži, projekce, manipulace. O volebních podvodech a dosazování okupačních „správ“ nemocnostmi bez ohledu na výsledky voleb ani nemluvě.)

Situace byla pravděpodobně podobná už dávno. Například v athénské demokracii se volby příliš často neužívaly a do většiny funkcí byli občané vybíráni losem, neboť losování Athéňané považovali za demokratičtější a spravedlivější než volby. …Při losování je na rozdíl od „demokratických“ voleb dvoutřetinová pravděpodobnost, že se na dané místo dostane člověk. Losování později částečně převzali i Římané.


…Nedávno jsem se setkal s výkladem Zjevení sv. Jana 12,4, který jsem dosud neznal. V této části se píše o draku, který „ocasem smetl třetinu hvězd s nebe a svrhl je na zem“. Podle tohoto výkladu smyslem výroku je, že třetina všech lidí je v moci satana, dnešním jazykem tedy deprivanty. Jedná se tedy o svržení oněch božích jisker, které nosíme v sobě, o kterých jsem se zmiňoval na začátku knihy. A téhož dne večer jsem četl o tom, že Boblig z Eklhaftu, který vraždil jako inkvizitor ve Velkých Losinách, Šumperku a okolí – který jednoznačně patřil k oné jedné třetině – prý říkal, že je třeba vyvraždit dvě třetiny obyvatelstva. (Proti deprivantům typu Brzezinskiho byl tedy ještě poněkud břídil. A to jak teoreticky, tak prakticky – sám stihl povraždit pouze něco přes sto lidí.)


Skutečnost, že systém, který si říká demokratický, umožňuje, aby se voleb účastnily strany, které rozhodně demokratické nejsou (i když mají třeba toto slovo v názvu), systém, který do voleb připouští pravicové kandidáty (případně i pseudolevicové), kteří jsou svými bláboly i konáním s čímkoli demokratickým v naprostém rozporu, je naprosto absurdní. Skutečnost, že tyto neplatné hlasy nejsou anulovány, a ani není možnost neplatně „zvolené“ kandidáty odvolat (a to ani po čase, kdy se jejich deprivantství, které mohlo být předtím skrýváno disimulací, projeví zcela otevřeně), jasně říká, komu má systém sloužit. Systém, který umožňuje demokratickým prostředkem, jako jsou volby, demokracii naopak potlačit, rozhodně není demokratický.

Páchat násilí „demokratickými prostředky“ prostě demokratické není. Proto ani volby, pomocí kterých se páchá násilí, nemohou být ve skutečně demokratické společnosti za demokratické uznány, a musí být považovány za neplatné. Volení nedemokratických pravicových stran a politiků v demokratických volbách musí být proto považováno za od počátku neplatné pro naprostou neslučitelnost cíle a prostředku.

…Potrubí, které by sloužilo zároveň jako zdroj „pitné“ vody a zároveň k odvodu odpadu ze záchoda, by také asi nikdo nenazýval vodovod.


Skutečná demokracie by tedy byla demokracií lidí s individualitou, nikoli „demokracií“ bezduchých zmanipulovaných těl. Skutečná demokracie by také mohla fungovat jen za předpokladu, že by dostatečný počet lidí uměl rozlišit lidi skutečně individuální od deprivantů. Za předpokladu, že by dostatečný počet lidí měl schopnost rozlišovat mezi skutečným individuálním názorem a opakováním přijatého dogmatu. Mohla by fungovat jen ve společnosti, ve které je hranice mezi svéprávností a nesvéprávností chápána jako hranice mezi individuálním a neindividuálním. A podle stejných kritérií by muselo být lidem přiznáváno a deprivantům nepřiznáváno volební právo, a to v nejširším slova smyslu – tedy právo účastnit se na rozhodování ve věcech týkajících se jakékoli skupiny. To není žádná diskriminace. Pojem nesvéprávnost existuje i dnes a za diskriminaci se to nepovažuje. Jen je třeba jej rozšířit na všechny nesvéprávné.


Z hlediska duchovního vývoje se počítají jen duše, nikoli těla. Obdobu můžeme najít i v pohádkách – vodníci taky počítají jen duše a ne prázdné hrnky. Prázdné „hrnky“ počítají jen sumerští „bohové“, kteří se snažili (a dosud snaží) vytvořit z hlíny „člověka“, ve skutečnosti z pozemských lidí bezduché otroky.

Jak jsem už psal, partnerem pro individuálního člověka nejsou deprivanti, ale až první duše, která řetězec loutek ovládá. Proto pro člověka nejsou partnerem ani tito deprivantští „bohové“, negativní mimozemšťani, ale až první duše, která je nad tím vším, která ovládá tento řetězec neindividuálních forem života.


Každý člověk má větší hodnotu než celé národy ovládnuté skupinovou duší, než všichni negativní mimozemšťani a falešní „bohové“ dohromady.


Nemá žádný smysl ztrácet čas snahou o komunikacích s těmi, kteří jsou plně ovládnuti skupinovou duší, a kteří proto nerozhodují o ničem – ani sami o sobě. A podobně nemá žádný smysl se bavit ani s někým, kdo je plně ovládnut v jedné jediné věci – o této jedné věci. K tomu byste potřebovali schopnosti šamanů, kteří například rozmlouvají s druhovými dušemi zvířat. Bavit se s kýmkoli níž, než je taková skupinová duše, nepřináší žádný výsledek. A je jedno, jestli jsou to politické loutky, nejbohatší tlustá střeva, negativní mimozemšťani nebo zmínění „bohové“. Všechny takové snahy jsou marné, a jsou jen formou onoho známého stěžování si na lampárně.


Jakmile někoho považujete za víc než je, ať v kladném nebo v záporném slova smyslu, posíláte mu energii.


Přesně to je podstatou energetického parazitismu, upírství. Jakmile někoho považujete za lepšího nebo horšího než je, věnujete mu větší pozornost, než je na místě, dáváte mu svou energii. Proto se lidé chtějí stát slavnými, proto se někteří snaží, aby si o nich druzí naopak mysleli, že jsou horší a nebezpečnější, než ve skutečnosti jsou. Proto na sebe lidé i zvířata přehnaně upoutávají pozornost. – Proto děti křičí, husy kejhají, psi štěkají. (A proto také nechávají lékaři pacienty dlouho čekat v čekárně – aby se nabili jejich energií a snáze zvládali svou náročnou práci.)


Co tedy můžete udělat, je naučit se považovat deprivanty za přesně to, co jsou, za nic víc ani míň. Tím si uchráníte obrovské množství energie. Nikdy si je neantropomorfizovat, nikdy nepodlehnout falešným představám, že „jsou to také lidi“. Prostě nejsou. Jsou něčím posedlou biomasou, biologickým odpadem, často navíc nebezpečným biologickým odpadem. Pokud není v dané společnosti možné s nimi jako s biologickým odpadem nakládat (například je likvidovat jako nebezpečný biologický odpad v kafilérii), alespoň je ignorujte. A ignorujte je co nejdůsledněji.

V podstatě jsou mozkově mrtví, neboť jejich mozek neslouží individuální duši. A pokud nemáte možnost je „odpojit“, považujte je důsledně za totéž, jako jakékoli jiné tělo s mrtvým mozkem, udržované na přístrojích. Jen s tím rozdílem, že v tomto případě rozhodně není na místě žádná pieta.


Je třeba nepřijímat jejich memy, jako známé Chamurappiho „oko za oko, zub za zub“, které sice reflektuje (velmi relativní) rovnost mezi deprivanty a arbitrární rovnost mezi otroky, ale vůbec ne vztah lidí a deprivantů. Jelikož deprivanti jsou jen malými částmi, buňkami skupinové duše, ve vztahu lidí k deprivantům naopak platí: smrt za oko, smrt za zub, smrt za každý zkřivený vlas. Je třeba si uvědomit, že skupinová duše, která deprivanty ovládá, má prostřednictvím jejich těl mnoho očí, mnoho zubů, mnoho vlasů, kdežto vy máte oči jen dvě, takže přijetím takového memu se ocitáte ve zcela nerovnoprávném postavení. …Jak píšu výše, ani celý národ ovládnutý jednou duší by neměl větší cenu než jedinec a neměl by ve vývoji přednost.

Podobně je třeba nepřijímat jejich memy ohledně placení za oko, placení za zub, které se vyskytují už i ve starších sumerských zákonících než je Chammurapiho. …Na to, abyste našli někoho, kdo má víc peněz než vy, nemusíte ani hledat skupinovou duši.

A podobně je dobré vědět, že i „daň z hlavy“, v podstatě – a přesněji – daň z individuality ukládali deprivanti v historii vždy pouze zotročenému obyvatelstvu. Ve všech společnostech, kde byli občané do jisté míry svobodni, platili daně podle svého příjmu či majetku. V případě, že ve společnosti byli někteří považováni za svobodné a jiní za otroky, svobodní platili podle příjmu, otroci za individualitu.


Jistě, platí známé: „Co tě nezabije, to tě posílí“. I existence deprivantů kolem nás má tento smysl. Což ale neznamená, že by se oni sami ze své vůle obětovali, aby nás tímto způsobem trénovali. Ve skutečnosti to funguje tak, že skupinová duše si prostě vybere ten nejslabší článek, přes který pak na nás útočí. A pokud nějakou skupinovou duši hodně podráždíte – obvykle tím, že se chcete „trhnout“, zbavit se nějaké závislosti či přestat sdílet nějakou ideologii – mohou útoky přicházet i přes lidi, kteří do té doby až tak slabým článkem nebyli. A rozhodně ne proto, že by si to tito lidé vybrali. Proto lidé, kteří se věnují hodně duchovním cvičením, odcházejí do ústraní, aby něčemu takovému nezavdávali příčinu. Aby tyto útoky nepřicházely přes lidi, kteří jim jsou blízcí.


Problém je, že „to“ stále častěji zabíjí. Růst násilí je dobře vidět na růstu počtu vojáků, kteří za války střílí na vojáky nepřítele. V dřívějších konfliktech totiž velká část vojáků zabíjet odmítala a střílela mimo.5 Velmi nízký počet vojáků střílel na vojáky nepřítele v napoleonských válkách, i za občanské války v Americe. V případě amerických vojáků jich ještě ve druhé světové válce střílelo na cíl jen 15 – 20 %. V korejské válce to už bylo kolem 55 %, a ve Vietnamu kolem 95 %. V současné době už američtí žoldáci vraždí a mučí „jen tak pro zábavu“ civilisty, a dokonce požírají jejich vnitřnosti.6

Jako důvod, proč vojáci na lidi nestříleli, se uvádí, že v konfliktní situaci se zapíná střední mozek, který je u lidí stále ještě stejný jako u zvířat, a má v sobě zakódovány silné zábrany v zabíjení jedinců stejného druhu. K tomu, aby vojáci na lidi stříleli, je třeba činnost jejich středního mozku potlačit podmiňováním při výcviku, „praním“ mozků7, nebo jim mozek zablokovat drogami. …K tomuto podmiňování – aby byly děti později použitelné jako vojáci – slouží i všechny počítačové střílecí hry.


Míra násilí a tolerance násilí u nás v dnešní době přesáhla nejen všechno, co tu kdy v minulosti bylo, ale i všechno, co si dřív lidé dokázali v nejbujnější fantazii představit.

Například ani po bitvě na Bílé hoře si skatolící nedovolili tvrdit, že jim patří chrám sv. Víta. Dnes tyto jejich teroristické útoky na chrám už dvacet let pokračují. A dokonce ani Heydrich si nedovolil znovu postavit „mariánský“ sloup, oslavující pobělohorskou genocidu českého národa. Dnešní tlustá střeva a dosazené loutky jeho postavení prosazují za každou cenu. (Dalo by se sice spekulovat, že Heydrich možná chtěl postavit až sloup na oslavu svého vlastního „konečného řešení české otázky“, které měl v plánu, místo aby oslavoval toto habsburské „konečné řešení“, ale žádné důkazy pro to nemáme.) A pokud bude ona ohavnost opět postavena – a Staroměstské náměstí přejmenováno na Sratoměstské – a pokud ji někdo opět strhne, asi dopadne hůř než Franta Sauer. Dnes, v době, kdy se zavírá i za přimalování tykadel na plakát. A ani nebudou předstírat – jako předstírali v případě Milady Horákové – že je to z nějakého jiného důvodu.

Pak tu máme dnešní rozsáhlou církevní genocidu8 a protiprávní exekuce, kterými bylo jen za několik málo posledních let dohnáno k sebevraždě desetkrát víc lidí, než kolik jich bylo popraveno za tak propíraného „komunistického“ režimu. …Nepředpokládám, že by sebevraždy páchali oni nenapravitelní „notoričtí“ neplatiči a dlužníci, kteří si z ničeho nic nedělají, a stejně z nich nikdo nic nedostane.


Dokud se lidé nenaučí zlo rozlišovat a bránit se mu, rozeznávat deprivanty, a na rozdíl od nich být sami sebou, je možnost přežití lidstva opravdu malá. A pravděpodobnost, že k takové změně dojde jako na jednom z prvních míst právě u nás, je ještě menší. Stále víc lidí to považuje dokonce za nemožné, vzhledem k tomu, do jaké míry u nás lidé odmítají jakoukoli spolupráci, a jak někteří dokonce odmítají i svobodu, protože si pod tímto pojmem nedovedou představit nic jiného než ubližování druhým.


1 Doporučuji knihy Zacharia Sitkina, které vycházejí z klínopisných tabulek, které dobu posledních několika set tisíc let popisují, knihy Erdogana Ercivana a knihy podobné.

Biblické „stvoření člověka“ z hlíny – tedy pozemského „materiálu“ – které je z těchto tabulek ve zjednodušené formě přejato, podle nich nebylo ničím jiným než genetickými manipulacemi, kterými se „bohové“ (dnes je nazýváme negativními mimozemšťany) snažili zbavit pozemského člověka individuality a udělat z lidí poslušné otroky. Zpočátku pro práci v dolech, později je používali i jako vojáků ve vzájemných válkách.

2 Používá se také výraz kakistokracie – vláda těch nejhorších. U nás se ale příliš nevžil.

3 Název knihy Vzpoura deprivantů je také nepřesný, protože těžko můžeme mluvit o vzpouře u někoho, kdo je loutkou a nemá žádnou vlastní vůli.

4 I když se v různých zemích, u různých národních skupin a v různých společenských vrstvách počet deprivantů samozřejmě liší:

U „sudetských“ Němců, kteří byli v převážné většině potomci zločinců, kteří z Německa prchli v 18. a 19. století do Českých zemí před zákonem, byl podíl deprivantů 90 %. Ti z nich, kteří nebyli deprivanty, to mezi nimi museli mít opravdu těžké! …Z tohoto čísla také vidíme, že by Češi nemohli „vyhnat“ víc Němců, než kolik Němci povraždili Čechů, ani kdyby sebevíc chtěli. (Tedy, kdyby o odsunu československá vláda vůbec rozhodovala a nebyl nařízen vítěznými mocnostmi, a kdyby odsun z velké části nebyl místo odsunu útěkem organizovaným samotnými nacisty, či dokonce evakuací prováděnou wehrmachtem.) A také, že nacisté vyhnali z pohraničí daleko víc Čechů s individuální duší, než kolik Němců s individuální duší žilo v celém Československu. Podíl deprivantů je také vyšší u „vyšších“ společenských vrstev, počínaje střední třídou, vyšší střední třídou, a tak dále…

5 To také vysvětluje nám dnes nepochopitelnou skutečnost, proč se v dřívějších válkách vedlo tolik útoků „na bodák“ s puškami, které měly dostřel několik kilometrů (účinný několik set metrů). Například známou bitvu u Hradce Králové v roce 1866, kde sice Prusové měli opakovačky, ale rakouské pušky zase daleko větší dostřel, a tak je „Rakušané“ teoreticky nemuseli na dostřel jejich pušek vůbec k sobě pustit. …Byla to v podstatě jediná možnost, jak vojáky donutit ke skutečnému boji.

6 Většina Američanů dosud neví, že pro Evropany a pro celý „zbytek“ světa jsou islamisté totožní s Američany. „Zbytek“ světa prostě nerozlišuje, jestli je někdo „jenom“ najat jako americký žoldák, nebo jestli má americké občanství. „Zbytek“ světa je považuje za Američany, třebaže tito žoldáci pocházejí z mnoha desítek zemí světa. Ostatně z mnoha desítek zemí pocházejí i Američané sami.

Islamismus navíc není islámem, ale ideologií vytvořenou z islámu právě Američany, je americkou formou islámu, ideologií původně vytvořenou pro Taliban, který USA vytvořili v Afghánistánu pro boj proti Sovětskému svazu. Předtím žádný islamismus neexistoval. A USA si dnes dokonce dělají prostřednictvím své al-CIA-dy monopol na výklad islámu.

7 Také „moc pěkná“ ukázka novořeči vyvolávající představu zářivě bílého mozku vypraného jiným než běžným pracím prostředkem. Dřív se místo toho, že má někdo „vypraný“ mozek, říkalo, že má v hlavě nasráno

8 Když sami počítají cenu lidského života u nás na jeden milión Kč, tato loupež víc než sto padesáti miliard je de facto vraždou víc než sto padesáti tisíc lidí.

Přejít do diskuze k článku