Obracíme se tímto na křesťany všech konfesí, ale i na všechny, kterým na Církvi záleží, s výzvou k veřejnému angažmá v rámci iniciativy za církev sociálnější.
Situace v naší zemi, stejně jako v celé Evropě, se v posledních letech zhoršuje. Znovu se s naléhavostí vyostřila sociální otázka, roste nerovnost mezi bohatými na straně jedné a chudnoucí střední třídou na straně druhé, stále více lidí je ohroženo pádem do bídy a sociálního vyloučení, mnohé domácnosti jsou zadluženy tak, že své dluhy v podstatě nemohou nikdy splatit. Oficiální politika současné vlády přitom odmítá zdanit přiměřeným způsobem nejmajetnější skupiny a naopak hlásá, že střední a nižší vrstvy si žily nad poměry, takže se nyní musí dále uskromňovat, že sociální práva jsou neudržitelný přežitek a že veřejné služby je třeba seškrtat a zprivatizovat. Přitom ti samí politici, kteří moralizují ohledně šetření, jsou velmi nedůvěryhodní, řada z nich neumí vysvětlit původ svého majetku ani své úzké vztahy s podnikateli, přičemž často platí, že čím více politik horlí proti korupci, tím je sám podezřelejší. Paralelně k tomu se objevují projevy netolerance vůči menšinám i vůči slabým a neúspěšným (osoby bez přístřeší, nezaměstnaní), v několika městech došlo k protiromským demonstracím s téměř pogromistickým nádechem (Šluknovsko, Břeclav), extrémistické názory dostávají krytí i od některých nejvyšších ústavních činitelů a šíří se pocit, že v krizi si již nemůžeme demokracii a lidská práva dovolit, a že v komunistické nesvobodě se nám žilo vlastně lépe.
Ve stejnou dobu se však aktivizují i někteří občané, kteří překonávají vrozenou lidskou tendenci k egoismu a k pasivitě a hájí veřejný zájem, projevují solidaritu s potřebnými a snaží se zlepšovat prostředí, v němž žijí. V těchto iniciativách působí i mnoho křesťanů a dalších lidí, kteří svou energii a inspiraci čerpají z Kristova evangelia.
Pokud však jde o vedení některých církví, domníváme se, že tito vedoucí představitelé nenacházejí na výše uvedené výzvy vždy správnou odpověď, ba naopak, že jsou často ovládáni strachem z budoucnosti, odmítají otevřenou a svobodnou diskusi, křečovitě lpí na starém a spojují se s takovými silami ve společnosti a v politice, které podle nás znamenají ohrožení. Jejich hlas pak někdy není pro nás povzbuzením a pomocí, nýbrž zklamáním, ne-li přímo ostudou. Mediálně nejhlasitější je nyní působení kardinála Dominika Duky, který jednoznačně podporuje jak aktivity Václava Klause, tak i asociální reformy vlády Petra Nečase, postavil na stejnou úroveň mezinárodní finanční spekulanty a osoby pobírající sociální dávky a pokojné protivládní demonstranty označil za lůzu. I pastýřský list, který letos v dubnu vydali římskokatoličtí biskupové, je zcela nekritický vůči politikům a v podstatě věřící nabádá pouze k trpělivému snášení břemen, která na nás nakládají ti, co mají moc a peníze.
Z tohoto důvodu – vedeni starostí o Církev a nadějí ve smysluplnost každého lidského pozemského konání – jsme se rozhodli, že se budeme snažit společně angažovat ve společnosti i v Církvi, a hledáme proto další, kteří věci vidí podobně a kteří se třeba cítí ve své církvi i ve společnosti se svým názorem osamoceni. Je pro nás povzbuzením, že vidíme sympatické aktivity dalších křesťanů, jako např. velmi otevřenou diskusi o církevních restitucích v Českobratrské církvi evangelické, iniciativy proti projevu Václava Klause na loňské svatováclavské pouti ve Staré Boleslavi či diskuse o iniciativách v rakouské katolické církvi. Chtěli bychom společně diskutovat o problémech dnešní církve a současné společnosti, a to – pokud to bude dle našeho vědomí a svědomí nutné – i kriticky vůči svým bratřím a sestrám, včetně těch ve vedoucích pozicích v církvi. Chtěli bychom být společenstvím, které hledá, jak můžeme dnes ve veřejném prostoru plnit Boží vůli či jednat dle hlasu svého svědomí.
Chtěli bychom diskutovat na internetu a – pokud to bude možné – i v médiích, včetně médií církevních. Chtěli bychom uspořádat i pracovní setkání, a to na Svátek Seslání Ducha svatého, v neděli dne 27. 5. 2012 v 18:00 v Praze a v Brně. Na základě této diskuse bychom pak po prázdninách, dne 4. října 2012, na svátek sv. Františka z Assisi, chtěli formálně založit naši iniciativu.
My tři jsme se setkali při organizování demonstrace proti politickému působení pana kardinála Dominika Duky a modlitby za církev Boží, která proběhla dne 18. 2. 2012 před Arcibiskupským palácem v Praze. Více k této akci lze najít např. na http://denikreferendum.cz/clanek/12533-za-cirkev-socialnejsi-o-co-nam-jde, http://www.denikreferendum.cz/clanek/12576-krestane-budou-demonstrovat-proti-politickym-aktivitam-arcibiskupa-duky nebo na facebooku, anebo v časopisu Protestant. Následně jsme se ke krátké diskusi setkali s generálním sekretářem České biskupské konference, P. Tomášem Holubem.
My tři jsme křesťané, jsme členy římskokatolické církve. Naše iniciativa není spojena s žádnou politickou stranou. Ze současných občanských iniciativ je nám blízký např. ProAlt – Iniciativa pro kritiku reforem a na podporu alternativ. Za inspirativní považujeme mezinárodní reformní hnutí Wir sind Kirche. Názorově blízkými domácími médii jsou pro nás např. Getsemany, www.umlaufoviny.com nebo www.denikreferendum.cz.
Pavel Čižinský, Jitka Hrušková, Filip Outrata
Tel. 776/882774 (P.Č.), 777/233775 (F.O.), 606/588 600 (J. H.)
Email: zacirkev@seznam.cz
