Myslím, že se není třeba bát, že by se obnova země po povodních zadrhla na tom, že by nebyly zdroje. Zdroje jsou a je jich víc, než dost. Pokud se totiž mohou najít desítky miliard (ať hovořím jenom o penězích) na tzv. církevní restituce, potom se musí najít i miliardy na opravy poničené infrastruktury a na pomoc vyplaveným (třeba i na výkup jejich neprodejných domů). Platí přece i pro stát, že nejprve platím nájem, a až potom si kupuji kaviár, že nejprve spravím děravou střechu a až pak jedu na dovolenou na Seychely, že si dávám peníze stranou na mimořádné výdaje a až pak si dopřeji zbytného luxusu? Protože tzv. církevní restituce (ve skutečnosti bezprecedentní subvence privilegované menšiny) jsou právě takovým luxusem, který si mohou dovolit, až když mi něco zbude potom, co poplatím nutné. Z toho, že stát přistoupil k tzv. církevním restitucím, tedy logicky plyne, že jeho zdroje jsou takřka neomezené a rezervy nevyčerpatelné. A pokud do toho chcete někdo tahat nějakou morální povinnost, tak ano, stát má morální povinnost postarat se o bezpečí a prosperitu svých občanů, ne o vypasená břicha věčně hladového kléru..
Převzato z blogu Tribun
Stanův komentář: Stát má opravdu takřka neomezené zdroje ve schopnostech, vědomostech a aktivitě svých občanů. Jde jen o to, jak s nimi "vlastníci státu" a "prácedárci" zacházejí. Pokud je použijí v zájmu egoistické menšiny a zahraničních korporací, budou tyto zdroje v první fázi odčerpány, a v té druhé vyschnou (tento proces už bohužel probíhá). Pokud se tyto zdroje začnou rozumně používat v zájmu většiny občanů, jsou v podstatě nevyčerpatelné. (Poznámka pro studenty ekonomických oborů: U zkoušek buďte velmi opatrní, než začnete s podobnými tezemi operovat, mohlo by se stát, že v komisi sedí lidé, kteří si stále ještě myslí, že "přestože společnost ve skutečnosti neexistuje, je chamtivost dobrá, protože v konečném důsledku prospívá celé společnosti".)
